578

Sš., podlé kompaktat, Čr., podlé okolností,
Us., loď dle kompasu, Posp., stát směrem
liberalním, S. N., podlé někoho ve všem
se ř. Mž. 3. — proč: pro dobrý pokoj.
Let. 114.

Řídko. Neb velmě řiedko by jeden chtěl
témuž, ježto druhý. Št. Kn. š. 69.

Řídkodřenní, lockermarkig. Vz Rst.
483.

Řídkozrnný, lockerkernig. Ř. hrozen.
KP. V. 155.

Řidkožebrý, lockergeadert o. rippig.
Vz Rst. 483.

Řídký. List. fil. 1878. 207., Mkl. Etym.
277. Komp. řidší vlivem positivu m.: ředší.
Gb. Ml. 14. Ř. = nehustý. Ř. vlasy. Us.
Ř. zalidnění země. Osv. Má ř-kó zuby (lže).
Us Tkč. — Ř. = nemnohý. Muž řídkými
vlastnostmi vynikající. Osv. Řídcí se našli,
kteří z toho pánu děkovali. Let. 256. K
ctnosť. Šml. Řídkým lidem jest známo Vš.
278. R. vzácnosť, Vlč..úkaz, Us., spis, Mus.,
případ, slovo. Jir. — Ř. Já jsem v takové
deštníky řídká (málo mi prospívají, jsem
tlustá). Val. Vck.

Řídkypivo, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 87.

Řidnutí, n., Dünnwerden, n. Ř. vzduchu
Stč.

Řiďoučký = řiďounký. Us.

Ridza, y, f. = rez. Slov. Rr. Sb.

Rídzik, u, m. = hřib. Slov. Rr. Sb.

Řídzosť, i, f. = ryzosť. Slov. N. Hlsk.
XIV. 35.

Řiecť = říci. Slov. Ssk.

Riedať sa, von einem Weideplatz zum
andern übersiedeln. Slov. Ssk.

Riedčice, vz Říčice. Slov. Orl. III. 144,
Mt. S. I. 91.

Riedel, dla, m. — R. Mik. 1604. Jg. H
1. 619. — R. Ign., nar. 1809., kněz. Ib. —
R. R. Ib.

Riedikať, vz Redikati. Koll. Zp. II. 509.

Riedný = krásný, Koll. Zp. II. 508.; po-
řádný. Slov. Ssk.

Riedšej = řidčeji. Slov. Ht.

Rieger, gra, m., os. jm. — R. Frant.
Lad., dr. práv, říšský a zem. poslanec, nar.
1818. Vz Tf. H 1. 166., 184., 201, Jg. H.
1. 619., Mus. 1887. 531., Slavín I. 35., Pyp.
K. II. 545., Šb. Dj. ř. 283., Tf. Mtc. 295.,
Bačk. Písm. I. 892., Bačk. Př. 184., S. N.,
Rk. Sl. — R. Ferd. 1831. -- R. Bohusl.,
dr. a docent na čes. univers. v Praze. Mus.
1887. 149.

Rieka = řeka. Slov. Ssk.

Rieslo, a, n. = řečiště. Slov. Rr. Sb.

Riešba, y, f. = řešba, řešení. Slov. Phľd.
VI. 256.

Rieštiť sa na strom = lézti. Slov. Sb.

Rietmüller Matouš, kněz, 1677. Vz Jir.
Ruk. II. 182.

Riev, u, m. = réva. Slov. Ssk.

Rievina, y, f. = víno, Rebensaft, m.
Slov. To by bol svet bez r-ny čo šuhajčok
bez dievčiny. Tóth. B. 43., Lipa II. 391.

Rieze = řídčeji. 15. stol. Mnč. R. 62.

Ríf, vz Rýf. Ssk.

Řig, u, m. = říh. Laš. Tč.

Rigl u oken: zástrčka.

Rigorosant, a, m. = kdo se podrobuje
rigorosům na vysokých školách. Us. Šd.

Rigorosní taxa, Rigorosentaxe, f. Us.
Pdl.

Rigorosovati = rigorosa skládati. Us.
Pdl.

Říhání, n. Vz Slov. zdrav. 335.

Říhati, eructare. Ž. wit. 143. 13., Mkl.
Etym. 286.

Richmondit, u, m,, meteorit. Vz Osv.
1875. 15.

Richter, tra, m. — R. Bened., naroz.
1791., prof. a farář. Vz Jg. H. 1. 619. —
R. Engelb., nar. 1796., dr., prof. theol. a
rektor univers. olom., farář. Vz ib.

Říje. Cf. Mkl. Etym. 279. Jalová ř. (srn
v srpnu, poněvadž srny neobřeznou), After-
brunst, f. Sokl. II. 488.

