598

Rozčlánkovanosť, i, f., Zergliederung,
f. R. práce, lidské společnosti, Osv., po-
břeží, krajin. Stč.

Rozčlánkovaný; -án, a, o, zergliedert.
Jd. R. perioda. Dk. Stavba architektonicky
r-ná. Šmb.

Rozčlánkovati, zergliedern. — co jak:
jasně. Osv.

Rozčlenění, n. = rozčlánkování, Gliede-
rung, f. Nz. R. sloupu, Mus., představy,
světa. Dk.

Rozčleněnosť, i, f. = rozčlánkovanosť.
Dk., Hg.

Rozčleněný = rozčlánkovaný, gegliedert.
R. předmět, vesmír, zjev, zvuk, Dk., kra-
jina. J. Lpř.

Rozčleniti, rozčleňovati. R. celek, spo-
lečnosť. Dk.

Rozčlověk, a, m., Unmensch, m. Pk.

Rozčmáňaný. Čmáňo r-ná! ČT. Tkč. Vz
násl., Čmáňati (2. dod.).

Rozčmáňati = rozbryndati. ČT. Tkč.

Rozčohniti = špatně udělati. R-hnil
práci a odešel. U Kr. Hrad. Kšť.

Rozčtveřený, geviertheilt. Rst. 485.

Rozčtvrcený, geviertheilt. S. N. R. ná-
rod. Koll. III. 265.

Rozčuchaný. Čuchoni r-ný, všecko oču-
chej. ČT. Tkč.

Rozčukovati = divellere, roztrhovati.
Mistři své paměti počechu r., s sebú se
disputovati. Kat. str. 84.

Rozčulenosť, i, f. = rozčilenosť. Slov.
Šd.

Rozčulený = rozčilený. Slov. Phl'd. VI.
103.

Rozčuliť = rozčíliti. Slov. Loos.

Rozčuraný = kdo chodí často na moč.
R. hrnec = který teče. — Čuro r-ná (na-
dávka). ČT. Tkč.

Rozčurati se = rozpršeti se. R-lo se.

Rozčúti. Kat. 1700. Vz List. fil. 1882.
309., kde výklad Gebaurův.

Rozčvachati = rozmazati, rozmačkati.
Us. Rgl.

Rozěvaňhati = rozčaňhati, roznimrati.
R. jídlo. Us. Rgl., Tkč.

Rozdahuba, y, m. = otevřhuba. Mor.
Brt. D.

Rozdaj, e, m., Austheilung, Verschen-
kung, f. Pivo k r-ji svařené. Wtr. exc., Ssk.

Rozdání, n., Vertheilung, f. R. úloh,
Osv., darů, odměn. Us.

Rozdaný. V době, když bylo nejvíc na
r-nou. Osv.

Rozdati. — abs. Bůh má víc, než roz-
dal. Us. Dch. — jak. Všechno ve jmě božie
r-li. Hr. rk. 13. — zač. Zajatí za otroky
rozdáni mezi osady. J. Lpř. - co komu
proč. Své sbožie chudým pro Buoh roz-
dal. Pass. mus. 385.

Rozdavač, rozdávatel, vz Rozdavač.

Rozďavený = otevřený. Drak reval a
vyplazenými jazyky vylizoval si r-né pysky.
Slov. Dbš. Sl. pov. VI. 40

Rozdechnouti. R-chne větřík hlasy v po-
lích. 11.

Rozděl, u, m., Feldeintheilung. Athen.
V. 293. — R., Repertoire, n. Dch.

Rozdělati co: práci. Us. — koho, se =

rozveseliti. U N. Kdyně. Rgl. — kde: oheň
v kamnech. Us. Pdl.

Rozdělba, y, f. = rozdělení. Šd.

Rozdělení práce, Mus., lidské společnosti
na stavy, Osv., pojmu dvojčlenné (dichoto-
mie), troj- (trichotomie), mnohočlenné (poly-
tomie), bezprostřední či prvotné, zprostřed-
kované či návodné. Jd. 3. vd. 83., 84., 85.

