582

Ročí = roční. Slov. Hol. 219.

Ročina = roční splátka, dávka umořo-
vati. Ott. II. 413

Ročitě. Koll. III. 166. a St. 770.

Rod. Cf. Mkl. Etym. 280., List. fil. 190.
165. nn. (Mz.). R. = pokolení, kmen atd.
Rodem královským jsem jemu roven. Výb.
II. 41. — R. = rodina. Páni rodů starých
a nových. Výb. II. 1475. Dokud by r. pánů
z Hradce stál; Kdyby r. sešel. Sbor. hist.
IV 368., 369. Do vysokého rodu se dostati.
Dač. II. 8. Aby se nesňala spolu dřéve, než
sobě vyjdeta z rodu. Št Kn. š. 65. Je sám
na rodě (jednorozený). Laš. Brt D. 261. —
R. v mluvnici. Ženského rodu býti. Št. Kn.
š. 34. O rodě jmen cf. : Brt. S. 3. vd. 26 ,
Brt. D. 162., Bž. 71., Kvř. Ml. 41., Nz.
(Genus.). R. grammatický. Gb. Ml. II. 66
Rod děje slovesného a jeho výrazy. Ib.
164. Shoda v rodě. Ib. 68. Určení rodu
substantiv. Vz D. LhRg. 56. nn. R. trpný
sloves. Vz D. Lhrg. 133. Rod trpný sloves
obyč. pomocí se, kde jím dvojsmysl ne-
vzniká, jinak pomocí passivního příčestí.
Ib. 233., 262. Shoda: Jak živ jsem s ním
nemluvila. U Přer. Kd. Nechodívé synku,
dyž tě děvče nesce, ona má za puntem
samo boží dřevce. Sš. P. 292. — Ad str.
79. a. Poznamenání. 1. To je kluk naďatá.
U Košice. Brnt. Ty pesská prevíte! U Pot-
štýna. Ibl. Kluku šibeničná. Us. Ty chlape
otrhaná. Jrsk. I to je chlap stará! Šml.
Kluku bezbožná, lidem protivná! Všk.
Sviňáku nečistá. Us. To je taškář taškář-
ská ! D. Ty kluku měchatá. Semr. To je
palič (= paličák) dubová! BPr. Ten ne-
placha neplachovská. Šd. — Jinak zase:
Ty gyzde gyzdavý. U Příbora. Mtl. Smo-
tlacho smotlachovský; Počkej ty nešťá-
penče nešťápený; Ty krsku zakrsalý; Tru-
lante trulantský!; Zpropadenče propadený !;
Gambal gambatý; Ty mršeno mršatá; Ty
mršino mršinská; Ty stará dryndo!; Vši-
vál všivavý; Všivec všivý; Ty všive všivý;
Všiváku všivý; Ty všivoku všivý (laš.);
Zloděj zlodějský; Ty čerte čertovský; Ty
gizde gizdavý; Ty galgane galganský; Ty
žabuále žabuálovský; Hromský, millionský
chlape. Us. (většinou z Mor.). Vck , Šd.,
Tč., Škd. Cf. Cába, Cinta, Čuchon (2. dod.).
Neogabanec neogabaný; Nekázanec neká-
zaný; Žoliak neočatý. Sbor. sl. ps. I. 116.,
Dbš. Obyč. 44. Ty chramlo chramlavej!
U Kr. Hrad. Kšť. Ty hloupá slívo! Us. I ty
sakulente sakulentský. Us. I ty kluku vy-
jevený! Us. Ndk. Rozhrabanče rozhrabanej!
Kts. Zakrpený čoriak. Mt. S I. 117. Vzte-
čený kluku! Us. Jg. Ghyzdák starý. Slez.
Šd. Kysáč ukysaný. Brt. Vz článek o na-
dávkách a převzdívkách v Jagićově Archivu
für slav. Philologie. XII. 60. nn. a hl. 62.
(Tam odporuje spisovatel všem posavadným
výkladům a uvádí mnoho příkladů vzatých
i z tohoto slovníku). Ve rčeních těchto, jež
jsou vesměs významu potupného, klade se
k substantivu mužskému adjektivum rodu
ženského. Gb. Ml. II. 69. (konec). — R.
stop dvojkový, lichý či lichodobý, trojkový,
pětkový, sedmový (epitritský), daktylský,
trochejský, paeonský, čtverkový. Dk. Poet.

