585

tennis et sicca, přímětový povlakový, phlyc-
taenulosa pannosa, zrnitý povlakový, gra-
nul osa pannosa, tlustý povlakový, crassa
pannosa, povleklý, inducta. povrchní, su-
perficialis, příjičný, syphilitica, puchýřový,
bullosa, rozlitý, diffusa, rozvětvený, rami-
fica, skvrnitý, punctata s. maculata, suchý,
xerotica, svazečkový, fascicularis, tečko-
vitý punctata, úrazový, traumatica, vysu-
šivý, exsccativa, zadní, postica, žíhaný,
striata); zánět rohovky a duhovky, kera-
toritis; změklosť r-ky, keratomalacia. Ktt.
exc.

Rohovkobělimový, corneoscleral. R.
zánět, keratoscleritis.

Rohovkojazykový, keratoglossus.

Rohovkový, Hornhaut-. R. hlíza, Horn-
hautabscess, kýla, -bruch, keratocele, pi-
štěla, -fistel, skvrna, -fleck, jizva, -narbe,
zákal, -trübung. Nz. lk. R. hmota, Corneal-
substanz, kraj, -rand, poblánice, Corneal-
epithel, tkáň, -gewebe. Ktt. exc.

Rohovlad, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 125.

Rohovník, v bot. Cf. Rstp. 449. - R.,
vz Roháč (dod.). S. N. XI. 119. - R. =
kování, kterým se rámy okenní a dveřní
pevnými činí, Winkeleisen, -haken. Vz Včř,
Z. I. 42.

Rohový. Hlas trúby r-vé. Ž. wit. 97. 5.
R. hradba, Hornwerk, NA. III. 143., tka-
nina, Horngewebe, n. Nz.

Rohoz = rohož. Cf. Mkl. Etym. 280.,
List. fil. 1890. 170. (Mz.).

Rohozná, é, f. = pole u Jasené Šd.

Rohoznice. Cf. List. fil. 1890. 170. (Mz.).

Rohozobý. R. jehlice, belone vulgaris,
ryba. Vz Ott. III. 704.

Rohozubka, y, f., ceratodon, mech. Let.
Mt. SI. VIII. 1. 13.

Rohož, scirpus. Sv. ruk. 37. b. V MV.
pravá glossa. Pa. 23. Cf. List. fil. 1890
(Mz.). — Pleteš jako r-ži. Smil. Rčení svá
mate, jakoby r-ži pletl. Us.

Rohožárka, y, f. = brašna z lýka. Exc.

Rohoží, n. = rohožka. Výb. II. 1445.

Rohožka, vz Rohož.

Rohožkář, e, m. = rohožář. Us. Šd.

Rohožkový, Binsen-. R. plachta. Us.

Rohožový = rohožkový. R. koš. Prss.

Rohula = kverlačka. Mor. Tč.

Rohulan, a, m. = rohatý vůl. Mor. Šd.

Rohuně, ě, f., martynia, Martynie, f.,
rostl. Vz Rstp. 1213.

Rohuša, dle Káča, f. = kráva. Vz Ro-
hule. Slov. Pokr. Pot. II. 76., Koll. Zp. I.
323., Dbš. Obyč. 51.

Rohuška, y, f., ceratium, Hornschopf,
plíseň. Vz Rstp. 1976.

2. Roch, nyní věž. Zbrt.

Róchačka. Kus bláta se uhněte v po-
dobu vydutého čtverce, jímž se pak uhodí
o zem: tak to róchne! Brt. Dt. 208.

Rochák, u, m. = železný pluh s dře-
věným hřídelem. U Úboče. Rgl.

Rochál, u, m. = veliký koláč (vdolek)
z černé mouky povidly neb hruškami ma-
zaný. Cf. Frgál. Val. Vck.

Rocháň, ě, m. = rochál (dod.).

Róchanec, nce, m. = róchnutí, bouchnutí.
To byl r. Mor. Šd.

