Předchozí (598)  Strana:599  Další (600) |
|
|||
599
|
|||
|
|||
Rozdílce, míst. jm. u Luk. Pk.
Rozdílně, separatim, getheilt. Z čehož
je společně nebo r. viniti budete. 1528. Mus. 1880. 495. Pánům purkmistrům spo- lečně neb r. Beck. II. 30. 124. Rozdílněkrát. Půhonové r. odkládány
byly. Soud. záp. opav. Rozdílnost v úsudcích, Tč., jazyků. Pož.
104. Rozdílný = jinačí. — jak: stupňové.
Dk. — čím. Žáci věkem r-ní. Mus. 1880. 466. Rozdílojevný galvanometr, Differential-
galvanometer, n., teploměr. Sl. les. Rozdíti, rozdívati. Když se dělá kužel,
žemličky lnu se rozdívají. U Úboče. Rgl. — Cf. List. fil. IV. 36. Rozdivný příklad. Kom. (v Km. 1890.
610.). Rozdivočiti, wild machen. — koho.
Rána rysa r-čí. Kká. Td. 294. — se kde. Odpor čijíc r-čí se (voda) na lůně přírody. Č. Rž. LV. — Hdk. Př. 16. Rozdka, y, f., spatula. 1424.
Rozďka, vz Rozha.
Rozdlachniti = nakousnouti a nedojísti.
Děti mnoho ovoce r-chní. U Kr. Hradce. Kšť. Rozdmuchati = rozdmýchati. Mor. a
slez. Šd. Rozdojený. R. ženská = nepořádně oble-
čená n. upiatá, neušněrovaná. Na Plaště. Prk. Cf. Měkko (dod.). Rozďoubati = rozdloubati, roznimrati.
Čr. Tkč. Rozdouti se kde jak. Proto jsú se
v Čechách Švabi rozduli jako žáby. 15. sto- letí. — se čím proč. Proněžto takú pýchú bieše se rozdul. Výb. 1. 448. Rozdrapa, y, f. = neustrojená ženská.
Mor. Knrz. Rozdrápaný; -án, a, o, zerkratzt. Us.
Rozdrápati, rozdrápnouti.
Rozdrapiti = roztrhati; dokořán ote-
vříti; vyvaliti (oči). Val. Vck., Brt. D. 261. — se na koho = osopiti se. Val. Brt. D. 261. Rozdrasliti své vlasy. Ezp. 2051., 47.
Rozdráždění. Št. Kn. š. 95.
Rozdrážděný. R. nerv, Ves., nedůtkli-
vosť. Osv.— čím. Nebezpečím r-ná obraz- nosť. Albieri. Rozdrážditi někoho něčím k smilstvu.
Št. Kn. š. 116. Rozdražiti. A ktož upadne na kámen,
tento rozdraží se (rozrazí, confringetur). Ev. olom. 229. Rozdrážněnie, n., irritatio, rozdráždění.
Ž. wit. 94. a. 9. Rozdrážniti = rozdrážditi, irritare. Ž.
wit. 105. 29. Rozdražov, a, m. Z R-va Frant. Vz Jir.
Ruk. II. 199., Jg. H. 1. 621. Rozdrba, y, m. Ty r-bo (nadávka)! Vz
násl. U Rokyc. Fč. Rozdrbaný; -án, a, o = roztrhaný. Us.
Brnt. Rozdrčeti se = rozbreptati se, rozpoví-
dati se. Ta drčna rozdrcená, když ona se r-čí. ČT. Tkč. |
Rozdretý = rozedřený. Slov. Orl. VII.
278. Rozdříti. Ústa svá rozdřevši. Leg. o 12.
apošt. 92. — co komu. Některým srdce rozedřeli. Výb. II. 11. — se jak. Musil se v poly r. Výb. II. 3. — kde proč. Na sobě rúcho žalostí rozedřela. Pass. mus. 348., Hr. rk. 83. a. Rozdrobenosť státní. J Lpř., Osv. I.
186. Rozdrobený; -en, a, o, zerbröckelt. R.
zeď, Pf., rašelina, Torfklein, n. Zpr. arch. Rozdrobniti, rozdrobňovati. Us , Koll.
Rozdrobování, n., vz Rozdrobiti.
Rozdrobovatel, e, m. R. národu. Koll.
IV. 31. Rozdruha, y, f. = rozdružení. Msr. 26.
Rozdružení. Cf. Vor. St. 63. R. pojmu
(výčet jeho druhů). Pdl. Rozdružiti, sortiren. Dch., Kká., Rgl.
Rozdružný, Sortirungs-. R. přístroj. Dch.
Rozdružovací, Sortirungs-. R. stroj. Us.
Rozdružovačka, y, f. = stroj rozdružo-
vací, třídidlo. KP. V. 229. Vz násl. Rozdružovadlo, a, n. = rozdružovačka
(dod.). R. vytěženého uhlí. Bs. Rozdružovati, vz Rozdružiti.
Rozdrviti = roztlouci. R. vše na prach.
Dbš. Sl. pov. VIII. 28. Rozdudlaný = rozbručený. Us.
Rozdumati. V němžto (čele) zbožná
hrůza se nikdy nerozdumá hrdým vzdorem. Kká. K sl. j. 217. Vz Dumati. Rozdundati se = nepořádně se obléci.
Chodí celá rozdundaná (rozhalená). ČT. Tkč. Dunda r-ná. Čce. Tkč. Rozduněti, erdröhnen. Osv.
Rozduniti, erdröhnen machen; se —
rozduněti. Hlas jako zvon se r-nil. Kká. K sl. j. 232. Rozdupati, rozdupovati.
Rozdurděný; -ěn, a, o, aufgebracht.
Rozduřený; -en, a, o = nahněvaný, po-
puzený, namrzelý. Orl. III. 38. Rozduřiti se na koho = rozdurditi se.
Němc. Rozdvojeně, entzweit. Lpř.
Rozdvojenec. R-ci v církvi. Výb. I. 531.
Rozdvojenost, i, f., Entzweiung, f. Dk.
Rozdvojený jak. Sepsání na dvé r-né.
Mus. — v čem. A protož má srdce r-né v milosti. Št. Kn. š. 68. Rozdvojiti co jak: lid na dvě strany.
1532. Mus. — se oč O kusého chrta r-li se tvrdošíjným sporem. Kká. Td. 31. Rozdýchati co več. Onen živný dech,
jenž r-chá luh v máje lahodu. Vrch. Rozdýmaný; -án, a, o, angefacht. Lpř.
Rozebdíti se, aufwachen. Dch.
Rozebranlivý, auseinandernehmbar, zer-
legbar. Šf. III. 337. Rozebraný. R. kniha, vergriffen. Us. Pdl.
Rozebratelnosť, i, f., Zerlegbarkeit, í.
NA. III. 166. Rozebrati koho. Ti ho r-li (dobrali si
ho, vyhubovali mu a p.). Us. Tč. — se kam. Sem i tam se r-li (se rozešli). Wtr. exc. — co komu. Kazatel r-bral mu svědomí. Us. Němc. — koho kdy. Kněz při zpovědi ho r-bral. Us. Tč. |
||
|
|||
Předchozí (598)  Strana:599  Další (600) |