233., 234., 263., 277., 286., 289. — R. sloves.
Cf. Brt. S. 3. vyd. 93., Vm. 69., Bž. 213.,
Km. 1890. 148. Kdyby někto byl přemožen
svědky křivými k bezživotí. Št. Kn. š. 146.
Knihy učiněné někým jiným latině; Otec
není od žádného učiněn. Ib. 1., 14. Testa-
ment Erasmem napsaný. Beneš Optat. To
opravuje Bl. v Grammt., lépe prý: od Erasma,
čemuž Brt. Ruk. VII. nevěří.

Rôda, y, f.= přirozenosť, natura. Slov.
Poznaj, kej si rôdy. Hrbň. rkp.

Rodáctví, n., Stammesart, f. Dch.

Rodea, e, m. = rádce. Laš. Tč.

Rodenka, y, f. = rozenka, dcera.

Roděný = rozený. Slov. Bern.

Rodianec, nce, m. = roděnec. Slov. Hrbň.
Rkp.

Rodič. Št. Kn. š. 42 , Cor. jur. IV. 3. 1.
428, IV. 3. 2. 438., Mkl. Etym. 280. Dřeve
neukúsneš, rodičů uprosíš. Us. Bart. Rodiče
své usmrcuje, kdo jim žalosť způsobuje.
Sb. uč. Které dítě bije rodiče, tomu prý
po smrti ruka zčerná a z hrobu vyčnívá.
Mus. — R. = příbuzný. Sv. ruk. MM. 293.,
V. I. 239.

Rodička. Křeče, poloha rodiček (rodi-
telek). Kžk. 468 — R. = matka. Št. Kn. š.
91 10. Chrám r-ky Páně, Unser-Liebfrauen-
Kirche. Dch. — R. = příbuzná dle rodu,
Stammverwandte. Št. Kn. š. 298. 13. R-čky
třetieho pokolenie pojímají. Mill. 115.

Rodičovský, vz Rodičský. R. láska. Sl.
ps. 359., klatba, Hdž. Čít. 228, domek, Mt.
S. L 152. Mnohé deti nejedia chlieb, ale
žerú srdce r-ské. Slov. Rr.

Rodičovstvo, a, n. = rodiči. Slov. Dbš.
Úv 32.

Rodičožrout, a, m., Eiternfresser, m. Šf.
Strž. II. 588

Rodidlo. Změny rodidel v šestinedělí.
Vz Kžk. Por. 87.

Rodina. Dítě v r-ně. Vz Brt. Dt. 3. nn.
Vedechu dietě Ježíše r. jeho (parentes). Ev.
víd. 73 Vstanú synové proti r-ně (rodičům).
Ib. 93. — R. římská. Cf. Vlšk. 76., 220.,
193, 64. — R = příbuzenstvo. Jsme spolu
z rodiny. Vhl. — Sv. rodina = obraz, na
němž představena p. Maria, Ježíšek a sv.
Josef, někdy i sv. Jan Křtitel jako hošík
a bv. Anna jako babička a jiní svatí ve
společnosti oněch tří hlavních osob. S. N.

Rodinati se = počítati se k rodině. Slov.
Dbš. Obyč. 41.

Rodinkár, a, m. = kdo jen o svou ro-
dinu (o příbuzné) pečuje. Slov. Ev. šk.
III. 76.

Rodinkárský, vz Rodínkár. R. ohledy.
Zbr. Múdr. živ. II. 287.

Rodinkárstvo, a, n. = nepotismus. Slov.
Phľd. 1884. 425.

Rodinně. Dokud dlel mezi námi tak r.
a přítulně. Osv. I. 57.

Rodinný, Familien-. R. hrob, hrobka,
nadání, -Stiftung, dům. Us. Pdl. R písně.
Vz Sš. P. 488. R. jména (tvoření jich). Vz
Km. 1883. 289., 308., 342., 356 , 373.

