601

Rozeplesati se, vz Rozplesati se.

Rozepnouti co jak. S jásotem náruč r.
Kká. Oblouk na 67 stop se r-píná. NA. —
se komu. Knoflík se mu rozepnul. Dch. —
se več. Nebes nach v stín hor se rozepjal.
Kká. — co kam. Noc rozpjala svou peruť
hvězdnatou na chrámy .... Vrch. Strom
rozpíná větve v šířku. Us. — co k čemu.
Pták křídla k letu rozpíná. Us. — se kudy.
Peruť myšlénky r-ná se světa říší. Čch. —
kde. Mohu tě na kříži rozpieti. Hr. ruk.
249. Rozpiali jej na něm (na kříži). Zrcd.
3. a. Nad lodí pak mlhou v divné kráse
oblouk sedmibarvý rozpíná se. Čch. Bs.
160.

Rozepnutý = rozepiatý. R. motýl. Kk.

Rozeprati se = roztírati se. Us. Šd.

Rozepře. Mkl. Etym. 239., 240.

Rozepsati se o čem jak: kriticky.
Osv., Mus. — se kde jak. Ve spise široce
se o něčem r. Mus.

Rozeřvanec, nce, m. = uplakanec, kdo
řve. Us. Tkc.

Rozervanina, y, f. = něco rozervaného.
Kmp. Gr. 122.

Rozervanosť = nesvornosť. Politická r.
národa. J. Lpř Dj. I. 38.

Rozervaný. R. poměry, Us., říše, Šmb.,
výkřiky. Vrch. — čím. Národ domácími
různicemi r-ný. Šmb.

Rozesídliti se, sich ansiedeln. R. se po
krajinách. Šmb.

Rozesíti, vz Rozeseti.

Rozesklíti, entglasen. Nz.

Rozeskřvělý. Rozeskvrlý a rozeskvřělý
přesmyknutím rozeskřvělý = rozplynulý, zer-
flossen, flüssig, liquefactus. Rozkvrlý vosk;
Rozkřvělá země. Ž. wit. 21. 15., 74. 4. Cf.
ib. 249.

Rozeskvřieti, -skvru, skvřeš, part. -skvrlý
a -skvřelý, přesmyknutím rozeskřvělý, lique-
facere. Rozeskřvěla se. Ž. pod. 74. 4. Cf.
předcház.

Rozeslati co kam: oběžník ke všem
vyslancům. Osv. — kudy. Světlo rozesýlá
tmou své paprsky. Vrch.

Rozesmálý, zum Lachen gebracht. Cos
dnes tak r. jako na svatbě? Kmk.

Rozesmáti se s kým jak. S ním se
k slzám r-li. Čch. Mch. 21. — se kudy.
Jitro r-lo se po hladině vodní. Sládek.
Osv.

Rozesmátý = rozesmálý. Mor. a slov.
Šd. Byl r. jako v hody.

Rozesněný; -ěn, a, o, träumend. Čelo
chmurně r. Mkr.

Rozespalec, lce, m. = rozespalý. Us.

Rozesrati = roztáhnouti, rozložiti. Ro-
zesere to po celém dvoře. ČT. Tkč. Roze-
sral se mi s tím zde. Hnůj je rozesraný
(roztahaný). Ib. Tkč.

Rozestálý, abgestanden. Kal.

Rozestanutí, n. Táková rada by vedla
k r. (k nesnadě). Šml.

Rozestati se. R. se z ženichem. Šml.,
Lpř. Na vždy se milá s tebou rozestane
(rozdělí). Č. Kn. š. 118. — se jak. Starci
se povážlivě r-nuli. Šml. — se od koho.
Sš.

Rozestavení, n., Aufstellung, f. R. vojsk,
Mus., stráží, Us., stálic na obloze, Stč.,
skupin. Dk.

Rozestavený, aufgestellt.

Rozestavěný, im Bau begriffen. R. bu-
dova. Pdl.

Rozestaviti. Židle kolem stolu r. Us.
Pdl. R-vil je daleko od sebe. Us.

Rozestávka, y, f., Posten, m. Zde člo-
věka hlídají jak na turecké r-vce. Č. Kn.
š. 321.

Rozestílati, vz Rozesílati (i dod.).

Rozesílati. Čela hrdá, s nichž se vlasů
mrak k ramenoum i na široký znak, po bru-
nátné nahých ňader pleti rozestýlá v divé,
pusté změti. Čch. Bs. 42.

Rozestřediti = rozprostříti. Příroda se
tu o závod r-la. Sš. I. 54.

Rozestření, die Ausbreitung.

