Předchozí (581)  Strana:582  Další (583) |
|
|||
582
|
|||
|
|||
Ročí = roční. Slov. Hol. 219.
Ročina = roční splátka, dávka umořo-
vati. Ott. II. 413 Ročitě. Koll. III. 166. a St. 770.
Rod. Cf. Mkl. Etym. 280., List. fil. 190.
165. nn. (Mz.). R. = pokolení, kmen atd. Rodem královským jsem jemu roven. Výb. II. 41. — R. = rodina. Páni rodů starých a nových. Výb. II. 1475. Dokud by r. pánů z Hradce stál; Kdyby r. sešel. Sbor. hist. IV 368., 369. Do vysokého rodu se dostati. Dač. II. 8. Aby se nesňala spolu dřéve, než sobě vyjdeta z rodu. Št Kn. š. 65. Je sám na rodě (jednorozený). Laš. Brt D. 261. — R. v mluvnici. Ženského rodu býti. Št. Kn. š. 34. O rodě jmen cf. : Brt. S. 3. vd. 26 , Brt. D. 162., Bž. 71., Kvř. Ml. 41., Nz. (Genus.). R. grammatický. Gb. Ml. II. 66 Rod děje slovesného a jeho výrazy. Ib. 164. Shoda v rodě. Ib. 68. Určení rodu substantiv. Vz D. LhRg. 56. nn. R. trpný sloves. Vz D. Lhrg. 133. Rod trpný sloves obyč. pomocí se, kde jím dvojsmysl ne- vzniká, jinak pomocí passivního příčestí. Ib. 233., 262. Shoda: Jak živ jsem s ním nemluvila. U Přer. Kd. Nechodívé synku, dyž tě děvče nesce, ona má za puntem samo boží dřevce. Sš. P. 292. — Ad str. 79. a. Poznamenání. 1. To je kluk naďatá. U Košice. Brnt. Ty pesská prevíte! U Pot- štýna. Ibl. Kluku šibeničná. Us. Ty chlape otrhaná. Jrsk. I to je chlap stará! Šml. Kluku bezbožná, lidem protivná! Všk. Sviňáku nečistá. Us. To je taškář taškář- ská ! D. Ty kluku měchatá. Semr. To je palič (= paličák) dubová! BPr. Ten ne- placha neplachovská. Šd. — Jinak zase: Ty gyzde gyzdavý. U Příbora. Mtl. Smo- tlacho smotlachovský; Počkej ty nešťá- penče nešťápený; Ty krsku zakrsalý; Tru- lante trulantský!; Zpropadenče propadený !; Gambal gambatý; Ty mršeno mršatá; Ty mršino mršinská; Ty stará dryndo!; Vši- vál všivavý; Všivec všivý; Ty všive všivý; Všiváku všivý; Ty všivoku všivý (laš.); Zloděj zlodějský; Ty čerte čertovský; Ty gizde gizdavý; Ty galgane galganský; Ty žabuále žabuálovský; Hromský, millionský chlape. Us. (většinou z Mor.). Vck , Šd., Tč., Škd. Cf. Cába, Cinta, Čuchon (2. dod.). Neogabanec neogabaný; Nekázanec neká- zaný; Žoliak neočatý. Sbor. sl. ps. I. 116., Dbš. Obyč. 44. Ty chramlo chramlavej! U Kr. Hrad. Kšť. Ty hloupá slívo! Us. I ty sakulente sakulentský. Us. I ty kluku vy- jevený! Us. Ndk. Rozhrabanče rozhrabanej! Kts. Zakrpený čoriak. Mt. S I. 117. Vzte- čený kluku! Us. Jg. Ghyzdák starý. Slez. Šd. Kysáč ukysaný. Brt. Vz článek o na- dávkách a převzdívkách v Jagićově Archivu für slav. Philologie. XII. 60. nn. a hl. 62. (Tam odporuje spisovatel všem posavadným výkladům a uvádí mnoho příkladů vzatých i z tohoto slovníku). Ve rčeních těchto, jež jsou vesměs významu potupného, klade se k substantivu mužskému adjektivum rodu ženského. Gb. Ml. II. 69. (konec). — R. stop dvojkový, lichý či lichodobý, trojkový, pětkový, sedmový (epitritský), daktylský, trochejský, paeonský, čtverkový. Dk. Poet. |
233., 234., 263., 277., 286., 289. — R. sloves.
