575

Řezákový, Schneidemesser-. — Ř. tepna,
arteria incisiva, otvor, foramen incisivum.

Řezal, a, m. = báječný pták, z kterého
prý mají Podlužáci kosířky. Brt. L. N. II.
18., 26.

Řezan. Cf. Rstp. 1473.

Rezančoka, y, f. = řezanka. Slov. Mt.
S. I. 89.

Řezání = miškování dobytka. Tkč.

Řezanice ibišová či proskurová, Eibisch-
thee, species altheae, nahořklá, bitterer
Thee, sp. amaricantes, počišťující, eröffnen-
der Thee, sp. aperitivae, aromatická, aroma-
tische Kräuter, sp. aromaticae atd. Nz. lk.
Vz tam Species.

Řezanka, sekání. Brt. Ř. drobná (koňská);
Ř. mu z kalhot leze (je sedlák; sprosťák).
Us. Tkč. — Ř. = čes. tanec; část tance
besedy a píseň při tom: Počkej holka za
tím roštím. A co? a jak? a proč? a zač?
a nač ? Škd, Rjšk., S. N.

Řezaný. Ř. nábytek. Us. Tabule stará
malovaná s Marií ř-nou dobrým dílem (vy-
řezávanou). Let. 437.

Řezáreň, rně, f. = řezárna. Slov. Ssk.

Řezárna = řezáč, řezárník (dod.), seč-
kovna — Ř. = tlustá ženština. Cf. Řeza-
nice. Čce. Tkč.

Řizárník, u, m. = řezárna. Kmk.

Řezati. Cf. List. fil. 1878.207., Mkl. aL.
269., Mkl. Etym. 278.-co: kořalku (píti).
Us. Rgl. — jak. Řeže bez nože (vydírá).
Us. Tkč. Ř-li německy (mluvili). Brt. D.
260. — se. Řeže se to (vůz zapadá v louce).
Čce. Tkč. — (se) kde. V měkkotě kola
se řeží. Us. Tkč. To tu řeže muzika (hlučně,
vesele hraje). Brt. D. 260. — kam. Ř. do
někoho — pomlouvati ho, sočiti naň. Tkč.

Rezavě, rostig. R. červený, žlutý atd.
Kk. Br. 21., 35., 44.

Rezavec, vce, m. = rezoun. Čce. Tkč.

Řezavisko, rezavisko, a, n. = červené
(rezavé) bařenisko. Mor. Knrz.

Řezavka zahání se močením přes kostě.
Mus. 1853. 477. — Vz Slov. zdrav. 335.,
Strouhavka.

Rezavo. Do r-va odřený kožíšek. Rais. 33.

Rezavočervený terč lišejníků. Nk. J.

Rezavožlutý. Vz Rezavě (dod.) Ves.

Rezavý, rzavý. List. fil. 1890. 198.

Řezbářství drahých kamenů. NA. I. 12.

Řezbina. Zhotovil krásnou ř-nu; chrám
plný ř-bin; Na ř-nách stolic pracoval 22
let. Koll. III. 422., 195, 164.

Řezce, e, m = řezáč. Drvoštěp a ř. Beck.
II. 1. 191.

Rezek, zku, m. = hryzec. Vz Rstp. 1896.
— R., zka, m. = řízek, malá kaprovitá
ryba. Slez. Šd. — R. = lázně v severo-
vých. Čech. Krč. — R. Antonín, nar. 1853.,
dr. a prof. dějepisu na čes. universitě. Vz
Tf. H. 1. 66., 73., 160., 161., Pyp. K. II.
370., 433., Tf. Mtc. 239., Mus. 1886. 636.,
644., Bačk. Př. 129., Rk. Sl.

Řezek, zka, m. = býček, jenž má býti
vyřezán. U Jižné. Vrů.

Rezekvítek. Cf. Rst. 1148.

Rezeň, zně, na. = odřezek, odkrojek, uříz-
nutý kus, Abschnitzel, n. Ssk. R. slaniny.
Slov. Mt. S. I. 183 , 182.

Rézi, t. = Mézina, Rézinka, Rézička, Te-
rezie. Us. Je paní Rézi (rezavá). Čce. Tkč.

Rezík, u, m. = zářez, Einschnitt, m. R.
na mlátidle. Slov. N. Hlsk. IV. 274.

Rézina, vz Rézi (dod.).

Rézinka, vz Rézi (dod.). R-ky jsou fin-
tivy. Nrd.

Rezístý, schneidend, scharf Slov. Loos.

Rezitý, verrostet. R. grešle. Exc.

Řezivo = látka k řezání. Klády jsou ř.
Us. Hk.

Řezka = zářez, vrub, Einschnitt, m. Slo
vané vroubkami (čárkami) a ř-mi četli a
bádali. Šf. Strž. II. 193. Na označovanie
obecnej práce majú ešte rezby. Dbš. Obyč.

