596

Rozbitý. R boty (roztrhané), Us. Brnt.,
mláto. KP. V. 310.

Rozbížka. S r-kou skočiti. Výb. II. 951.

Rozblaboniti něco = probleptnouti, řečí
roznésti. ČT. Tkč.

Rozblácený; -en, a, o, kothig. R. cesta,
chodník. Šd.

Rozbľakati = rozblečeti,rozzvučeti. Slov.
Spievaj Jano, rozbľač búdu, až tancovať
stromy budú. Čkžk. V. 36.

Rozblaň, e, f., meriania, Merianie, f.,
rostl. Vz Rstp. 566.

Rozblátiti se. R-lo se nám; Cesty se
r-ly. Us. Šd. Stálé deště rozblatňují celou
krajinu. Uher. Hrad. Tč.

Rozbledlý. P. paprsky. Stě. Zem. 247.

Rozblemtati = rozbleptati. Brambory
se r-ly. Čce. Tkč.

Rozbleptaný. R. ženská. Vz Rozmoča.
Na Plzeň. Prk.

Rozbliaknúť sa = rozliti, rozpustiti se,
zerrinnen. Spadneš dolu a r-kneš sa ako
smola. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 108., Sb. sl.
ps. I. 116.

Rozbočiti. Jak jen k ní se náruč r-čí
(aufthut). Osv. V. 635.

Rozhodnouti koně. Troj.

Rozboľastiť = rozbolestiti. Slov Orl.
VI. 291.

Rozbolavěný = bolavý. Mám r. nohu.
Us. Brnt.

Rozbolavěti, wund, schmerzhaft weiden.
Us.

Rozbolaviti, wund, schmerzhaft machen.
Us.

Rozbolený; -en, a, o, schmerzhaft. R.
tvář. Hdk.

Rozbolněný; -ěn, a, o, schmerzhaft be-
rührt, wehmüthig gestimmt. R. srdce. Šml.

Rozbolniti = bolným učiniti. Jsem rád,
že se mi to nerozbolnilo. Us. Dch.

Rozbombátěný; -ěn, a, o. R. ženská.
Vz Rozmoča. Us. na Plzeň. Prk.

Rozbombati = rozhoupati. R. zvon. Na
Plašte. Prk. — se = rozhoupati se. Roz-
bombej se přece už = dej se už do práce,
do rychlejší chůze. Ib. Prk.

Rozhor prvkový (elementarní), Nz , che-
mický, mathematický, spektralní, hudební,
vz Ott. II. 240.— 246., mineralogický, Osv.,
geometrický, Jd., kolikostný (dle váHy),
Gewichts-, Šp., ústrojnin, Schd. I. 367.,
odměrný či volumenmetrický, NA., aesthe-
tický, díla uměleckého, psychologický, kri-
tický či sudebný, Dk., početní, věcný, Mus.,
rovnice, Jd., plošný, vědecký, světla, Stč.,
průpovědí, příbloví, KB., slov. Sš. Nepou-
štěti se do dlouhých r-rů. Dch.

Rozhora, y, m., os. jm. Slov. Šd.

Rozbořiti co proč. Radostí by rozbořil
kamna. Us. Tč.

Rozborna, y, f., Scheidehaus, -kammer.
Rudní r. Hř.

Rozborník, a, m., Analytiker, m. Rk.

Rozborný. Vz Jg. Slnosť. 50., Šf. III.
589. R. cesta, Koll., chemie, NA. V. 436.,
Kk., úsudek, Hš., soud, Jd., Dk., soudnosť,
Dk., krasověda. Us. Pdl.

Rozborúchaný = škaredě pobouraný.
Mor. Brt. D. 158.

Rozbouchaný = rozhajdaný, nepořádně
oblečený. R. chalupa (otrhaná). U Kr. Hrad.
Kšť.

Rozbrázděný, zerfurcht. R. tvář vrá-
skami. Us. R. stráň výmoly. Vlč.

Rozbrázditi, rozbrazďovati. Pozdější pře-
vraty r-ly povrch zemský v různých dobách
směry různými. Stč. Zem. 694.

Rozbrdúcati = rozvyklati, pokaziti. Val.
Vck.

Rozbřednouti = rozbřísti se. Us.

Rozbřežditi se. Rozbřeskuje se den,
zora. Osv. Či svitá, či mrká, či sa rozbřež-
ďuje? či sa mojej milej líčko zapaluje?
Koll. Zp. I. 71. — kde. Hvězda se r-skne
v soumraku. Zr. (Kos.).

Rozbrchati něco = rozšťárati, v nepo-
řádek uvésti, verwirren. Mor. Vck.

Rozbřidlý = rozbředlý. R. cesta. V Slav-
kovicích. KHrz.

Rozbřísti se = rozbřednouti. Zmrzlé
bláto na slunci rozbředne. Us. Tkč.

Rozbřížď, ě, f. = řídké bláto. U Strun-
kov. Rjšk.

Rozbříždělý = rozbředlý. U Kdýně. Rgl.

Rozbrněný = rozjařený, něčeho žádo-
stivý. Je celá r-ná (na vdáni). Val. Vck.

Rozbroj. Mkl. Etym. 22. Město naplnilo
se r-jem. Sš. Ne jednú sem odpočinul od
r-je mysli a od tesknosti. Št. N. 3. 24. Vy-
veďte nás z nesnadného r-je; Pro rozličný
r. a příhody tohoto světa. Št. Kn. š 58.,
68., 75. Lépe se spí na zemi v pokoji než
na měkkém loži u věčném rozbroji. Phocion.

Rozbrojiti. Českú zemi mezi sebú na
tré rozbrojichu. Výb. II. 286.

Rozbrojně. A tak ty potřeby velmi r.
a na nesporotě jsou. Arch. IX. 178.

Rozbrojník = neposeda. Laš. Brt.

Rozbrojný, confusus. Zbor bieše r-jen.
B. mik. Act. 19 32.

Rozbrouchati, rozbřouchati obuv (v mo-
kru vybroditi, rozšlapati). ČT. Tkč.

Rozbrůjný = rozpustilý. Brt D. 261.

Rozbruntati se = rozbručeti se. ČT.
Tkč.

Rozbučený = rozplakaný. Krávo r-ná
(nadávka). Us. Tkč.

Rozbůh. Ja Bože, rozbože, pro koho ju
(dceru) chová? Brt. N. p. I 33.

Rozbujdošený; -en, a, o = rozbujnělý,
rozpustilý. Slov. Zátur.

Rozbujeti. Užívání slova toho r-lo se
bez potřeby daleko za svou oprávněnou
mez. Mus. 1880. 426. Kto v dobrém bydle
rozbují. Št. Kn. š. 81. 37.

Rozbujiti se = rozbujeti. Hebounké se
r-ly mechy. Osv. VI. 941.

Rozbujnělý, frech, übermüthig gewor-
den. Stulc I. 116, Jrsk. Chasa v hříše r-lá.
Čch. Bs. 109.

Rozbujněnosť, i, f. R. literatury legen-
dářské. Schz.

Rozbujněný mech, üppig wuchernd. Posp.

Rozbujněti v rozkošech. Krnd. 31.

Rozburáceti, vz Buráceti. — koho, se.
Kká., Šml.

Rozbůsti, vz Rozbodnouti.

Rozbušiti. Srdce se mi r-lo, fing an zu
schlagen. Us.