579

Řimbal, u, m. = řimbulák. U Kdyně.
Rgl. — Ř., a, m. = kulatý, tlustý člověk.
U N. Kdyně. Rgl.

Římec, mce, m., tociž menší město řiem-
ské. Výb. I. 479.

Řimice z: Hŕimice. Mus. 1889. 165. Jan
z Řimic. Arch. III. 190.

Rimienky, f, pl. = druh hrušek. Slov.
Rr. MBš.

Římsa. Cf. Mkl. Etym 279. Ř. pásmová,
NA IV. 230., konsolová. Šmb. — Ř. =
police. U Loučímě. Psčk.

Římska, y, f., zdrobn. římsa. Lehner.

Římsovák, u, m , Gesimsleiter, f. Čerm.

Římsovati, zum Gesimse vorbereiten,
machen. Ř. kvádry. Zpr. arch. VIII. 112.

Římsoví, n., das Gesimse. Us. Pdl.

Římsovka, y, f = druh cihel. Zpr. arch.
VIII. 93.

Římsovnice, e, f. = cihla římsovná, Ge-
simsziegel, m. Nz.

Římský. Ř. jablko (římščák). Mor. Brt.,
Hrb. R. máta, šalvěj, heřmánek, peluň Vz
Mllr. 104., 14., 17. Ř. výprava = do Říma.
Gb. Ml. II. 77.

Římsovný, vz Římsovnice (dod.).

Římščák, u, m., vz Římský.

Rinarec, od Rinarta. Vz Rynarec.

Rincka, y, f. = klaga. Slov.

Řinčeti. — abs. Kanár řinčí = hlasitě
zpívá. U Domažl. Rgl. — kde. Sklo
v oknech řinčí. Vlč. — čím. Okna řinčí
prudkým otřesem. Čch. Chechtem řinčí
vaše píseň. Kká. — kudy. Nocí řinčí ře-
tězů hřmot. Mcha.

Řinkačka, y, f. = talíř, hudební ná-
stroj, Becken, n. NA.

Řinkavý. klirrend. Dch.

Řinouti. Šf. III. 493., Mkl. Etym. 278.
— se kudy Krev se ř-la po skráních, Us.
Pdl., vlasem. Vrch. Otvorem se ř-lo světlo.
Vrch. — se odkud (kde kam jak). Z očí
se jí řinul slzí proud. Hdk. Krev se z rány
tokem řine. Us. Pdl. Zpod kapuce vlas řine
se v prstencích. Vrch. Z každého květu
slasť se něhou řine. Osv. Krve krůpěje
pode hložím z Kristových vlasů se řinou
v božsky jasnou tvář. Kká.

Rinzga, y, f., Kalbsmagen, m. Slov.
Ssk.

Řip. A řip ho (udeřil). Laš. Tč. Vz Řip-
nouti.

Říp souvisí s něm. Riff = útes, skála,
lat. ripa (břeh, tedy opět skála). Tedy =
skála, skalnatý vrch. Prk. v Nár. list. 1886.
č. 196. — Pal. Rdh. II. 15., Mz. v List. fil.
XVI. 187. Psáti na Říp (nerovně, na horu,
do kopce). Us. v Podřípsku. Cerman.

Řípa bílá (tuřín), burgundská, hollandská,
jemná, květnová, malá, mamutka (tlustá
červená), obrovská, okrouhlá, podzimní,
vodnice, žlutá atd. Cf. Dlj. 14., 15., 22.,
Mllr. 23 , 25., 26 , Schd. II. 292., 278., List.
fil. IV. 311 Řípa = vodnice, řepa = cu-
krovky. U N. Paky. Gb. Jsi proti němu

jako ř. proti pomeranči. Šml. Jsem zdráv
jako ř. Us. Tč. Jsem v tom jako v řípě
(zařezaný, špatně). U N. Kdyně. Rgl. Co
činiti, aby byla ř. sladká? Vz Mus. 1854.
551. — R. = čes. tanec.

