586

117, 175., An. 138., Vš. Jir. 466. Roky
selské. Cf. Kn. dr. LXVII. Rok jalový =
položený kromě rokóv, na nichž žaloby
prochodie. Vyb. I. 975. Knihy roků, Tag-
satzungs-, Terminbücher. Dch. Na r. polo-
žený nestáti. Vš. 42. R. jim složil (usta-
novil). Arch. VII. 504. Obdrželi r. na Měl-
ník. Let. 129, Tak jsú položeny roczi
bohatému i chudému. 15 stol. O rociech
k svědčeni póhonóv; O roku opravení;
List, kdež se rok věděti dává. Vš. Jir. 131,
142., 371., 373. O smlouvu r. vzeli. Výb. I.
440 Dal si s ním r. hádání. Výb. I. 274

V rok a v rok (= každoročné) má klásti po
dvou zlatých; Peníze měly kladeny býti
vše v rok (každoročně) po jednom zlatém.
Urbář Ostrav. Zukal. Dachu mu r. tří dní
k rozmyšlení. Pass. mus. 429. R. si položili
za dvě neděle. Výb. II. 43. Nemají židům
v sobotu dávati roky na křesťany; Na roky
svú kúpi dávaje, aby dráže dal pro rok,
než by dal za hotové. Št. Kn. š. 157., 173.
R. dáti vězni = propustiti ho z vězení na
postavení se zase k určitému času. Pal.
Rdh. I. 185. (Jiří z Pod. 1. 1449.). Den a
r. jest celý rok a 6 nedělí. Cor. jur. A. LII.
— R. = 365 dní. R. veliký n. platonický
(26000 let), ZČ. I. 181., Stč. Zem. 92., svě-
tlový, Stč. Zem. 105., 155., světelný. ZČ.
III. 35. -- Cf. Stč. Zem. 124. Než r. s ro-
kem se sejde. Šd. Dnes r.; Ode dneška za
r. Us. R. má dlouhý krok. Us. Bart. R. co
r. (každý r.). Dch. To dítě roku neuteče
(nebude do roka choditi). U Kr. Hrad. Kšť.
Je-li na nový r. hezky, jsou pak pěkné
žně. Mus. Na boží narození o komárovo
zívnutí, na nový r. o kuří krok, na tři krále
o krok dále. Mor. Brt. Od vánoc do nového
roku (krátce). Us. Kšť. Pražský zámek má
oken co dní do roka; Má sukeň co dní do
roka (mnoho). Us. Tkč. Chudý jak z dra-
hých roků. Us. O pověrách o novém roce
vz v Mus. 1853. 492., 1855. 185. Hádanka:
Vz Měsíc. — R. = počatý ode dne atd.
R. církevní = od první neděle adventní až
do budoucí první neděle adventní. Špch.
16. Nepřijde-li do dne do roka. Brt. S. 60

V šesti horách mých béře mi na každý r.
víno. Půh. II. 355. Rok je dlouhý; Učí se
r. za r. (4 léta místo dvou); V roce se
mnoho změní; R. jako hodina (rychle ubíhá);

V květnu minul r., co se vzali; Rokem se
nic nepozná; Před rokem se nevrátí; R. ho
nezabije; Jeden r. ho nevytrhne ani ne-
zkazí ; Letošní r. mu dal; Sedlák má žně
jednou do roka, kupec je má po celý r.;
R. minul, jakby žilou šlehl; Pobyl si tam
některý r.; Je to rokem (neúroda a p.);
Stěží přežije tenhle r. Us. Tkč. — R. ži-
vota. A mně už jde na dvanáctý. Tomu
synkovi už dochodilo deset (let). Mor. a
slez. Šd. — R. = počasí. Když na bram-
bory přijde rok, jsou dobré. Us. Tč. — R.,
a, m., os. jm. Let. 515

Rokambol, u, m. = česnek tlustocibulný.
Vz Rstp. 1587.

Rokcelový. R. kyselina. Vz Rm. I. 519.

Roket. Cf. Rstp. 1796.

