Předchozí (586)  Strana:587  Další (588) |
|
|||
587
|
|||
|
|||
Rokytanský, 1804.—1878., dr., prof.
lékař. ve Vídni. Vz S. N, Rk. Sl. Rokytati = rokotati. Struny r-ly. Exc.
Rokytenka, y, f., potok, přítok Divoké
Orlice, Krč.; potok u Vsetína. Vck. Rokytí. List. fil. XVI. 166.
Rokytka = potok u Libně.
Rokytnatý = plný rokytí.
Rokytnice, potok u Hrdlořez, Krč.,
u Libně. Kv 1885. 570. Rokytno = močál. Mor. Knrz.
Rokytovitý = rokytu podobný, stock-
artig. Rst. 484. Rolař, e, m. = rolník. Slez Šd.
Rolčí, zdrobn. hromadné z role. Brt. D.
150. Role, rolice, rolnice. Mill. 73. Cf. Mkl.
Etym. 225. Lepší vole než kus role, juch juch (volá rekruta)!; Roli neošidíš; R. chce také své; Kdo je roli otčímem, sobě zlo- dějem; R. si chce také odpočinouti; Kdo nevozí na role, nevozí s role. Us. Tkč. Na černé roli obilé se rodí. Slez. Šd. Tá roľa dobre zarodí, po nejž často gazda chodí. Slov. Rr. MBš. Dbáš-li o roli, dbá r. o tebe; Tomu zisk jde neomylně, kdo vzdělává roli pilně. Us. Bž. Rolejch, a, m = rorýs. Šír Pt.
Rolejka, y, f. = rolejk. U Veselí. Šír.
Pt. Rolejs, a, m. = rolejk. U Pouchova
u Kr. Hrad. Šír. Pt. Rolejšek, ška, m. R. Frant., nar. 1801,
děkan. Jg. H. 1. 620. Rolenec, nce, m. = rorýs. U Luže
u Vys. Mýta. Šír. Pt. Rolenz, e, m. = rorýs. U Náchoda. Šír.
Pt. Roleznalství, n., Agronomie, f. Rk.
Rolí, n., vz Role.
Rolice. Ezp. 207., Urbář Ostrav. Zukal.
Rolička, y, f. = rolice. Obr. Ps.
Rolík, u, m. = kornout, Düte, f. Rk.,
Bern. Roliti. Pole se rolí, když je obilí řídké
a místy viděti holou zemi. U Úboče. Rgl Roľka, y, f. = rolice. N. Hlsk. I. 58.
Rolnice, e, f. = role. Vzdělavatelé rolnic
a polí Št. Strž. 577. Rolnictví římské. Vz Vlšk. 105 271.
Rolnič, e, f. = rolnictvo, rolníci. Slov.
Už r. naša všetko porobila. Phľd. II 333. (VIII. 169.) Rolničiti. Koll. St. 63.
Rolnička, y, f. = selka. Slov. Mt. S. I
44 , N. Hlsk. III 284. Rolník, hospodář, sedlák, synonyma. Vz
Mus. 1845. 550. Malý r., Kleinwirth, m. Dch. Rolský. R. krása Ž. wit. 49. 11.
Rolýs, a, m. = rorýs. Šír. Pt.
Roman Cf. Sbn. 176., 186., 271., 383.,
824, Rk. Sl., S. N., Hnš. Dod. k Jg. H. 1. II. 15., 92, I. II, 22., Jg. Slnosť XI., Pyp. K. II. 423., Vor. P. 214., r. české, List. fil. IX. 75., Mus. 1876. 525., duchovní, vz Vlčk. 16. nn., Krok 1887. 260., politický, fanta- stický. Ptů. — Sv. R. Když je pěkně a jasno na R-na, vtedy žatva požehnána. Němc. IV. 442. |
Roman, č, f. = nápoj nějaký. Láhev
r-ně. Sdl. Hr. VII. 93. Romance. Cf. Vor. P. 230., 233., Mlt.
94., Jg. Slnosť 143. Romancier, a, m = spisovatel románů,
romanopisec, Romanschreiber, m. Kv. 1884. 503, Mus. 1880. 364. Romanec, nce, m. B. Jan, kněz. 1639.
Jg. H. 1. 620. Románek, nku, m. = malý román. Mus.
1880. 364. Romanopisectví, n., Romanschreiben.
Mus. 1880. 266. Romanorek, a, m., Romanheld, m. Dk.
Romanový, Roman-. R. htdina, litera-
tura, příloha (k časopisu). Us. Pdl. Romanticky, romantisch. R. půvabný.
Mus. Romantický. Vz Jg. Slnosť 146. Stará
doba r-ho básnictví od dra Fr. Jeřábka. V Praze 1883. Mus spis XXVI. Středověké básně r. Vz Pyp. K. II. 299. Romantičnosť. Pal. Rdh I. 302.
Romantika. Cf. Sbn. 115, 169., 265.,
271 , 294., 813 R. rytířská, Tf, středověká. Vz Vlčk. 15 nn. Romazný = silný, zavalitý. U N. Kdýně.
Rgl. Roměj, e, f. Spisové, obrazy, dekrety,
posstilly a jiné r-je. Luk. z Pr. Mus. 1884. 101. Romejšiti = rumejchati Nov.
Romenec, nce, m. R. Jan, kněz 1639.
Jir Ruk. II. 194. Romoň, ě, m., Donnerschall, m. Slov.
Ssk. Romouš, e, m. = Romuald.
Romutiti = remtiti (dod.). Brt. D. 261.
Romže, e, f., říčka u Prostějova. 1595.
Ron, u, m. Cf. List. fil. 1890. 172 (Mz.).
— R. = botvina, druh zahradní cviky. Vz
Rstp. 1282. Roudeau. Cf. Vor. P. 115., Mlt. 94., Jg.
Slnosť 111. Rondel, u, m. = okrouhlý pavillon. Dhn.
Rondźiť = řaditi, mluviti. U Frýdka.
Brt D. 261. Cf. Porondžiť. Ronglička, y, f. = rolnička. U Kdýně.
Rgl. Roniti. Mkl. Etym. 281, List. fil. 1890.
171. (Mz.). — abs. Neráňaj, neráňaj, zelené padajú, vtedy si diovča ber, keď ti ho dá- vajú Koll. Zp. I. 226. — co odkud. Z ňader svých roní unylý vzdech. Osv. V. 750. — co nad kým: slzy nad dcerou. Kká. — co kam: slzu v líce, Čch., slzu nač. Vrch. — čím. Každým slovem kapku jedu roní.
Kká. — co kdy. Buděm z rána rosu ráňať. Brt. N. p. II. 368 Roňo, a, m. = nadávka. Slov. Mt. S. I.
116 Ronouti. Cf. List. fil. 1890. 172. (Mz.).
Tak budou trvati, až ronou na věčné za- tracení. Rokyc. Výkl. 3. ned. post. Ronov. Z Bonova Albr. Tf. H. 1. 72.
Ronovský, ého, m., os. jm. Mus. 1880.
25. Ront, u, m. = křik, lomoz, Lärm. Bkř.
Ronúsek, ska, m, os. jm. 1515,
|
||
|
|||
Předchozí (586)  Strana:587  Další (588) |