591

ženy jich (židův) vlnu zbieraly, nežli celý
deň v nových svých rúchách nestydlivě
skákaly; Před něho rúcha stlaly; Rúcho
barvené rybí krví (purpura); Nižádný rúcha
drahého nehledá jedné k marné chvále;
R. cierkve sv. jsú okrasy dobrých skutkóv.
Hus I. 28., II. 129., 239, 240., III. 52. R.
římská. Vz Vlšk. 509. — R. = nevěstino
věno. V Plzeň. Otm. R. = výbava nevě-
stina, hl. její peřiny. Pojďte se podívat, už
vezou roucho. U Zbir. Lg. — R. babí,
salvia pratensis, šalvěj luční. Mtc. 1891. 93.

Rouchovany. Proč tem nevaří piva?
A proč se tam nesmí nikdo ptáti, je-li už
kožich na ciferník udělán? Vz Sbtk. Krat.
h. 200.

Rouchový, Kleider-. R. chovatedlnice. BO.

Roula, y, m. = hlupák. U Domažl. Rgl.,
Bdl. — R. = Lorenz, Vavřinec. Rgl.

Roulec, lce, m. = oble svinutá látka, již
si vdané ženy srbské na způsob věnce ko-
lem hlavy ovíjejí. Cf. Rulík. Džl.

Rouno, vellus. Sv. ruk. 321., Mkl.
Etym. 284. V MV. nepravá glossa. Pa. 46.
— Řád zlatého rouna nejvznešenější světský
řád, založený r. 1430. od Filippa III., vé-
vody burgundského. Bačk.

Roup = hlísta. Cf. Mz. 299., Výb. II.
36., Slov. zdrav. 331., Mkl. Etym. 283.,
Brm. IV. 2. 111., 119., Drk. hry 251., Ves.
IV. 165. Přen. Pobíhal jako s roupy. Ehr.
16. — R. = puchr. Na Hané. Bkř.

Roupcovitý. R. hmyzí, tanystomata,
Raubfliegen. Nz.

Roupec, Raubfliege. SI. los. Cf. Brm.
IV. 1. 484.-486., Ott. II. 876.

Roupík, u, m. = roupové koření, orsej
jarní, ficaria verna, Feigwarzenkraut, n.
Rstp. 15. Cf. Roupník.

Roupov. Z R-va Hynek, převor, † 1528.
Jir. Ruk. II. 163. — Arch. VIII. 602.

Roura Eustachova, močová, Slov zdrav.
332., srdeční, tube cardiaque, slzní, Šv. 59.,
průdušničná, med., dělová, okularní (daleko-
hledu), ZČ., kouřová, pro zbytečnou vodu,
parovodní, s okrajem, sběrací, s nálitkem,
stoupací, topná, trativodná, stoková, zácho-
dová, vyrovnávací, vodovodná, Zpr. arch.,
hrdélná, parní, pístová, přiváděcí, výtoková,
zahřívací, NA., zvěstná, Communications-
rohr, Geisslerova, blesková, Mj., koncová
(u hadice), výpustní (u stříkačky), Khl.,
vlásková, Capillare, Mour., vlévací, Inguss-,
Čsk., plamenná, ohenní (u parního kotlu),
rozpalovací (ib.), odvodná, parovodná, Hrm.,
chladicí, mosazná, plynová, svařovaná, tla-
čená, Wh., hlásná, k napájení (kotlu), cínová,
kotlová, lokomotivní, k manometrům, k na-
šroubování do sebe, k lisům, nýtovaná, olo-
věná, tažená, vytápěcí, z kujného železa,
cinková, Wld., odkapní, dymní, Rauch-,
průvětrná, Fensterluft-, naplňovací, rozvá-
děcí (u dvouproudní stříkačky), ohnutá,
výparová, Dunstschlauch, ryhovaná. Us. Pdl.

Rourka, vz Roura.

Rourkonosný. R-sní nálevníci, suctoria.
Vz Ott. I. 127., Nálevník (dod.).