Rodisko, a, n. = rodiště. Laš. Tč., Let.
Mt. sl. IX. 1. 31. Elektromagnetické částice
svalu jsou rodiska chemických dějů. Osv.
I. 484.



	582

	Ročí = roční. Slov. Hol. 219. Ročina = roční splátka, dávka umořo- vati. Ott. II. 413 Ročitě. Koll. III. 166. a St. 770. Rod. Cf. Mkl. Etym. 280., List. fil. 190. 165. nn. (Mz.). R. = pokolení, kmen atd. Rodem královským jsem jemu roven. Výb. II. 41. — R. = rodina. Páni rodů starých a nových. Výb. II. 1475. Dokud by r. pánů z Hradce stál; Kdyby r. sešel. Sbor. hist. IV 368., 369. Do vysokého rodu se dostati. Dač. II. 8. Aby se nesňala spolu dřéve, než sobě vyjdeta z rodu. Št Kn. š. 65. Je sám na rodě (jednorozený). Laš. Brt D. 261. — R. v mluvnici. Ženského rodu býti. Št. Kn. š. 34. O rodě jmen cf. : Brt. S. 3. vd. 26 , Brt. D. 162., Bž. 71., Kvř. Ml. 41., Nz. (Genus.). R. grammatický. Gb. Ml. II. 66 Rod děje slovesného a jeho výrazy. Ib. 164. Shoda v rodě. Ib. 68. Určení rodu substantiv. Vz D. LhRg. 56. nn. R. trpný sloves. Vz D. Lhrg. 133. Rod trpný sloves obyč. pomocí se, kde jím dvojsmysl ne- vzniká, jinak pomocí passivního příčestí. Ib. 233., 262. Shoda: Jak živ jsem s ním nemluvila. U Přer. Kd. Nechodívé synku, dyž tě děvče nesce, ona má za puntem samo boží dřevce. Sš. P. 292. — Ad str. 79. a. Poznamenání. 1. To je kluk naďatá. U Košice. Brnt. Ty pesská prevíte! U Pot- štýna. Ibl. Kluku šibeničná. Us. Ty chlape otrhaná. Jrsk. I to je chlap stará! Šml. Kluku bezbožná, lidem protivná! Všk. Sviňáku nečistá. Us. To je taškář taškář- ská ! D. Ty kluku měchatá. Semr. To je palič (= paličák) dubová! BPr. Ten ne- placha neplachovská. Šd. — Jinak zase: Ty gyzde gyzdavý. U Příbora. Mtl. Smo- tlacho smotlachovský; Počkej ty nešťá- penče nešťápený; Ty krsku zakrsalý; Tru- lante trulantský!; Zpropadenče propadený !; Gambal gambatý; Ty mršeno mršatá; Ty mršino mršinská; Ty stará dryndo!; Vši- vál všivavý; Všivec všivý; Ty všive všivý; Všiváku všivý; Ty všivoku všivý (laš.); Zloděj zlodějský; Ty čerte čertovský; Ty gizde gizdavý; Ty galgane galganský; Ty žabuále žabuálovský; Hromský, millionský chlape. Us. (většinou z Mor.). Vck , Šd., Tč., Škd. Cf. Cába, Cinta, Čuchon (2. dod.). Neogabanec neogabaný; Nekázanec neká- zaný; Žoliak neočatý. Sbor. sl. ps. I. 116., Dbš. Obyč. 44. Ty chramlo chramlavej! U Kr. Hrad. Kšť. Ty hloupá slívo! Us. I ty sakulente sakulentský. Us. I ty kluku vy- jevený! Us. Ndk. Rozhrabanče rozhrabanej! Kts. Zakrpený čoriak. Mt. S I. 117. Vzte- čený kluku! Us. Jg. Ghyzdák starý. Slez. Šd. Kysáč ukysaný. Brt. Vz článek o na- dávkách a převzdívkách v Jagićově Archivu für slav. Philologie. XII. 60. nn. a hl. 62. (Tam odporuje spisovatel všem posavadným výkladům a uvádí mnoho příkladů vzatých i z tohoto slovníku). Ve rčeních těchto, jež jsou vesměs významu potupného, klade se k substantivu mužskému adjektivum rodu ženského. Gb. Ml. II. 69. (konec). — R. stop dvojkový, lichý či lichodobý, trojkový, pětkový, sedmový (epitritský), daktylský, trochejský, paeonský, čtverkový. Dk. Poet.	233., 234., 263., 277., 286., 289. — R. sloves. Cf. Brt. S. 3. vyd. 93., Vm. 69., Bž. 213., Km. 1890. 