Předchozí (585)  Strana:586  Další (587) |
|
|||
586
|
|||
|
|||
117, 175., An. 138., Vš. Jir. 466. Roky
selské. Cf. Kn. dr. LXVII. Rok jalový = položený kromě rokóv, na nichž žaloby prochodie. Vyb. I. 975. Knihy roků, Tag- satzungs-, Terminbücher. Dch. Na r. polo- žený nestáti. Vš. 42. R. jim složil (usta- novil). Arch. VII. 504. Obdrželi r. na Měl- ník. Let. 129, Tak jsú položeny roczi bohatému i chudému. 15 stol. O rociech k svědčeni póhonóv; O roku opravení; List, kdež se rok věděti dává. Vš. Jir. 131, 142., 371., 373. O smlouvu r. vzeli. Výb. I. 440 Dal si s ním r. hádání. Výb. I. 274 V rok a v rok (= každoročné) má klásti po
dvou zlatých; Peníze měly kladeny býti vše v rok (každoročně) po jednom zlatém. Urbář Ostrav. Zukal. Dachu mu r. tří dní k rozmyšlení. Pass. mus. 429. R. si položili za dvě neděle. Výb. II. 43. Nemají židům v sobotu dávati roky na křesťany; Na roky svú kúpi dávaje, aby dráže dal pro rok, než by dal za hotové. Št. Kn. š. 157., 173. R. dáti vězni = propustiti ho z vězení na postavení se zase k určitému času. Pal. Rdh. I. 185. (Jiří z Pod. 1. 1449.). Den a r. jest celý rok a 6 nedělí. Cor. jur. A. LII. — R. = 365 dní. R. veliký n. platonický (26000 let), ZČ. I. 181., Stč. Zem. 92., svě- tlový, Stč. Zem. 105., 155., světelný. ZČ. III. 35. -- Cf. Stč. Zem. 124. Než r. s ro- kem se sejde. Šd. Dnes r.; Ode dneška za r. Us. R. má dlouhý krok. Us. Bart. R. co r. (každý r.). Dch. To dítě roku neuteče (nebude do roka choditi). U Kr. Hrad. Kšť. Je-li na nový r. hezky, jsou pak pěkné žně. Mus. Na boží narození o komárovo zívnutí, na nový r. o kuří krok, na tři krále o krok dále. Mor. Brt. Od vánoc do nového roku (krátce). Us. Kšť. Pražský zámek má oken co dní do roka; Má sukeň co dní do roka (mnoho). Us. Tkč. Chudý jak z dra- hých roků. Us. O pověrách o novém roce vz v Mus. 1853. 492., 1855. 185. Hádanka: Vz Měsíc. — R. = počatý ode dne atd. R. církevní = od první neděle adventní až do budoucí první neděle adventní. Špch. 16. Nepřijde-li do dne do roka. Brt. S. 60 V šesti horách mých béře mi na každý r.
víno. Půh. II. 355. Rok je dlouhý; Učí se r. za r. (4 léta místo dvou); V roce se mnoho změní; R. jako hodina (rychle ubíhá); V květnu minul r., co se vzali; Rokem se
nic nepozná; Před rokem se nevrátí; R. ho nezabije; Jeden r. ho nevytrhne ani ne- zkazí ; Letošní r. mu dal; Sedlák má žně jednou do roka, kupec je má po celý r.; R. minul, jakby žilou šlehl; Pobyl si tam některý r.; Je to rokem (neúroda a p.); Stěží přežije tenhle r. Us. Tkč. — R. ži- vota. A mně už jde na dvanáctý. Tomu synkovi už dochodilo deset (let). Mor. a slez. Šd. — R. = počasí. Když na bram- bory přijde rok, jsou dobré. Us. Tč. — R., a, m., os. jm. Let. 515 Rokambol, u, m. = česnek tlustocibulný.
Vz Rstp. 1587. Rokcelový. R. kyselina. Vz Rm. I. 519.
Roket. Cf. Rstp. 1796.