Roketa, y, f., eruca, Runke, f. rostl. Vz
Rstp. 88.

Roketovitý. R. rostliny, hypnoidei. Vz
Rstp. 1796.

Rokle V Roklích, sam. u Něm. Brodu.

Roklinatý = roklinový. Lpř.

Rokoniti = rokovati. V Roušíně u Č.
Kruml. Plsk.

Rokos, u, m., carecta. Bibl. — R., a,
m., os. jm. R. Frant. Alex., 1797.—1850.
(dle Bačk. Písm. 1852.) farář. Vz Šb. Dj.
ř. 283., Jg. H. 1. 620., Bačk. Písm. 864.,
Rk. Sl. — R. Václ., dr. fil. a theol., farář,
† 1814. Vz Jir. Ruk. 187., Jg. H. 1. 620.,
Rk. Sl.

Rokosný kořen. Ruk. kd.

Rokoš, e, m. = odboj. Došlo až ku
zbrojnému poštvání či r-ši. Pyp. K. II. 48.
(28 ). — R. = výšina v Nitraňsku. Č. Čt.
II. 360.

Rokošník, a, m. = odbojník. Vz Rokoš.
Strana r-ků byla poražena. Pyp. K. II. 23.

Rokot, u, m. = zvuk, hlas, znění. R.
strun, Čch , Hol. 215., klíčů, Čch., lyry,
Phľd. IV. 479., písně. Kká.

Rokotání, n., vz Rokot, Rokotati. R.
strun. Čch.

Rokotati odkud kam. Píseň r-la
z okénka ku měsíci. Čch Lš. k. 10.

Rokotování, n. = rokotání, rozvláčné
povídání. Sá. Osv. 1872. 34.

Rokování povšechné, podrobné. Us.

Rokovati kde: v hromadě. Lpř. —
o čem Nejsnáze r. o tom, co již minulo.
Lpř, Bž., Hkš. — Za Leg. na konci polož:,
Výb. I. 279.

Rokovec, vce, m., míst. jm. u Rovenska.
Pk.

Rokovina, y, f. = roční plat dávaný
knězi a učiteli. Slov. Rr. Sb., Zbr. Múdr.
živ II. 44.

Rokovní kniha. Mus. 1888. 66.

Rokovník = smírce, Schiedsmann, m. Vz
Rok domácí (dod.). Št. Kn. š. 150. 7.

Rokycana, y, m. R. Jan (z Bokycan),
nar. ok. 1395., † 1471., farář, od r. 1444.
administrator arcibiskupství praž., rektor
univers. 1458. Vz Šb. Dj. ř. 284., Sbn. 564.,
639., 641., 753., Tf. H. 1. 54., Jir. Ruk. II.
187., 392, Slavín 11. 224., Jg. H. 1. 620.,
Pyp. K. II. 545., Arch. VIII. 602., Rk. Sl.,
S. N.

Rokycanský. R. pásmo silurské. Vz
Krč. G. 395.

Rokycany. Cf. Pal. Rdh. II. 127., Rk.
Sl. O nepřátelství Rokycanských a Plzeň-
ských vz v Sbtk. Krat. h. 273. Kdo by
řekl v R-nech: ,Zde je tma jako v pytli',
měl by mrzutosť. Na bráně mají nápis:
Sc. Trinitas, ora pro nobis. Sbtk. Krat. h.
96.

Rokycko, a, n. = Rokycansko. Us. v ta-
rněj. krajině.

Rokycký = z Rokycan. Us. tam. Mus.
1889. 165., Brt. D. 153.

Rokyt. Cf. Rosc. 77., Rst. 484.

Rokyta. Cf. Sbtk. Rostl. 128., 137.—138.,
Bartol., Rstp. 1408., List. fil. XVI. 166.,
Mkl. Etym. 226. V poli r-ty. Č. Kn š. 328.
— R., y, m., os. jm. Br. Bokyta Jan, kněz,
† 1591. Vz Jir. Ruk. II. 194., Rk. Sl.