604

Rozhraň. Slez. Šd.

Rozhrana, Demarkation, f. Čsk. Vz
Rozhraů, Rozhraní

Rozhraní. Cf List. fil. IX. 322., Alx.
V. v. 660. (HP. 16.) V MV. padělaná glossa.
Pa. 46. R Čudův a Slovanů; Odry a Visly.
Šf Strž. I 342., 522. R vodní, vod, Srč.,
Posp., života, dvojí doby, Osv, dvou věků.
Us. R v Kat. 3209. dle Er. = rozcestí, dle
Gb. v List. fil. 1882. 322. = popraviště. —
R. = popraviště. Když je na r-nie přivedli.
Pass. mus. 322. Někde na r. pohřébsti jej
kázal. Št. Kn. š. 137.

Rozhraničiti, die Gränze festsetzen Šd.

Rozhraniční blána v oku, membrana
limitans. Osv. I. 146.

Rozhraniště, ě, n., Scheidepunkt, m.
Sl. les.

Rozhřátý, erwärmt. Mus.

Rozhřbetiti = roz-, potlouci. Já ho
r-tim, půjdu-li naň. Čce. Tkč.

Rozhřešení, absoluce. Vz Ott. I. 93. R.
hřiechóv. Ž. wit. Zachar. 77. R. přímé, ne-
přímé, podmíněné. Smolík. R. dáti. Pravn.
584. Dal mu r. (výprask). Us. Tkč.

Rozhřešina, y, f. Hnoj.

Rozhřešiti. Vz List. fil. 1878. 207. —
koho čeho čím. Aby mne r-šil boží mocí
mých hřiechóv. V. Ps. fol. 135. b — koho
z čeho: z hříchů. Brt S 3. vd. 193.

Rozhřešovací, Entsündigungs-. R. forma.
Skočd. 642.

Rozhřívadlo, a, n., Schmelztiegel, -ofen,
m. Lpř.

Rozhrkati = rozviklati R. hodiny, ná-
bytek, vůz; Celý jsem se r-kal (polámal).
ČT. Tkč.

Rozhrňka, y, f. = posad (obilí). U Chrud.
Ndrf.

Rozhrnouti ňadra = obnažiti. Us.

Rozhučeti se, erbrausen. — čím. Děl
ranami se břehy r-čely. Kká.

Rozhuda = tlustá ženská. Sedla si jako
r (široce). U Rokyc. Fč. — R., y, m =
mluvka, žvanil; člověk, kterému nic není
vhod. Jdi s tím r-dou! U Kr. Hrad. Kšť.

Rozhudlati, verpatzen. R. dříví (poka-
ziti), práci (rozdělati a nedokončiti). ČT.
Tkč

Rozhuhlati se = rozbručeti se. Huhla
rozhuhlaná (rozhuhlená). ČT. Tkč.

Rozhunkati = rozhoupati. Mor.Šd.

Rozhurtiti se = rozhorliti se. ČT. Tkč.

Rozhútať. Škoda ťa, že ani len to vy-
konať nevieš, co ti člověk rozhútá. Němc.
I. 10.

Rozhýčkati = rozmazliti, verzärteln. Us.
Tkč.

Rozhyklati = rozviklati. ČT. Tkč.

Rozhýralosť, i, f. Bor. Dj. dioec. pr.
109.

Rozcházení-se, das Auseinandergehen.
R. se lidu z náměstí. Lpř.

Rozchlampati = pobrati. Čce. Tkč.

Rozchlípený, klaffend. R. rána. Us. Šd.

Rozchlipka. Cf. Brm. IV. 2 373.

Rozchlíplý = rozchlípený. R. kniha.
Jrsk.

Rozchlípnělosť, i, f., Aphrodisie, f. Exc.
Cf. Chlípný.

Rozchlup, u, m., draparnaldia, rostl. Vz
Rstp. 1873.

Rozchlupačený = neučesaný. R. děvče.
Wtr. Obr. 514. (16. stol.)

Rozchlupaný = rozchloupaný. Mor. Šd.

Rozchňápati = pobrati. Us. Tkč.

Rozchňouraný = rozespalý. Chňoura
r-ná pořád spí. Čce Tkč

Rozchod, die Geleisweite. Hrbk.

Rozchodiště, ě, n., Scheidepunkt, m.
Čsk.

Rozchoditka, y, f. meridion, Strahl-
frustel, rostl. Vz Rstp. 1881.

Rozchodnice, na Opav. snoška = slav-
nosť skončení přístky pořadové. Brt.

Rozchodník. 14. stol. Cf. Rosc. 160.,
Mllr. 60., 96., Rstp. 660.

Rozchomtaný = rozcuchaný. R. vlasy.
Mor. Knrz.

