593

Rovnátko, a, n, Winkelhaken, m. Rk.

1. Rovně = srovnale. Slad r. položiti.
KP. V. 277. Cesta vedla r., jakoby šňůrou
hodil. Světz. — R. = přímo. R. na nohy
skočila. Osv. — R. = stejně. Berci ač úkoly
berú r., ale zámazné težce; R. budeš súditi
velikého i malého. Št. Kn. š. 156., 146. —
R. = právě. Přijeli sme r. o nešpořích.
Výb II. 1136.

2. Rovně, m. a f Vz Gb. Ml. L 96.,
Roveň (i dod.).

3. Rovně, míst. jm. u Nahašovic u Ja-
sené. Pk., Šd.

Rovné za Rovnati a za Rovně 1 spoj.
Rovněkráte, ebensovielmal. Mj. 355.
Rovněmocný = rovnomocný. Osv. I.
140.
Rovněna, y, f, Ebensohle, f. Hrbk.

1. Rovnice Diofantova či diofantská, Nz.,
linearná, homogenná či stejnorodá, Zh. 23.,
29 , všeobecná, podmínečná, momentová,
ZČ. I. 9., 92., tří momentů, Šln. II. 45.,
vrcholová čoček, ZČ. III. 169., křivky (po-
larná), Jrl. 205., 212., Plückerova, Vnč. 34.,
dvou-, tříčlenová, analytická, čtvercová,
vyšší, poměrová, spřežita, Šim. 10., 32., 97.,
103., 138, Clapeyronova, Pck. 94., časová
či časojevná, differencialní stupně n-tého,
Sté. Zem. 108., Dif. 64 , čáry, přímky, kruhu
(kruhová), obecná, vrcholová, středová,
ellipsy, osová, ohnisková, polarná, hyper-
boly, Jd. Geom. IV. 39., 40., 57 , 58., 74.,
76., 102., 103., 128., bikvadratická Cs. math.
X. 122. Členy r-ce: levý, pravý; přední,
střední, zadní; R-ci upraviti či spořádati,
Šim. 10., 97., zříditi, vzdělati, Jd., řešiti.
Hra. Řešení lovnic. Nz.

2. Rovnice, e, f. = rovenice. Mor. Šd.
Rovnicový, Gleichungs-. R. trojčlen,

-trinom. Šim. 148.

Rovnička, y, f., libella, Wasserwage, f.
Nz. lk.

Rovník. Ve 3. ř. článku: R. = kruh
oprav v: R. = kružnice. R. dynamický.
Sté Zem. 670. (668., 58.). — R = rovný
My jsme v kostnici všeci rovnici. Slez. Té.

Rovníkový, Aequatoreal-. R. vítr, po-
větří, Sl. les., krajiny, poloměr, zobrazení
(povrchu zemského) stereografické. Sté.

Rovnina = rovnice. SP. II. 167., Dk.
Rozb. f. 198.

Rovninečka, y, f. = rovinečka. Sl. ps.
II. 115.

Rovaišče, e, n. = rovina, planum. Ev.
olom. 126.

Rovnítko = znamení rovnosti, das Gleich-
heitszeichen (=). Šim. 10., Skř., Rjšk., Nz.

1. Rovno = rovně. Na r. ohnouti. Dch.
Koho bijú po hlave, aby r. šiel (hřebík,
klín). Slov. Rr. MBš. — R. = stejně. Ko-
žuchy r. leknicú (stejně dlouhé). Brt. D.
175. — Za rovno. A bude s vámi za r.
lhář. Ev. víd. 33 Voda šla zarovno cestú,
z. prahem. Brt. D. 175.

2. Rovno, a, n., subst. Jeli jsme čistým
rovnem skrze krajinu Kampanii. Arch. VII.
433.

Rovnobarevný, isochromatisch. Nz.
Rovnoběžec, žce, m. = rovnoběžník. Dk.
Rovnoběžka. NA. III. 158. Cf. Zápruží.

Rovnoběžkový. R. síť. Mus. 1887. 500.

Rovnoběžnice. Vnč. 51.

Rovnoběžničný, Parallelcurven-. Lpř.
Dj. I. 44.

Rovnoběžník sil Schd. I. 4L, 198., MS.
10., Wattův. Šmr. 94., NA. V. 282. - R =
kružnice na zeměkouli s rovníkem rovno-
běžná R. točnový či polarní, obzorníkový,
rovníkový. Stč. Zem. 59., 62., 293., 312.,
Ott. I. 940., nebeský NA. V 395.

Rovnoběžníkový. R. oblouk, teplota.
Sté. Zem. 328, 544.

Rovnoběžnoplochý. NA. V. 464.

Rovnoběžnosť. Nz.

Rovnoběžnostěn = hranol, jehož zá-
kladnou jest rovnoběžník. Hra. R. pravo-,
kosoúhlý, Jrl. 165., 173., Nz., sil. NA. V.
134.

