607

Rozkovník, u, m., bylina. Slov. Phľd.
II. 26 (Šd.).

Rozkrabiti se = rozplakati se. Krabil
hned se rozkrabí. ČT. Tkč.

Rozkrajení, n. = rozdělení země na
kraje. Pal. Děj I. 2. 240.

Rozkrajovací stůl, Tranchirtisch. Lpř.
Rozkrajovadlo, a, n., Zerschneide-
maschine. Dch.

Rozkrajovák, u, m., Tranchirmesser, n.
Rk.

Rozkrál, e, m., Exkönig, m. Pk.
Rozkřámati = rozšmaťhati. R. boty.
Us. Tkč.

Rozkramiti, rozkramovati = rozložiti.
CT. Tkč.

Rozkřanda, y, m. a f. = kdo vše vy-
žvastá, Plaudertasche, f.

Rozkřandati = vyklevetiti. Křanda vše
r-dá. Us. Tkč.

Rozkřápaný hrnec = natlučený, puklý,
zersprungen, etwas ange-, zerschlagen. Vz
Rozchřapělý.

Rozkřápati také = vyklevetiti. Ten křá-
pal vše r-pe. Us. Tkč. — se = rozpovídati
se Tkč.

Rozkrásovaný = překrásný. Mor. Brt.
D

Rozkřečet sa = rozseděti se Brt D. 262.
Cf. Rozkřečati se.

Rozkřesťan, a, m., Unchrist, m. Pk

Rozkriačiť = vytáhnouti. Zakriačený
klinec r. Slov. Zátur. R. prsty = otevříti.
Vz Skriačiť. Zátur.

Rozkřibiti se = rozmnožiti se. Kořeň
sa r-bí (obnožuje) Brt. D. 224., Vck.

Rozkřičený; -en a, o, verschreien. R.
dům (špatné pověsti). Us.

Rozkřídlený, ausgebreitet. Orel s r-nými
křídly. Let 213

Rozkřídliti ruce i nohy. GR. Ptáčkové
počali křídla rozkřidlovati. Ev. ol. 75.

Rozkritisovati koho, co. Dk. Rozb. f
34.

Rozkřitý. Vz Rst. 485.

Rozkřiviti se, krumm werden. Lpř.

Rozkrkavčiti = promrhati. U Libunce.
Dr. Jakubec.

Rozkročeň, čně, f., iiriartea, Stüzen-
palme, f., rostl. Vz Rstp. 1643.

Rozkročmo státi, mit auseinanderge-
streckten Füssen. Us. Pdl.
Rozkročný stoj, Seitgrätschstellung. Tš.,
Čsk.

Rozkroják, u, m. = rozkrojovák

Rozkrojní plocha, Schnittfläche, f.Posp.

Rozkrok. Je veselá v r-ku (smilná). Us.

Rozkrosniti se = s krosnou se posta-
viti; něco vyložiti. On se mi tu s tím r-sní.
Čce. Tkč.

Rozkroť = rozkrojiti. Laš. Tč.

Rozkrouhati = kružadlem rozkrájeti.
R. zelí, okurky. Us. Tkč.

Rozkrovnatěť = rozkřovatěti. Slov. Loos.

Rozkružitka, y, f., cyclophorus, rostl.
Vz Rstp. 1781.

Rozkrvácený -en, a, o, blutig gemacht.
J. Lpř.

Rozkrvavený; -en, a, o, blutig gemacht.
Koll. III. 114.

Rozkryti. Rozkrychu se, kde kto může.
Hr. ruk. 161. Tehdy se všichni apoštolové
ot něho rozkrychu. Ib. 235. — R., auf-
decken. R-li Slovianstvu všeobecnú ideu.
Phľd. VII. 95.

Rozkučkati, rozkučkovati vlasy (v ku-
drlinky rozplésti). U Frenšt. Rgl.

Rozkuděný; -ěn, a, o = rozdělaný.
Kudoň rozkuděná (nedbale ustrojený). ČT.
Tkč.

Rozkuditi, il, ěn, ění = rozdělati a ne-
dodělati. ČT. Tkč.

Rozkudlený; -en, a, o = neučesaný, ne-
upravený. Mor. a Slov. Šd., Orl. II. 212.

Rozkuchtati = rozdloubati, rozvařiti.
Brambory se r-ly; Rozkuchtej to (roz-
dloubej to: jablko, hnízdo atd.). Čce. Tkč.
Rozkúlati se = rozkouleti se. Mor. a
slov. Šd.
Rozkulovati, vz Rozkouleti.
Rozkundoliť sa več. Vz Kundoliti. Slov.č
Phľd. V. I.

Rozkurážiti koho k čemu = mysli,
chuti mu dodati; podnapiti. Us. Tkč

Rozkurvený; -en, a, o. Chlap R-ný
(který rád si namlouvá); Ty kurvo rozkur-
vená! Čce. Tkč.

Rozkusatěný; -ěn, a, o = rozkousko-
vaný, rozdrobený. Slov. Hdž. Vět. 42.

Rozkusiti = na kusy roztrhati, in Stücke
zerreissen. R. srdce. Phľd. II. 293. Tebe
(tobě) som k vôli Moravu r-sil. Orl. VI.
232.

Rozkuštriť = roztřásti, rozkutiti. Vlasy
r Slov. Sokl II. 400. — Dbš. Sl. pov. II.
55.

Rozkvákati něco = rozkdákati, vykle-
vetiti. Us.

Rozkvaňhati = rozbryndati; rozžvatlati;
se = dáti se do žvanění. Kvaňhal rozkvaň-
haná. ČT. Tkč.

Rozkvasiti se = rozhněvati se, Us. Ntk.:

rozespati se, schläfrig werden. Val. Vck ,

Brt. D. 262.

Rozkvašenosť, i, f., GeReitztheit, f. Us.

Rozkvašený čím. Doby náboženskými

spory r-né. Mus.

Rozkvedlovati, rozkverlovati, zerquerlen.
Kverlačkou něco r. Us.

Rozkverglovati = rozkvedlovati. ČT.
Tkč.
Rozkverlovati, vz Rozkvedlovati.
Rozkvésti komu več: y sad. Kká.
K sl. j. 5. — kde jak. V Čechách a na
Mor. literatura utěšeně rozkvetla. Us. V nich
rozkvítalo libě mladé jejich rodinné štěstí.
Šml. I. 55. — čím. Květem rozkvětává.
Brt. N. p. 80. Kvítí kvítím rozkvitá. Brt. P.
44. — komu jak. Rozkvítati milenci vo-
ňavú růžičkú (jako v. r.). Brt.

Rozkvět obchodu, J. Lpř., Šmb., věd,
umění, Osv., Vlč., slovesnosti, Anth., orby,
průmyslu. Us Pdl. V plném r-tu své síly.
J. Lpř.

Rozkvétání, n., Aufblühen. Kká.
Rozkvětenství, n., Blüthenstellung, f.
Sl. les.

Rozkvetlý. Dívka r-lá. Šbr., Nrd. —
v čem. Síla ducha jeho krásně r-lá v umění.
Vlč.

485*