Rozchovati = rozmnožiti. R. dobytek,
včely. Val. Vck.

Rozchrněti se = rozespati se. Nelehej,
r-níš se. Us. Rjšk.

Rozchroupati, rozchřoupati, rozkřou-
pati = rozkousati něco tvrdého, až to chrupá.
Us. Tkč.

Rozchumeliti peří = učiniti, aby se
rozlítalo, oddělilo od sebe. Čce. Tkč. To
se r-lo (počalo hodně sněžiti). Us. Tkč.

Rozchutnati se v čem. Št. Kn. š. 72,
Št. N. 320. — se k čemu. Št. Kn. š. 46

Rozchvala, y, f., Reclame. Neč.

Rozchvátání. Vydals nás vrahům k r.
Osv. 1872. 21. V r. okolním národům je
poddal. Výb II. 1562.

Rozchvělý, schwankend gemacht. Kká.

Rozchvěv, u, m., Schwingungsweite, f.
Rk.

Rozchvíti se čím. Srdce se již zlobou
nerozchvívá. Osv.

Rozchvívavý = co lze často rozchvíti.
Dk. Poet 26.

Rozchvojený = rozkřovatěný, buschig.
Hdž. Čít. 197.

Rozchychotati se = rozchechtati se.
Chlapci sa jej do očú r-li. Dbš. Sl. pov.
IV. 4 (I. 542.; Dbš. Úv 153., Chlpk. Dram.
II 22.

Rozchýrať sa = rozbouřiti se. More sa
r-lo. Slov. Rr. Sb.

Rochýriť = rozhlásiti. Zlý človek o tebe
(tobě) zlú povesť r-rí. Slov. Tč. — Pohľd.
IV. 236., N. Hlsk. II. 164.

Rozchyt, u, m. Poněvadž jste na r-tech
trvali. Sš. I. 157.

Rozihrati sa = rozehráti se. Slov. Sb.
sl. ps. II. 1. 100.

Rozinka. R-nky sultánky, veliké, malé
černé (sicilianky). Us. Pdl. Cf. Mllr. 33., 36.,
77. R ky v pekařství. Vz KP. V 683.

Rozisť = rozejíti. Slov. Bern.

Rozívený také u Kr. Hrad. Kšť. U Ro-
kyc. Fč.

Rozjabluňka. Cf. List. fil. 1886. 425.

Rozjadřiti, entkernen. Rgl.

Rozjaganý. Vz Jagať. Slov. Phľd. V.
56.

Rozjajkať sa = jaj volati, naříkati, sté-
nati. Pokr. Z hor. 95.