Rozdělený. Náklad nestejně r-ný. NA.
Všeliké královstvie v sobě r-né zahyne.
Krnd. 203., Arch. VIII. 352.

Rozděliti co: svit a stín, Dk., lúpež.
Anth. — nač. Tlak na celou plochu r.,
ZČ., přímku na šest dílů. Us. Na tré Kri-
stovy předky rozdělil. BR. II. 6. a. — jak.
R. něco rovnou měrou, Us, podlé svého
zdání. J. Lpř. Pakli se rovné počtem r-lé
(hlasujíce). Výb. I. 1002. — se čím. Roz-
dělte se jimi (penězi) věrně. NB. Tč. 198.
— kde. Pohlaví jest u všech brouků roz-
děleno. Kk. Br. 10. — več. Tyto prvé
(knihy) rozdělil sem v šestery knížky. Št.
Kn. š. 1. — co komu. Ihned (jej) chudým
rozdělichu. Žvt. otc. 47. b. — mezi kým.
Chléb mezi sobú r-li. Pass. mus. 411. —
oč s kým (koho). S někým o vládu se
r. J. Lpř. Račte nás naučiti, kterak jich

o to r. jmáme; Kterak bychom ty lidi o to
r. jměli. NB. Tč. 9. Jsem s jeho otcem
r-len o meze i vyveden. Půh. H. 467. O tu
juž chciu s tobú r. Mst. — co odkud. R.
koukol od pšenice. Osv. Rozděl mě z světla
života tohoto. Výb. II. 481. — se k čemu:
k práci. Vrch. — koho s čím. Kdyby ho
Bůh s tímto světem r. ráčil. Wtr. exc.

Rozdělka, y, f. R-ky v sazbě mezi jedno-
tlivé literky se vkládají. Us. Pdl., Ndrf.

Rozdělnosť, i, f. = rozdílnost Bern.

Rozdělovací soud, Jd., stoka, deska,
válec, Šp., nádrž, píst, NA., profil, přistroj,
šoupátko, Zpr. arch., bod. R. znaménka.
Cf. Gb. Ml. II. 56. nn.

Rozdělovka, y, f., Trennungszeichen, n.

Rozdepsiti = rozdeptati. Laš. Tč.

Rozděrek, anoectangium, Kahlmund, m.
rostl. Vz Rstp. 1801.

Rozděsený; -en, a, o, entsetzt, aufge-
schreckt. Hol. 14.

Rozděv. Vz List. fil. IV. 306.

Rozděvilý, klaffend. Rst. 485.

Rozdiblati = roztiplati. ČT. Tkč.

Rozdíl = kapitola. 15. stol. Mus. 1884.
28. Jakož o tom sv. Jan v prvém rozdílu
praví. Pož. 19. — R. = nesvornosť atd.

I byl veliký r. a nevole. Bart. 15. (203.).
U víře sv. s obcí touto nejsú na r-lu žád-
ném. 1532. Mus. 1880. 499. — R. = čím se
věc od věci dělí. To je veliký r.!; To je r.
jako noc a den. Us Tkč. R. zeměpisný,
plemenný, kulturní, Šmb., druhu (diff. spe-
cifica), Dsch., pohlavní, NA., věku. Ten
Betlém slul Effrata pro rozdíl od Betléma
druhého. BR, II. 8. b. - R., Trennung.
Těžkým r-lem ten svazek duše s tělem roz-
ťat bude. Št. Kn. š. — R. = dělení statku,
díl. Cf. Kn. rožm. 134., Vg. Jir. 259., 466.,
Mus. 1880. 496., 466. O všecky věci jsom
s ním r. vzal. NB. Tč. 25. Ten statek má
na tré dělen býti a třetí r. bude tomu . . .
Wtr. exc.