583

Rodislav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
125.

Roditelnosť, i, f., Fruchtbarkeit, f. Ssk.

Roditi. Cf. Mkl. Etym. 280. Přestala r.
Us. Tkč. Rodil se právě pátek. Kos. — co.
Poklések poklésky a blud bludy rodí. Mus.
1880. 337. — odkud. Z něčeho se záliba
rodí. Dk. — čím. Proč kalino, proč nero-
díš? Šak sem indy rodívala červenýma ma-
linama. Brt. P. II. 339. — co komu. Není
dosti Kristovi r. syny a dcery. Sš. II. 50. —
se jak. Člověk se rodí s krasocitem. Vlč.

Rodlín, a, m. = les u Žadlovic. Pk.

Rodmil, a, m., os. jm. Pal. Děj.

Rodní, vz Roduý.

Rodnice, e, f. = vateň, vulva. Exc.

Rodný = vlastní. R. máti. Dch. Kristus
jest rodným synem božím. Sš. II. 42. —
R. = rodicí. R. úd. Kar. 25. — R. země,
Čch., práh, Jrsk., víska, dům. Kká.

Rodocit, u, m , Stammesgefühl, n. Trok.
90

Rododuševěda, y, f., Völkerpsychologie.
Dk.

Rodohrad, u, rodohrádek, dku, m., Stamm-
burg, f. Tam se bělí r. na skále. Pl. I. 233.

Rodochovný, naioot^ó^og. R. oliva. Lpř.

Rodokazič, e, m., Stammverderber, m.
Sš. II. 58.

Rodolubný Slovan. Sokl. I. 291.

Rodoľubstvo, a, n., Stammesvorliebe,
f. Slov. Kyt. 1876. 16.

Rodomil. Vlč.

Rodopisný. R. pře, studie. Mus. 1880.
399 , 85.

Rodoslovný. R. knihy ruské. Pal. Rdh.
II. 278.

Rodostové ve vrchách = pole a pastviny
u Luhačovic na Mor. Sk.

Rodostrom, u, m., Ahnentafel, f. Ssk.

Rodovina. Šf. Strž. II. 108 , 147.

Rodovský, ého, m. R. Bavor z Husti-
řan. 1526.—1592., spisov. Vz Šb. Dj. ř.
283., Pal. Rdh. I. 111., Jir. Ruk. II. 182.,
Jg. H. 1. 619., Tf. H. 1. 80., Sbn. 903., 942.,
947.

Rodový. R. pravidla (v mluvnici). Křn.

Rodozměna, y, f., Generationswechsel,
m. Sl. les. — Osv. I. 141., Frč. 2. vd. 25.,
Rosc. 47., 72., 78., NA.

Rodoznak. Koll. IV. 275.

Rodoživný, naióotQÔ<poq. R. oliva. Lpř.
Vz Rodochovný.

Rodstoj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 125.

Rodzaj, e, m. = rod, druh. R. včel
Slov. N. Hlsk. III. 189.

Rodzaja, e, f. = plodina, úroda. Slov.
Vôz naložený r-jou a vínom. Obky I. 10.(3.).

Rodzenec = rozenec. Slov. Loos.

Rodzeniny = narozeniny. Slov. Sldk. 137.

Roh = výrostek atd., Horn Noc jako
v rohu (tmavá). Phľd. VI. 267. Prádlo
zmrzlé jako r. Us. Pdl. Starostí kolikrát
div rohy nenarostou. Us. Tbnk. Starý baran
má roh tvrdý. Rr. MBš. Snědl by čerta
i s rohama; Je to anděl, jen že s rohama.
Us. Tkč. Co promluví, všude z toho rohy
koukají n. hledí (mluví hloupě). Us. Kšť. —
R. jelení, cornu cervi. Byl. 15. stol. — R.,
Fühlhorn. Vyndej, šneku, vyndej rohy,