Říjen. Cf. Mkl. Etym. 279. Ř. blýská,
zima pliská. Tč. exc. R. ozim seje a krev
z žil dobře leje. 15. stol. Bouřka-li v říjnu
třebas malá, sotva bude zima stálá. Kld.

Říjena, řivěna, y, f. = kráva, která se
v říjnu narodila. Mor. Brt.

Říjnový diplom: z 20. října 1860. Sr-
bený 3., Pal. Rdh. III. 192., 201.

Řik, u, m. = úžlabina Jizery u Semil.
Řvn. 516.

Říka, y, f. = řeka. A otevrú na horách
ř-ky; Od říky velikej Eufraten. B. olom.
100, 111.

Říkačka, y, f., vz Vyčítanka. — Ř. =
poŕekadlo. Mor. Hrb.

Říkadlo. Cř. Hš Dod. k Jg. H. 1. I. 5.
Ř dětské, vz Er. P. 5 , Km. 1886. 469.,
Brt. Dt. 8. nn., dětská satirická na Mor.,
Km. 1886. 590., společenská, satirická, Brt.
Dt. 76. nn., 103. nn., svatební, Er. P. 287.
nn., vychovávací, Brt. Dt. 17., v nemocech.
Er. P. 507. — Ř. = pořekadlo. Mour.

Říkání nad zimnicí a nad nežity. Pyp.
K. I. 73.—75.

Říkáníčko, a, n., Sprüchel, n. Dch.

Říkanka, y, f., vz Vyčítanka.

Rikochetní batterie. NA. III. 158.

Rikochetovati, Prallschüsse thun. Koule
r-jí přes traversy (přeskakují). NA. III. 158.

Řiky, luka u Veselíčka. Pk.

Řím. Mkl. Etym. 279. Pro tuto múdrosť
do Říma nechodila. Apoll. 364. Strojí se
na cestu do Říma (ku porodu). Us. Šml.
Cesta do Říma = Mléčná dráha. ČT. Tkč.
- Ř, os. jsa. 1563. Wtr. Obr. 85.

Římák, a, m., Römling. Dch.

Říman O vychovávání a vyučování Ří-
manů vz Sbor. učit. 1860. 68. — Římané =
řím. katolíci. Mus. 1886. 474

Rimavský, ého, m. Ř. Janko. Vz Jg.
H 1. 619

Řimbaba, mor. také řimbava. Hrb. Ř.,
chlebníček, slez. menurka. Šd. Cf. Rstp.
900., Schd. II. 283., Mllr. 66., Sbtk. Rostl.
293.



