Předchozí (597)  Strana:598  Další (599) |
|
|||
598
|
|||
|
|||
Rozčlánkovanosť, i, f., Zergliederung,
f. R. práce, lidské společnosti, Osv., po- břeží, krajin. Stč. Rozčlánkovaný; -án, a, o, zergliedert.
Jd. R. perioda. Dk. Stavba architektonicky r-ná. Šmb. Rozčlánkovati, zergliedern. — co jak:
jasně. Osv. Rozčlenění, n. = rozčlánkování, Gliede-
rung, f. Nz. R. sloupu, Mus., představy, světa. Dk. Rozčleněnosť, i, f. = rozčlánkovanosť.
Dk., Hg. Rozčleněný = rozčlánkovaný, gegliedert.
R. předmět, vesmír, zjev, zvuk, Dk., kra- jina. J. Lpř. Rozčleniti, rozčleňovati. R. celek, spo-
lečnosť. Dk. Rozčlověk, a, m., Unmensch, m. Pk.
Rozčmáňaný. Čmáňo r-ná! ČT. Tkč. Vz
násl., Čmáňati (2. dod.). Rozčmáňati = rozbryndati. ČT. Tkč.
Rozčohniti = špatně udělati. R-hnil
práci a odešel. U Kr. Hrad. Kšť. Rozčtveřený, geviertheilt. Rst. 485.
Rozčtvrcený, geviertheilt. S. N. R. ná-
rod. Koll. III. 265. Rozčuchaný. Čuchoni r-ný, všecko oču-
chej. ČT. Tkč. Rozčukovati = divellere, roztrhovati.
Mistři své paměti počechu r., s sebú se disputovati. Kat. str. 84. Rozčulenosť, i, f. = rozčilenosť. Slov.
Šd. Rozčulený = rozčilený. Slov. Phl'd. VI.
103. Rozčuliť = rozčíliti. Slov. Loos.
Rozčuraný = kdo chodí často na moč.
R. hrnec = který teče. — Čuro r-ná (na- dávka). ČT. Tkč. Rozčurati se = rozpršeti se. R-lo se.
Rozčúti. Kat. 1700. Vz List. fil. 1882.
309., kde výklad Gebaurův. Rozčvachati = rozmazati, rozmačkati.
Us. Rgl. Rozěvaňhati = rozčaňhati, roznimrati.
R. jídlo. Us. Rgl., Tkč. Rozdahuba, y, m. = otevřhuba. Mor.
Brt. D. Rozdaj, e, m., Austheilung, Verschen-
kung, f. Pivo k r-ji svařené. Wtr. exc., Ssk. Rozdání, n., Vertheilung, f. R. úloh,
Osv., darů, odměn. Us. Rozdaný. V době, když bylo nejvíc na
r-nou. Osv. Rozdati. — abs. Bůh má víc, než roz-
dal. Us. Dch. — jak. Všechno ve jmě božie r-li. Hr. rk. 13. — zač. Zajatí za otroky rozdáni mezi osady. J. Lpř. - co komu proč. Své sbožie chudým pro Buoh roz- dal. Pass. mus. 385. Rozdavač, rozdávatel, vz Rozdavač.
Rozďavený = otevřený. Drak reval a
vyplazenými jazyky vylizoval si r-né pysky. Slov. Dbš. Sl. pov. VI. 40 Rozdechnouti. R-chne větřík hlasy v po-
lích. 11. Rozděl, u, m., Feldeintheilung. Athen.
V. 293. — R., Repertoire, n. Dch. Rozdělati co: práci. Us. — koho, se =
|
rozveseliti. U N. Kdyně. Rgl. — kde: oheň
v kamnech. Us. Pdl. Rozdělba, y, f. = rozdělení. Šd.