vleju na tě vřelé vody. Us. Pdl. — R. k trou-
bení. Kvartetto pro rohy. Šml. — Cf. Vlšk.
243. — R. = nádoba picí, Trinkhorn. Lpř.,
Dch., Sbtk. Rostl. 61. — R. = úhel. Roh
úhelníku tělesného. Jd. Geom. II. 21. Roh
je zvenku, uvnitř pak kout. Brt. Ruk. 69. —
Pozn. R. ve spojení s předložkami a ná-
sledujícím genitivem zůstává nesklonným.
Na roh stola seděl. Brt. D. 161.— Ve hře
v kuželky hráti od rohu; Postel stojí v rohu.
Us. Tkč. — R. vojska. Pobiti sú ti z pra-
vého rohu. BO. - - R. měsíce. Měsíc jednou
k východu, po druhé k západu rohy obrací.
Us. Pdl — R. křídel motýlích. Stn. I. 8. —
R. lodí = zobák, Schiffsschnabel, m. Lpř. —
R. sekáčů. Sekáči brousek v rohu mívají.
Us. Pdl. — R. podávek. Podávky na seno
mají dva rohy. Us. Pdl. — R. baraní =
žampion. Na Vsacku. Vck — R., a, m.,
os. jm. — Jíra B. Žžk. 8. — R. Jan, kněz
jednoty bratrské. † 1547. Vz Výb. II. 1393.
až 1394.. 1440., 1464., Šb. Dj. ř. 283., Jg.
H 1. 619., Tf. H. 1. 48., Sbn. 933., Jir. Ruk.
II. 185.

Roha, y, f. = plet, tělo. Vký.

Roháč. V MV nepravá glossa. Pa. 46. —
R. = člověk trkavý. Poznať to zdaleka hr-
dého roháča, lebo si klobúčik na krivo
zatláčá. Koll. Zp. I. 129., 81. — R. = brouk.
Na Mor.: jeleň, planý jelež, kliščák n. kliš-
čál, krkorožec, paroháč, rohál, rohlikál. Brt.
Cf. Kk. Br. 171., Brm. IV. 1. 83. — R. =
dubová šiška. V Podluží. Brt. D. 261. —
R., Knopper zur Lederbearbeitung. U Místka.
Škd. — R. = dvojitý rohlíček. U N. Bydž.
Kšf. — Roháček = karneol Vodn. — R. =
rohová hradba, Hornwerk, n. NA. III. 143.,
S. N. XI. 119. Cf. Rohovník. Hradba (dod.).
— R. = rostl. Cf. Mllr. 63., 91. — R. =
čtverhranný koláč U Domažl. Němc. —
R., os. jm. Pal. Rdh. I. 125. — R. z Dubě.
Žžk. 7., Výb. II. 370., 385. — R. Jan. Cf.
Jg. H. 1. 619., Jir. Ruk. II. 186. — R. =
Rohič, lázeň, místo. Phľd. IV. 108., Sbn.
630, 640.

Roháček, čka, m. = sýkora, parukářka.
Šír. Pt.

Rohačice, e, f. = rohatina. Vz Rohačka
(samice). Sl. les.

Roháčik = roháček. Mesiačik r. Bl. Ps.
55.

Rohačka = kráva (v zloděj. řeči). Šd. -
R = zvíře rohaté. Chudobné děvčátko mezi
bohačkami ako šutá ovce mezi r-kami. Koll.
Zp. I. 222. — R. = plachta k rozsévání
obilí. V Podluží. Brt. L. N. II 12.

Rohák, u, m. = hrubě osekaný kámen.
U Rychn. Zpr. arch. IX. 26. — R., u, m ,
Hornwerk, n. Rk. Vz Rohan (dod.).

Rohan, a, m., os. jm. Šd.,Vck. — R. =
roháň (dod.). — R, Hornwerk, n. Rk. Vz
Rohák, Rohatka.

Roháň, ě, m. = vůl s velikými rohy.
Mor. Brt.

Rohas. Cf. Brm. II. 293.

Rohatě se proti někomu stavěti. Pam.
Val. Meziř. 193.

Rohatec = beran. Ezp. 292.

Rohatěl, u, m., aegiceras, rostl. Vz Rstp.
1029.