609

Rozlitý. Moře kolem r-té. Lpř. Svrab
po koži r-tý. Wtr. exc.

Rozlom, fractio. Poznali sú jeho na r-mě
chleba. Ev. vid. 40.

Rozlomiti. Hlavu o výklad záhady si
rozlámati. Mus.

Rozloučiti. Ž. kl. 105. 33. — abs. Člo-
věk nerozlúčej. B. mik. Matt. 19. — co =
ústrojné látky. KP. — co, se s kým
(jak) R-čil se s námi (umřel). Bdl. R. se
s někým (prostě), Šml., písemně. Hrts. Roz-
lucz mie svietlem (s světlem) tohoto života.
Adm. 18. — co več: sloučeninu v prvky.
Pdl.

Rozloučivosť, i, f., Lösungsfähigkeit, f.
Msr. 60.

Rozloudaný = kdo se loudá. Ty loudo
r-ná! Čce. Tkč.

Rozloupiti co: hřiešné váhy (rozlámati).
Výb. I. 377. - koho kde. Až mne v hlavě
rozlupuje, jak jsem se lekla. Us. Vk.

Rozloženosť, i, f., Ausbreitung. Dch.,
Kadeřávek.

Rozložený (kde) jak. Hmota stejno-
měrně kolem osy r-ná. ZČ. I. 181. Vypsání
pragmaticky r-né. Schlz.

Rozložitelnosť, i, f., Zerlegbarkeit, f.
Us. Pdl.

Rozložitelný. R. pojem, Dsch. I. 22.,
sloučenina. Rm.

Rozložiti. — abs. Ten zase rozkládá (vy-
kládá, povídá). Us. Fč. — co: kopy, Št.,
svou radu, Lpř., letorasti, křídla. Ž. wit. 79.
12. a Deut. 11. Ucho r-dá složený dojem. Dk.
Aesth. 248. — co jak. R. něco zevrubně,
do podrobna, živě. Us. Lpř., Jrsk. R. sílu
do dvou složek; Prochází-li světlo sluneční
skrze rozličné látky, r-dá se po druhém
lomu do více barevných světel. Mj. 172.,
270. R. se táborem. Šmb. Dub větve na
vše strany r-dá. Us. Pdl.— se kde. R. se
táborem v širém poli, pod širým nebem,
Lpř., kolem mysu, J. Lpř., u lesa na tráv-
níku, mezi horami. Us. Pdl. Rovina před
ním se r-dala. Er. Sl. čít. 54. Noc nad
mořem se r-la. Hrts. — co čím: vodu elek-
trickým proudem. Mj. Látky kysáním se
r-dají. Elektřina se třením r-dá. Mj. 380. —
kudy. Po svahu r-dala se louka. Šml.
Mesiačik stín stranou r-dá. Kyt. — več. R.
bílé světlo v barevné, ZČ., sílu ve složky
konstrukcí nebo počtem. Us. Pdl. Strom se
v haluze r-dá. Brt. — se kam. R-žil se
na rohoži měkkou. Kká. K sl. j. 13.

Rozložitý. R. plocha. Vlč. — R. =
silný atd. Kmet jarý a r.; Muž v plecích
r-tý. Kká. Td. 193., 72.

Rozložní, Situations-. R. plán. Zpr. arch.
VIII. 24.

Rozlúcenie, n. = rozlícení, furor. Ž. kl.
(332.).

Rozlučba, y, f. = rozloučení, Scheidung,
Decomposition, f. Dch., Šd.

Rozlučka, y, f. = rozloučení. Ještě jed-
nou na r-ku podajme si, milá, ručku. Sb.
sl. ps. II. 1. 51., Koll. Zp. I. 61., 122., 200.,
381. — R., diaí^edu: Vz Ndr. 27., Diaeresis,
Rozluka.

Rozlučný. R soud (disjunctio), Dk.,
process (v lučbě), Dch., píseň (na rozlou-

čenou). Sk. — R. = rozlučitelný, trennbar,
auflösbar. Lpř.

Rozlučovací soud, Jd. 25., spojky. Krň.
3. vd. 130.

Rozlučsvěta, y, f., ainga genevensis,
rostl. Slov. Rr. Sb. Kdo ťažko skonáva,
zapije si odvarku tejte rastliny, aby sa
ľahšie mohol so svetom rozlúčiť. Let. Mt
sl. X. 1. 46.

Rozlúchaný = rozmočený. R bota, durch-
nässt. Val. Vck., Brt.

Rozluka Dušičku moji přijmi v svoji
rucě po mého těla r-ce u věčnú radosť.
Pravn. 2678. R. v log., disjunctio. Kade-
řávek. — R. = píseň na rozloučenou, Ab-
schiedslied. Vz Rozlučný. Slov. Vyspevují
r-ky. Chlpk., Rr. Sb., Dbš. Sl. pov. II. 33.

Rozluštění, n., Lösung, f. R. otázky,
sporu. Mus. 1880. 181., 516.

Rozluštitelný, lösbar. R. hádanka. Pdl.

Rozluštiti tajemství, Vrch., rovnici. Rm.

Rozľútenie, n. = rozlícení. Slov. Orl.
III.. 2.

Rozľútený = rozlícený. Slov.

Rozmačkatelný, zerdrückbar. SP. IL
100.

Rozmačkávač, e, m., Quetscher. R. po-
lypu

Rozmačknutý; -ut, a, o, zerdrückt.
Kká.

Rozmagať = rozbití. R. hlavu. Laš. Brt.
D. 262.

Rozmach sil, obrazivosti, duševní, Dk.,
kola. Šp. Kdo jej tiskne k r-chu. Č.

Rozmáchaný také = pomačkaný, ne-
pořádný (o oděvu), schlampet. Mor. Vck.

Rozmachnatěný = tlustý. Cf. Machna.
Slov. Rr. Sb.

Rozmaj, e, m. = vratička. Sbtk. Rostl.
325

Rozmajitosť, i, f. = rozmanitosť, rozlič-
nosť. Slov. Bern. Vz Rozmanitý (dod.).

Rozmajitý = rozmanitý. Slov. Vz toto
v dod.

Rozmajrin, u, m. = rozmarina. Slov.
Bl. Ps. 22. 21.

Rozmajrínik, u, m. = rozmarina. Slov.
Bl. Ps. 33.

Rozmakati, rozmakávati, rozmáknouti =
rozměkati. Slov. Bern.

Rozmaknutí, n., Erweichung, f. Slov.
Bern.

Rozmaknutý, weich geworden. Slov.
Bern.

Rozmandlovati = roztlouci. Čce. Tkč.

Rozmanitosť. Cf. List. fil. 1890. 178.
(Mz.). R. slohu. Vz Vor. St. 46. — R.=
časopis, vyd. J. Hybl v Praze 1816.—1822.
Vz Bačk. Pís. I. 256.

Rozmanitý. R. jablko. Mor. Brt. R. místo
rozmajitý jako zanímati m. zajímati, slov.
rozmajitý. Cf. List. fil. 1890. 178. (Mz.).

Rozmantati = rozmuntati. Slov. Rr. Sb.

Rozmantlati, rozmantlovati = rozkra-
mařiti, utratiti, promarniti. Mus. 1880. 244.

Rozmanžárovati = rozmasařovati, roz-
sekati. Us. Něco na nudličky r. Us. Rgl.

Rozmar = zmar. K záhubě a k r-ru
přichází. Pož. 146. R. = Laune. Také:
Vrtoch, obyčaj (v Podluží. Brt. L. N. II.