600

Rozecpanec, nce, m. = jedlík, Vielfrass,
m. Us Kšť.

Rozecpaný = rozecpalý. Us.

Rozectíti. Oni zvěř a ryby mezi se r-cti
a požerou 16. stol. Wtr. Obr. 767.

Rozečet, čtu, m. = kalkulace. Wld.

Rozedma doplňující, e. compiementare,
dužninova, e. substantiale, kožní. Haut-,
mezerová, c. interstitiale, mezilaloková, e.
interlobulare, mezisklípková, e. interversi-
culare, počasná plic, e. pulmonum chronica,
plic puchyřnatá, e. bullosum, podstatná, e.
essentiale, pochvy, e. vaginae, náměstná,
vicarirendes E, rozteklá plic, e. diffussum,
samostatná, e. substantivum, náhlá plic pu-
chýřová, e. pulmonum vesiculare acutum,
sklípková, e. alveolare, snětivá, brandiges
E., plic stářím, Alters-, starých, e. senile,
vlásečnic, Capillarectasie, z plynnatosti.
Blahungs-, z úrazu, e. traumaticum. Ktt.
exc. Cf. Slov. zdrav. 332.

Rozedmový. R. měchýřky, Emphysem-
blasen.

Rozedrati. Lidé rozedrouee sobě ústa
do uší. Bart. 132.

Rozedřený. R. dvéře, ganz offen ste-
hend. Na Hané. Bkř. Drakové měli jsú
ústa r-ná. Alxp. 84.

Rozedštíti, rozeštíti se = rozpršeti se.
Čce. Tkč.

Rozehnaný. R. zuby pily (na strany
ohnuté). Včř. Z. II. 46.

Rozehnati. Sádlo zaječí, slepičí roz-
hání. Us. Dch. — co. Statek rozhání (mrhá).
Wtr. exc. Kov rozháněti (kladivem do šířky
roztloukati). Včř. — co več Běh člunků
modravé stíny vln v rudé pruhy rozhání.
Mcha. Máj. 5. vd. 26. — se jak kam. Pes
s hlučným štěkotem k ní se r-hnal. Osv.

Rozehraný proud. Osv. Vl. 518. Cf.
Rozehralý.

Rozehrati se kde. Když se koli v Praze
obec rozehrá a zvášniví. Bart. 90. — se
komu kde. Bětušce srdce v těle se roze-
hrálo Er. Sl. čít. 30.

Rozehřáti koho = roznítiti, entflam-
men Osv. — se čím: blahem lásky. Kká.
— koho pro něco. Dk. Aesth. 127. —
se kdy. Těžko nerozehřáti se při tom
v hněvu. Tbz.

Rozechvělosť, i, f., Erregung, Aufre-
gung, f.

Rozechvělý. R. prsa, Hrts, duše, Hdk.,
ruka, Kká., cit, mysl, struna. Us. Pdl.

Rozechvění, n., die Erregung, Aufre-
gung. R. mysli, Mus., nervů. Dk.

Rozechvěnosť, i, f. = rozechvění. Dk.,
Osv.

Rozechvěný; -ěn, a, o = rozechvělý.
Mus., Vlč., Osv. R. fantasie, Šmb , ladička,
ZČ., břízy. Kká. Zimničně r. Šbr.

Rozechvíti se. Duše má se r-la. Mkr. —.
co. V ohlas rozechví ji (píseň) dol i sráz.
Kká. — se čím. Srdce po kráse touhou se
r-chvívá. Vlč. Nerv popudem se r-chvěje.
Dk. Celá její bytosť zimničnou radostí se
r-la Šml.

Rozejci sa = rozejíti se. Slov. Už sa
my mosíme r. Rr. Sb.

Rozejeti se s kým kudy. S hochem
rozejel se světem. Čch. Petrkl. 24.

Rozejíti. — se. Zánět, průvod se roze-
šel. S. N., Dch. Vojna se rozešla (sešlo
z ní). Bart. 312. Peníze se rozešly; Chléb
se rozešel (rozkynul). Us. Tkč. Mínění
o tom se rozcházejí. Mus. Hodinky se už
zase rozchodily (počaly jíti); Ty hodiny
se rozcházejí (nejdou stejně). Us. — koho.
Tuhá žalosť rozchodí mě. Výb. I. 361. —
se kudy proč. Rozcházeli se různě po
vlasti za vyživou. Osv. I. 166. — se jak
s kým. Matka těžce se s ním rozcházela.
Sá. — se kde. Pochybnosti se rozcházely
jako mlha v povětří. Šml. — v čem. V té
věci mínění se rozcházejí. Us. Pdl. — se
komu. Myšlénky se mu rozejdou (jsou roz-
tržity). Us. Vk. Až se mně hlava rozejde
(až závrať přejde). Us. Dbv. — se odkud
kam. Vzduch rozejde se z nádoby N do
boty M. Mj. 120 — se oč (jak). Přátelsky
se o to rozešli. Brt. S. 73. Rozešli se o dva
rýnské (neshodli se při koupi). Us. Brt. —
se komu oč. Teď se jí rozcházelo o to,
mohlali-by ... Us. Vk. — se več. Rovnice
rozchází se v jiné dvě. Nz. — se supin.
Než sú se po světu rozešli kázat. Št. Kn.
š. 12.

Rozejžéci, anzünden. Žena rozejžehši
světlo. Hus II. 226. Rozejže, rozejženo, vz
Rozžéci.

Rozeklání oka, duhovky, coloboma oculi,
iridocoloboma.

Rozeklanosť, i, f. R. šíjová, spina bifida
cervicalis.

Rozeklaný. R. uzel uzlovitých tykadel,
Kk., stráně.— jak. Parohy vidličnatě r-né.
Kv. Křídla peřeně r-ná; Pysk na dva laloky
r-ný Kk.

Rozeklatelnosť, i, f., Spaltbarkeit. Nz.
lk.

Rozelhanec, nce, m. = veliký lhář. Us.
Tkč.

Rozelhaný, lügnerisch, ans Lügen ge-
wöhnt. I ty hubo r-ná! Us. Tkč.

Rozelhati se, ins Lügen kommen. Us.
Tkč.

Rozembuch, a, m. = malý, zavalitý člo-
věk Mor. Brt.

Rozemílácí a šrotovací stroj Vz KP. V.
627. nn.

Rozemnutelný, zerreiblich. Rst. 485.

Rozemstíti se, zur Rache entbrennen.
Jest na něho rozemstěn. ČT. Tkč.

Rozemšilka, y, f., fimbriaria, Schlitz-
kelch, m., rostl. Vz Rstp. 1823.

Rozenka = rozinka. U Místka. Škd.

Rozenplut, a, m., os. jm. — R. Jan,
probošt, † 1602. Vz Tf. H. 1. 49., Jir. Ruk.
II. 199., Jg. H. 1. 621.

Rozenství = rod. Vký. Lépe; rod.

Rozený strom = z jádra vyrostlý. Tam
je r. písek (čirý). Brt. D. 262

Rozepěti se = rozezpívati se. V mých
ňadrech jakby skřivánků se na sta r-lo.
Kyt. 1876. 46.

Rozepínání, n., das Aufknöpfen. Kzl.

Rozepisování, vz Rozepsání.

Rozepláti se. Z noci den se rozeplál.
Vrch.