Rozdělení práce, Mus., lidské společnosti
na stavy, Osv., pojmu dvojčlenné (dichoto- mie), troj- (trichotomie), mnohočlenné (poly- tomie), bezprostřední či prvotné, zprostřed- kované či návodné. Jd. 3. vd. 83., 84., 85. Rozdělený. Náklad nestejně r-ný. NA.
Všeliké královstvie v sobě r-né zahyne. Krnd. 203., Arch. VIII. 352. Rozděliti co: svit a stín, Dk., lúpež.
Anth. — nač. Tlak na celou plochu r., ZČ., přímku na šest dílů. Us. Na tré Kri- stovy předky rozdělil. BR. II. 6. a. — jak. R. něco rovnou měrou, Us, podlé svého zdání. J. Lpř. Pakli se rovné počtem r-lé (hlasujíce). Výb. I. 1002. — se čím. Roz- dělte se jimi (penězi) věrně. NB. Tč. 198. — kde. Pohlaví jest u všech brouků roz- děleno. Kk. Br. 10. — več. Tyto prvé (knihy) rozdělil sem v šestery knížky. Št. Kn. š. 1. — co komu. Ihned (jej) chudým rozdělichu. Žvt. otc. 47. b. — mezi kým. Chléb mezi sobú r-li. Pass. mus. 411. — oč s kým (koho). S někým o vládu se r. J. Lpř. Račte nás naučiti, kterak jich o to r. jmáme; Kterak bychom ty lidi o to
r. jměli. NB. Tč. 9. Jsem s jeho otcem r-len o meze i vyveden. Půh. H. 467. O tu juž chciu s tobú r. Mst. — co odkud. R. koukol od pšenice. Osv. Rozděl mě z světla života tohoto. Výb. II. 481. — se k čemu: k práci. Vrch. — koho s čím. Kdyby ho Bůh s tímto světem r. ráčil. Wtr. exc. Rozdělka, y, f. R-ky v sazbě mezi jedno-
tlivé literky se vkládají. Us. Pdl., Ndrf. Rozdělnosť, i, f. = rozdílnost Bern.
Rozdělovací soud, Jd., stoka, deska,
válec, Šp., nádrž, píst, NA., profil, přistroj, šoupátko, Zpr. arch., bod. R. znaménka. Cf. Gb. Ml. II. 56. nn. Rozdělovka, y, f., Trennungszeichen, n.
Rozdepsiti = rozdeptati. Laš. Tč.
Rozděrek, anoectangium, Kahlmund, m.
rostl. Vz Rstp. 1801. Rozděsený; -en, a, o, entsetzt, aufge-
schreckt. Hol. 14. Rozděv. Vz List. fil. IV. 306.
Rozděvilý, klaffend. Rst. 485.
Rozdiblati = roztiplati. ČT. Tkč.
Rozdíl = kapitola. 15. stol. Mus. 1884.
28. Jakož o tom sv. Jan v prvém rozdílu praví. Pož. 19. — R. = nesvornosť atd. I byl veliký r. a nevole. Bart. 15. (203.).
U víře sv. s obcí touto nejsú na r-lu žád- ném. 1532. Mus. 1880. 499. — R. = čím se věc od věci dělí. To je veliký r.!; To je r. jako noc a den. Us Tkč. R. zeměpisný, plemenný, kulturní, Šmb., druhu (diff. spe- cifica), Dsch., pohlavní, NA., věku. Ten Betlém slul Effrata pro rozdíl od Betléma druhého. BR, II. 8. b. - R., Trennung. Těžkým r-lem ten svazek duše s tělem roz- ťat bude. Št. Kn. š. — R. = dělení statku, díl. Cf. Kn. rožm. 134., Vg. Jir. 259., 466., Mus. 1880. 496., 466. O všecky věci jsom s ním r. vzal. NB. Tč. 25. Ten statek má na tré dělen býti a třetí r. bude tomu . . . Wtr. exc. |
||
|
|||
Předchozí (597)  Strana:598  Další (599) |