576

Rezobarvý, rostfarbig. Zl. kl.

Rezohlavý. R. kachna, Kolbenente, f.
Šír. Pt.

Rezok, zku, m., Säulenschlitz, m. Slov.
Ssk.

Rezokvítek, tku, m. = železitá sůl. Vz
Nár. listy 1890. str. 3. ze dne ²⁷/₄. Dle
Vejdovského anthophysa vegetans, nálevník.

Rezovatina, y, f., Rostfleck, m Šp.

Rezovitý. R. rostliny. Cf. Rstp. 1990.

Rezovka, y, f. = rez. Prší-li a zároveň
svítí, padá na staré panny r. U Kr. Hrad.
Kšť.

Rež = obyč. ozimé žito. Brt. Vz Jarka,
Mkl. aL. 144., Mkl. Etym. 285. Z reže
chléb dělají. Mill. 79. Z rzižov pitie velmi
dobré dělají. Mill. 78.

Řežáb, grus. Sv. ruk. 318.

Řežábek Jan, dr. Vz Mus. 1883. 120.,
192.

Řežabinec, nce, m., rybník v Písecku.

Režatový. R. pérko (kytice). Slov. Sbor.
Bl. ps. II. 1. 66.

Režie, vz Regie.

Režima, y, f. = drůbež. Slov. Hdž. Čít.
175.

Řežimíšek = nimra.

Režisér, vz Regisseur.

Řežnačky, f. = druh hrušek. Brt.

Režňák = pytel na rez (žito). Čce. Tkč.

Režnatka, y, f. = hruška. Mor. Brt.

Režnice = režňaéka (dod.). Mor. Bkř. —
R. = režná (žitná) sláma. Slov. Rr. Sb.

Režniščo, a, n. = režnisko. Slov. Rr.
Sb.

Režno = ryba na režno. Us. Dch.

Režný. Mraky jako r. pytel. Osv., Tkč.

Režoň, ě, m. = psí jm. Mor. Brt.

Režónsky. Dopil a podával ho (plecháč)
hostinskému r. Floryš se vzpřímil, zaška-
redil se po r-sku. Kmk. Seb. sp. II. 99.,
149.

Rha = Volha řeka. Šf. Strž. I. 542.

Rhacopae-us, a, m. R., Kašpar Vod-
ňanský, v 17. stol. Cf. Jg. H. 1. 619., Jir.
Ruk. II. 181.

Rhacotom-us, a, m. R, Viktorin Vod-
ňanský. Vz Jg. H. 1. 619., Jir. Ruk. II. 392.

Rhákovať = vyslovovati r s přídechem
h. Vz Priškrhákovať. Šd.

Rhapsodicky = úryvkovitě, rhapsodisch.
Mus.

Rhapsodický = úryvkovitý, rhapsodisch.
R. zlomek básně. Mus.

Rhasesovo Ranné lékařství. Vz Jir. Ruk.
II 181.

Rhebarbora, vz Rabarbora, Slov. zdrav.
331.

Rheometr, u, m. = proudometr. Mj.414.,
416.

Rheoskop, u, m. Mj. 414.

Rheumatismus. Cf. Slov. zdrav. 331.

Rhinesmující Slované. Koll. III. 342.
Vz násl.

Rhinesm-us, u, m. = nosohlas, nosovka,
nosový hlas (jaký mají Poláci a Francouzi).
Rk.

Rhinocer-os, a, n. = nosorožec.

Rhinoplastika. Cf. Slov. zdrav. 331.

Rhinoskopie, e, f., z řec. = vyšetřování
dutiny nosové.

Rhipi, Bhipejské hory = Ural. Šf. Strž.
I. 536

Rhodallin, u, m., Rhodallin, Senföl-
ammoniak. Nz.

Rhodanid, u, m., v lučbě. Šf. Poč. 406.,
Zpr. arch. VII. 6.

Rhodanový. R. sloučeniny. Rm. I. 130.

Rhodanta, y, f., Rhodante, květina Dlj.
52.

Rhodiový salmiak, Rhodiumsalmiak, m.
Nz.

Rhodizinan, u, m., v lučbě, rhodizin-
saures Salz. Nz.

Rhodizinový. R. kyselina, Rhodizin-
säure, f. Nz., Rm. I. 543.

Rhododendr-on, a, n., rostl. Vz Rosc.
138., Pěnišník.

Rhodochrosit, u, m. = uhličitan man-
ganatý. S. N. V. 87., 88.

Rhodus, vz Rhodos. Hic R., hic salta =
zde ukaž, co umíš, seč jsi.

