587

Rokytanský, 1804.—1878., dr., prof.
lékař. ve Vídni. Vz S. N, Rk. Sl.

Rokytati = rokotati. Struny r-ly. Exc.

Rokytenka, y, f., potok, přítok Divoké
Orlice, Krč.; potok u Vsetína. Vck.

Rokytí. List. fil. XVI. 166.

Rokytka = potok u Libně.

Rokytnatý = plný rokytí.

Rokytnice, potok u Hrdlořez, Krč.,
u Libně. Kv 1885. 570.

Rokytno = močál. Mor. Knrz.

Rokytovitý = rokytu podobný, stock-
artig. Rst. 484.

Rolař, e, m. = rolník. Slez Šd.

Rolčí, zdrobn. hromadné z role. Brt. D.
150.

Role, rolice, rolnice. Mill. 73. Cf. Mkl.
Etym. 225. Lepší vole než kus role, juch
juch (volá rekruta)!; Roli neošidíš; R. chce
také své; Kdo je roli otčímem, sobě zlo-
dějem; R. si chce také odpočinouti; Kdo
nevozí na role, nevozí s role. Us. Tkč. Na
černé roli obilé se rodí. Slez. Šd. Tá roľa
dobre zarodí, po nejž často gazda chodí.
Slov. Rr. MBš. Dbáš-li o roli, dbá r. o tebe;
Tomu zisk jde neomylně, kdo vzdělává roli
pilně. Us. Bž.

Rolejch, a, m = rorýs. Šír Pt.

Rolejka, y, f. = rolejk. U Veselí. Šír.
Pt.

Rolejs, a, m. = rolejk. U Pouchova
u Kr. Hrad. Šír. Pt.

Rolejšek, ška, m. R. Frant., nar. 1801,
děkan. Jg. H. 1. 620.

Rolenec, nce, m. = rorýs. U Luže
u Vys. Mýta. Šír. Pt.

Rolenz, e, m. = rorýs. U Náchoda. Šír.
Pt.

Roleznalství, n., Agronomie, f. Rk.

Rolí, n., vz Role.

Rolice. Ezp. 207., Urbář Ostrav. Zukal.

Rolička, y, f. = rolice. Obr. Ps.

Rolík, u, m. = kornout, Düte, f. Rk.,
Bern.

Roliti. Pole se rolí, když je obilí řídké
a místy viděti holou zemi. U Úboče. Rgl

Roľka, y, f. = rolice. N. Hlsk. I. 58.

Rolnice, e, f. = role. Vzdělavatelé rolnic
a polí Št. Strž. 577.

Rolnictví římské. Vz Vlšk. 105 271.

Rolnič, e, f. = rolnictvo, rolníci. Slov.
Už r. naša všetko porobila. Phľd. II 333.
(VIII. 169.)

Rolničiti. Koll. St. 63.

Rolnička, y, f. = selka. Slov. Mt. S. I
44 , N. Hlsk. III 284.

Rolník, hospodář, sedlák, synonyma. Vz
Mus. 1845. 550. Malý r., Kleinwirth, m.
Dch.

Rolský. R. krása Ž. wit. 49. 11.

Rolýs, a, m. = rorýs. Šír. Pt.

Roman Cf. Sbn. 176., 186., 271., 383.,
824, Rk. Sl., S. N., Hnš. Dod. k Jg. H. 1.
II. 15., 92, I. II, 22., Jg. Slnosť XI., Pyp.
K. II. 423., Vor. P. 214., r. české, List. fil.
IX. 75., Mus. 1876. 525., duchovní, vz Vlčk.
16. nn., Krok 1887. 260., politický, fanta-
stický. Ptů. — Sv. R. Když je pěkně a
jasno na R-na, vtedy žatva požehnána.
Němc. IV. 442.

Roman, č, f. = nápoj nějaký. Láhev
r-ně. Sdl. Hr. VII. 93.

Romance. Cf. Vor. P. 230., 233., Mlt.
94., Jg. Slnosť 143.

Romancier, a, m = spisovatel románů,
romanopisec, Romanschreiber, m. Kv. 1884.
503, Mus. 1880. 364.

Romanec, nce, m. B. Jan, kněz. 1639.
Jg. H. 1. 620.

Románek, nku, m. = malý román. Mus.
1880. 364.

Romanopisectví, n., Romanschreiben.
Mus. 1880. 266.

Romanorek, a, m., Romanheld, m. Dk.

Romanový, Roman-. R. htdina, litera-
tura, příloha (k časopisu). Us. Pdl.

Romanticky, romantisch. R. půvabný.
Mus.

Romantický. Vz Jg. Slnosť 146. Stará
doba r-ho básnictví od dra Fr. Jeřábka.
V Praze 1883. Mus spis XXVI. Středověké
básně r. Vz Pyp. K. II. 299.

Romantičnosť. Pal. Rdh I. 302.

Romantika. Cf. Sbn. 115, 169., 265.,
271 , 294., 813 R. rytířská, Tf, středověká.
Vz Vlčk. 15 nn.

Romazný = silný, zavalitý. U N. Kdýně.
Rgl.

Roměj, e, f. Spisové, obrazy, dekrety,
posstilly a jiné r-je. Luk. z Pr. Mus. 1884.
101.

Romejšiti = rumejchati Nov.

Romenec, nce, m. R. Jan, kněz 1639.
Jir Ruk. II. 194.

Romoň, ě, m., Donnerschall, m. Slov.
Ssk.

Romouš, e, m. = Romuald.

Romutiti = remtiti (dod.). Brt. D. 261.

Romže, e, f., říčka u Prostějova. 1595.

Ron, u, m. Cf. List. fil. 1890. 172 (Mz.).

— R. = botvina, druh zahradní cviky. Vz
Rstp. 1282.

Roudeau. Cf. Vor. P. 115., Mlt. 94., Jg.
Slnosť 111.

Rondel, u, m. = okrouhlý pavillon. Dhn.

Rondźiť = řaditi, mluviti. U Frýdka.
Brt D. 261. Cf. Porondžiť.

Ronglička, y, f. = rolnička. U Kdýně.
Rgl.

Roniti. Mkl. Etym. 281, List. fil. 1890.
171. (Mz.). — abs. Neráňaj, neráňaj, zelené
padajú, vtedy si diovča ber, keď ti ho dá-
vajú Koll. Zp. I. 226. — co odkud. Z ňader
svých roní unylý vzdech. Osv. V. 750. —
co nad kým: slzy nad dcerou. Kká. —
co kam: slzu v líce, Čch., slzu nač. Vrch.

— čím. Každým slovem kapku jedu roní.
Kká. — co kdy. Buděm z rána rosu ráňať.
Brt. N. p. II. 368

Roňo, a, m. = nadávka. Slov. Mt. S. I.
116

Ronouti. Cf. List. fil. 1890. 172. (Mz.).
Tak budou trvati, až ronou na věčné za-
tracení. Rokyc. Výkl. 3. ned. post.

Ronov. Z Bonova Albr. Tf. H. 1. 72.

Ronovský, ého, m., os. jm. Mus. 1880.
25.

Ront, u, m. = křik, lomoz, Lärm. Bkř.

Ronúsek, ska, m, os. jm. 1515,