577

Říbata, pl., n. = hříbata, dřevěnky, ji-
miž se řízky sešlapují, pěchují. Us. Rgl.

Říbátko, a, n. = hříbátko. Pase ř-ka =
leží na břiše (o dětech). Us. Rgl. — Ř. =
pokrm z mleziva. U N. Kdýně. Rgl.

Řibet = hřbet. U N. Kdyně. Rgl.
Říci. Cf. Ž. wit. 249 (řéci), List. fil. X.
126.—127., 1878. 207., 1883.126., Mkl. Etym.
274. Ř. na Mor., vz List. fil. 1885. 241.
Říču, říčeš, říče, říčeme, říčete, říčú, a tak
všecka komposita. Val. Vck. Velmi často
vyskytuje se za řeči kusý tvar řeci (= já
řku) zvl. na Frenštatsku. Ja sem pravil
reci, aby teho nechali. Brt. D. 197., Vck
No řeku (parentheticky) už abych šel. Brt.
D. 196., 197. R. = slíbiti, přiříci. Soud. kn
opav. Cf. Řečení (dod.). 197. — abs. Bude
řéci. Výb. II. 742 , Athen. VI. 18. Anděl
tolik jest řečeno jako posel. Št. Kn. š. 175.
Říkej = modli se. Mor. a slez. Šd. Řekni
a udělej sám; Mámo, hodil bych na vá
hlínu, ale ne, abyste neřekla (syn nad
hrobem); Říkal: Už dosť (byl bit); Říkal:
Povím, povím (bědoval). Čce. Tkč — co.
Neřekl ani a ani b (nic), ani bílé ani černé.
Us. Aby aspoň řekl: čerte, ďáble, tak a
tak; Řekl kdesi cosi; Aby řekl takhle
tohle, ale ne! Nemůžeš říci: Táto, mámo,
tohle se stalo; Tu máš, a neříkej nic; Ho-
dinky jsou moje, jen že mi neříkají: Pane.
Us. Tkč. Ještě bych nic neřekl, kdyby . . .
Us Rcěmyž všichni vóbec: Amen. Výb. II.
24. — (co) komu. Pravdu si rceme, pria-
telia buďme. Slov. Lesť, jíž oni múdrosť
řiekají. Št. Kn. š. 144. (9.). Vyhrává, říkají
mu kvit: Něco mu říkalo, aby tam nechodil;
Jemu říci, to raději kuš (hubo mlč); Řekl
si (umínil si) a vyhrál. Us. Tkč. — jak.
O tom nic s jistotou ř. nelze. Tk. Zpříma
něco ř., Sá., šeptem. Hrts. Kto tu modlitbu
nábožně a s pravým srdcem říkati bude.
Sv. ruk. 372. Několika slovy mnoho říci.
Dk. Protož z srdce řcem; Řekl skrze sv.
Jakuba; Každý sám od sebe řka; Nemohú
řéci v pravdě; Chci řéci obecnú řečí. Št.
Kn. š. 49., 3., 12., 18., 38. Řekl mu do
opravdy (vyhuboval). Říci někomu něco
soukromě (ne: mezi čtyřmi očima). Us.
Snadno se řekne. — o čem. Jakoj' byl
o sobě řekl i sv. Augustin; Tak mi se zle
berně líbí, že neviem, co o ní řka. Št. Kn.
š. 2., 157. — proti komu. Aby židé ne-
mohli proti němu řéci. Pass. — kdy co.
Tu vieru na každý den na prvé hodině
řiekají. Št. Kn. š. 13. Na však den řiekáme
ji (vieru). Št. Kn. š. 16. — proč. To jsem
jemu řekl z hněvu. NB. Tč. 246. Pontus
byla krajina, pro niž já řiekám Pilatovi
Ponský a oni Ponec. Št. Kn. š. 19. Nadál
se, by to pán Buoh pro hruozu řekl. Rkp.
Mus. 1884. 240. — (komu) kde. Rci sobě
na mysli. Št. Kn. š. 13., 31., 177. Řkú sami
v sobě. Ib. 24. Aby žádný neřekl v závisti
na svém srdci. Ib. 114 Kde říkáš (čteš)?
Us. Tkč. — oč (ke komu). Řekni si
o chléb. Us. A jestliže on oč k němu řéci
má (něčeho na něm pohledává). Arch.VIII.
98. — co do koho. Žádný od té doby ne
může nic do ní říci. Us. — se. Ono se