Roketa, y, f., eruca, Runke, f. rostl. Vz
Rstp. 88. |
Roketovitý. R. rostliny, hypnoidei. Vz
Rstp. 1796. Rokle V Roklích, sam. u Něm. Brodu.
Roklinatý = roklinový. Lpř.
Rokoniti = rokovati. V Roušíně u Č.
Kruml. Plsk. Rokos, u, m., carecta. Bibl. — R., a,
m., os. jm. R. Frant. Alex., 1797.—1850. (dle Bačk. Písm. 1852.) farář. Vz Šb. Dj. ř. 283., Jg. H. 1. 620., Bačk. Písm. 864., Rk. Sl. — R. Václ., dr. fil. a theol., farář, † 1814. Vz Jir. Ruk. 187., Jg. H. 1. 620., Rk. Sl. Rokosný kořen. Ruk. kd.
Rokoš, e, m. = odboj. Došlo až ku
zbrojnému poštvání či r-ši. Pyp. K. II. 48. (28 ). — R. = výšina v Nitraňsku. Č. Čt. II. 360. Rokošník, a, m. = odbojník. Vz Rokoš.
Strana r-ků byla poražena. Pyp. K. II. 23. Rokot, u, m. = zvuk, hlas, znění. R.
strun, Čch , Hol. 215., klíčů, Čch., lyry, Phľd. IV. 479., písně. Kká. Rokotání, n., vz Rokot, Rokotati. R.
strun. Čch. Rokotati odkud kam. Píseň r-la
z okénka ku měsíci. Čch Lš. k. 10. Rokotování, n. = rokotání, rozvláčné
povídání. Sá. Osv. 1872. 34. Rokování povšechné, podrobné. Us.
Rokovati kde: v hromadě. Lpř. —
o čem Nejsnáze r. o tom, co již minulo. Lpř, Bž., Hkš. — Za Leg. na konci polož:, Výb. I. 279. Rokovec, vce, m., míst. jm. u Rovenska.
Pk. Rokovina, y, f. = roční plat dávaný
knězi a učiteli. Slov. Rr. Sb., Zbr. Múdr. živ II. 44. Rokovní kniha. Mus. 1888. 66.
Rokovník = smírce, Schiedsmann, m. Vz
Rok domácí (dod.). Št. Kn. š. 150. 7. Rokycana, y, m. R. Jan (z Bokycan),
nar. ok. 1395., † 1471., farář, od r. 1444. administrator arcibiskupství praž., rektor univers. 1458. Vz Šb. Dj. ř. 284., Sbn. 564., 639., 641., 753., Tf. H. 1. 54., Jir. Ruk. II. 187., 392, Slavín 11. 224., Jg. H. 1. 620., Pyp. K. II. 545., Arch. VIII. 602., Rk. Sl., S. N. Rokycanský. R. pásmo silurské. Vz
Krč. G. 395. Rokycany. Cf. Pal. Rdh. II. 127., Rk.
Sl. O nepřátelství Rokycanských a Plzeň- ských vz v Sbtk. Krat. h. 273. Kdo by řekl v R-nech: ,Zde je tma jako v pytli', měl by mrzutosť. Na bráně mají nápis: Sc. Trinitas, ora pro nobis. Sbtk. Krat. h. 96. Rokycko, a, n. = Rokycansko. Us. v ta-
rněj. krajině. Rokycký = z Rokycan. Us. tam. Mus.
1889. 165., Brt. D. 153. Rokyt. Cf. Rosc. 77., Rst. 484.
Rokyta. Cf. Sbtk. Rostl. 128., 137.—138.,
Bartol., Rstp. 1408., List. fil. XVI. 166., Mkl. Etym. 226. V poli r-ty. Č. Kn š. 328. — R., y, m., os. jm. Br. Bokyta Jan, kněz, † 1591. Vz Jir. Ruk. II. 194., Rk. Sl. |
||
|
|||
Předchozí (585)  Strana:586  Další (587) |