Předchozí (580)  Strana:581  Další (582) |
|
|||
581
|
|||
|
|||
atd Roba bez zlosti jest ryba bez kosti;
Když r. nebrní, jest růža bez trní. Laš. Tč. Pes, co neščeká a roba, co nekřičí, za nic nestojí (děvče, jak mužský na ně sáhne, má křičeti jako varhany). Slez. Šd., Brt. -- R. = žena, choť, manželka. To je moje r. Slez., mor., slov. Šd. R. chla- povi (muži) hlavu napraví. Slez. Šd. Metla a r. nejlepší doma. Brt. — R. = čestný název dospělého. V Podluží. Brt. — R. = nevolná služba, robota. Bolestná r. Pravn. 459 — R. = opovržlivě, šlundra, kurva, me.etrix. Zjevní hříšníci a roby předejdou nás. Roby věřili jsú jemu. Ev. olom. 303. — R. = la robe, dlouhý ženský šat, langes
Damen-, Schleppkleid. Robaj, e, m., chymonanthes, Winter-
blume, f., rostl. Vz Rstp. 525. Robák. Krnd. 196., Kká. Td. 28.
Robař, e, m. = milovník rob (vz Roba),
Weiberjäger. Mor. Šd., Brt. D. 260. Robáš, e, m. = rubáš. Slov. Ssk.
Robě. Št Kn. š. 110., 117., Krnd. 113 b.
Ktož pohorší jednoho z robat těchto. Ev. olom. 319. (z těchť omláděncov. Ev. víd. 89.). Robenec. V MV. padělaná glossa. Pa.
46. — GR. (Mus. 1862. 372), Let. 484., Pass. mus. 373. Vstaň z peca, ty holý, dy r-ka něni. Sš. P. 12. Žádný tovaryš ani r. hry provozovati nemá. Zbrt. Hry 27. Robert-us, a, m. R a S. Ludmila, kněz
1730. Jg. H. 1. 619., Jir. Ruk. II. 182. Robík, a, m. — R. Jan, kanovník poč.
18. věku. Jir. Ruk. II. 182. Róbik, u, m. = roubík, kolík. Brt.
Robínek, nku, m. = mládenec. R-ku
z cizí země, neskládej písní o mé ženě. Bl. 174 Robisko = dílo, Abbau, m. Pr. tr.
Robíš, e, m. = vrub. Máš u mne na r-ši.
Sk. Robiště, é, n., Arbeitsplatz, n. Ssk.
Robiti. — abs. Nic se samo něrobí. VSlz.
1. 222. — co. Vězte to páni, ješto svobodné vládyctvo robiti přezříte aneb kněží (= v po- robu přivésti, knechten). Št. Kn. š 155. 13. — komu. Sama jedla, sama pila, sama sobě
rob. Us, Brt. — co kde. Po jeho chrbtě mravci hniezda robili Němc. VII. 79. My nemusíme z domu, máme pri čom doma r. ZObz. XXII. 154. I na Rusi robiť musí. Slov. Rl. Pr. II. 21. V potu tváře robí na polích anebo v lesích. Vrch. Robitrubka, y, m. = kdo robí trubky,
áX(pf}6Toôái.7ityyeg. Prk. Př. 23.
Robivo, a, n., Werkmaterial, n. Sl. les.
Robizna, y, f. = vymyšlené jm. ženské.
Robjoř, e, m. = robař (dod.). Laš. Tč.
Robkati = pomalu robiti. Slov. Tč.
Róbl, u, m., vz Knutel (roubík). Na
Hané. Brt. Robničný, Werkstatt-. Slov Bern.
Robočička, y, f. = zdrobn. robota Sš.
P. 208. Robota. Cf. Mkl. Etym. 225., 349., Rk.
Sl., S. N. R. je máti života. Ev. šk. II. 239., Hdž. Šlb. 17. Kde je r., tam te mäd; Kto nemá roboty, začne si klebety. Slov. Orl. IX. 246., 247. Počni každou r-tu od |
hrubšího koňca; Do r-ty jak by svázal a
do tanca, jak by házal. VSlz. I. 222., 234. R. se mi zprotivila, na jídlo mám chuť; Jaká r., taká sobota. Slez. Šd. Dobrá r., milá sobota. Us. Brt. Boty jako do roboty (pevné); Musíme zase do té r-ty. Us. Tkč. Hleď ene takej roboty, co ti sľubuje též soboty. Slez. Šd. R., robota, na celý den jej mám: nechce sa mi robiť, ak pri tom nezpievám! Ani mi r. robotou neide, len ta moja mysel za šuhajky ide. Koll. Zp. I. 59 , 84. Ni otec, ni matka cerušku vydaje: r-ta, ochota, pěkné obyčaje; Do r-ty ani hyp a na mísu ene syp. Us. Brt. R-ty do soboty a peněz do neděle. Bž. exc. Kdo nemiluje r-tu, vždycky světí sobotu. Vz Lenosť. — R = pracné dílo. Kto mě vy- prostí od roboty těla tohoto? Št. Kn. š. 50. — R. panská. Vz Nevolnictví (dod), Sdl.
Hr. II. 137., IV. 258 R-ty panské: orání, hrabáni sena, sečení luk, praní a stříhání ovcí, sušení luk, žetí ve žních Arch. VIII. 615. R. zemské. Cf. Pal. Rdh. II. 253., Osv. 1. 167. Jde to jako na r-tě. Us. Brt. Dělá to rád jako z r-ty Us. Tkč. Kdo se na r-tě potrhá, ten čertu duši dá. U Bělohr. Bf. O r-tě v mor. národ. písních vz Brt. N. p. III. str. CIV. Robotářský. R. bubny. Vz Zbrt. 125.
Robotéř, e, m. = robotěz (dělník). Pk.
Npj. 158. Robotězka, y, f. = louka v Kladrubsku.
Arch. VIII. 540., 553. Robotězný lid Msn. (Hes.), mezek Lpř.
Robotianka, y, f., eine Arbeit suchende
Person. Slov. Ssk. Cf. Robotěnka. Robotil, a, m. = servus, otrok. Hom.
opat. 152. a. 16. Robotíř. Ž. pod., Žžk. 13. R. senný
i žitný. Arch. VII. 273. Robotířský. Cf. Zbrt. 290.
Robotka, y, f., zdrobn. robota. — R.,
y, m , os. jm. Arch VII. 634. Robotně = pracně. Sv. ruk. I. 33., 39.
Robotní = všední. R šaty. Laš. Brt D.
261. Robotnice, e, f. = krátká dýmka, jíž
užívají při práci. U Bydž. Kšť. Robotný = pracovitý. Je to děvčátko
r-tné, vyšívá košele konopné. Sl. ps. 312. R. své tělo nuzíš. Sv. ruk. 220. — v čem. V hřiešiech r-tným býti. Bož. umuč. 321. — R. = k robotě se vztahující. R. právo
Výb. I. 974. Robotovati. Št. Kn. š. 113.
Robotovitý = pracovitý. R. lid. Mor.
Tč. Robotvorný, sklavisch machend. R. čin-
nosť. Robotýř, e, m., vz Robotíř.
Robščo, a, n. = robsko. Slov. Rr. Sb.
Robustní = silný, z lat.
Rocaillový, Grottenwerk-, Grottenar-
beit-. Vasa v r-vém slohu. Exc. Dhnl Ročačka, y, f., ein Jahr altes Mädchen.
Bern. Ročátko, a, n., ein einjähriges Kind.
Bern. Ročenka, y, f.. Almanach, Jahrbuch, n.
Dch. |
||
|
|||
Předchozí (580)  Strana:581  Další (582) |