599

Rozdílce, míst. jm. u Luk. Pk.

Rozdílně, separatim, getheilt. Z čehož
je společně nebo r. viniti budete. 1528.
Mus. 1880. 495. Pánům purkmistrům spo-
lečně neb r. Beck. II. 30. 124.

Rozdílněkrát. Půhonové r. odkládány
byly. Soud. záp. opav.

Rozdílnost v úsudcích, Tč., jazyků. Pož.
104.

Rozdílný = jinačí. — jak: stupňové.
Dk. — čím. Žáci věkem r-ní. Mus. 1880.
466.

Rozdílojevný galvanometr, Differential-
galvanometer, n., teploměr. Sl. les.

Rozdíti, rozdívati. Když se dělá kužel,
žemličky lnu se rozdívají. U Úboče. Rgl. —
Cf. List. fil. IV. 36.

Rozdivný příklad. Kom. (v Km. 1890.
610.).

Rozdivočiti, wild machen. — koho.
Rána rysa r-čí. Kká. Td. 294. — se kde.
Odpor čijíc r-čí se (voda) na lůně přírody.
Č. Rž. LV. — Hdk. Př. 16.

Rozdka, y, f., spatula. 1424.

Rozďka, vz Rozha.

Rozdlachniti = nakousnouti a nedojísti.
Děti mnoho ovoce r-chní. U Kr. Hradce.
Kšť.

Rozdmuchati = rozdmýchati. Mor. a
slez. Šd.

Rozdojený. R. ženská = nepořádně oble-
čená n. upiatá, neušněrovaná. Na Plaště.
Prk. Cf. Měkko (dod.).

Rozďoubati = rozdloubati, roznimrati.
Čr. Tkč.

Rozdouti se kde jak. Proto jsú se
v Čechách Švabi rozduli jako žáby. 15. sto-
letí. — se čím proč. Proněžto takú pýchú
bieše se rozdul. Výb. 1. 448.

Rozdrapa, y, f. = neustrojená ženská.
Mor. Knrz.

Rozdrápaný; -án, a, o, zerkratzt. Us.

Rozdrápati, rozdrápnouti.

Rozdrapiti = roztrhati; dokořán ote-
vříti; vyvaliti (oči). Val. Vck., Brt. D. 261.
— se na koho = osopiti se. Val. Brt. D.
261.

Rozdrasliti své vlasy. Ezp. 2051., 47.

Rozdráždění. Št. Kn. š. 95.

Rozdrážděný. R. nerv, Ves., nedůtkli-
vosť. Osv.— čím. Nebezpečím r-ná obraz-
nosť. Albieri.

Rozdrážditi někoho něčím k smilstvu.
Št. Kn. š. 116.

Rozdražiti. A ktož upadne na kámen,
tento rozdraží se (rozrazí, confringetur).
Ev. olom. 229.

Rozdrážněnie, n., irritatio, rozdráždění.
Ž. wit. 94. a. 9.

Rozdrážniti = rozdrážditi, irritare. Ž.
wit. 105. 29.

Rozdražov, a, m. Z R-va Frant. Vz Jir.
Ruk. II. 199., Jg. H. 1. 621.

Rozdrba, y, m. Ty r-bo (nadávka)! Vz
násl. U Rokyc. Fč.

Rozdrbaný; -án, a, o = roztrhaný. Us.
Brnt.

Rozdrčeti se = rozbreptati se, rozpoví-
dati se. Ta drčna rozdrcená, když ona se
r-čí. ČT. Tkč.

Rozdretý = rozedřený. Slov. Orl. VII.
278.

Rozdříti. Ústa svá rozdřevši. Leg. o 12.
apošt. 92. — co komu. Některým srdce
rozedřeli. Výb. II. 11. — se jak. Musil se
v poly r. Výb. II. 3. — kde proč. Na
sobě rúcho žalostí rozedřela. Pass. mus.
348., Hr. rk. 83. a.

Rozdrobenosť státní. J Lpř., Osv. I.
186.

Rozdrobený; -en, a, o, zerbröckelt. R.
zeď, Pf., rašelina, Torfklein, n. Zpr. arch.

Rozdrobniti, rozdrobňovati. Us , Koll.

Rozdrobování, n., vz Rozdrobiti.

Rozdrobovatel, e, m. R. národu. Koll.
IV. 31.

Rozdruha, y, f. = rozdružení. Msr. 26.

Rozdružení. Cf. Vor. St. 63. R. pojmu
(výčet jeho druhů). Pdl.

Rozdružiti, sortiren. Dch., Kká., Rgl.

Rozdružný, Sortirungs-. R. přístroj. Dch.

Rozdružovací, Sortirungs-. R. stroj. Us.

