608

Rozkvětnatěnství, rozkvětnatělství =
rozkvětenství (způsob, jak květy na stopce
jsou rozpostaveny). Rst. 90., 485.

Rozkvětnatosť, i, f. = rozkvětenství. Sl.
les.

Rozkvičený; -en, a, o = kdo se dal do
kviku, do pláče. Kvíćo (kvično) r-ná. ČT.
Tkč.

Rozkvíliti koho. Abr

Rozkydanec, nce, m , ludovia, rostl. Cf.
Rstp. 1666.

Rozkydec, dce, m., monodora, rostl. Cf.
Rstp. 41.

Rozkýchaný = kdo se dal do kýchání.
Us. Šd.

Rozkynule, e, f., goodenia, Goodenie,
f, rostl. Cf. Rstp. 961.

Rozkypělý., R. voda, Čch., bystřice,
Vrch., bouře. Šbr.

Rozkypěti kde. R la v něm krev. Šbr.
Krev se mi r-la ve všech žilách, Osv., po
všech žilách.

Rozkysaný = rozkyslý. Brt. D. 262.

Rozkyslý = rozespalý. Mor. Vck., Brt.
D. 262.

Rozkývati co čím, rukou. Osv.

Rozkyvotati = rozkývati. Slov. Dbš.
Sl. pov. VII. 95.

Rozlad. Dch., Dk. Duševní r. Ntr. VI
203. V takovém r-du mysli opustil Vesprým.
Koll. III. 19.

Rozlada, y, f. = rozlad. Dch., Nz. lk.,
Šml.

Rozladění, n., Verstimmung. Dch., Vlč.
R. mysli. Dk.

Rozladěnosť, i, f., Verstimmung (vlastn.).
Dk. Aesth. 375.

Rozlajdaný; -án, a, o = nedbale oble-
čený. Cf. Lajda, Lojda. Rr. Sb. — R. =
roztoulaný. V z Rozlajdati. U Kr Hrad. Kšf.

Rozlajdati se = nedbale se ustrojiti,
obnažiti se. Koll. Zp. I 417. — R. se =
roztoulati se. Us. Kšť.

Rozlandaný = roztoulaný. Ty lando
r-ná. ČT. Tkč.

Rozlaskaviti se, il, en, ení, freundlich
werden. Koll. III. 156.

Rozlašený; -en, a, o = nepořádný. Má
v chalupě všecko r-né (cf łach = lump,
špatný hospodář). Slez. a laš. Šd., Brt. D.
262.

Rozláť = rozliti. Slov. Bern.

Rozlážati se = lozlézati se. R-li se po
všech končinách země. Mor. Brf. L. N. I.
211.

Rozleh, u, m. = rozlehání, Ausbreitung,
f. Slov. U Slávov počtom silnějších a na
rozleh v okresu širších. Hol. 224.

Rozléhati se kudy. Zpěv stráněmi se
rozléhal, Vrch., klenbou. Mkr. — odkud.
Z hodovní síně jásot se r-há Us. Pdl. —
se kam, več. Volání v dol se r-lo Mcha.
V/dech r-hl se v hřmící urá. Kká.— kde.
Na špatně klíženém papíře se inkoust roz-
líhá (rozlezá), zerfliesst. U Zbir. Lg.

Rozlehavý chvalozpěv. Pl. I. 35.

Rozlehlosť. Dch., Lpř, Jir.

Rozlehly. R. nížina, rovina, J. Lpř., pole,
strom, Mcha., obzor, Osv., statky, Šmb.,
údolí. Us.

Rozlejka, y, f. = pole (kam se voda
rozlévá). U Vyzovic. MzO. 1890. 129.

Rozlenovati, v pernikář. Šp.

Rozlesknouti se, erglänzen. Jir.

Rozletěti se. Krnd. 50. Kůň se r-těl.
Kká. Okno se r-lo. Hrts. — kudy. Zpráva
se r-la městem Us. Plaše rozlétlo se po
kostele jeho oko. Vrch. — jak. Brána se
z kořen r-la s hlasným třeskem. Vrch.
Dvéře se náhle r-tly. Us. Tč. Rychlostí
blesku r-tlo se poselství. Šbr. — se kam.
Pověsť o něm brzy v širé kraje se r-tla.
Vrch.

Rozlévka, y, f., u promývacího splávku,
Theilbrett, n., Stelltafel, f. Hř.

Rozlezlá, é, f., vz Rozhonek (dod.).

Rozlezlý tisk, Us., vřed žíravý, lupus
disseminatus.

Rozlézti se čím: všmi. Výb. II. 1564.
R-zl se za živa červy. Lpř. — se komu.
Tobě se vlasy pořád rozlézají Us. Fč. —
se jak. R-zli se jako vši. Us. Tkč.

Rozlíbaný = kdo rád líbá. Us. Tkč.

Rozlícený čím. Řeka bouří r-ná. Vrch.

Rozlíčení, n., quantificatio. Mus. 1887.
544.

Rozličenství List. fil. 1882. 209. R.
všech nemocí. Bož. umuč. v. 23.

Rozlíčiti = vyložiti. Biskupovi všecko
r-čil. Pass. mus. 401. — R. = děliti. Hdž.
Vět 10. R. dary. Sv. Maří v. 242.

Rozličnokmenný, verschiedenen Stam-
mes. Slovjané r-ní. Koll. III. 92.

Rozličný. R. skot, Ž wit. 148. 10.,
lékařstvie, Št. Kn. š. 9. R. lidské případ-
nosti. Kol. 3. Oráč r-ná seje semena; R.
bludy kacieřské; R-né a divné věci z ni-
čehož stvořil. Št. Kn. š 4., 13, 17. Se
obřezati p-stil pro rozličnú věc. Pass. —
v čem (Tvorové) rozliční jsou ve svém
zvuku, avšak shodní pro náuku. Sš. Bs. 17.

Rozlikovati se od čeho. Šf. III. 641.

Rozlilpivo, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 89.

Rozlistěný, belaubt. R. háj. Č. Kn. š.
193.

Rozlišenosť, i, f., Scheidung, Verschie-
denheit, f Dk.

Rozlišený ; -en, a, o, unterschieden. R.
predstava; Složenosť r-ná podlé řádů. Dk.
Na r-nou dvou osob společného jména. Křn.

Rozlišiti co jak: druhy přesně. Dk.—
kde. Něco v sobě dokonale r. Dk. Aesth. 6.
Oba druhy mají původ svůj v jednom tvaru,
na němž znakové jich ještě nebyly rozli-
šeny. Osv. I. 49.

Rozlišný. R. c a z. Anth. I. 3. vd. IV.

Rozlišek, šku, m. = rozčinek. Sak.

Rozliti. — co kde. Na zdi stříbrnou
zář r-la bledá luny tvář. Mcha. — se kudy.
Rozlivaj se po hladkym kameni. Slez. ps.
Šd. Rudý zážeh rozlévá se širou chodbou.
Vrch. Závisť po všem světě se r-la. Vš. 9.
Luny zář oblakem své světlo r-vá. Vrch.
Z otevřených nebes rozlilo se červené světlo
po lesích. Osv. I. 380. — jak. R. se na
šíř. Mour. — Str. 148. a. v 2. ř. sh. polož
za Mk.: , St. skl.

Rozlítostněný ; -ěn, a, o, vom Schmerz
ergriffen. R. srdce. Osv., Jrsk.