588

Ropal z Rifmberků, děkan fakul. filos.,
prokurator, †1588. Jir Ruk. II. 194.

Ropek, pka, m. R. Václ., farář. Let 441.

Ropičný, ého, m., hora v karpat. pohoří.
Škd.

Ropon, u, m., condylus, Knorren am Kno-
chen. Nz. 167. Cf. List. fil. 1890. 175. (Mz.).

Ropot hromu. Cch.

Ropouch. Ze žlábkuov r-chové tlustí
visí. Gord. — V MV. pravá glossa. Pa. 23.
Cf Mkl. Etym. 282., Mz. v List. fil. XVI.
182.

Roprachtice u Vysokého. V R-cích su-
šívají nudle na plotech a tancují velmi ná-
ruživě. Vz Sbtk. Krat. h. 96.

Ropucha. Cf. Odb. path. III. 959., Brm.
III 2. 62.- 71., List. fil. 1890. 175. (Mz )

Ropuka, rostl. Cf. Rstp. 711.

Ropuška, y, f., scorpaena, Drachenkopf,
m., Seekröte, f., ryba. Brm. III. 3. 69.—70.

Ropusník oprav v: ropušník. Cf. Brm.
III. 253.

Ror, u, m. = ? Cechmistři (soukeničtí)
k osnovám, k brdám, k rorům, k mírám,
k loktům, k vahám čtyrykrát každého roku
dohlídati mají. Pk. MP. 21.

Roráb, u, m. = koráb. Slov. Bern.

Rorate Vz Jg. H. 1. 740.

Rorátve = rorate. Us. Prss.

Roráty, pl., m. = rorate. Us Šd.

Rorejka, y, f. = rorýs. U Chocně. Šír.
Pt.

Rorejšek, šku, m, rybník v Písecku.

Roreljs, a, m. = rorýs. Šír. Pt.

Rormagistr, a, m., vz Rourník (dod.).

Rormejstr, a, m., vz Rourník (dod.).

Roryk, a, m. = rorýs. U Třebenic v Lo-
vos. Šír. Pt.

Rorýs, vz Rorejk, Brm. II. 408.—430.,
Lorenz, Lorejs, Papežík, Rohejl, Rohejř,
Rohlík, Rolejch, Rolejk, Rolejka, Rolejs,
Rolenc, Rolenec, Rolýs, Rorejka, Rorejls,
Rorýk, Rulík, Rurýs, Skalníček, Skřípák,
Šorejs (dod.).

1. Rosa. V severových. Čech. rňsa. Sa.
Byl s tím hotov do sejití rosy (do slunce
východu). Světz. Koně vyvedené 1. máje
na rosu nebudou míti chřípěcí. U Kr. Hrad.
Kšť. Než sluuce vyjde, rosa oči vypije. Bž.
exc. R. jako Labe; Stírá rosu (čaruje, aby
krávy hodně dojily); Jděte, než r. obejde
(oschne); Sukně, boty do rosy (špatné). Us.
Tkč. — R. = bělavý nálet na zralých
švestkách. Us. Rgl. — R., rostl. Cf Mllr.
42., 76., Rstp. 107., 503., 1718.— R. = pot.
R. mu stála na čele Vlč

3. Rosa, y, m., os. jm. R. Václ., appell.
rada, 1620. (asi) až 1689. Vz Tf. H. 1. 78.,
83., Tf. Mtc. 67., Zl. Jg. 94., Jg. H. 1. 620,
Rk. Sl., S. N., Jir. Ruk. II. 195., Šb. Dj. ř.
284., Bačk. Písm. 931. O jeho grammatice
vz v Km. 1885. 20., 52., Gb. Ml. II. 213. —
R. Jiří. 1607. Jir. Ruk. II. 195.