Rozestřenosť, i, f., die Ausbreitung (als
Eigenschaft). Dk.

Rozestřený, ausgebreitet. Kraje v záři
slunce rozestřené. Šml. Dědina r-ná v ma-
lebné úžlabině na úpatí mírného návrší.
Exc.

Rozestříti co kde. Křídla rozestřel nade
mnou v přitlumeném skřeku. Hdk. — Osv.
— se kudy. Hluk kobkou se rozestírá. Mcha.

Rozestýlati, vz Rozesílati.

Rozesýlací, Versendungs-. Dch.

Rozesylka, y, f., Versendung, f. Dch.

Rozešlý. Kráva na zadek r-šiá = šan-
tavá, slabá, nemůže choditi. Brt. D. 262.

Rozešmaťhaný, ausgetreten. R. boty.
Dch.

Rozeštíti, vz Rozedštíti.

Rozeštvaný; -án, a, o, aufgehetzt. Dch.

Rozetínati, vz Roztíti.

Rozetka, y, f., vz Rýt reseda, Reseda,
Rstp. 64.

Rozetnutí, n., die Spaltung, Trennung.
R. žaludku. Cf. Slov. zdrav. 333.

Rozettový. R. měď (čištěná), Rosetten-
kupfer, m. Nz.

Rozevátý, zerweht. — čím. Vlasy vich-
rem r-té. Čch.

Rozevdávaný. Je r-ná (ráda by se
vdala), mannsüchtig, heirathslustig. Us. Šd.

Rozevírací. Deštník samočinně r. Us.

Rozevíradlo, a, n. R. ústní Lüerovo,
Mundwinkelhalter.

Rozevřenec, nce, m. = rožec, cerastium,
Hornkraut, n. Mllr. 30.

Rozevřenožilný list, folium nervis di-
vergentibus. Rst. 485.

Rozevřený; -en, a, o, geöffnet, offen.
Slb. XLV. R. kniha, Pdl., zrak. Kká. —
kde. Hlubina pod našimi nohami r-ná.
Šml.

Rozevříti. — se kde. Na čele leckde
rozevírala se mu vráska. Tbz. Mezi nimi
rozvírala se propast. Osv. — se jak. Mysl
(při přísloví) hned na dvé se rozvírá i na
to, co se literně jmenuje, i na to, co se pod
tím míní. Km. II. 326.

Roztevztekliti se, rasend werden. Us.
Dch. — koho, rasend machen.

Rozezdati koho = rozvésti. Ani kněz
je nemůže r. Mor. Šd.