	604

	Rozhraň. Slez. Šd. Rozhrana, Demarkation, f. Čsk. Vz Rozhraů, Rozhraní Rozhraní. Cf List. fil. IX. 322., Alx. V. v. 660. (HP. 16.) V MV. padělaná glossa. Pa. 46. R Čudův a Slovanů; Odry a Visly. Šf Strž. I 342., 522. R vodní, vod, Srč., Posp., života, dvojí doby, Osv, dvou věků. Us. R v Kat. 3209. dle Er. = rozcestí, dle Gb. v List. fil. 1882. 322. = popraviště. — R. = popraviště. Když je na r-nie přivedli. Pass. mus. 322. Někde na r. pohřébsti jej kázal. Št. Kn. š. 137. Rozhraničiti, die Gränze festsetzen Šd. Rozhraniční blána v oku, membrana limitans. Osv. I. 146. Rozhraniště, ě, n., Scheidepunkt, m. Sl. les. Rozhřátý, erwärmt. Mus. Rozhřbetiti = roz-, potlouci. Já ho r-tim, půjdu-li naň. Čce. Tkč. Rozhřešení, absoluce. Vz Ott. I. 93. R. hřiechóv. Ž. wit. Zachar. 77. R. přímé, ne- přímé, podmíněné. Smolík. R. dáti. Pravn. 584. Dal mu r. (výprask). Us. Tkč. Rozhřešina, y, f. Hnoj. Rozhřešiti. Vz List. fil. 1878. 207. — koho čeho čím. Aby mne r-šil boží mocí mých hřiechóv. V. Ps. fol. 135. b — koho z čeho: z hříchů. Brt S 3. vd. 193. Rozhřešovací, Entsündigungs-. R. forma. Skočd. 642. Rozhřívadlo, a, n., Schmelztiegel, -ofen, m. Lpř. Rozhrkati = rozviklati R. hodiny, ná- bytek, vůz; Celý jsem se r-kal (polámal). ČT. Tkč. Rozhrňka, y, f. = posad (obilí). U Chrud. Ndrf. Rozhrnouti ňadra = obnažiti. Us. Rozhučeti se, erbrausen. — čím. Děl ranami se břehy r-čely. Kká. Rozhuda = tlustá ženská. Sedla si jako r (široce). U Rokyc. Fč. — R., y, m = mluvka, žvanil; člověk, kterému nic není vhod. Jdi s tím r-dou! U Kr. Hrad. Kšť. Rozhudlati, verpatzen. R. dříví (poka- ziti), práci (rozdělati a nedokončiti). ČT. Tkč Rozhuhlati se = rozbručeti se. Huhla rozhuhlaná (rozhuhlená). ČT. Tkč. Rozhunkati = rozhoupati. Mor.Šd. Rozhurtiti se = rozhorliti se. ČT. Tkč. Rozhútať. Škoda ťa, že ani len to vy- konať nevieš, co ti člověk rozhútá. Němc. I. 10. Rozhýčkati = rozmazliti, verzärteln. Us. Tkč. Rozhyklati = rozviklati. ČT. Tkč. Rozhýralosť, i, f. Bor. Dj. dioec. pr. 109. Rozcházení-se, das Auseinandergehen. R. se lidu z náměstí. Lpř. Rozchlampati = pobrati. Čce. Tkč. Rozchlípený, klaffend. R. rána. Us. Šd. Rozchlipka. Cf. Brm. IV. 2 373. Rozchlíplý = rozchlípený. R. kniha. Jrsk. Rozchlípnělosť, i, f., Aphrodisie, f. Exc. Cf. Chlípný.	Rozchlup, u, m., draparnaldia, rostl. Vz Rstp. 1873. Rozchlupačený = neučesaný. R. děvče. Wtr. Obr. 514. (16. stol.) Rozchlupaný = rozchloupaný. Mor. Šd. Rozchňápati = pobrati. Us. Tkč. Rozchňouraný = rozespalý. Chňoura r-ná pořád spí. Čce Tkč Rozchod, die Geleisweite. Hrbk. Rozchodiště, ě, n., Scheidepunkt, m. Čsk. Rozchoditka, y, f. meridion, Strahl- frustel, rostl. Vz Rstp. 1881. Rozchodnice, na Opav. snoška = slav- nosť skončení přístky pořadové. Brt. Rozchodník. 14. stol. Cf. Rosc. 160., Mllr. 60., 96., Rstp. 660. Rozchomtaný = rozcuchaný. R. vlasy. Mor. Knrz. Rozchovati = rozmnožiti. R. dobytek, včely. Val. Vck. Rozchrněti se = rozespati se. Nelehej, r-níš se. Us. Rjšk. Rozchroupati, rozchřoupati, rozkřou- pati = rozkousati něco tvrdého, až to chrupá. Us. Tkč. Rozchumeliti peří = učiniti, aby se rozlítalo, oddělilo od sebe. Čce. Tkč. To se r-lo (počalo hodně sněžiti). Us. Tkč. Rozchutnati se v čem. Št. Kn. š. 72, Št. N. 320. — se k čemu. Št. Kn. š. 46 Rozchvala, y, f., Reclame. Neč. Rozchvátání. Vydals nás vrahům k r. Osv. 1872. 21. V r. okolním národům je poddal. Výb II. 1562. Rozchvělý, schwankend gemacht. Kká. Rozchvěv, u, m., Schwingungsweite, f. Rk. Rozchvíti se čím. Srdce se již zlobou nerozchvívá. Osv. Rozchvívavý = co lze často rozchvíti. Dk. Poet 26. Rozchvojený = rozkřovatěný, buschig. Hdž. Čít. 197. Rozchychotati se = rozchechtati se. Chlapci sa jej do očú r-li. Dbš. Sl. pov. IV. 4 (I. 542.; Dbš. Úv 153., Chlpk. Dram. II 22. Rozchýrať sa = rozbouřiti se. More sa r-lo. Slov. Rr. Sb. Rochýriť = rozhlásiti. Zlý človek o tebe (tobě) zlú povesť r-rí. Slov. Tč. — Pohľd. IV. 236., N. Hlsk. II. 164. Rozchyt, u, m. Poněvadž jste na r-tech trvali. Sš. I. 157. Rozihrati sa = rozehráti se. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 100. Rozinka. R-nky sultánky, veliké, malé černé (sicilianky). Us. Pdl. Cf. Mllr. 33., 36., 77. R ky v pekařství. Vz KP. V 683. Rozisť = rozejíti. Slov. Bern. Rozívený také u Kr. Hrad. Kšť. U Ro- kyc. Fč. Rozjabluňka. Cf. List. fil. 1886. 425. Rozjadřiti, entkernen. Rgl. Rozjaganý. Vz Jagať. Slov. Phľd. V. 56. Rozjajkať sa = jaj volati, naříkati, sté- nati. Pokr. Z hor. 95.