Rbudon, a, m. = západní Dvina, řeka.
Šf. Strž. I. 541.

Rhythma = článek melodie od přeryvu
k přeryvu. Zv. Př. kn. I. 21.

Rhythmický. R. čtení, krásno, prosa,
věta. Dk.

Rhythmičnosť, i, f. Dk.

Rhythmika. Cf. Vor. P. 9.

Rhythmisace, e, f. Dk.

Rhythmisovati, rhythmisiren. Průběh
časový r. Dk.

Rhythmus slabik, v řeči. List. fil. III.
201., V. 58., VI. 61. — R. přímý či rovný,
přetrhovaný a kosý. Dk. Poet. 290. Cf. Dk.
P. 40., KB. 2. vd. 2., Vor. P. 13., Křn. 368.,
Jg. Slnosť 74.

-ří. Místní jm., vyzvukující příponami
-čice, -ší, -zí, -ří, -ín, -ník, před nimiž jest
souhláska, mění měkkou sykavku č, š, ř
v tvrdou c, s, r, odmítají -ík a -ín, a vsou-
vají mezi konsonant kmenový a koncový
samohlásku e, tvoříme-li z nich adjektiva:
Hrubčice — hrubecký, Volší — voleský,
Zobří — zoberský, Hobzí — hobeský, Krum-
sín — krumeský, Lipník — lipenský. Mor.
Brt. D. 153.

Riad, u, m. = nádobí. Slov. Němc. IV.
319., 413. a j. — R. = řád. Slov. Ssk.

Riadar, a, m. = kdo vyrábí riad. Slov.
LObz. XXIV. 227.

Riadica, e, f., Directionslinie, f. Slov.
Ssk.

Riaditel, e, m. = ředitel. Slov. Šd.

Riadný = řádný. Slov. Ssk.

Riadok, dku, m. = řádek. Slov. Šd.,
Ssk

Riasa = řasa. Ssk. Slov. Šd.

Riasiť = řasiti, řasným činiti, faldovati.
Mor. Brt. D. 260 (před: Rať).

Riava, y, f. = proud, tok, potok horský
(bystřina). Slov. Czm. 126., Chlpk. Sp. 208.,
Rr. Sb., Phľd. III. 476.

Ŕíb, u, m. = hřib, houba. Mllr. 9.

Řibák, a, m. = hřibák = kdo pase hří-
bata, čelední hoch mezi pasákem a pa-
cholkem. Tkč.



