581

atd Roba bez zlosti jest ryba bez kosti;
Když r. nebrní, jest růža bez trní. Laš.
Tč. Pes, co neščeká a roba, co nekřičí,
za nic nestojí (děvče, jak mužský na ně
sáhne, má křičeti jako varhany). Slez. Šd.,
Brt. -- R. = žena, choť, manželka. To je
moje r. Slez., mor., slov. Šd. R. chla-
povi (muži) hlavu napraví. Slez. Šd. Metla
a r. nejlepší doma. Brt. — R. = čestný
název dospělého. V Podluží. Brt. — R. =
nevolná služba, robota. Bolestná r. Pravn.
459 — R. = opovržlivě, šlundra, kurva,
me.etrix. Zjevní hříšníci a roby předejdou
nás. Roby věřili jsú jemu. Ev. olom. 303.

— R. = la robe, dlouhý ženský šat, langes
Damen-, Schleppkleid.

Robaj, e, m., chymonanthes, Winter-
blume, f., rostl. Vz Rstp. 525.

Robák. Krnd. 196., Kká. Td. 28.

Robař, e, m. = milovník rob (vz Roba),
Weiberjäger. Mor. Šd., Brt. D. 260.

Robáš, e, m. = rubáš. Slov. Ssk.

Robě. Št Kn. š. 110., 117., Krnd. 113 b.
Ktož pohorší jednoho z robat těchto. Ev.
olom. 319. (z těchť omláděncov. Ev. víd.
89.).

Robenec. V MV. padělaná glossa. Pa.
46. — GR. (Mus. 1862. 372), Let. 484.,
Pass. mus. 373. Vstaň z peca, ty holý, dy
r-ka něni. Sš. P. 12. Žádný tovaryš ani r.
hry provozovati nemá. Zbrt. Hry 27.

Robert-us, a, m. R a S. Ludmila, kněz
1730. Jg. H. 1. 619., Jir. Ruk. II. 182.

Robík, a, m. — R. Jan, kanovník poč.
18. věku. Jir. Ruk. II. 182.

Róbik, u, m. = roubík, kolík. Brt.

Robínek, nku, m. = mládenec. R-ku
z cizí země, neskládej písní o mé ženě.
Bl. 174

Robisko = dílo, Abbau, m. Pr. tr.

Robíš, e, m. = vrub. Máš u mne na r-ši.
Sk.

Robiště, é, n., Arbeitsplatz, n. Ssk.

Robiti. — abs. Nic se samo něrobí. VSlz.
1. 222. — co. Vězte to páni, ješto svobodné
vládyctvo robiti přezříte aneb kněží (= v po-
robu přivésti, knechten). Št. Kn. š 155. 13.

— komu. Sama jedla, sama pila, sama sobě
rob. Us, Brt. — co kde. Po jeho chrbtě
mravci hniezda robili Němc. VII. 79. My
nemusíme z domu, máme pri čom doma r.
ZObz. XXII. 154. I na Rusi robiť musí.
Slov. Rl. Pr. II. 21. V potu tváře robí na
polích anebo v lesích. Vrch.

Robitrubka, y, m. = kdo robí trubky,

áX(pf}6Toôái.7ityyeg. Prk. Př. 23.

Robivo, a, n., Werkmaterial, n. Sl. les.

Robizna, y, f. = vymyšlené jm. ženské.

Robjoř, e, m. = robař (dod.). Laš. Tč.

Robkati = pomalu robiti. Slov. Tč.

Róbl, u, m., vz Knutel (roubík). Na
Hané. Brt.

Robničný, Werkstatt-. Slov Bern.

Robočička, y, f. = zdrobn. robota Sš.
P. 208.