Cf. Brt. S. 3. vyd. 93., Vm. 69., Bž. 213., Km. 1890. 148. Kdyby někto byl přemožen svědky křivými k bezživotí. Št. Kn. š. 146. Knihy učiněné někým jiným latině; Otec není od žádného učiněn. Ib. 1., 14. Testa- ment Erasmem napsaný. Beneš Optat. To opravuje Bl. v Grammt., lépe prý: od Erasma, čemuž Brt. Ruk. VII. nevěří. Rôda, y, f.= přirozenosť, natura. Slov.
Poznaj, kej si rôdy. Hrbň. rkp. Rodáctví, n., Stammesart, f. Dch.
Rodea, e, m. = rádce. Laš. Tč.
Rodenka, y, f. = rozenka, dcera.
Roděný = rozený. Slov. Bern.
Rodianec, nce, m. = roděnec. Slov. Hrbň.
Rkp. Rodič. Št. Kn. š. 42 , Cor. jur. IV. 3. 1.
428, IV. 3. 2. 438., Mkl. Etym. 280. Dřeve neukúsneš, rodičů uprosíš. Us. Bart. Rodiče své usmrcuje, kdo jim žalosť způsobuje. Sb. uč. Které dítě bije rodiče, tomu prý po smrti ruka zčerná a z hrobu vyčnívá. Mus. — R. = příbuzný. Sv. ruk. MM. 293., V. I. 239. Rodička. Křeče, poloha rodiček (rodi-
telek). Kžk. 468 — R. = matka. Št. Kn. š. 91 10. Chrám r-ky Páně, Unser-Liebfrauen- Kirche. Dch. — R. = příbuzná dle rodu, Stammverwandte. Št. Kn. š. 298. 13. R-čky třetieho pokolenie pojímají. Mill. 115. Rodičovský, vz Rodičský. R. láska. Sl.
ps. 359., klatba, Hdž. Čít. 228, domek, Mt. S. L 152. Mnohé deti nejedia chlieb, ale žerú srdce r-ské. Slov. Rr. Rodičovstvo, a, n. = rodiči. Slov. Dbš.
Úv 32. Rodičožrout, a, m., Eiternfresser, m. Šf.
Strž. II. 588 Rodidlo. Změny rodidel v šestinedělí.
Vz Kžk. Por. 87. Rodina. Dítě v r-ně. Vz Brt. Dt. 3. nn.
Vedechu dietě Ježíše r. jeho (parentes). Ev. víd. 73 Vstanú synové proti r-ně (rodičům). Ib. 93. — R. římská. Cf. Vlšk. 76., 220., 193, 64. — R = příbuzenstvo. Jsme spolu z rodiny. Vhl. — Sv. rodina = obraz, na němž představena p. Maria, Ježíšek a sv. Josef, někdy i sv. Jan Křtitel jako hošík a bv. Anna jako babička a jiní svatí ve společnosti oněch tří hlavních osob. S. N. Rodinati se = počítati se k rodině. Slov.
Dbš. Obyč. 41. Rodinkár, a, m. = kdo jen o svou ro-
dinu (o příbuzné) pečuje. Slov. Ev. šk. III. 76. Rodinkárský, vz Rodínkár. R. ohledy.
Zbr. Múdr. živ. II. 287. Rodinkárstvo, a, n. = nepotismus. Slov.
Phľd. 1884. 425. Rodinně. Dokud dlel mezi námi tak r.
a přítulně. Osv. I. 57. Rodinný, Familien-. R. hrob, hrobka,
nadání, -Stiftung, dům. Us. Pdl. R písně. Vz Sš. P. 488. R. jména (tvoření jich). Vz Km. 1883. 289., 308., 342., 356 , 373. Rodisko, a, n. = rodiště. Laš. Tč., Let.
Mt. sl. IX. 1. 31. Elektromagnetické částice svalu jsou rodiska chemických dějů. Osv. I. 484. |
||
|
|||
Předchozí (581)  Strana:582  Další (583) |