— Ř. = řezaná cedule. Vz Cedule.
Rezko. Práce půjde r. dále. Slez. Šd.
Řezký. Cf. Mkl. Etym. 278.

Řezla, y, f., rostl. V Podluží. Brt. L. N.
II. 20.

Řezlabička, y, f., květina. V Podluží.
Brt.

Řezlavý = řezký, studený. Ř. vítr. Kv.
1871. 195. — R. ostrý, pronikavý. Ř. hlas.
Na mor. Slov. Hrb.

Rezlikuvať = řezbařiti. Slov. N. Hlsk.
XVIII. 279.

Rezniareň, rně, f. = jatky. Slov. Čkžk.
II. 54.

Řeznicky. Vzal ho po ř-cku (bodl ho
do krku). Čce. Tkč.

Řeznický. Ř. cesta (marná, dlouhá). Us.
Rgl.

Řeznictví, u. Cf. KP. VI. 425. nn.

Řezníček, čku, m. = druh kropenatých
(bílých a čeRvených) bobů. Us. Vchř., Kšť.
Ř., čka, m. os. jm. Ř. Jos. Jindř., 1823.—
1880., listovní. Vz Tf. H. 1. 125., Jg. H. 1.
618, Šb. Dj. ř. 283., Rk. SI. — Ř. Václ.,
nar. 1861. Vz Bačk. Př. 84.

Řezničina, y, f. = řemeslo řeznické. Us.
Tkč.

Řezník. Cf. Sdl. Hr. II. 88., List. fil.
1878. 207., Er. P. 403, Zbrt. 290. Slov.
masiar. Korouhev ř-ků. Vz Výb. II. 337.

— Hádanka. Koho potkám, toho zabiju a
ř. nejsem (loupežník). Slez. Šd. — Říkadlo:
Ř. má hůlčičku, vyjde na uličku: Hola,
hola hej, co je na prodej, pane strýčku?
Brt. Dt. 121. — R. = carnifex, kat. R-ci
tielo jejie tepiechu. Mus. 1887. 229. — Ř.,
u, m. = řezníček bob (dod.). Us. — Ř., a,
m., os. jm. Ř. Václ. (obyč. kněz Václav),
† 1552. Jir. Ruk. II. 178., Mus. 1882. 546.

Rezno = rezko. Slov. Rr. Sb , Mt. S. I.
77.
Řezno. Cf. List. fil. 1878. 207., Rk. Sl.

Řeznovice. Tam mají jenom sv. Pavla,
poněvadž jim sv. Petr utekl. Vz Sbtk.
Krat. h. 202.

Řezný. Ř. rána, Schnittwunde, f. Nz. lk.,
čára, -linie.