řekne: Umyj se, ale jak? Nrd. Co se řeklo,
to se řeklo; Co se řekne, to platí. Us. Tkč.
— co zač. Neptej se, co ti za to řeknou
(co dostaneš). Us. Tkč. — za koho. Ří-
kajte za nás = modlete se. Us. Šd. —
s inft. Pan Mikuláš řekl přijeti. Arch. VII.
542. Řekl jest se býti synem božím. 14. stol.
Mus. 1890. 273. — že. Řekni, žes tu byl
(jdi už). Us Tkč.

Ricinolový. R. kyselina. Vz KP. VI. 5.

Ricinostearinan, u, m, recinostearin-
saures Salz. Nz.

Ricinostearinový. R. kyselina, Ricino-
stearinsäure. Nz.

Ricinový olej. Vz Slov. zdrav.

Riciuus. Cf. Dlj. 52.

Riča, e, f., Gerstel mit Erbsen (Speise).
Slov. Loos.

Ríčansko, a, n. = říčanský kraj. Mus.
Říčany. Z Říčan Hynek. Jg. H. 1. 619.
Z Říčan Václ. Jir. Ruk. II. 181. — Jak
věšeli v R-nech? Vz Sbtk. Krat. h. 95.

Říčati = téci. Voda říčá. Val. Brt. D.
260.

Řičeti. Cf. Mz. v List. fil. XVI. 186.
A hlas jeho řičel. Čch. L. k. 77. Cf. Mkl.
Etym. 279., 286.

Říčice, vz Klasnosník, Mkl. Etym. 276.
Má svědomí jako ř. (děravé). Us. Na řičicu
vody neměř. Brt. N. p. 169. — Ř. = ná-
doba. Když byl hliněnou ř-ci zcelil. Kld.
Říčičák, a, m., vz násl. Rk.
Řičičkář, e, m. = řesetář. Nov.
Říčka. Mělká ř. Alx. Smála se ř. bahnu
a sama z něho vytéká. Bž. exc.
Říčky, vsi u Ústí nad Orl., u Rychn.
Říční, vz Říčný.

Říčný. Ř. jezero (kterým řeka protéká).
J. Lpř. Ř.náhlosť, proud (fluminis). Ž. wit.
45 5. — Ř. = uřícený. U Kdyně. Rgl.

Ridati se. Jaba, ridajže sa (pohni se).
Slov. Phľd. V. 55.

Ridel, dla, m. R. (Ridelius) z Nagen-
berlca Mik, † 1609. Jir. Ruk. II 182.

Řídeň, dně, f, mutisia, Mutisie, rostl.
Vz Rstp. 941.

Řídeňovitý. Ř. rostliny, mutisiaceae. Vz
Rstp. 941.

Řídící, leitend, Leit-. Ř. přímka, NA.,
čára, Vnč., Jrl., kužel, rovina, Jrl., učitel
na národ. školách). Us.

Řidič proudu, Stromregulator, Šp., paro-
stroje, tlaku, stroje, lokomotivy. Us.

Řididlo dělostřelecké k řídění děla. Vz
S. N XI 113.
Řidina = řídká látka. Us. Rgl.
Říditi, ordinare. Ž. wit. 49. 5 Cf. Mkl.
Etym. 276. R., řeď, řeďme, u novějších také:
řiď. D. Lhrg. 240. — abs. Řeď. Št. N. 85.
— co: stavbu, něčí osud, operu, Us., něčí
kroky, Šml., vůz. Lpř. — co, se čím. Ř.
se okolnostmi, Osv., ideami, Dk., pravidly,
zásadami. Us. Mnozí svú věc mnú řiedie. Hr.
ruk. 421. — co, se jak. Ř. se dle pozna-
ných pravd skutkem, Vlč., podlé pravidla,