	576

	Rezobarvý, rostfarbig. Zl. kl. Rezohlavý. R. kachna, Kolbenente, f. Šír. Pt. Rezok, zku, m., Säulenschlitz, m. Slov. Ssk. Rezokvítek, tku, m. = železitá sůl. Vz Nár. listy 1890. str. 3. ze dne ²⁷/₄. Dle Vejdovského anthophysa vegetans, nálevník. Rezovatina, y, f., Rostfleck, m Šp. Rezovitý. R. rostliny. Cf. Rstp. 1990. Rezovka, y, f. = rez. Prší-li a zároveň svítí, padá na staré panny r. U Kr. Hrad. Kšť. Rež = obyč. ozimé žito. Brt. Vz Jarka, Mkl. aL. 144., Mkl. Etym. 285. Z reže chléb dělají. Mill. 79. Z rzižov pitie velmi dobré dělají. Mill. 78. Řežáb, grus. Sv. ruk. 318. Řežábek Jan, dr. Vz Mus. 1883. 120., 192. Řežabinec, nce, m., rybník v Písecku. Režatový. R. pérko (kytice). Slov. Sbor. Bl. ps. II. 1. 66. Režie, vz Regie. Režima, y, f. = drůbež. Slov. Hdž. Čít. 175. Řežimíšek = nimra. Režisér, vz Regisseur. Řežnačky, f. = druh hrušek. Brt. Režňák = pytel na rez (žito). Čce. Tkč. Režnatka, y, f. = hruška. Mor. Brt. Režnice = režňaéka (dod.). Mor. Bkř. — R. = režná (žitná) sláma. Slov. Rr. Sb. Režniščo, a, n. = režnisko. Slov. Rr. Sb. Režno = ryba na režno. Us. Dch. Režný. Mraky jako r. pytel. Osv., Tkč. Režoň, ě, m. = psí jm. Mor. Brt. Režónsky. Dopil a podával ho (plecháč) hostinskému r. Floryš se vzpřímil, zaška- redil se po r-sku. Kmk. Seb. sp. II. 99., 149. Rha = Volha řeka. Šf. Strž. I. 542. Rhacopae-us, a, m. R., Kašpar Vod- ňanský, v 17. stol. Cf. Jg. H. 1. 619., Jir. Ruk. II. 181. Rhacotom-us, a, m. R, Viktorin Vod- ňanský. Vz Jg. H. 1. 619., Jir. Ruk. II. 392. Rhákovať = vyslovovati r s přídechem h. Vz Priškrhákovať. Šd. Rhapsodicky = úryvkovitě, rhapsodisch. Mus. Rhapsodický = úryvkovitý, rhapsodisch. R. zlomek básně. Mus. Rhasesovo Ranné lékařství. Vz Jir. Ruk. II 181. Rhebarbora, vz Rabarbora, Slov. zdrav. 331. Rheometr, u, m. = proudometr. Mj.414., 416. Rheoskop, u, m. Mj. 414. Rheumatismus. Cf. Slov. zdrav. 331. Rhinesmující Slované. Koll. III. 342. Vz násl. Rhinesm-us, u, m. = nosohlas, nosovka, nosový hlas (jaký mají Poláci a Francouzi). Rk. Rhinocer-os, a, n. = nosorožec. Rhinoplastika. Cf. Slov. zdrav. 331.	Rhinoskopie, e, f., z řec. = vyšetřování dutiny nosové. Rhipi, Bhipejské hory = Ural. Šf. Strž. I. 536 Rhodallin, u, m., Rhodallin, Senföl- ammoniak. Nz. Rhodanid, u, m., v lučbě. Šf. Poč. 406., Zpr. arch. VII. 6. Rhodanový. R. sloučeniny. Rm. I. 130. Rhodanta, y, f., Rhodante, květina Dlj. 52. Rhodiový salmiak, Rhodiumsalmiak, m. Nz. Rhodizinan, u, m., v lučbě, rhodizin- saures Salz. Nz. Rhodizinový. R. kyselina, Rhodizin- säure, f. Nz., Rm. I. 543. Rhododendr-on, a, n., rostl. Vz Rosc. 138., Pěnišník. Rhodochrosit, u, m. = uhličitan man- ganatý. S. N. V. 87., 88. Rhodus, vz Rhodos. Hic R., hic salta = zde ukaž, co umíš, seč jsi. Rbudon, a, m. = západní Dvina, řeka. Šf. Strž. I. 541. Rhythma = článek melodie od přeryvu k přeryvu. Zv. Př. kn. I. 21. Rhythmický. R. čtení, krásno, prosa, věta. Dk. Rhythmičnosť, i, f. Dk. Rhythmika. Cf. Vor. P. 9. Rhythmisace, e, f. Dk. Rhythmisovati, rhythmisiren. Průběh časový r. Dk. Rhythmus slabik, v řeči. List. fil. III. 201., V. 58., VI. 61. — R. přímý či rovný, přetrhovaný a kosý. Dk. Poet. 290. Cf. Dk. P. 40., KB. 2. vd. 2., Vor. P. 13., Křn. 368., Jg. Slnosť 74. -ří. Místní jm., vyzvukující příponami -čice, -ší, -zí, -ří, -ín, -ník, před nimiž jest souhláska, mění měkkou sykavku č, š, ř v tvrdou c, s, r, odmítají -ík a -ín, a vsou- vají mezi konsonant kmenový a koncový samohlásku e, tvoříme-li z nich adjektiva: Hrubčice — hrubecký, Volší — voleský, Zobří — zoberský, Hobzí — hobeský, Krum- sín — krumeský, Lipník — lipenský. Mor. Brt. D. 153. Riad, u, m. = nádobí. Slov. Němc. IV. 319., 413. a j. — R. = řád. Slov. Ssk. Riadar, a, m. = kdo vyrábí riad. Slov. LObz. XXIV. 227. Riadica, e, f., Directionslinie, f. Slov. Ssk. Riaditel, e, m. = ředitel. Slov. Šd. Riadný = řádný. Slov. Ssk. Riadok, dku, m. = řádek. Slov. Šd., Ssk Riasa = řasa. Ssk. Slov. Šd. Riasiť = řasiti, řasným činiti, faldovati. Mor. Brt. D. 260 (před: Rať). Riava, y, f. = proud, tok, potok horský (bystřina). Slov. Czm. 126., Chlpk. Sp. 208., Rr. Sb., Phľd. III. 476. Ŕíb, u, m. = hřib, houba. Mllr. 9. Řibák, a, m. = hřibák = kdo pase hří- bata, čelední hoch mezi pasákem a pa- cholkem. Tkč.