483*



	575

	Řezákový, Schneidemesser-. — Ř. tepna, arteria incisiva, otvor, foramen incisivum. Řezal, a, m. = báječný pták, z kterého prý mají Podlužáci kosířky. Brt. L. N. II. 18., 26. Řezan. Cf. Rstp. 1473. Rezančoka, y, f. = řezanka. Slov. Mt. S. I. 89. Řezání = miškování dobytka. Tkč. Řezanice ibišová či proskurová, Eibisch- thee, species altheae, nahořklá, bitterer Thee, sp. amaricantes, počišťující, eröffnen- der Thee, sp. aperitivae, aromatická, aroma- tische Kräuter, sp. aromaticae atd. Nz. lk. Vz tam Species. Řezanka, sekání. Brt. Ř. drobná (koňská); Ř. mu z kalhot leze (je sedlák; sprosťák). Us. Tkč. — Ř. = čes. tanec; část tance besedy a píseň při tom: Počkej holka za tím roštím. A co? a jak? a proč? a zač? a nač ? Škd, Rjšk., S. N. Řezaný. Ř. nábytek. Us. Tabule stará malovaná s Marií ř-nou dobrým dílem (vy- řezávanou). Let. 437. Řezáreň, rně, f. = řezárna. Slov. Ssk. Řezárna = řezáč, řezárník (dod.), seč- kovna — Ř. = tlustá ženština. Cf. Řeza- nice. Čce. Tkč. Řizárník, u, m. = řezárna. Kmk. Řezati. Cf. List. fil. 1878.207., Mkl. aL. 269., Mkl. Etym. 278.-co: kořalku (píti). Us. Rgl. — jak. Řeže bez nože (vydírá). Us. Tkč. Ř-li německy (mluvili). Brt. D. 260. — se. Řeže se to (vůz zapadá v louce). Čce. Tkč. — (se) kde. V měkkotě kola se řeží. Us. Tkč. To tu řeže muzika (hlučně, vesele hraje). Brt. D. 260. — kam. Ř. do někoho — pomlouvati ho, sočiti naň. Tkč. Rezavě, rostig. R. červený, žlutý atd. Kk. Br. 21., 35., 44. Rezavec, vce, m. = rezoun. Čce. Tkč. Řezavisko, rezavisko, a, n. = červené (rezavé) bařenisko. Mor. Knrz. Řezavka zahání se močením přes kostě. Mus. 1853. 477. — Vz Slov. zdrav. 335., Strouhavka. Rezavo. Do r-va odřený kožíšek. Rais. 33. Rezavočervený terč lišejníků. Nk. J. Rezavožlutý. Vz Rezavě (dod.) Ves. Rezavý, rzavý. List. fil. 1890. 198. Řezbářství drahých kamenů. NA. I. 12. Řezbina. Zhotovil krásnou ř-nu; chrám plný ř-bin; Na ř-nách stolic pracoval 22 let. Koll. III. 422., 195, 164. Řezce, e, m = řezáč. Drvoštěp a ř. Beck. II. 1. 191. Rezek, zku, m. = hryzec. Vz Rstp. 1896. — R., zka, m. = řízek, malá kaprovitá ryba. Slez. Šd. — R. = lázně v severo- vých. Čech. Krč. — R. Antonín, nar. 1853., dr. a prof. dějepisu na čes. universitě. Vz Tf. H. 1. 66., 73., 160., 161., Pyp. K. II. 370., 433., Tf. Mtc. 239., Mus. 1886. 636., 644., Bačk. Př. 129., Rk. Sl. Řezek, zka, m. = býček, jenž má býti vyřezán. U Jižné. Vrů.	Rezekvítek. Cf. Rst. 1148. Rezeň, zně, na. = odřezek, odkrojek, uříz- nutý kus, Abschnitzel, n. Ssk. R. slaniny. Slov. Mt. S. I. 183 , 182. Rézi, t. = Mézina, Rézinka, Rézička, Te- rezie. Us. Je paní Rézi (rezavá). Čce. Tkč. Rezík, u, m. = zářez, Einschnitt, m. R. na mlátidle. Slov. N. Hlsk. IV. 274. Rézina, vz Rézi (dod.). Rézinka, vz Rézi (dod.). R-ky jsou fin- tivy. Nrd. Rezístý, schneidend, scharf Slov. Loos. Rezitý, verrostet. R. grešle. Exc. Řezivo = látka k řezání. Klády jsou ř. Us. Hk. Řezka = zářez, vrub, Einschnitt, m. Slo vané vroubkami (čárkami) a ř-mi četli a bádali. Šf. Strž. II. 193. Na označovanie obecnej práce majú ešte rezby. Dbš. Obyč. — Ř. = řezaná cedule. Vz Cedule. Rezko. Práce půjde r. dále. Slez. Šd. Řezký. Cf. Mkl. Etym. 278. Řezla, y, f., rostl. V Podluží. Brt. L. N. II. 20. Řezlabička, y, f., květina. V Podluží. Brt. Řezlavý = řezký, studený. Ř. vítr. Kv. 1871. 195. — R. ostrý, pronikavý. Ř. hlas. Na mor. Slov. Hrb. Rezlikuvať = řezbařiti. Slov. N. Hlsk. XVIII. 279. Rezniareň, rně, f. = jatky. Slov. Čkžk. II. 54. Řeznicky. Vzal ho po ř-cku (bodl ho do krku). Čce. Tkč. Řeznický. Ř. cesta (marná, dlouhá). Us. Rgl. Řeznictví, u. Cf. KP. VI. 425. nn. Řezníček, čku, m. = druh kropenatých (bílých a čeRvených) bobů. Us. Vchř., Kšť. Ř., čka, m. os. jm. Ř. Jos. Jindř., 1823.— 1880., listovní. Vz Tf. H. 1. 125., Jg. H. 1. 618, Šb. Dj. ř. 283., Rk. SI. — Ř. Václ., nar. 1861. Vz Bačk. Př. 84. Řezničina, y, f. = řemeslo řeznické. Us. Tkč. Řezník. Cf. Sdl. Hr. II. 88., List. fil. 1878. 207., Er. P. 403, Zbrt. 290. Slov. masiar. Korouhev ř-ků. Vz Výb. II. 337. — Hádanka. Koho potkám, toho zabiju a ř. nejsem (loupežník). Slez. Šd. — Říkadlo: Ř. má hůlčičku, vyjde na uličku: Hola, hola hej, co je na prodej, pane strýčku? Brt. Dt. 121. — R. = carnifex, kat. R-ci tielo jejie tepiechu. Mus. 1887. 229. — Ř., u, m. = řezníček bob (dod.). Us. — Ř., a, m., os. jm. Ř. Václ. (obyč. kněz Václav), † 1552. Jir. Ruk. II. 178., Mus. 1882. 546. Rezno = rezko. Slov. Rr. Sb , Mt. S. I. 77. Řezno. Cf. List. fil. 1878. 207., Rk. Sl. Řeznovice. Tam mají jenom sv. Pavla, poněvadž jim sv. Petr utekl. Vz Sbtk. Krat. h. 202. Řezný. Ř. rána, Schnittwunde, f. Nz. lk., čára, -linie. 483*