Rourkování, n. = kladení rour.

Rourkovec, vce, m., saenuris. Ves. IV.

Rourkovitý aneroid. ZČ. I. 419. Vz
Rourkový (dod.).

Rourkový, Röhren-, röhrig. R. aneroid.
ZČ. I. 419., Zpr. arch. IX. 127.

Rournatec Cf Brm. IV. 2. 82.

Rournatělec. Cf. Brm. IV. 2. 276.

Rournatka. Cf. Ott. I. 127.

Rourní mlýn = vodárna. Paměti Sla-
ného I. 291.

Rourník = rourař, rourmistr, lourník,
rurák, rormagistr, rormajstr, lormejstr, plu-
nýř, prunýř. Wtr. Obr. 529.

Rouročípkový, salpingostaphylinus. Nz.
lk.

Rourohltanový, salpingolaryngeus.

Rouropatrový. R. svaly, Tubengaumen-
muskeln.

Rourový. R. nosník, Kastenträger, Pcl.
76., stříkačka, Zpr. arch., kotel, bylina,
Röhrenblume. Posp.

Rourožilec, červ. Nz

Rous. Mkl. Etym. 283., List. fil. 1890.
177. (Mz.). Rousy, pl., Backenbart, m.
U Místka. Škd. Vz Rousek (dod.). — R.,
a, m. = rousáč. — R, os. jm. Arch. VII.
719., VIII. 602.

Rousalka, y, f. = jm. feny. Škd.

Rousati = jda nohy po zemi vláčeti.
Us. u Strunkov. Rjšk. — se kudy = ros-
nou travou. Us. Hdk.

Rousatý. Cf. List. fil. 1890. 177. (Mz.).

Rousek, sku, m. Rousky, Backenbart,
lépe než nejapně tvořené licousy. Mz. v List.
fil. 1890. 177. — R., ska, m. = psí jm. Škd.

Rousina, y, f., Weidenruthen zum Flech-
ten. Škd. exc. Cf. List. fil. 1890. 177. (Mz.).

Rousinatý = mající rousy. R. pinč. Us.

Rousínov. Kolik židů je v Novém R-vě
a jak se tam nafukují? V Starém Rousově
ztratil se Ježíš, když ho nejvíce potřebí
bylo. Vz Sbtk. Krat. h. 200.

Rousinovský. 1590. Jg. Hl l. 617., Jir.
Ruk. II. 163.

Rousňák sýc. Vz Brm. II. 2. 107. —
R. = holub mající rousy. Us. Rgl.

Rousnatý. Vz List. fil. 1890., 177. (Mz.).

Rousnice, e, f. = veliká červená žížala.
Na r. ryby berou. U N. Bydž. Kšť.

Rousný vlas. Dk. Aesth. 419. Cf. List.
fil. 1890. 177. (Mz.).

Rousal, a, m., os. jm., podučitel. Jako
student urovnal mi zhruba čásť cedulek,
z nichž tento slovník jest sestaven.

Rouška. Cf. Sdl. Hr. II. 167., List. fil.
1890. 195. (Mz.).

Rouškonoš, e, m., hymenophorum,
Schlauchchischtträger, m., v bot. Nz., Rst.
482.

Rouškovitý. R. vnikání, insertio vela-
mentosa.

Rouškový, Schlauch-. R. vrstva. Sl. les.,
Rst. 483.

Routa. Cf. Sbtk. Rostl. 40., 231.—236.,
Rosc. 153., Mllr. 19., 48., 91., Rstp. 269,
371. R. polská, fumus terrae, planá, ruta
agrestis. Byl. 15. stol.

Routi. Cf. List. fil. 1883. 452., 1890. 162.,
Mkl. Etym. 284., Gb. Ml. I. 157. — co od-
kud. Vlasy z hlavice rující. Bož. umuč. v.
82. Ruje vlasy s brady. Jir. exc.

484*