Předchozí (606)  Strana:607  Další (608) |
|
|||
607
|
|||
|
|||
Rozkovník, u, m., bylina. Slov. Phľd.
II. 26 (Šd.). Rozkrabiti se = rozplakati se. Krabil
hned se rozkrabí. ČT. Tkč. Rozkrajení, n. = rozdělení země na
kraje. Pal. Děj I. 2. 240. Rozkrajovací stůl, Tranchirtisch. Lpř.
Rozkrajovadlo, a, n., Zerschneide- maschine. Dch. Rozkrajovák, u, m., Tranchirmesser, n.
Rk. Rozkrál, e, m., Exkönig, m. Pk.
Rozkřámati = rozšmaťhati. R. boty. Us. Tkč. Rozkramiti, rozkramovati = rozložiti.
CT. Tkč. Rozkřanda, y, m. a f. = kdo vše vy-
žvastá, Plaudertasche, f. Rozkřandati = vyklevetiti. Křanda vše
r-dá. Us. Tkč. Rozkřápaný hrnec = natlučený, puklý,
zersprungen, etwas ange-, zerschlagen. Vz Rozchřapělý. Rozkřápati také = vyklevetiti. Ten křá-
pal vše r-pe. Us. Tkč. — se = rozpovídati se Tkč. Rozkrásovaný = překrásný. Mor. Brt.
D Rozkřečet sa = rozseděti se Brt D. 262.
Cf. Rozkřečati se. Rozkřesťan, a, m., Unchrist, m. Pk
Rozkriačiť = vytáhnouti. Zakriačený
klinec r. Slov. Zátur. R. prsty = otevříti. Vz Skriačiť. Zátur. Rozkřibiti se = rozmnožiti se. Kořeň
sa r-bí (obnožuje) Brt. D. 224., Vck. Rozkřičený; -en a, o, verschreien. R.
dům (špatné pověsti). Us. Rozkřídlený, ausgebreitet. Orel s r-nými
křídly. Let 213 Rozkřídliti ruce i nohy. GR. Ptáčkové
počali křídla rozkřidlovati. Ev. ol. 75. Rozkritisovati koho, co. Dk. Rozb. f
34. Rozkřitý. Vz Rst. 485.
Rozkřiviti se, krumm werden. Lpř.
Rozkrkavčiti = promrhati. U Libunce.
Dr. Jakubec. Rozkročeň, čně, f., iiriartea, Stüzen-
palme, f., rostl. Vz Rstp. 1643. Rozkročmo státi, mit auseinanderge-
streckten Füssen. Us. Pdl. Rozkročný stoj, Seitgrätschstellung. Tš., Čsk. Rozkroják, u, m. = rozkrojovák
Rozkrojní plocha, Schnittfläche, f.Posp.
Rozkrok. Je veselá v r-ku (smilná). Us.
Rozkrosniti se = s krosnou se posta-
viti; něco vyložiti. On se mi tu s tím r-sní. Čce. Tkč. Rozkroť = rozkrojiti. Laš. Tč.
Rozkrouhati = kružadlem rozkrájeti.
R. zelí, okurky. Us. Tkč. Rozkrovnatěť = rozkřovatěti. Slov. Loos.
Rozkružitka, y, f., cyclophorus, rostl.
Vz Rstp. 1781. Rozkrvácený -en, a, o, blutig gemacht.
J. Lpř. Rozkrvavený; -en, a, o, blutig gemacht.
Koll. III. 114. |
Rozkryti. Rozkrychu se, kde kto může.
Hr. ruk. 161. Tehdy se všichni apoštolové ot něho rozkrychu. Ib. 235. — R., auf- decken. R-li Slovianstvu všeobecnú ideu. Phľd. VII. 95. Rozkučkati, rozkučkovati vlasy (v ku-
drlinky rozplésti). U Frenšt. Rgl. Rozkuděný; -ěn, a, o = rozdělaný.
Kudoň rozkuděná (nedbale ustrojený). ČT. Tkč. Rozkuditi, il, ěn, ění = rozdělati a ne-
dodělati. ČT. Tkč. Rozkudlený; -en, a, o = neučesaný, ne-
upravený. Mor. a Slov. Šd., Orl. II. 212. Rozkuchtati = rozdloubati, rozvařiti.
Brambory se r-ly; Rozkuchtej to (roz- dloubej to: jablko, hnízdo atd.). Čce. Tkč. Rozkúlati se = rozkouleti se. Mor. a slov. Šd. Rozkulovati, vz Rozkouleti. Rozkundoliť sa več. Vz Kundoliti. Slov.č Phľd. V. I. Rozkurážiti koho k čemu = mysli,
chuti mu dodati; podnapiti. Us. Tkč Rozkurvený; -en, a, o. Chlap R-ný
(který rád si namlouvá); Ty kurvo rozkur- vená! Čce. Tkč. Rozkusatěný; -ěn, a, o = rozkousko-
vaný, rozdrobený. Slov. Hdž. Vět. 42. Rozkusiti = na kusy roztrhati, in Stücke
zerreissen. R. srdce. Phľd. II. 293. Tebe (tobě) som k vôli Moravu r-sil. Orl. VI. 232. Rozkuštriť = roztřásti, rozkutiti. Vlasy
r Slov. Sokl II. 400. — Dbš. Sl. pov. II. 55. Rozkvákati něco = rozkdákati, vykle-
vetiti. Us. Rozkvaňhati = rozbryndati; rozžvatlati;
se = dáti se do žvanění. Kvaňhal rozkvaň- haná. ČT. Tkč. Rozkvasiti se = rozhněvati se, Us. Ntk.:
rozespati se, schläfrig werden. Val. Vck ,
Brt. D. 262.
Rozkvašenosť, i, f., GeReitztheit, f. Us.
Rozkvašený čím. Doby náboženskými
spory r-né. Mus.
Rozkvedlovati, rozkverlovati, zerquerlen.
Kverlačkou něco r. Us. Rozkverglovati = rozkvedlovati. ČT.
Tkč. Rozkverlovati, vz Rozkvedlovati. Rozkvésti komu več: y sad. Kká. K sl. j. 5. — kde jak. V Čechách a na Mor. literatura utěšeně rozkvetla. Us. V nich rozkvítalo libě mladé jejich rodinné štěstí. Šml. I. 55. — čím. Květem rozkvětává. Brt. N. p. 80. Kvítí kvítím rozkvitá. Brt. P. 44. — komu jak. Rozkvítati milenci vo- ňavú růžičkú (jako v. r.). Brt. Rozkvět obchodu, J. Lpř., Šmb., věd,
umění, Osv., Vlč., slovesnosti, Anth., orby, průmyslu. Us Pdl. V plném r-tu své síly. J. Lpř. Rozkvétání, n., Aufblühen. Kká.
Rozkvětenství, n., Blüthenstellung, f. Sl. les. Rozkvetlý. Dívka r-lá. Šbr., Nrd. —
v čem. Síla ducha jeho krásně r-lá v umění. Vlč. 485*
|
||
|
|||
Předchozí (606)  Strana:607  Další (608) |