Robota. Cf. Mkl. Etym. 225., 349., Rk.
Sl., S. N. R. je máti života. Ev. šk. II.
239., Hdž. Šlb. 17. Kde je r., tam te mäd;
Kto nemá roboty, začne si klebety. Slov.
Orl. IX. 246., 247. Počni každou r-tu od

hrubšího koňca; Do r-ty jak by svázal a
do tanca, jak by házal. VSlz. I. 222., 234.
R. se mi zprotivila, na jídlo mám chuť;
Jaká r., taká sobota. Slez. Šd. Dobrá r.,
milá sobota. Us. Brt. Boty jako do roboty
(pevné); Musíme zase do té r-ty. Us. Tkč.
Hleď ene takej roboty, co ti sľubuje též
soboty. Slez. Šd. R., robota, na celý den
jej mám: nechce sa mi robiť, ak pri tom
nezpievám! Ani mi r. robotou neide, len ta
moja mysel za šuhajky ide. Koll. Zp. I.
59 , 84. Ni otec, ni matka cerušku vydaje:
r-ta, ochota, pěkné obyčaje; Do r-ty ani
hyp a na mísu ene syp. Us. Brt. R-ty do
soboty a peněz do neděle. Bž. exc. Kdo
nemiluje r-tu, vždycky světí sobotu. Vz
Lenosť. — R = pracné dílo. Kto mě vy-
prostí od roboty těla tohoto? Št. Kn. š. 50.

— R. panská. Vz Nevolnictví (dod), Sdl.
Hr. II. 137., IV. 258 R-ty panské: orání,
hrabáni sena, sečení luk, praní a stříhání
ovcí, sušení luk, žetí ve žních Arch. VIII.
615. R. zemské. Cf. Pal. Rdh. II. 253.,
Osv. 1. 167. Jde to jako na r-tě. Us. Brt.
Dělá to rád jako z r-ty Us. Tkč. Kdo se
na r-tě potrhá, ten čertu duši dá. U Bělohr.
Bf. O r-tě v mor. národ. písních vz Brt. N.
p. III. str. CIV.

Robotářský. R. bubny. Vz Zbrt. 125.

Robotéř, e, m. = robotěz (dělník). Pk.
Npj. 158.

Robotězka, y, f. = louka v Kladrubsku.
Arch. VIII. 540., 553.

Robotězný lid Msn. (Hes.), mezek Lpř.

Robotianka, y, f., eine Arbeit suchende
Person. Slov. Ssk. Cf. Robotěnka.

Robotil, a, m. = servus, otrok. Hom.
opat. 152. a. 16.

Robotíř. Ž. pod., Žžk. 13. R. senný
i žitný. Arch. VII. 273.

Robotířský. Cf. Zbrt. 290.

Robotka, y, f., zdrobn. robota. — R.,
y, m , os. jm. Arch VII. 634.

Robotně = pracně. Sv. ruk. I. 33., 39.

Robotní = všední. R šaty. Laš. Brt D.
261.

Robotnice, e, f. = krátká dýmka, jíž
užívají při práci. U Bydž. Kšť.

Robotný = pracovitý. Je to děvčátko
r-tné, vyšívá košele konopné. Sl. ps. 312.
R. své tělo nuzíš. Sv. ruk. 220. — v čem.
V hřiešiech r-tným býti. Bož. umuč. 321.

— R. = k robotě se vztahující. R. právo
Výb. I. 974.

Robotovati. Št. Kn. š. 113.

Robotovitý = pracovitý. R. lid. Mor.
Tč.

Robotvorný, sklavisch machend. R. čin-
nosť.

Robotýř, e, m., vz Robotíř.

Robščo, a, n. = robsko. Slov. Rr. Sb.

Robustní = silný, z lat.

Rocaillový, Grottenwerk-, Grottenar-
beit-. Vasa v r-vém slohu. Exc. Dhnl

Ročačka, y, f., ein Jahr altes Mädchen.
Bern.

Ročátko, a, n., ein einjähriges Kind.
Bern.

Ročenka, y, f.. Almanach, Jahrbuch, n.
Dch.