Rochati = hrochati. Prase rochá. Us.
Rgl. — R. = rypákem zem rýti, rozhrabá-
vali U N. Kdýně. Rgl. — R. = hučeti
(o řece), t>oy&biv. Lšk.

Róchati = praskati. Brt., Šd.

Rochce, e, f. = rokle. U Domžl. Jrsk.
U Kdyně. Rgl. — R., os. jm. Pal. Rdh. I.
125

Rochlovec, vce, m., os. jm. Arch. I.174.

Róchnúť, vz Róchati. Jak to spadlo, tak
to róchlo (udeřilo). Mor. Šd.

1. Rohot. Také val. Vck.

Rochoť = zmrzlé bláto na cestě, jež trčí
do výše, cestu hrbolovitou a nedobře sjízdnou
činic, gefrorene Erdschollen. Slov. Ssk. Val.
Vck. Vz Rochot, 1., Brt. D. 261.

Rochotný. R. cesta = na níž bláto zmrzlo.
Slov. Ssk. Val. Brt. D. 261. Cf. Rochoť.

Rochus sv. Vz Zbrt. 290. Sv. R. vládne
morními bolestmi. Vz Zbrt. Strčes. obyč. 243.,
245

Rochýcnouti sebou = róchnouti, upad-
nouti. Rochýcl sebou o zem. Val. Vck.

Roj. Mkl. Etym. 278. V MV. padělaná
glossa. Pa 46. R., examen. Sv. ruk. 317. a.
Včelní roje, které před sv. Janem Kr. se
oddělily, jsou ty nejlepší. Us. Tč. — R. =
hejno a p. R. motýlů, ptactva, Vrch., bolů,
myšlének, hvězdný, Čch., létavic, Stč., vzpo-
mínek.

Roja, vz Žoja.

Roja = rýha po saních ve sněhu, po
kolech vozu kolej. Siov. Zátur.

Rojař, e, m. = kdo hlídá, sbírá roje.
Hrvát. Šd.

Rojba, y, f. = rojení. Hrvat. Šd.

Rojek, jka, m. R. Jan Kar., 1804.—1877.,
děkan. Vz Tf. H. 1. 158., Tf. Mtc. 188., Jg.
H. l. 620., Rk. SI., S N. — R., vz Roj.

Rojenice, vz Žoja.

Rojevůdce, e, m., Schwarm-, Rotten-
führer, m. Us. Tč.

Rojiti se Utíkejte ševci, kopyta se rojí.
Us. Rgl. Stalo se to, když se ševci r-li (už
dávno). Us. Tkč. — kde. Lid na dvoře,
okolo domu se rojil. Us. — za kým, im
Schwarm nachlaufen. Us.

Rojnica, e, f. = rojovnica.

Rojník. Cf. Rstp. 663.

Rojok, u, m , morinda, Morinde, f., rostl.
Vz Rstp. 819.

Rojovec, vce, m. = rojovník. Mllr. 60.

Rojovnice, e, f. = rojnice, nádoba, do
které se chytají roje. Hrvát. Šd.

Rojovník. Cf. Mllr. 60., Odb. path. III.
730, Rstp. 1002., 1178.

Rojtiti, garnieren. Slov. Ssk. Cf. Rojta.

Rok = smlouva svatební. Skládati r-ky ;
Jíti na jistý r. (na úřad, aby smlouva svat.
se sepsala). Slez. a mor. Šd., Knrz., Brt.
D. 261. — R. = schůzka atd. Dáti někomu
r. A panie smluvila s dievkú, aby do chléva
dala r. jemu. Št. Dali sobě r. Hr. ruk. 213.
— R. domácí = soud soukromý, přátelský,
smlouvání a rozeznávání mezi stranami spor-
nými mimo soud veřejný, smír, Schieds-,
Friedengericht, n. Na domácích rociech viece
po pravdě (Billigkeit) než po právu súditi
slušie a smlúvati lidi. Št. Kn. š. 150. 9. —
R. = lhůta, termín. Cf. SR. 456., 845., S.