Předchozí (576)  Strana:577  Další (578) |
|
|||
577
|
|||
|
|||
Říbata, pl., n. = hříbata, dřevěnky, ji-
miž se řízky sešlapují, pěchují. Us. Rgl. Říbátko, a, n. = hříbátko. Pase ř-ka =
leží na břiše (o dětech). Us. Rgl. — Ř. = pokrm z mleziva. U N. Kdýně. Rgl. Řibet = hřbet. U N. Kdyně. Rgl.
Říci. Cf. Ž. wit. 249 (řéci), List. fil. X. 126.—127., 1878. 207., 1883.126., Mkl. Etym. 274. Ř. na Mor., vz List. fil. 1885. 241. Říču, říčeš, říče, říčeme, říčete, říčú, a tak všecka komposita. Val. Vck. Velmi často vyskytuje se za řeči kusý tvar řeci (= já řku) zvl. na Frenštatsku. Ja sem pravil reci, aby teho nechali. Brt. D. 197., Vck No řeku (parentheticky) už abych šel. Brt. D. 196., 197. R. = slíbiti, přiříci. Soud. kn opav. Cf. Řečení (dod.). 197. — abs. Bude řéci. Výb. II. 742 , Athen. VI. 18. Anděl tolik jest řečeno jako posel. Št. Kn. š. 175. Říkej = modli se. Mor. a slez. Šd. Řekni a udělej sám; Mámo, hodil bych na vá hlínu, ale ne, abyste neřekla (syn nad hrobem); Říkal: Už dosť (byl bit); Říkal: Povím, povím (bědoval). Čce. Tkč — co. Neřekl ani a ani b (nic), ani bílé ani černé. Us. Aby aspoň řekl: čerte, ďáble, tak a tak; Řekl kdesi cosi; Aby řekl takhle tohle, ale ne! Nemůžeš říci: Táto, mámo, tohle se stalo; Tu máš, a neříkej nic; Ho- dinky jsou moje, jen že mi neříkají: Pane. Us. Tkč. Ještě bych nic neřekl, kdyby . . . Us Rcěmyž všichni vóbec: Amen. Výb. II. 24. — (co) komu. Pravdu si rceme, pria- telia buďme. Slov. Lesť, jíž oni múdrosť řiekají. Št. Kn. š. 144. (9.). Vyhrává, říkají mu kvit: Něco mu říkalo, aby tam nechodil; Jemu říci, to raději kuš (hubo mlč); Řekl si (umínil si) a vyhrál. Us. Tkč. — jak. O tom nic s jistotou ř. nelze. Tk. Zpříma něco ř., Sá., šeptem. Hrts. Kto tu modlitbu nábožně a s pravým srdcem říkati bude. Sv. ruk. 372. Několika slovy mnoho říci. Dk. Protož z srdce řcem; Řekl skrze sv. Jakuba; Každý sám od sebe řka; Nemohú řéci v pravdě; Chci řéci obecnú řečí. Št. Kn. š. 49., 3., 12., 18., 38. Řekl mu do opravdy (vyhuboval). Říci někomu něco soukromě (ne: mezi čtyřmi očima). Us. Snadno se řekne. — o čem. Jakoj' byl o sobě řekl i sv. Augustin; Tak mi se zle berně líbí, že neviem, co o ní řka. Št. Kn. š. 2., 157. — proti komu. Aby židé ne- mohli proti němu řéci. Pass. — kdy co. Tu vieru na každý den na prvé hodině řiekají. Št. Kn. š. 13. Na však den řiekáme ji (vieru). Št. Kn. š. 16. — proč. To jsem jemu řekl z hněvu. NB. Tč. 246. Pontus byla krajina, pro niž já řiekám Pilatovi Ponský a oni Ponec. Št. Kn. š. 19. Nadál se, by to pán Buoh pro hruozu řekl. Rkp. Mus. 1884. 240. — (komu) kde. Rci sobě na mysli. Št. Kn. š. 13., 31., 177. Řkú sami v sobě. Ib. 24. Aby žádný neřekl v závisti na svém srdci. Ib. 114 Kde říkáš (čteš)? Us. Tkč. — oč (ke komu). Řekni si o chléb. Us. A jestliže on oč k němu řéci má (něčeho na něm pohledává). Arch.VIII. 98. — co do koho. Žádný od té doby ne může nic do ní říci. Us. — se. Ono se |
řekne: Umyj se, ale jak? Nrd. Co se řeklo,
to se řeklo; Co se řekne, to platí. Us. Tkč. — co zač. Neptej se, co ti za to řeknou (co dostaneš). Us. Tkč. — za koho. Ří- kajte za nás = modlete se. Us. Šd. — s inft. Pan Mikuláš řekl přijeti. Arch. VII. 542. Řekl jest se býti synem božím. 14. stol. Mus. 1890. 273. — že. Řekni, žes tu byl (jdi už). Us Tkč. Ricinolový. R. kyselina. Vz KP. VI. 5.
