605

Rozjas, u, m. = rozjasnění. Phľd. IV.
159.

Rozjásati se nad čím. Msn. Or. 45 —
R. = roztrhati. R. šat. Mor. Brt. D. 220.

Rozjasněný, aufgeheitert. Oči radostí
r-né. Sml.

Rozjatrenie, n. = rozjitření. Slov. Phľd.
V. 53.

Rozjatrený = rozjitřený. Slov. Phľd.
II. 155., VIII. 4., 277.

Rozjatriť = rozjitřiti. Slov. Orl II. 243.,
Phľd. Vz předch.

Rozjebati = rozsekati, sbíti. R. vosí
hnízdo Čce Tkč.

Rozjednati. Tak sem to r-dnal. Žvt.
otc. 47. b.

Rozjedovati, vz Rozjediti

Rozjedovatiti = rozjediti. Jak se r-vatí.
Kmk. Pov. II. 58.

Rozjedový, Beinfrass-.

Rozjem. Mkl. aL 154.

Rozjeřabatělý. R. vlasy. Vz Jeřabatěti
a násl. ČT. Tkč.

Rozjeřabatěný. R. vlasy (rozcuchané).
Vz předch. ČT. Tkč.

Rozjeti se. Vůz se rozjel (počal jeti). —
se. R-lo se to (sešlo z toho). Us. Šď. — se
kudy: po zemi, městem. Us. Šbr , Jrsk.

Rozjevený; -en, a, o = rozpustilý. Val.
Brt. D. 262

Rozjezený = rozežraný, nenasytný. Mor.
Vck.

Rozježený, vz Rozježiti. R. vous. Tbz.

Rozjímač, e, m = třidlo, náčiní k hla-
zení a k dokonalému upravení vyvrtaných
aneb vyražených otvorů (v zámečn.), Räu-
mer, Ausreiber. R trojboký, čtyřboký, pěti-
boký, ryhovaný (geriffelter A.), kulatý, roz-
pínavý. Vz Včř. Z. II. 45.

Rozjímání. Vz Jg. H. l.741.

Rozjímavý. R. zpěv, Č. Kn. š. 114.,
modlitba, Kadeř., báseň, Dk., pozornosť.
Pal Rdh. I 383.

Rozjímka, y, f. = rozjímání. Šd. — R.
= dělící znaménko. Dk. Poet. 502.

Rozjiskřený, entflammt. R. zrak. Dch.
Rubín v číši r-ný. Čch. Sl. 92.

Rozjísti. Spor se rozjídal mezi snoubenci
Šml.

Rozjitřený, aufgefacht. R lid, Us., vášně.
Hdk.

Rozjizvený; -en, a, o, vz Rozjizviti.
Útroby bolestmi r-né Šml.

Rozjizviti, il, en, ení, rosjizvovati, Nar-
ben aufreissen: empfindlich machen, er-
bittern, aufbringen. Us.

Rozka, vz Roska.

Rozkaboniti se = zamračiti se. Us. Tkč.

Rozkaděný; -en, a, o = rozsmraděný.
Tkč.

Rozkájati = ku pokání přiváděti. Slov.
Sokl. II. 4., Hrbn. Jsk.

Rozkálati, scindere. 14. stol. Mnč.

Rozkaniti = rozkapati. Kanile rozka-
něná (kdo něco pokaní). ČT. Tkč.

Rozkaňúřený; -en, a, o = rozlobený,
zly (jako kaňa). Val. Vck., Brt. D. 262

Rozkapaný; -án, a, o, zertröpfelt. Roz-
kapaná dědina = roztroušená. Brt. D. 262.

Rozkapati. Ž. wit. 67. 9.

Rozkapčati něco = rozvázati. Slov. Rgl.

Rozkatěný; -en, a, o, wild gemacht.
Prss.

Rozkatiti se k čemu: k vraždění. Šbr.

Rozkatovaný = rozkatěný. R. drak.
Dbš. Sl. pov. I. 327.

Rozkaz. Nastrojili sobě na to kníže,
aby to r-zem jeho šlo. Bl.

Rozkazač = od obce ustanovený sluha,
jenž ku př. sousedy svolává. Slov.

Rozkázati = vypravovati. Hr. rk. M.
256 — komu (o čem). Račte mi o tom
r., kterak se mám v tom mieti. Arch. VII.
357. a j. tam. Rozkaž psovi, pes chvostovi,
urob si sám. Rr. MBš.

Rozkazovací. Oř. Brt. S. 3 vd. 102.,
138. P. 3., 133., Gb. Ml. II. 161., 31., Im-
perativ v Brt. Ruk. 17., Jagičův Archiv
X. 1. a 2. str. 143. nn., Brs. 2. vyd. 217.,
Koncovka, Brt. D. 192., Osv. 1884. 59.;
v záporu imperfektiva a iterativa, vz List.
fil. 1883. 271., 1884. 271., 272., Složený,
Ht. Sr. ml. § 175., Věta (rozkazovací);
O formalní stránce imperativu slovanského
vůbec a českého zvlášť a poměru jeho
k jiným jazykům indoeuropským. Sepsal
prof. Jan Weger v progr. bolesl. gymn. za
rok 1878. a n. Příspěvek k seznání syntak-
tické povahy česk. imperativu. Pod. Fr. P.
Vojtíšek. Vz Km 1890.373. nn. Něco o Slo-
van. imperativu. Od professora A. Ludwiga
v Kroku 1864. 164. nn. Cf. Gb. Ml. I. 142.,
II. 7., 31. — Str. 137. a. 14. ř. zd. za 792.
polož.: Vz Zápor.

Rozkdákaný. I ty slípko r-ná (kdo vše
poví)! ČT. Tkč.

Rozkecati = rozházeti. Těsto po zemi
r. ČT. Tkč — Rozkecnouti se někde = sed-
nouti si široce. Us. Tkč. — R. = rozkdá-
kati. vyžvatlati. Kecal, kecna rozkecaná.
ČT. Tkč

Rozkendati = rozkejdati ČT. Tkč. —
R. = rozkuchati a nedokončiti. U Kr. Hrad.
Kšť. — R. = vyžvatlati. ČT. Tkč.

Rozkeřópit se = rozpukovati se. Naše
jabka se pěkně r-pijó a rozsepó. Neor.

Rozklábený; -en, a, o = otevřený. Má
ňadra r-ná; Má hubu r-nú; Ty dvéře jsou
pořád r-né Mor. slov. Šd.

Rozklábiti = rozevříti, odhaliti. R. hubu,
dvéře, ňadra. Mor a slov. Šd.

Rozklad povolný, náhlý, samovolný,
bouřlivý, důkladný, cukru, Šp , chemický,
Šfk. Poč. 2., 5., 21., 22 , 492., Šfk. Ruk. 2.,
Rm. 191 , světla, sil, Mj. 60., determinantů,
Zh. 9., organických látek, Stč. Zem. 490.,
krve, Us., státní, Osv., skrácených souvětí.
Mus. 1880. 315. Látky r. zamezující. Zpr.
arch IX. 9. Postup, pochod r-du. Šp. —
R., Gegenvorstellung. R. proti uložené ná-
hradě. Bor. 67.

Rozkládač (cihelek z rašeliny), Einleger,
m Hř.

Rozkládání, vz Rozklad.

Rozkládavý, zerlegend.

Rozkladnosť, i, f., Zersetzbarkeit, Zer-
setzungsfähigkeit, f. Šp.

Rozklamati koho, enttäuschen. Jir.

Rozklan, u, m., morisonia, Morisonie, f.,
rostl. Vz Rstp. 94.

485