Předchozí (578)  Strana:579  Další (580) |
|
|||
579
|
|||
|
|||
Řimbal, u, m. = řimbulák. U Kdyně.
Rgl. — Ř., a, m. = kulatý, tlustý člověk. U N. Kdyně. Rgl. Římec, mce, m., tociž menší město řiem-
ské. Výb. I. 479. Řimice z: Hŕimice. Mus. 1889. 165. Jan
z Řimic. Arch. III. 190. Rimienky, f, pl. = druh hrušek. Slov.
Rr. MBš. Římsa. Cf. Mkl. Etym 279. Ř. pásmová,
NA IV. 230., konsolová. Šmb. — Ř. = police. U Loučímě. Psčk. Římska, y, f., zdrobn. římsa. Lehner.
Římsovák, u, m , Gesimsleiter, f. Čerm.
Římsovati, zum Gesimse vorbereiten,
machen. Ř. kvádry. Zpr. arch. VIII. 112. Římsoví, n., das Gesimse. Us. Pdl.
Římsovka, y, f = druh cihel. Zpr. arch.
VIII. 93. Římsovnice, e, f. = cihla římsovná, Ge-
simsziegel, m. Nz. Římský. Ř. jablko (římščák). Mor. Brt.,
Hrb. R. máta, šalvěj, heřmánek, peluň Vz Mllr. 104., 14., 17. Ř. výprava = do Říma. Gb. Ml. II. 77. Římsovný, vz Římsovnice (dod.).
Římščák, u, m., vz Římský.
Rinarec, od Rinarta. Vz Rynarec.
Rincka, y, f. = klaga. Slov.
Řinčeti. — abs. Kanár řinčí = hlasitě
zpívá. U Domažl. Rgl. — kde. Sklo v oknech řinčí. Vlč. — čím. Okna řinčí prudkým otřesem. Čch. Chechtem řinčí vaše píseň. Kká. — kudy. Nocí řinčí ře- tězů hřmot. Mcha. Řinkačka, y, f. = talíř, hudební ná-
stroj, Becken, n. NA. Řinkavý. klirrend. Dch.
Řinouti. Šf. III. 493., Mkl. Etym. 278.
— se kudy Krev se ř-la po skráních, Us. Pdl., vlasem. Vrch. Otvorem se ř-lo světlo. Vrch. — se odkud (kde kam jak). Z očí se jí řinul slzí proud. Hdk. Krev se z rány tokem řine. Us. Pdl. Zpod kapuce vlas řine se v prstencích. Vrch. Z každého květu slasť se něhou řine. Osv. Krve krůpěje pode hložím z Kristových vlasů se řinou v božsky jasnou tvář. Kká. Rinzga, y, f., Kalbsmagen, m. Slov.
Ssk. Řip. A řip ho (udeřil). Laš. Tč. Vz Řip-
nouti. Říp souvisí s něm. Riff = útes, skála,
lat. ripa (břeh, tedy opět skála). Tedy = skála, skalnatý vrch. Prk. v Nár. list. 1886. č. 196. — Pal. Rdh. II. 15., Mz. v List. fil. XVI. 187. Psáti na Říp (nerovně, na horu, do kopce). Us. v Podřípsku. Cerman. Řípa bílá (tuřín), burgundská, hollandská,
jemná, květnová, malá, mamutka (tlustá červená), obrovská, okrouhlá, podzimní, vodnice, žlutá atd. Cf. Dlj. 14., 15., 22., Mllr. 23 , 25., 26 , Schd. II. 292., 278., List. fil. IV. 311 Řípa = vodnice, řepa = cu- krovky. U N. Paky. Gb. Jsi proti němu |
jako ř. proti pomeranči. Šml. Jsem zdráv
jako ř. Us. Tč. Jsem v tom jako v řípě (zařezaný, špatně). U N. Kdyně. Rgl. Co činiti, aby byla ř. sladká? Vz Mus. 1854. 551. — R. = čes. tanec. Řípák, u, m. Uhodil při prokopávání
pod vrstvou kamenů ,řípáků' na čtyřhran- nou jámu. Arch. pam. 1887. 52. — Ř., a, m. = kdo řípu cedí. Us. v Podřípsku. Řípař, e, m. = kdo řípu pěstuje n. pro-
dává, Rübenanbauer, -Verkäufer. Sbtk. Řípěti, ěl, ění, krachen, knarren. Laš.
Tč Tak udeřiti, že to řípí. Tč. Řipnouti, schlagen. Řip ho. Us. Laš.
Tč. — čím oč: hrncem o zem. Us. Tč. Řípsko = okolí Řípu. Mus. 1880. 458.
Řipsový. R. látka. Vz Rips. Us.
Rirenšaft, a, m. — R. Alois, nar. 1813.,
ingrossista. Vz Jg. H. 1. 619., Šb. Dj. ř. 283., Rk. Sl. Řísa. Je-li moc řís (barušek), urodí se
rež. Brt. Risalit, Vorsprung, ve stavit., vz Rysalit.
Řísek, sku, m. = šátek. Mor. Pk. Ps. 7.
(Šd.). Risling, vz Ryzling.
Řísně oblečený. Vz Řísný. Slez. Šd.
Riss, a, m., os. jm. = R. Josef, naroz.
1829., ředitel gymnasia v Táboře. Vz Tf. H. 1. 172., 173, 181., Tf. Mtc. 188., Mus. 1880. 470., Rk. Sl., S. N. Řístvie, n., imperium. Ev. víd. 74. Vz
Jir. Mor 52., List. fil. 1886. 376. Řisutybor, u, m., les v Slánsku.
Říše. Cf. Mkl. Etym. 279. Ř. živočišná,
cf. Stč. Zem. 829., 831., 835., rostlinná. Cf. Stč. Zem. 819., Rosc. 49., Schd. II 244. — Jasná ř. lásky; Nekonečná světů říše, Čch., obrazotvornosti. Šml. — Ř. = zástup, turba. Když ř. mnohá bieše s Ježíšem. Ev. víd. 59. (Ol. 285: zástup mnohý). Říškov u Slaného. Jdeš-li Ř-vem, potkáš
kozu, žida neb čóra; človíčka tam neviděť. Sbtk. Krat. h. 95. Říšskoradský, Reichsraths-. Ř. mandat.
Exc. Říšstvie, vz Řístvie.
Řiť. Str. 73. a. 1. ř. sh. za řítoví polož:
, Žitoví. Cf. Mkl. Etym. 279., List. fil. 1890. 162. (Mz.). Ř. = zadek. Ř. umělá. Vz Slov. zdrav. 336. V MV. padělaná glossa. Pa. 45. Poloha dítěte řití; Vybavení plodu za řiť. Kžk. Por. 65., 556. Ř. cíbelová, anus ure- thralis, hrmopoševní, a. vulvovaginalis, hrá- zová, a. perinealis, měchýřová, a. vesicalis, poševní, a. vaginalis, šourková, s. scrotalis; křeč, brdečkovitý nádor (Afterpapillom), ra- kovina, trhlina, zarostění (atresia) řiti, kr- vácení řiti, Afterblutung, zúžení-se řiti, -verengung. Ktt. exc. Porod řití, After- geburt. — Cf Schd. II. 351. Natrhnouť ně- komu řiť (ošiditi, napáliti). Us. Rgl. Ř. se mu rozbrnkala (dostal průjem). Mor. Hý. Doniesla mu ř. na nohách (nic neměla). Slov. Rr. Maj (měj) v řiti rozum, keď ko- kot (pyj) stojí. Slov. |
||
|
|||
Předchozí (578)  Strana:579  Další (580) |