Předchozí (605)  Strana:606  Další (607) |
|
|||
606
|
|||
|
|||
Rozklaňhati = rozkejklati, rozklátiti.
Klaňho rozklaňhaná. ČT. Tkč. Rozklapený — otevřený, offen, klaffend
Slov. R. rána. Phľd. VIII. 215. — Slb. XLV. Rozklátiti se kde. Široké sukně se na
ní r-ly. Rais 42. Rozklebetiť = rozklevetati: co. Brt. D.
262 Rozklečeti. R-čel se vuodci kuoň. Arch.
IX. 178 Rozklechtati = rozklektati. Klichto roz-
klechtaná (rozklichtaná). ČT. Tkč. Rozklepati co jak: do šířky. Us.
Rozkleslý. Byl trochu r., tak že klátil
se ze široka. Rais. 60. Rozklímavý = ospalý. Klímo r-ná! Us.
Tkč. Rozklímati se = rozespati se.
Rozklohniti = proklabositi. R. čas.
Klohnile rozklohnělá ČT. Tkč. Rozklochtati, vz Rozkloktati.
Rozklouzati, rozklouznouti. R-li klou-
začku. R-zni se (rozběhni a při tom se klouzni). Us. Tkč. Rozkmásaný = střapatý. R. hlava. Brt.
D. 222. Rozkmasiti = rozkmásati. Psisko mi
r-sil sukňu. Mor Šd. Rozkmit, u, m., das Emporschimmern;
schnelle Hin- und Herbewegung. Dk. P. 20. a. Aesth. 215. Rozkmitati, in schnelles Hin- u. Herbe-
wegen bringen. Dk. Aesth. 429. Čím silněji v strunu uhodím, tím šíře se rozkmitne. Dk. Aesth. 215. Rozkňouraný; -án, a, o = kdo příliš
kňourá. I ty kňouro r-ná. ČT. Tkč. Rozkobrstaný = rozcuchaný. R. hlava.
Mor Knrz. U N. Brodu. Brnt. Rozkocati koho = rozmazliti. R. dítě.
U Kr. Hrad. Kšť. Rozkocenec, nce, m. = rozmazlenec.
Jrsk. Rozkocený = rozmazlený. Jrsk.
Rozkodásati = rozžvatlati. Nesmíš to
nikde r. Když se r-sá (rozpovídá). ČT. Tkč. Rozkodlúčiti. Ž. kl. Deut. 32. 8., 32. 16 ,
Mkl. Etym. 173. Rozkohoutiti někoho = dopáliti. Us.
Rozkochaný Klen, Slovák, školní rektor.
1360 Cf. Jir. Ruk. 200., Jg. H. 1.621., Pyp. K. II. 294, Tf. H. 1. 34, Šb. Dj. ř. 284. Rozkokošiti = rozkohoutiti. Rr. Sl.
Rozkol. V MV. nepravá glossa. Pa. 46.
Rozkolébati, vz Rozkolíbati.
Rozkoleněný. Každý chodí trochu r-ný.
Němc Mus. 1889. 353. Rozkolený. Chodí r. (kolena od sebe).
Us Němc. Rozkolesený; -en, a, o, abgeprotzt. R.
střelba. Čsk. Rozkolesiti = rozhlomoziti, abprotzen.
R. dělo. Čbk. Rozkolí, n., Geleisweite, f. Hrbk.
Rozkolimbati = rozkolíbati. Slov. Orl.
XI. 97. Rozkolnický, schismatisch. R. obec
Mus. 1880. 514. Rozkolocený; -en, a, o. R. myšlénky.
Msr. SP. II. 300. |
Rozkolotati, vz Kolotati. Orl. XI. 12.
Rozkomsaný = rozcuchaný Val. Vck.
Cf. Rozkmásaný. V Brt. D. 262.: rozkom- sený (komsiti, kmásati). Rozkomýzať sa = rozmýšleti Val. Brt.
D. 262. Rozkonárený = rozvětvený. Slov. Dbš.
Sl. pov. VI. 67., I. 76., N. Hlsk. I. 225. Cf. násl. Rozkonářiti se = rozvětviti se, Aeste,
Zweige bekommen. Val. Vck. Rozkončiti se več, auslaufen. Nervy
na určitých místech povrchu těla r-čují se ve zvláštní ústroje. Dk. S. 8. Rozkorejniti. Prasata pole r-la. Rgl.,
Knrz. Rozkořeniti se. Pal. Rdh. I. 73.
Rozkořípaný; -án, a, o = střapatý, roz-
cuchaný. Brt R. hlava, Kmk , vrba, Hrb. Jdi ode mne, smradleno r-ná (o židovce). Hrb. Obr. 217. Rozkoruša = oskeruše. Mor Pk. Npj.
183. Slov. Bern. Rozkos = úbočí. V MV. nepravá glossa.
Pa. 46. Rozkoš = libosť. Ž. wit. 138. 11., 15. 11.,
Mkl. Etym. 122. R sluchu, Ohrenschmauss, m. Lpř. R. čistá nenie, kdyžto strach ji poskvrňuje. Ezp 639. — R. = příjemnosť smyslům lahodící, voluptas. Ž. wit 35. 9. Lepší jest užívať všeckého po troše, než padať do bídy z převelké r-še. Mor. Tč Člověk v r-ši chovalý. Alx. Často pro r. jedinú ztratíš život i dědinu. Ezp. 1244. Méně se smrti bojí, kdo neví o r-šech. Sb. uč. R. v jedení, v pití, v léhání atd. Št. Kn. š. 78. Že tak brzo potká je lopoť jako rozkoš. Št. Po 20. roce r-še hltáme, po 30 okušujeme, po 40. mírně požíváme, po 50. hledáme, po 60. pohřešujeme. Kmp. Č. 90. — R., ves v Kutnohorsku; rybník u Boh-
dance. Rozkošerovati = rozřezati. Us.
Rozkošiti se, sich unterhalten. Us. Krjk.,
Sokl. I. 438., Orl. VIII. 126. Rozkošlivosť, i, f. Vergnügungssucht,
f. Dch. Rozkošníček, čka, m. = rozkošník. Km.
Vetříček — rozkošníček. Dlouhov. Zdor. 121. Rozkošný, suavis. Ž. wit. 144. 9., 134.
3 R. vyhlídka, Us., pieseň. Št. Kn. š. 72. R. jedenie, pitie. Ib. 179. — čím. Ovoce vzezřením r-né. Rkp. Mus. 1884. 239. Rozkot, u. m , naufragium, ztroskotání.
Snem trid. Šd Rozkotanina, y, f., Trümmer. Rk.
Rozkotiti, il, cen, ení, rozkáceti, aus-
einander werfen, zerschlagen. Vz Kotiti. — se = rozpadnouti se. Kolo se r-lo. Us. Tkč. — R. = rozmazliti. Vz Rozkocenec, Roz-
kocený. Rozkoukati se, sich sehend orientiren.
Počkej, až se tu r-kám (ve sklepě); Ospalec nemůže se r. Us. Tkč. Rozkouleti se kam jak. Poklad r-lel
se s chřestem v bláto. Kká. K Sl. j. 215. Rozkouskování, Zerstückelung, f. R.
půdy, Mus., plodu. Kžk. Por. 622. |
||
|
|||
Předchozí (605)  Strana:606  Další (607) |