Rozdružovačka, y, f. = stroj rozdružo-
vací, třídidlo. KP. V. 229. Vz násl.

Rozdružovadlo, a, n. = rozdružovačka
(dod.). R. vytěženého uhlí. Bs.

Rozdružovati, vz Rozdružiti.

Rozdrviti = roztlouci. R. vše na prach.
Dbš. Sl. pov. VIII. 28.

Rozdudlaný = rozbručený. Us.

Rozdumati. V němžto (čele) zbožná
hrůza se nikdy nerozdumá hrdým vzdorem.
Kká. K sl. j. 217. Vz Dumati.

Rozdundati se = nepořádně se obléci.
Chodí celá rozdundaná (rozhalená). ČT.
Tkč. Dunda r-ná. Čce. Tkč.

Rozduněti, erdröhnen. Osv.

Rozduniti, erdröhnen machen; se —
rozduněti. Hlas jako zvon se r-nil. Kká. K
sl. j. 232.

Rozdupati, rozdupovati.

Rozdurděný; -ěn, a, o, aufgebracht.

Rozduřený; -en, a, o = nahněvaný, po-
puzený, namrzelý. Orl. III. 38.

Rozduřiti se na koho = rozdurditi se.
Němc.

Rozdvojeně, entzweit. Lpř.

Rozdvojenec. R-ci v církvi. Výb. I. 531.

Rozdvojenost, i, f., Entzweiung, f. Dk.

Rozdvojený jak. Sepsání na dvé r-né.
Mus. — v čem. A protož má srdce r-né
v milosti. Št. Kn. š. 68.

Rozdvojiti co jak: lid na dvě strany.
1532. Mus. — se oč O kusého chrta r-li
se tvrdošíjným sporem. Kká. Td. 31.

Rozdýchati co več. Onen živný dech,
jenž r-chá luh v máje lahodu. Vrch.

Rozdýmaný; -án, a, o, angefacht. Lpř.

Rozebdíti se, aufwachen. Dch.

Rozebranlivý, auseinandernehmbar, zer-
legbar. Šf. III. 337.

Rozebraný. R. kniha, vergriffen. Us. Pdl.

Rozebratelnosť, i, f., Zerlegbarkeit, í.
NA. III. 166.

Rozebrati koho. Ti ho r-li (dobrali si
ho, vyhubovali mu a p.). Us. Tč. — se kam.
Sem i tam se r-li (se rozešli). Wtr. exc. —
co komu. Kazatel r-bral mu svědomí. Us.
Němc. — koho kdy. Kněz při zpovědi
ho r-bral. Us. Tč.