	601

	Rozeplesati se, vz Rozplesati se. Rozepnouti co jak. S jásotem náruč r. Kká. Oblouk na 67 stop se r-píná. NA. — se komu. Knoflík se mu rozepnul. Dch. — se več. Nebes nach v stín hor se rozepjal. Kká. — co kam. Noc rozpjala svou peruť hvězdnatou na chrámy .... Vrch. Strom rozpíná větve v šířku. Us. — co k čemu. Pták křídla k letu rozpíná. Us. — se kudy. Peruť myšlénky r-ná se světa říší. Čch. — kde. Mohu tě na kříži rozpieti. Hr. ruk. 249. Rozpiali jej na něm (na kříži). Zrcd. 3. a. Nad lodí pak mlhou v divné kráse oblouk sedmibarvý rozpíná se. Čch. Bs. 160. Rozepnutý = rozepiatý. R. motýl. Kk. Rozeprati se = roztírati se. Us. Šd. Rozepře. Mkl. Etym. 239., 240. Rozepsati se o čem jak: kriticky. Osv., Mus. — se kde jak. Ve spise široce se o něčem r. Mus. Rozeřvanec, nce, m. = uplakanec, kdo řve. Us. Tkc. Rozervanina, y, f. = něco rozervaného. Kmp. Gr. 122. Rozervanosť = nesvornosť. Politická r. národa. J. Lpř Dj. I. 38. Rozervaný. R. poměry, Us., říše, Šmb., výkřiky. Vrch. — čím. Národ domácími různicemi r-ný. Šmb. Rozesídliti se, sich ansiedeln. R. se po krajinách. Šmb. Rozesíti, vz Rozeseti. Rozesklíti, entglasen. Nz. Rozeskřvělý. Rozeskvrlý a rozeskvřělý přesmyknutím rozeskřvělý = rozplynulý, zer- flossen, flüssig, liquefactus. Rozkvrlý vosk; Rozkřvělá země. Ž. wit. 21. 15., 74. 4. Cf. ib. 249. Rozeskvřieti, -skvru, skvřeš, part. -skvrlý a -skvřelý, přesmyknutím rozeskřvělý, lique- facere. Rozeskřvěla se. Ž. pod. 74. 4. Cf. předcház. Rozeslati co kam: oběžník ke všem vyslancům. Osv. — kudy. Světlo rozesýlá tmou své paprsky. Vrch. Rozesmálý, zum Lachen gebracht. Cos dnes tak r. jako na svatbě? Kmk. Rozesmáti se s kým jak. S ním se k slzám r-li. Čch. Mch. 21. — se kudy. Jitro r-lo se po hladině vodní. Sládek. Osv. Rozesmátý = rozesmálý. Mor. a slov. Šd. Byl r. jako v hody. Rozesněný; -ěn, a, o, träumend. Čelo chmurně r. Mkr. Rozespalec, lce, m. = rozespalý. Us. Rozesrati = roztáhnouti, rozložiti. Ro- zesere to po celém dvoře. ČT. Tkč. Roze- sral se mi s tím zde. Hnůj je rozesraný (roztahaný). Ib. Tkč. Rozestálý, abgestanden. Kal. Rozestanutí, n. Táková rada by vedla k r. (k nesnadě). Šml. Rozestati se. R. se z ženichem. Šml., Lpř. Na vždy se milá s tebou rozestane (rozdělí). Č. Kn. š. 118. — se jak. Starci se povážlivě r-nuli. Šml. — se od koho. Sš.	Rozestavení, n., Aufstellung, f. R. vojsk, Mus., stráží, Us., stálic na obloze, Stč., skupin. Dk. Rozestavený, aufgestellt. Rozestavěný, im Bau begriffen. R. bu- dova. Pdl. Rozestaviti. Židle kolem stolu r. Us. Pdl. R-vil je daleko od sebe. Us. Rozestávka, y, f., Posten, m. Zde člo- věka hlídají jak na turecké r-vce. Č. Kn. š. 321. Rozestílati, vz Rozesílati (i dod.). Rozesílati. Čela hrdá, s nichž se vlasů mrak k ramenoum i na široký znak, po bru- nátné nahých ňader pleti rozestýlá v divé, pusté změti. Čch. Bs. 42. Rozestřediti = rozprostříti. Příroda se tu o závod r-la. Sš. I. 54. Rozestření, die Ausbreitung. Rozestřenosť, i, f., die Ausbreitung (als Eigenschaft). Dk. Rozestřený, ausgebreitet. Kraje v záři slunce rozestřené. Šml. Dědina r-ná v ma- lebné úžlabině na úpatí mírného návrší. Exc. Rozestříti co kde. Křídla rozestřel nade mnou v přitlumeném skřeku. Hdk. — Osv. — se kudy. Hluk kobkou se rozestírá. Mcha. Rozestýlati, vz Rozesílati. Rozesýlací, Versendungs-. Dch. Rozesylka, y, f., Versendung, f. Dch. Rozešlý. Kráva na zadek r-šiá = šan- tavá, slabá, nemůže choditi. Brt. D. 262. Rozešmaťhaný, ausgetreten. R. boty. Dch. Rozeštíti, vz Rozedštíti. Rozeštvaný; -án, a, o, aufgehetzt. Dch. Rozetínati, vz Roztíti. Rozetka, y, f., vz Rýt reseda, Reseda, Rstp. 64. Rozetnutí, n., die Spaltung, Trennung. R. žaludku. Cf. Slov. zdrav. 333. Rozettový. R. měď (čištěná), Rosetten- kupfer, m. Nz. Rozevátý, zerweht. — čím. Vlasy vich- rem r-té. Čch. Rozevdávaný. Je r-ná (ráda by se vdala), mannsüchtig, heirathslustig. Us. Šd. Rozevírací. Deštník samočinně r. Us. Rozevíradlo, a, n. R. ústní Lüerovo, Mundwinkelhalter. Rozevřenec, nce, m. = rožec, cerastium, Hornkraut, n. Mllr. 30. Rozevřenožilný list, folium nervis di- vergentibus. Rst. 485. Rozevřený; -en, a, o, geöffnet, offen. Slb. XLV. R. kniha, Pdl., zrak. Kká. — kde. Hlubina pod našimi nohami r-ná. Šml. Rozevříti. — se kde. Na čele leckde rozevírala se mu vráska. Tbz. Mezi nimi rozvírala se propast. Osv. — se jak. Mysl (při přísloví) hned na dvé se rozvírá i na to, co se literně jmenuje, i na to, co se pod tím míní. Km. II. 326. Roztevztekliti se, rasend werden. Us. Dch. — koho, rasend machen. Rozezdati koho = rozvésti. Ani kněz je nemůže r. Mor. Šd.