Rovnoběžnostěnný, Parallelobiped-. R.
tyč, desky, skříň ZČ. I. 243., 370., III. 17.,
31.

Rovnoběžný. R. kruhová čára (kružnice),
Vnč. 109., roviny, osvětlení, promítaní, Jrl.
I 7., 422., 423., škály. Chlum 50. Dvě latě
k sobě r-né. ZČ. I. 260.

Rovnočárně. Vz Kopinatý (dod.).

Rovnočasnosť, i, f, Isochronismus, m.
Šp.

Rovnočasný, isochron. Sp., Nz.

Rovnočelí, n. Pl. I 240.

Rovnočelka, y, f, orthothylus, hmyz.
Brm. IV. 1. 629.

Rovnočetný, gleichzahlig. R pojmy.
Athen. III. 169.

Rovnočlení, n., rovnočlennosť, i, f., Iso-
colon, n. Nz.

Rovnočlenný, gleichgliedrig. Lpř.

Rovnodenní, aequinoctial. R. body, Mj.
468., krojník (kolur). Stč. Zem. 77., déšť,
bouře. Sl. les. — R., subst., vz Rovnoden-
nosť.

Rovuodenník, u, m. R. jaRní. ZČ. I.
166., 196.

Rovnodennosť. Nz., Ott. I. 271., Stč.
Zem. 54 , 67 , Koll. St 272.

Rovnodennostní doby. Stč. Z. 200., 89.

Rovnodeštnice, e, f., isohyeta. NA. V.
367.

Rovnodobý, isochronisch. Rovnodobé
dráhy, kyvy. Mj. 156., 157. Pohyby po-
vstalé skroucením drátu jsou r-bé jako
u kyvadla. Mj. 16.

Rovnoduchosť, i, f., Gleichmuth, m. R.
stoická. Ml.

Rovnodušně, gleichmüthig.

Rovnodušno = rovnodušně. Slov. Č. Čt.
II. 135.

Rovnodvojtvarný, isodimorph. Sl. les.

Rovnohlasně, gleichstimmig. R sou-
zený. Msn. Or. 148.

Rovnohlasý, beim Abstimmen gleich-
berechtigt. Lpř.

Rovnohranný, gleichkantig. R. roh. Nz.

Rovnochody, gleichgehend. R. regula-
tor. Zpr. arch.

Rovnojmenný, gleichnahmig. R. rodiny.
Koll. St. 321.

Rovnokelný. R. rostliny, rectembryae.
Vz Rstp. 346.