	599

	Rozdílce, míst. jm. u Luk. Pk. Rozdílně, separatim, getheilt. Z čehož je společně nebo r. viniti budete. 1528. Mus. 1880. 495. Pánům purkmistrům spo- lečně neb r. Beck. II. 30. 124. Rozdílněkrát. Půhonové r. odkládány byly. Soud. záp. opav. Rozdílnost v úsudcích, Tč., jazyků. Pož. 104. Rozdílný = jinačí. — jak: stupňové. Dk. — čím. Žáci věkem r-ní. Mus. 1880. 466. Rozdílojevný galvanometr, Differential- galvanometer, n., teploměr. Sl. les. Rozdíti, rozdívati. Když se dělá kužel, žemličky lnu se rozdívají. U Úboče. Rgl. — Cf. List. fil. IV. 36. Rozdivný příklad. Kom. (v Km. 1890. 610.). Rozdivočiti, wild machen. — koho. Rána rysa r-čí. Kká. Td. 294. — se kde. Odpor čijíc r-čí se (voda) na lůně přírody. Č. Rž. LV. — Hdk. Př. 16. Rozdka, y, f., spatula. 1424. Rozďka, vz Rozha. Rozdlachniti = nakousnouti a nedojísti. Děti mnoho ovoce r-chní. U Kr. Hradce. Kšť. Rozdmuchati = rozdmýchati. Mor. a slez. Šd. Rozdojený. R. ženská = nepořádně oble- čená n. upiatá, neušněrovaná. Na Plaště. Prk. Cf. Měkko (dod.). Rozďoubati = rozdloubati, roznimrati. Čr. Tkč. Rozdouti se kde jak. Proto jsú se v Čechách Švabi rozduli jako žáby. 15. sto- letí. — se čím proč. Proněžto takú pýchú bieše se rozdul. Výb. 1. 448. Rozdrapa, y, f. = neustrojená ženská. Mor. Knrz. Rozdrápaný; -án, a, o, zerkratzt. Us. Rozdrápati, rozdrápnouti. Rozdrapiti = roztrhati; dokořán ote- vříti; vyvaliti (oči). Val. Vck., Brt. D. 261. — se na koho = osopiti se. Val. Brt. D. 261. Rozdrasliti své vlasy. Ezp. 2051., 47. Rozdráždění. Št. Kn. š. 95. Rozdrážděný. R. nerv, Ves., nedůtkli- vosť. Osv.— čím. Nebezpečím r-ná obraz- nosť. Albieri. Rozdrážditi někoho něčím k smilstvu. Št. Kn. š. 116. Rozdražiti. A ktož upadne na kámen, tento rozdraží se (rozrazí, confringetur). Ev. olom. 229. Rozdrážněnie, n., irritatio, rozdráždění. Ž. wit. 94. a. 9. Rozdrážniti = rozdrážditi, irritare. Ž. wit. 105. 29. Rozdražov, a, m. Z R-va Frant. Vz Jir. Ruk. II. 199., Jg. H. 1. 621. Rozdrba, y, m. Ty r-bo (nadávka)! Vz násl. U Rokyc. Fč. Rozdrbaný; -án, a, o = roztrhaný. Us. Brnt. Rozdrčeti se = rozbreptati se, rozpoví- dati se. Ta drčna rozdrcená, když ona se r-čí. ČT. Tkč.	Rozdretý = rozedřený. Slov. Orl. VII. 278. Rozdříti. Ústa svá rozdřevši. Leg. o 12. apošt. 92. — co komu. Některým srdce rozedřeli. Výb. II. 11. — se jak. Musil se v poly r. Výb. II. 3. — kde proč. Na sobě rúcho žalostí rozedřela. Pass. mus. 348., Hr. rk. 83. a. Rozdrobenosť státní. J Lpř., Osv. I. 186. Rozdrobený; -en, a, o, zerbröckelt. R. zeď, Pf., rašelina, Torfklein, n. Zpr. arch. Rozdrobniti, rozdrobňovati. Us , Koll. Rozdrobování, n., vz Rozdrobiti. Rozdrobovatel, e, m. R. národu. Koll. IV. 31. Rozdruha, y, f. = rozdružení. Msr. 26. Rozdružení. Cf. Vor. St. 63. R. pojmu (výčet jeho druhů). Pdl. Rozdružiti, sortiren. Dch., Kká., Rgl. Rozdružný, Sortirungs-. R. přístroj. Dch. Rozdružovací, Sortirungs-. R. stroj. Us. Rozdružovačka, y, f. = stroj rozdružo- vací, třídidlo. KP. V. 229. Vz násl. Rozdružovadlo, a, n. = rozdružovačka (dod.). R. vytěženého uhlí. Bs. Rozdružovati, vz Rozdružiti. Rozdrviti = roztlouci. R. vše na prach. Dbš. Sl. pov. VIII. 28. Rozdudlaný = rozbručený. Us. Rozdumati. V němžto (čele) zbožná hrůza se nikdy nerozdumá hrdým vzdorem. Kká. K sl. j. 217. Vz Dumati. Rozdundati se = nepořádně se obléci. Chodí celá rozdundaná (rozhalená). ČT. Tkč. Dunda r-ná. Čce. Tkč. Rozduněti, erdröhnen. Osv. Rozduniti, erdröhnen machen; se — rozduněti. Hlas jako zvon se r-nil. Kká. K sl. j. 232. Rozdupati, rozdupovati. Rozdurděný; -ěn, a, o, aufgebracht. Rozduřený; -en, a, o = nahněvaný, po- puzený, namrzelý. Orl. III. 38. Rozduřiti se na koho = rozdurditi se. Němc. Rozdvojeně, entzweit. Lpř. Rozdvojenec. R-ci v církvi. Výb. I. 531. Rozdvojenost, i, f., Entzweiung, f. Dk. Rozdvojený jak. Sepsání na dvé r-né. Mus. — v čem. A protož má srdce r-né v milosti. Št. Kn. š. 68. Rozdvojiti co jak: lid na dvě strany. 1532. Mus. — se oč O kusého chrta r-li se tvrdošíjným sporem. Kká. Td. 31. Rozdýchati co več. Onen živný dech, jenž r-chá luh v máje lahodu. Vrch. Rozdýmaný; -án, a, o, angefacht. Lpř. Rozebdíti se, aufwachen. Dch. Rozebranlivý, auseinandernehmbar, zer- legbar. Šf. III. 337. Rozebraný. R. kniha, vergriffen. Us. Pdl. Rozebratelnosť, i, f., Zerlegbarkeit, í. NA. III. 166. Rozebrati koho. Ti ho r-li (dobrali si ho, vyhubovali mu a p.). Us. Tč. — se kam. Sem i tam se r-li (se rozešli). Wtr. exc. — co komu. Kazatel r-bral mu svědomí. Us. Němc. — koho kdy. Kněz při zpovědi ho r-bral. Us. Tč.