	578

	Sš., podlé kompaktat, Čr., podlé okolností, Us., loď dle kompasu, Posp., stát směrem liberalním, S. N., podlé někoho ve všem se ř. Mž. 3. — proč: pro dobrý pokoj. Let. 114. Řídko. Neb velmě řiedko by jeden chtěl témuž, ježto druhý. Št. Kn. š. 69. Řídkodřenní, lockermarkig. Vz Rst. 483. Řídkozrnný, lockerkernig. Ř. hrozen. KP. V. 155. Řidkožebrý, lockergeadert o. rippig. Vz Rst. 483. Řídký. List. fil. 1878. 207., Mkl. Etym. 277. Komp. řidší vlivem positivu m.: ředší. Gb. Ml. 14. Ř. = nehustý. Ř. vlasy. Us. Ř. zalidnění země. Osv. Má ř-kó zuby (lže). Us Tkč. — Ř. = nemnohý. Muž řídkými vlastnostmi vynikající. Osv. Řídcí se našli, kteří z toho pánu děkovali. Let. 256. K ctnosť. Šml. Řídkým lidem jest známo Vš. 278. R. vzácnosť, Vlč..úkaz, Us., spis, Mus., případ, slovo. Jir. — Ř. Já jsem v takové deštníky řídká (málo mi prospívají, jsem tlustá). Val. Vck. Řídkypivo, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 87. Řidnutí, n., Dünnwerden, n. Ř. vzduchu Stč. Řiďoučký = řiďounký. Us. Ridza, y, f. = rez. Slov. Rr. Sb. Rídzik, u, m. = hřib. Slov. Rr. Sb. Řídzosť, i, f. = ryzosť. Slov. N. Hlsk. XIV. 35. Řiecť = říci. Slov. Ssk. Riedať sa, von einem Weideplatz zum andern übersiedeln. Slov. Ssk. Riedčice, vz Říčice. Slov. Orl. III. 144, Mt. S. I. 91. Riedel, dla, m. — R. Mik. 1604. Jg. H 1. 619. — R. Ign., nar. 1809., kněz. Ib. — R. R. Ib. Riedikať, vz Redikati. Koll. Zp. II. 509. Riedný = krásný, Koll. Zp. II. 508.; po- řádný. Slov. Ssk. Riedšej = řidčeji. Slov. Ht. Rieger, gra, m., os. jm. — R. Frant. Lad., dr. práv, říšský a zem. poslanec, nar. 1818. Vz Tf. H 1. 166., 184., 201, Jg. H. 1. 619., Mus. 1887. 531., Slavín I. 35., Pyp. K. II. 545., Šb. Dj. ř. 283., Tf. Mtc. 295., Bačk. Písm. I. 892., Bačk. Př. 184., S. N., Rk. Sl. — R. Ferd. 1831. -- R. Bohusl., dr. a docent na čes. univers. v Praze. Mus. 1887. 149. Rieka = řeka. Slov. Ssk. Rieslo, a, n. = řečiště. Slov. Rr. Sb. Riešba, y, f. = řešba, řešení. Slov. Phľd. VI. 256. Rieštiť sa na strom = lézti. Slov. Sb. Rietmüller Matouš, kněz, 1677. Vz Jir. Ruk. II. 182. Riev, u, m. = réva. Slov. Ssk. Rievina, y, f. = víno, Rebensaft, m. Slov. To by bol svet bez r-ny čo šuhajčok bez dievčiny. Tóth. B. 43., Lipa II. 391. Rieze = řídčeji. 15. stol. Mnč. R. 62. Ríf, vz Rýf. Ssk.	Řig, u, m. = říh. Laš. Tč. Rigl u oken: zástrčka. Rigorosant, a, m. = kdo se podrobuje rigorosům na vysokých školách. Us. Šd. Rigorosní taxa, Rigorosentaxe, f. Us. Pdl. Rigorosovati = rigorosa skládati. Us. Pdl. Říhání, n. Vz Slov. zdrav. 335. Říhati, eructare. Ž. wit. 143. 13., Mkl. Etym. 286. Richmondit, u, m,, meteorit. Vz Osv. 1875. 15. Richter, tra, m. — R. Bened., naroz. 1791., prof. a farář. Vz Jg. H. 1. 619. — R. Engelb., nar. 1796., dr., prof. theol. a rektor univers. olom., farář. Vz ib. Říje. Cf. Mkl. Etym. 279. Jalová ř. (srn v srpnu, poněvadž srny neobřeznou), After- brunst, f. Sokl. II. 488. Říjen. Cf. Mkl. Etym. 279. Ř. blýská, zima pliská. Tč. exc. R. ozim seje a krev z žil dobře leje. 15. stol. Bouřka-li v říjnu třebas malá, sotva bude zima stálá. Kld. Říjena, řivěna, y, f. = kráva, která se v říjnu narodila. Mor. Brt. Říjnový diplom: z 20. října 1860. Sr- bený 3., Pal. Rdh. III. 192., 201. Řik, u, m. = úžlabina Jizery u Semil. Řvn. 516. Říka, y, f. = řeka. A otevrú na horách ř-ky; Od říky velikej Eufraten. B. olom. 100, 111. Říkačka, y, f., vz Vyčítanka. — Ř. = poŕekadlo. Mor. Hrb. Říkadlo. Cř. Hš Dod. k Jg. H. 1. I. 5. Ř dětské, vz Er. P. 5 , Km. 1886. 469., Brt. Dt. 8. nn., dětská satirická na Mor., Km. 1886. 590., společenská, satirická, Brt. Dt. 76. nn., 103. nn., svatební, Er. P. 287. nn., vychovávací, Brt. Dt. 17., v nemocech. Er. P. 507. — Ř. = pořekadlo. Mour. Říkání nad zimnicí a nad nežity. Pyp. K. I. 73.—75. Říkáníčko, a, n., Sprüchel, n. Dch. Říkanka, y, f., vz Vyčítanka. Rikochetní batterie. NA. III. 158. Rikochetovati, Prallschüsse thun. Koule r-jí přes traversy (přeskakují). NA. III. 158. Řiky, luka u Veselíčka. Pk. Řím. Mkl. Etym. 279. Pro tuto múdrosť do Říma nechodila. Apoll. 364. Strojí se na cestu do Říma (ku porodu). Us. Šml. Cesta do Říma = Mléčná dráha. ČT. Tkč. - Ř, os. jsa. 1563. Wtr. Obr. 85. Římák, a, m., Römling. Dch. Říman O vychovávání a vyučování Ří- manů vz Sbor. učit. 1860. 68. — Římané = řím. katolíci. Mus. 1886. 474 Rimavský, ého, m. Ř. Janko. Vz Jg. H 1. 619 Řimbaba, mor. také řimbava. Hrb. Ř., chlebníček, slez. menurka. Šd. Cf. Rstp. 900., Schd. II. 283., Mllr. 66., Sbtk. Rostl. 293.