603

Rozhazování v pivováře = dělání vý-
střelku. Zpr. arch. VIII. 61.

Rozheganý = rosviklaný. Mor. a slov.
Šd.

Rozhlaholiti se Bor se r-lil, Kká., jazyk
zvonů. čch. Pieseň sa r-la. Kyt.

Rozhlasí, z rus. V MV. padělaná glossa.
Pa.

Rozhlásiti co jak. Rozhlásiti něco kři-
kem. Lpř.

Rozhláška, y, f. = rozhlášení Dch., Mz.,
Mkl. R-ku někomu dělati, Einem Reclame
machen. Dch.

Rozhled o literatuře, umělecké činnosti.
Mus. 1880. 169.

Rozhlédati = pozorně prohlížeti. Hr. rk.
SS. 63., SL. 53. — se jak. Plaše do kola
se r., na vše strany, Vrch., kolem. Pdl., za-
níceným zrakem. Kká. — se kudy. Roz-
hlížel se širým krajem. Vrch. — se po kom
kde Po někom se v polích, v dálce roz-
hlížela. Kká. Td. 15.

Rozhledna, y, f. = místo, odkud je
dobrý rozhled po krajině, Aussichtspavillon,
n. Na Petříně byla r. 1891. r. vystavěna.
Slovo utvořené r. 1889.

Rozhlid, gt. rozhledu, m. = rozhled.
Laš. Tč.

Rozhlomoz, u, m. = rozkolosení, das
Abprotzen. Čsk.

Rozhlomoziti = rozkolesiti. Čsk.

Rozhlučený; -en, a, o, zum Brausen
gebracht, R. moře. Čch.

Rozhlučiti. Až hudba vod se r-čí. Čch.
Sl. 91.

Rozhnácaný; -án, a, o. Hňáco r-ná,
jen toho do sebe nahňácej (nacpi; o žrou-
tovi). ČT. Tkč. — R. ženská = tělnatá;
nedbale ustrojená; líná. Ib. Tkč.

Rozhněv, u, m., Zorn, m. Rozhněvu ně-
čímu se vyhnouti. Cimrh. 82.

Rozhněvání. V MV. pravá glossa. Pa.
23. — Ž. wit 101. 11 (indignatio; 77. 58.
aemulatio).

Rozhněvati. — koho čím: svým nedo-
myslem, pravdú. Št. Kn. š. 40., 156. — se
z čeho. Brt. D. 345., Št. Kn. š. 133., Hr.
rk. 369.

Rozhniti se. Šrám se rozhnie (m. roz-
hnije) té rány. Št. Kn. š. 234

Rozhnojený. R. noha = podebraná. Lpř.

Rozhoda, Krisis. Nz.

Rozhodek, dku, m. = rozhodná doba,
Wendepunkt, m., Krisis, f. Nz. Vz Roz-
hoda.

Rozhodění, n. = rozhození Slov. Bern.

Rozhoditi koho. Dziv ma len neroz-
hodzilo (neroztrhlo), taká som bola nahne-
vaná. Slov. Rr. Sb. — co kde kdy. Peníze
po hospodách při muzice rozhazovati. Čes.
mor. ps. 117. — co komu: karty (vyložiti).
Us. Vck. — jak: myslivě. Sv. ruk. 260. —
co kam (jak) Kdo ty hvězdy v nesčíslném
výboru r-dil tam ve vír kolotavý do beze-
dného světa prostoru? Čch. Bs. 61. Zrno
obratem volnějším v oblouku na dlažbu r.
KP. V. 250. Člověk ještě nerozhodil zrno
do ňader orné půdy. Vrch. — (co) čím.
Rozhadzuje peniazmi ako prachem (marno-
tratný). Phľd. VIII. 159. Prachem zámek r.

Wtr. exc. Mláto a kaly vodou r. Zpr. arch.
VIII. 61. — se čím kdy. Děti ve (při)
hře se rozhazují penízem, kamínkem. Us.
Tkč.

Rozhodnosť, i, f., Entschiedenheit, f.
Dch., Nrd.

Rozhodnouti. — abs. Většina hlasů
rozhoduje. Us. — čím: hlasováním, vět-
šinou hlasů; válku velikou bitvou. Us. Pdl.
Osudy národů r. bodáky a děly. Osv. —
se k čemu kdy. Po dobrém uvážení
k něčemu se r. MH. 11. — jak: něco na
jisto, v něčí prospěch r. Osv. — o čem.
O něčem losem r. Mus. 1880. 509. R. o ně-
čím osudu. Posp., Dch. — nač: na odstra-
nění něčeho, správně: o odstranění. Vm.

Rozhodný, ausschlaggebend atd. Roz-
hodná chvíle, Mour., jednání, Vlč, krok,
Dk., boj, Lpř , čin, okamžik, menšina, slova,
Šml., boj, vítězství, Šmb., nezdar, odpověď,
Hrts., převaha, Sbn., vliv, pokrok, Schz.,
hlas. Hrts.

Rozhojňovati co jak: do Nekonečna.
Us.

Rozhon = plechové dýnko u duté střely.
NA. III. 104.

Rozhoncovanec, nce, m. = zvíře rozhon-
cované, které se honcuje. U Přerova. Šd.

Rozhonek. R-ky = hody, které si 3—4
kamerádky spolu v některé chalupě udělají
(na nový rok; na Hané; rozlezlá). Zlínsky,
zábřežsky. Brt.

Rozhořčení obecné; r. způsobiti. Mus.

Rozhorčiti se. Ž. wit. 72. 21., 88 47.,
Št. Kn. š. 125.

Rozhorecký. R. jeskyně. Mus. 1838.
197.

Rozhorúčený, erhitzt. R. vodu nepi.
Hdž. Šlb. 30.

Rozhospodář, e, m. = nehospodář. Brt.
N. p. II. 267

Rozhostiti. — se kde. Tam se r-li (usa-
dili). Šf. Strž. II. 245 Po krajinách se r-li.
Ib. I. 39. Po bitvě bělohorské r-lo se po
krajích českých hrobové ticho. Mus. 1880.
470. V domu děkanovu se r-stil (ubytoval).
Výb. I. 465.

Rozhoudati se = nedbale ustrojiti. Roz-
hudo rozhudaná. ČT. Tkč.

Rozhoupaný; án, a, o, ins Schaukeln
gebracht. R. kolébka. Osv. — čím. Lupen
nožkou r-ný. Kká.

Rozhoupnutí, n., Schwung, m. Čsk.,
Posp.

Rozhourati — rozkolébati. Dítě na lok-
tech r. Brzo-li se rozhouráš (hneš, roze-
jdeš, roztančíš)? U Kr. Hrad. Kšť., ČT.
Tkč.

Rozhousti. Až si těmi slovy duši roz-
hudeš. Čch

Rozhovatý = větvitý, astig. 1530.

Rozhovor. Způsob r-ru. Nz. R-ry o ně-
čem vésti. Us. — Cf. Vor. St. 242.

Rozhovořiti se o čem jak: do syta.
Šml., Sbn.

Rozhrabáč, e, m., u pernikářů, Kohlen-
krücke, f. Šp.

Rozhrabovačka, y, f., das Auseinander-
rechen. R. sena. Tč.