Řípák, u, m. Uhodil při prokopávání
pod vrstvou kamenů ,řípáků' na čtyřhran-
nou jámu. Arch. pam. 1887. 52. — Ř., a,
m. = kdo řípu cedí. Us. v Podřípsku.

Řípař, e, m. = kdo řípu pěstuje n. pro-
dává, Rübenanbauer, -Verkäufer. Sbtk.

Řípěti, ěl, ění, krachen, knarren. Laš.
Tč Tak udeřiti, že to řípí. Tč.

Řipnouti, schlagen. Řip ho. Us. Laš.
Tč. — čím oč: hrncem o zem. Us. Tč.

Řípsko = okolí Řípu. Mus. 1880. 458.

Řipsový. R. látka. Vz Rips. Us.

Rirenšaft, a, m. — R. Alois, nar. 1813.,
ingrossista. Vz Jg. H. 1. 619., Šb. Dj. ř.
283., Rk. Sl.

Řísa. Je-li moc řís (barušek), urodí se
rež. Brt.

Risalit, Vorsprung, ve stavit., vz Rysalit.

Řísek, sku, m. = šátek. Mor. Pk. Ps. 7.
(Šd.).

Risling, vz Ryzling.

Řísně oblečený. Vz Řísný. Slez. Šd.

Riss, a, m., os. jm. = R. Josef, naroz.
1829., ředitel gymnasia v Táboře. Vz Tf.
H. 1. 172., 173, 181., Tf. Mtc. 188., Mus.
1880. 470., Rk. Sl., S. N.

Řístvie, n., imperium. Ev. víd. 74. Vz
Jir. Mor 52., List. fil. 1886. 376.

Řisutybor, u, m., les v Slánsku.

Říše. Cf. Mkl. Etym. 279. Ř. živočišná,
cf. Stč. Zem. 829., 831., 835., rostlinná. Cf.
Stč. Zem. 819., Rosc. 49., Schd. II 244. —
Jasná ř. lásky; Nekonečná světů říše, Čch.,
obrazotvornosti. Šml. — Ř. = zástup, turba.
Když ř. mnohá bieše s Ježíšem. Ev. víd.
59. (Ol. 285: zástup mnohý).

Říškov u Slaného. Jdeš-li Ř-vem, potkáš
kozu, žida neb čóra; človíčka tam neviděť.
Sbtk. Krat. h. 95.

Říšskoradský, Reichsraths-. Ř. mandat.
Exc.

Říšstvie, vz Řístvie.

Řiť. Str. 73. a. 1. ř. sh. za řítoví polož:
, Žitoví. Cf. Mkl. Etym. 279., List. fil. 1890.
162. (Mz.). Ř. = zadek. Ř. umělá. Vz Slov.
zdrav. 336. V MV. padělaná glossa. Pa. 45.
Poloha dítěte řití; Vybavení plodu za řiť.
Kžk. Por. 65., 556. Ř. cíbelová, anus ure-
thralis, hrmopoševní, a. vulvovaginalis, hrá-
zová, a. perinealis, měchýřová, a. vesicalis,
poševní, a. vaginalis, šourková, s. scrotalis;
křeč, brdečkovitý nádor (Afterpapillom), ra-
kovina, trhlina, zarostění (atresia) řiti, kr-
vácení řiti, Afterblutung, zúžení-se řiti,
-verengung. Ktt. exc. Porod řití, After-
geburt. — Cf Schd. II. 351. Natrhnouť ně-
komu řiť (ošiditi, napáliti). Us. Rgl. Ř. se
mu rozbrnkala (dostal průjem). Mor. Hý.
Doniesla mu ř. na nohách (nic neměla).
Slov. Rr. Maj (měj) v řiti rozum, keď ko-
kot (pyj) stojí. Slov.