Rosaci-us, a, m. R. Jan (Řešátko), farář,
r. 1621. vypověděný. Vz Šb. Dj. ř. 284.,
Jg. H. 1. 621., Jir. Ruk. II. 196., Rk. Sl. —
R. Tomáš (Řešátko), 1610. Šb. Dj. ř. 284.
— Ř. Adam, proí. univ., později od r. 1600.
primator v Sušici. Jir. Ruk. II. 196. — R.
Jan Sušický, prof. univ., později radní

písař v Kolíně, † 1584. Jir. Ruk. II. 197.
— R. Sofoniáš, nar. 1567., radní písař. Vz
Jir. Ruk. II. 197.

Rosanilin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
243., Šfk. Poč. 560., Rk. Sl.

Rosanilinový. R. barviva. Rm. II. 244.
až 247.

Rosardo, a, m. (rudoch), pták. Brm. II.
2. 172.

Roscovka, y, f. = rascovka, kmínová
polévka. Sokl. II. 398.

Rosein, u, m. VZ KP. VI. 214.

Rosenberk. Arch. VII. 719. Pan z R ka
počal se psáti r. 1250. Vítkovec Vok. Vz
Pal. Rdh I. 116. Z R-ka Jošt, bisk. vrati-
slavský, † 1467. Jg. H. 1. 621. — Z R-ka
Oldř., † 1462 Vz ib. Kniha starého pána
z R-ka ze 14. stol. Vz Pal. Rdh. II. 215.

Rosenhag, a, m., učit. † 1779. Jir. Ruk.
II 198.

Rosenka, vz Rosa.

Rosenkranc, e, m. Jg. H. 1. 621., Rk.
Sl.

Rosenmüller, a, m. R. Kar. Frant.,
1678.-1727. Vz Jg. H. 1. 621., Jir. Ruk. II.
198., Bačk Písm. I. 228. - B. Karel. 1659.
Jg. H. 1. 621. — R. Kar. Frant 1739. Jg.
H. l. 621. - R. Matouš, knihtiskař. 1660.
Jir. Ruk II. 199.

Rosetta = kůra utvořená stříkáním
chladné vody na roztopenou měď. Šfk. Poč.
272. — R., jm. feny. Škd.

Rosettovitě, rosettenartig. R. rozložené
listy. Dlj. Vz Rosetta.

Rosice. V Rosicích říčanských nesmí se
rakařů nikdo zeptati na raky. Vz Sbtk.
Kr.tt. h. 202.

Rosický, ého, m., os. jm. R. Frant.,
nar 1847, zem. školní inspektor v Brně.
Vz Tf. H. 1. 192., 195

Rosička, vz Rosa. Vyrazí na ní (na pa-
nence stydlivé) r. jako maková zrníčka.
Sš. P. 374 Zhynu brzy v krátce, jak r.
ranní. Sš. P. 515. — R. tráva. Vz Rstp.
107., 1117.

Rosina, y, f. = kapka, trochu rosy. Sd.

Rosinatý, vom Thau benetzt. Šd.

Rositi. — co. Marný stesk mu rosí víčka
lem. Čch. — se. Len se rosí (prostírá na
rosu, aby se vyrosil). Us. Rgl. — se komu
Oko se mu rosí. Kká. — se kdy. Růžičky
moje, čo sa vy ráno rosíte? Ht. SI ml. 204
— odkud. Roste nebesa s hory a dštěte
oblaci. BO. (Js. 45.).

Roska, Rozka, y, f. = Rosalie. Us.

Roskos, vz Rozkos.

Roslík, u, m. R-ky = dva hrnce spojené,
v nichž se žencům oběd nosívá. U Třebíče.
Brt. Vz Nosák (dod ).

Rosmarin. Cf. Č. Kn. š. 262.

Rosňáček, čka, m., polydrusus, Laub-
holzrüssler, m.; brouk. Sl. les. Cf. Kk. Br.
293., Brm. IV. 1., 151., Šír II. 62.

Rosňačka, y, f. = rosička žába. Mor. Brt.

Rosňák = holub s opeřenými nohami.
Mor. Brt.

Rosnatka, rostl Cf. Rstp. 106., Rosc.
149., Km. 1889. 408. nn.

Rosnatkovitý. R. rostliny, droseraceae.
Vz Rstp. 106., Rosc. 149.