Ricinostearinan, u, m, recinostearin-
saures Salz. Nz. Ricinostearinový. R. kyselina, Ricino-
stearinsäure. Nz. Ricinový olej. Vz Slov. zdrav.
Riciuus. Cf. Dlj. 52.
Riča, e, f., Gerstel mit Erbsen (Speise).
Slov. Loos. Ríčansko, a, n. = říčanský kraj. Mus.
Říčany. Z Říčan Hynek. Jg. H. 1. 619. Z Říčan Václ. Jir. Ruk. II. 181. — Jak věšeli v R-nech? Vz Sbtk. Krat. h. 95. Říčati = téci. Voda říčá. Val. Brt. D.
260. Řičeti. Cf. Mz. v List. fil. XVI. 186.
A hlas jeho řičel. Čch. L. k. 77. Cf. Mkl. Etym. 279., 286. Říčice, vz Klasnosník, Mkl. Etym. 276.
Má svědomí jako ř. (děravé). Us. Na řičicu vody neměř. Brt. N. p. 169. — Ř. = ná- doba. Když byl hliněnou ř-ci zcelil. Kld. Říčičák, a, m., vz násl. Rk. Řičičkář, e, m. = řesetář. Nov. Říčka. Mělká ř. Alx. Smála se ř. bahnu a sama z něho vytéká. Bž. exc. Říčky, vsi u Ústí nad Orl., u Rychn. Říční, vz Říčný. Říčný. Ř. jezero (kterým řeka protéká).
J. Lpř. Ř.náhlosť, proud (fluminis). Ž. wit. 45 5. — Ř. = uřícený. U Kdyně. Rgl. Ridati se. Jaba, ridajže sa (pohni se).
Slov. Phľd. V. 55. Ridel, dla, m. R. (Ridelius) z Nagen-
berlca Mik, † 1609. Jir. Ruk. II 182. Řídeň, dně, f, mutisia, Mutisie, rostl.
Vz Rstp. 941. Řídeňovitý. Ř. rostliny, mutisiaceae. Vz
Rstp. 941. Řídící, leitend, Leit-. Ř. přímka, NA.,
čára, Vnč., Jrl., kužel, rovina, Jrl., učitel na národ. školách). Us. Řidič proudu, Stromregulator, Šp., paro-
stroje, tlaku, stroje, lokomotivy. Us. Řididlo dělostřelecké k řídění děla. Vz
S. N XI 113. Řidina = řídká látka. Us. Rgl. Říditi, ordinare. Ž. wit. 49. 5 Cf. Mkl. Etym. 276. R., řeď, řeďme, u novějších také: řiď. D. Lhrg. 240. — abs. Řeď. Št. N. 85. — co: stavbu, něčí osud, operu, Us., něčí kroky, Šml., vůz. Lpř. — co, se čím. Ř. se okolnostmi, Osv., ideami, Dk., pravidly, zásadami. Us. Mnozí svú věc mnú řiedie. Hr. ruk. 421. — co, se jak. Ř. se dle pozna- ných pravd skutkem, Vlč., podlé pravidla, |
||
|
|||
Předchozí (576)  Strana:577  Další (578) |