148. Kdyby někto byl přemožen svědky křivými k bezživotí. Št. Kn. š. 146. Knihy učiněné někým jiným latině; Otec není od žádného učiněn. Ib. 1., 14. Testa- ment Erasmem napsaný. Beneš Optat. To opravuje Bl. v Grammt., lépe prý: od Erasma, čemuž Brt. Ruk. VII. nevěří. Rôda, y, f.= přirozenosť, natura. Slov. Poznaj, kej si rôdy. Hrbň. rkp. Rodáctví, n., Stammesart, f. Dch. Rodea, e, m. = rádce. Laš. Tč. Rodenka, y, f. = rozenka, dcera. Roděný = rozený. Slov. Bern. Rodianec, nce, m. = roděnec. Slov. Hrbň. Rkp. Rodič. Št. Kn. š. 42 , Cor. jur. IV. 3. 1. 428, IV. 3. 2. 438., Mkl. Etym. 280. Dřeve neukúsneš, rodičů uprosíš. Us. Bart. Rodiče své usmrcuje, kdo jim žalosť způsobuje. Sb. uč. Které dítě bije rodiče, tomu prý po smrti ruka zčerná a z hrobu vyčnívá. Mus. — R. = příbuzný. Sv. ruk. MM. 293., V. I. 239. Rodička. Křeče, poloha rodiček (rodi- telek). Kžk. 468 — R. = matka. Št. Kn. š. 91 10. Chrám r-ky Páně, Unser-Liebfrauen- Kirche. Dch. — R. = příbuzná dle rodu, Stammverwandte. Št. Kn. š. 298. 13. R-čky třetieho pokolenie pojímají. Mill. 115. Rodičovský, vz Rodičský. R. láska. Sl. ps. 359., klatba, Hdž. Čít. 228, domek, Mt. S. L 152. Mnohé deti nejedia chlieb, ale žerú srdce r-ské. Slov. Rr. Rodičovstvo, a, n. = rodiči. Slov. Dbš. Úv 32. Rodičožrout, a, m., Eiternfresser, m. Šf. Strž. II. 588 Rodidlo. Změny rodidel v šestinedělí. Vz Kžk. Por. 87. Rodina. Dítě v r-ně. Vz Brt. Dt. 3. nn. Vedechu dietě Ježíše r. jeho (parentes). Ev. víd. 73 Vstanú synové proti r-ně (rodičům). Ib. 93. — R. římská. Cf. Vlšk. 76., 220., 193, 64. — R = příbuzenstvo. Jsme spolu z rodiny. Vhl. — Sv. rodina = obraz, na němž představena p. Maria, Ježíšek a sv. Josef, někdy i sv. Jan Křtitel jako hošík a bv. Anna jako babička a jiní svatí ve společnosti oněch tří hlavních osob. S. N. Rodinati se = počítati se k rodině. Slov. Dbš. Obyč. 41. Rodinkár, a, m. = kdo jen o svou ro- dinu (o příbuzné) pečuje. Slov. Ev. šk. III. 76. Rodinkárský, vz Rodínkár. R. ohledy. Zbr. Múdr. živ. II. 287. Rodinkárstvo, a, n. = nepotismus. Slov. Phľd. 1884. 425. Rodinně. Dokud dlel mezi námi tak r. a přítulně. Osv. I. 57. Rodinný, Familien-. R. hrob, hrobka, nadání, -Stiftung, dům. Us. Pdl. R písně. Vz Sš. P. 488. R. jména (tvoření jich). Vz Km. 1883. 289., 308., 342., 356 , 373. Rodisko, a, n. = rodiště. Laš. Tč., Let. Mt. sl. IX. 1. 31. Elektromagnetické částice svalu jsou rodiska chemických dějů. Osv. I. 484.