Předchozí (604)  Strana:605  Další (606) |
|
|||
605
|
|||
|
|||
Rozjas, u, m. = rozjasnění. Phľd. IV.
159. Rozjásati se nad čím. Msn. Or. 45 —
R. = roztrhati. R. šat. Mor. Brt. D. 220. Rozjasněný, aufgeheitert. Oči radostí
r-né. Sml. Rozjatrenie, n. = rozjitření. Slov. Phľd.
V. 53. Rozjatrený = rozjitřený. Slov. Phľd.
II. 155., VIII. 4., 277. Rozjatriť = rozjitřiti. Slov. Orl II. 243.,
Phľd. Vz předch. Rozjebati = rozsekati, sbíti. R. vosí
hnízdo Čce Tkč. Rozjednati. Tak sem to r-dnal. Žvt.
otc. 47. b. Rozjedovati, vz Rozjediti
Rozjedovatiti = rozjediti. Jak se r-vatí.
Kmk. Pov. II. 58. Rozjedový, Beinfrass-.
Rozjem. Mkl. aL 154.
Rozjeřabatělý. R. vlasy. Vz Jeřabatěti
a násl. ČT. Tkč. Rozjeřabatěný. R. vlasy (rozcuchané).
Vz předch. ČT. Tkč. Rozjeti se. Vůz se rozjel (počal jeti). —
se. R-lo se to (sešlo z toho). Us. Šď. — se kudy: po zemi, městem. Us. Šbr , Jrsk. Rozjevený; -en, a, o = rozpustilý. Val.
Brt. D. 262 Rozjezený = rozežraný, nenasytný. Mor.
Vck. Rozježený, vz Rozježiti. R. vous. Tbz.
Rozjímač, e, m = třidlo, náčiní k hla-
zení a k dokonalému upravení vyvrtaných aneb vyražených otvorů (v zámečn.), Räu- mer, Ausreiber. R trojboký, čtyřboký, pěti- boký, ryhovaný (geriffelter A.), kulatý, roz- pínavý. Vz Včř. Z. II. 45. Rozjímání. Vz Jg. H. l.741.
Rozjímavý. R. zpěv, Č. Kn. š. 114.,
modlitba, Kadeř., báseň, Dk., pozornosť. Pal Rdh. I 383. Rozjímka, y, f. = rozjímání. Šd. — R.
= dělící znaménko. Dk. Poet. 502. Rozjiskřený, entflammt. R. zrak. Dch.
Rubín v číši r-ný. Čch. Sl. 92. Rozjísti. Spor se rozjídal mezi snoubenci
Šml. Rozjitřený, aufgefacht. R lid, Us., vášně.
Hdk. Rozjizvený; -en, a, o, vz Rozjizviti.
Útroby bolestmi r-né Šml. Rozjizviti, il, en, ení, rosjizvovati, Nar-
ben aufreissen: empfindlich machen, er- bittern, aufbringen. Us. Rozka, vz Roska.
Rozkaboniti se = zamračiti se. Us. Tkč.
Rozkaděný; -en, a, o = rozsmraděný.
Tkč. Rozkájati = ku pokání přiváděti. Slov.
Sokl. II. 4., Hrbn. Jsk. Rozkálati, scindere. 14. stol. Mnč.
Rozkaniti = rozkapati. Kanile rozka-
něná (kdo něco pokaní). ČT. Tkč. Rozkaňúřený; -en, a, o = rozlobený,
zly (jako kaňa). Val. Vck., Brt. D. 262 Rozkapaný; -án, a, o, zertröpfelt. Roz-
kapaná dědina = roztroušená. Brt. D. 262. Rozkapati. Ž. wit. 67. 9.
|
Rozkapčati něco = rozvázati. Slov. Rgl.
Rozkatěný; -en, a, o, wild gemacht.
Prss. Rozkatiti se k čemu: k vraždění. Šbr.
Rozkatovaný = rozkatěný. R. drak.
Dbš. Sl. pov. I. 327. Rozkaz. Nastrojili sobě na to kníže,
aby to r-zem jeho šlo. Bl. Rozkazač = od obce ustanovený sluha,
jenž ku př. sousedy svolává. Slov. Rozkázati = vypravovati. Hr. rk. M.
256 — komu (o čem). Račte mi o tom r., kterak se mám v tom mieti. Arch. VII. 357. a j. tam. Rozkaž psovi, pes chvostovi, urob si sám. Rr. MBš. Rozkazovací. Oř. Brt. S. 3 vd. 102.,
138. P. 3., 133., Gb. Ml. II. 161., 31., Im- perativ v Brt. Ruk. 17., Jagičův Archiv X. 1. a 2. str. 143. nn., Brs. 2. vyd. 217., Koncovka, Brt. D. 192., Osv. 1884. 59.; v záporu imperfektiva a iterativa, vz List. fil. 1883. 271., 1884. 271., 272., Složený, Ht. Sr. ml. § 175., Věta (rozkazovací); O formalní stránce imperativu slovanského vůbec a českého zvlášť a poměru jeho k jiným jazykům indoeuropským. Sepsal prof. Jan Weger v progr. bolesl. gymn. za rok 1878. a n. Příspěvek k seznání syntak- tické povahy česk. imperativu. Pod. Fr. P. Vojtíšek. Vz Km 1890.373. nn. Něco o Slo- van. imperativu. Od professora A. Ludwiga v Kroku 1864. 164. nn. Cf. Gb. Ml. I. 142., II. 7., 31. — Str. 137. a. 14. ř. zd. za 792. polož.: Vz Zápor. Rozkdákaný. I ty slípko r-ná (kdo vše
poví)! ČT. Tkč. Rozkecati = rozházeti. Těsto po zemi
r. ČT. Tkč — Rozkecnouti se někde = sed- nouti si široce. Us. Tkč. — R. = rozkdá- kati. vyžvatlati. Kecal, kecna rozkecaná. ČT. Tkč Rozkendati = rozkejdati ČT. Tkč. —
R. = rozkuchati a nedokončiti. U Kr. Hrad. Kšť. — R. = vyžvatlati. ČT. Tkč. Rozkeřópit se = rozpukovati se. Naše
jabka se pěkně r-pijó a rozsepó. Neor. Rozklábený; -en, a, o = otevřený. Má
ňadra r-ná; Má hubu r-nú; Ty dvéře jsou pořád r-né Mor. slov. Šd. Rozklábiti = rozevříti, odhaliti. R. hubu,
dvéře, ňadra. Mor a slov. Šd. Rozklad povolný, náhlý, samovolný,
bouřlivý, důkladný, cukru, Šp , chemický, Šfk. Poč. 2., 5., 21., 22 , 492., Šfk. Ruk. 2., Rm. 191 , světla, sil, Mj. 60., determinantů, Zh. 9., organických látek, Stč. Zem. 490., krve, Us., státní, Osv., skrácených souvětí. Mus. 1880. 315. Látky r. zamezující. Zpr. arch IX. 9. Postup, pochod r-du. Šp. — R., Gegenvorstellung. R. proti uložené ná- hradě. Bor. 67. Rozkládač (cihelek z rašeliny), Einleger,
m Hř. Rozkládání, vz Rozklad.
Rozkládavý, zerlegend.
Rozkladnosť, i, f., Zersetzbarkeit, Zer-
setzungsfähigkeit, f. Šp. Rozklamati koho, enttäuschen. Jir.
Rozklan, u, m., morisonia, Morisonie, f.,
rostl. Vz Rstp. 94. 485
|
||
|
|||
Předchozí (604)  Strana:605  Další (606) |