	593

	Rovnátko, a, n, Winkelhaken, m. Rk. 1. Rovně = srovnale. Slad r. položiti. KP. V. 277. Cesta vedla r., jakoby šňůrou hodil. Světz. — R. = přímo. R. na nohy skočila. Osv. — R. = stejně. Berci ač úkoly berú r., ale zámazné težce; R. budeš súditi velikého i malého. Št. Kn. š. 156., 146. — R. = právě. Přijeli sme r. o nešpořích. Výb II. 1136. 2. Rovně, m. a f Vz Gb. Ml. L 96., Roveň (i dod.). 3. Rovně, míst. jm. u Nahašovic u Ja- sené. Pk., Šd. Rovné za Rovnati a za Rovně 1 spoj. Rovněkráte, ebensovielmal. Mj. 355. Rovněmocný = rovnomocný. Osv. I. 140. Rovněna, y, f, Ebensohle, f. Hrbk. 1. Rovnice Diofantova či diofantská, Nz., linearná, homogenná či stejnorodá, Zh. 23., 29 , všeobecná, podmínečná, momentová, ZČ. I. 9., 92., tří momentů, Šln. II. 45., vrcholová čoček, ZČ. III. 169., křivky (po- larná), Jrl. 205., 212., Plückerova, Vnč. 34., dvou-, tříčlenová, analytická, čtvercová, vyšší, poměrová, spřežita, Šim. 10., 32., 97., 103., 138, Clapeyronova, Pck. 94., časová či časojevná, differencialní stupně n-tého, Sté. Zem. 108., Dif. 64 , čáry, přímky, kruhu (kruhová), obecná, vrcholová, středová, ellipsy, osová, ohnisková, polarná, hyper- boly, Jd. Geom. IV. 39., 40., 57 , 58., 74., 76., 102., 103., 128., bikvadratická Cs. math. X. 122. Členy r-ce: levý, pravý; přední, střední, zadní; R-ci upraviti či spořádati, Šim. 10., 97., zříditi, vzdělati, Jd., řešiti. Hra. Řešení lovnic. Nz. 2. Rovnice, e, f. = rovenice. Mor. Šd. Rovnicový, Gleichungs-. R. trojčlen, -trinom. Šim. 148. Rovnička, y, f., libella, Wasserwage, f. Nz. lk. Rovník. Ve 3. ř. článku: R. = kruh oprav v: R. = kružnice. R. dynamický. Sté Zem. 670. (668., 58.). — R = rovný My jsme v kostnici všeci rovnici. Slez. Té. Rovníkový, Aequatoreal-. R. vítr, po- větří, Sl. les., krajiny, poloměr, zobrazení (povrchu zemského) stereografické. Sté. Rovnina = rovnice. SP. II. 167., Dk. Rozb. f. 198. Rovninečka, y, f. = rovinečka. Sl. ps. II. 115. Rovaišče, e, n. = rovina, planum. Ev. olom. 126. Rovnítko = znamení rovnosti, das Gleich- heitszeichen (=). Šim. 10., Skř., Rjšk., Nz. 1. Rovno = rovně. Na r. ohnouti. Dch. Koho bijú po hlave, aby r. šiel (hřebík, klín). Slov. Rr. MBš. — R. = stejně. Ko- žuchy r. leknicú (stejně dlouhé). Brt. D. 175. — Za rovno. A bude s vámi za r. lhář. Ev. víd. 33 Voda šla zarovno cestú, z. prahem. Brt. D. 175. 2. Rovno, a, n., subst. Jeli jsme čistým rovnem skrze krajinu Kampanii. Arch. VII. 433. Rovnobarevný, isochromatisch. Nz. Rovnoběžec, žce, m. = rovnoběžník. Dk. Rovnoběžka. NA. III. 158. Cf. Zápruží.	Rovnoběžkový. R. síť. Mus. 1887. 500. Rovnoběžnice. Vnč. 51. Rovnoběžničný, Parallelcurven-. Lpř. Dj. I. 44. Rovnoběžník sil Schd. I. 4L, 198., MS. 10., Wattův. Šmr. 94., NA. V. 282. - R = kružnice na zeměkouli s rovníkem rovno- běžná R. točnový či polarní, obzorníkový, rovníkový. Stč. Zem. 59., 62., 293., 312., Ott. I. 940., nebeský NA. V 395. Rovnoběžníkový. R. oblouk, teplota. Sté. Zem. 328, 544. Rovnoběžnoplochý. NA. V. 464. Rovnoběžnosť. Nz. Rovnoběžnostěn = hranol, jehož zá- kladnou jest rovnoběžník. Hra. R. pravo-, kosoúhlý, Jrl. 165., 173., Nz., sil. NA. V. 134. Rovnoběžnostěnný, Parallelobiped-. R. tyč, desky, skříň ZČ. I. 243., 370., III. 17., 31. Rovnoběžný. R. kruhová čára (kružnice), Vnč. 109., roviny, osvětlení, promítaní, Jrl. I 7., 422., 423., škály. Chlum 50. Dvě latě k sobě r-né. ZČ. I. 260. Rovnočárně. Vz Kopinatý (dod.). Rovnočasnosť, i, f, Isochronismus, m. Šp. Rovnočasný, isochron. Sp., Nz. Rovnočelí, n. Pl. I 240. Rovnočelka, y, f, orthothylus, hmyz. Brm. IV. 1. 629. Rovnočetný, gleichzahlig. R pojmy. Athen. III. 169. Rovnočlení, n., rovnočlennosť, i, f., Iso- colon, n. Nz. Rovnočlenný, gleichgliedrig. Lpř. Rovnodenní, aequinoctial. R. body, Mj. 468., krojník (kolur). Stč. Zem. 77., déšť, bouře. Sl. les. — R., subst., vz Rovnoden- nosť. Rovuodenník, u, m. R. jaRní. ZČ. I. 166., 196. Rovnodennosť. Nz., Ott. I. 271., Stč. Zem. 54 , 67 , Koll. St 272. Rovnodennostní doby. Stč. Z. 200., 89. Rovnodeštnice, e, f., isohyeta. NA. V. 367. Rovnodobý, isochronisch. Rovnodobé dráhy, kyvy. Mj. 156., 157. Pohyby po- vstalé skroucením drátu jsou r-bé jako u kyvadla. Mj. 16. Rovnoduchosť, i, f., Gleichmuth, m. R. stoická. Ml. Rovnodušně, gleichmüthig. Rovnodušno = rovnodušně. Slov. Č. Čt. II. 135. Rovnodvojtvarný, isodimorph. Sl. les. Rovnohlasně, gleichstimmig. R sou- zený. Msn. Or. 148. Rovnohlasý, beim Abstimmen gleich- berechtigt. Lpř. Rovnohranný, gleichkantig. R. roh. Nz. Rovnochody, gleichgehend. R. regula- tor. Zpr. arch. Rovnojmenný, gleichnahmig. R. rodiny. Koll. St. 321. Rovnokelný. R. rostliny, rectembryae. Vz Rstp. 346.