Předchozí (608)  Strana:609  Další (610) |
|
|||
609
|
|||
|
|||
Rozlitý. Moře kolem r-té. Lpř. Svrab
po koži r-tý. Wtr. exc. Rozlom, fractio. Poznali sú jeho na r-mě
chleba. Ev. vid. 40. Rozlomiti. Hlavu o výklad záhady si
rozlámati. Mus. Rozloučiti. Ž. kl. 105. 33. — abs. Člo-
věk nerozlúčej. B. mik. Matt. 19. — co = ústrojné látky. KP. — co, se s kým (jak) R-čil se s námi (umřel). Bdl. R. se s někým (prostě), Šml., písemně. Hrts. Roz- lucz mie svietlem (s světlem) tohoto života. Adm. 18. — co več: sloučeninu v prvky. Pdl. Rozloučivosť, i, f., Lösungsfähigkeit, f.
Msr. 60. Rozloudaný = kdo se loudá. Ty loudo
r-ná! Čce. Tkč. Rozloupiti co: hřiešné váhy (rozlámati).
Výb. I. 377. - koho kde. Až mne v hlavě rozlupuje, jak jsem se lekla. Us. Vk. Rozloženosť, i, f., Ausbreitung. Dch.,
Kadeřávek. Rozložený (kde) jak. Hmota stejno-
měrně kolem osy r-ná. ZČ. I. 181. Vypsání pragmaticky r-né. Schlz. Rozložitelnosť, i, f., Zerlegbarkeit, f.
Us. Pdl. Rozložitelný. R. pojem, Dsch. I. 22.,
sloučenina. Rm. Rozložiti. — abs. Ten zase rozkládá (vy-
kládá, povídá). Us. Fč. — co: kopy, Št., svou radu, Lpř., letorasti, křídla. Ž. wit. 79. 12. a Deut. 11. Ucho r-dá složený dojem. Dk. Aesth. 248. — co jak. R. něco zevrubně, do podrobna, živě. Us. Lpř., Jrsk. R. sílu do dvou složek; Prochází-li světlo sluneční skrze rozličné látky, r-dá se po druhém lomu do více barevných světel. Mj. 172., 270. R. se táborem. Šmb. Dub větve na vše strany r-dá. Us. Pdl.— se kde. R. se táborem v širém poli, pod širým nebem, Lpř., kolem mysu, J. Lpř., u lesa na tráv- níku, mezi horami. Us. Pdl. Rovina před ním se r-dala. Er. Sl. čít. 54. Noc nad mořem se r-la. Hrts. — co čím: vodu elek- trickým proudem. Mj. Látky kysáním se r-dají. Elektřina se třením r-dá. Mj. 380. — kudy. Po svahu r-dala se louka. Šml. Mesiačik stín stranou r-dá. Kyt. — več. R. bílé světlo v barevné, ZČ., sílu ve složky konstrukcí nebo počtem. Us. Pdl. Strom se v haluze r-dá. Brt. — se kam. R-žil se na rohoži měkkou. Kká. K sl. j. 13. Rozložitý. R. plocha. Vlč. — R. =
silný atd. Kmet jarý a r.; Muž v plecích r-tý. Kká. Td. 193., 72. Rozložní, Situations-. R. plán. Zpr. arch.
VIII. 24. Rozlúcenie, n. = rozlícení, furor. Ž. kl.
(332.). Rozlučba, y, f. = rozloučení, Scheidung,
Decomposition, f. Dch., Šd. Rozlučka, y, f. = rozloučení. Ještě jed-
nou na r-ku podajme si, milá, ručku. Sb. sl. ps. II. 1. 51., Koll. Zp. I. 61., 122., 200., 381. — R., diaí^edu: Vz Ndr. 27., Diaeresis, Rozluka. Rozlučný. R soud (disjunctio), Dk.,
process (v lučbě), Dch., píseň (na rozlou- |
čenou). Sk. — R. = rozlučitelný, trennbar,
auflösbar. Lpř. Rozlučovací soud, Jd. 25., spojky. Krň.
3. vd. 130. Rozlučsvěta, y, f., ainga genevensis,
rostl. Slov. Rr. Sb. Kdo ťažko skonáva, zapije si odvarku tejte rastliny, aby sa ľahšie mohol so svetom rozlúčiť. Let. Mt sl. X. 1. 46. Rozlúchaný = rozmočený. R bota, durch-
nässt. Val. Vck., Brt. Rozluka Dušičku moji přijmi v svoji
rucě po mého těla r-ce u věčnú radosť. Pravn. 2678. R. v log., disjunctio. Kade- řávek. — R. = píseň na rozloučenou, Ab- schiedslied. Vz Rozlučný. Slov. Vyspevují r-ky. Chlpk., Rr. Sb., Dbš. Sl. pov. II. 33. Rozluštění, n., Lösung, f. R. otázky,
sporu. Mus. 1880. 181., 516. Rozluštitelný, lösbar. R. hádanka. Pdl.
Rozluštiti tajemství, Vrch., rovnici. Rm.
Rozľútenie, n. = rozlícení. Slov. Orl.
III.. 2. Rozľútený = rozlícený. Slov.
Rozmačkatelný, zerdrückbar. SP. IL
100. Rozmačkávač, e, m., Quetscher. R. po-
lypu Rozmačknutý; -ut, a, o, zerdrückt.
Kká. Rozmagať = rozbití. R. hlavu. Laš. Brt.
D. 262. Rozmach sil, obrazivosti, duševní, Dk.,
kola. Šp. Kdo jej tiskne k r-chu. Č. Rozmáchaný také = pomačkaný, ne-
pořádný (o oděvu), schlampet. Mor. Vck. Rozmachnatěný = tlustý. Cf. Machna.
Slov. Rr. Sb. Rozmaj, e, m. = vratička. Sbtk. Rostl.
325 Rozmajitosť, i, f. = rozmanitosť, rozlič-
nosť. Slov. Bern. Vz Rozmanitý (dod.). Rozmajitý = rozmanitý. Slov. Vz toto
v dod. Rozmajrin, u, m. = rozmarina. Slov.
Bl. Ps. 22. 21. Rozmajrínik, u, m. = rozmarina. Slov.
Bl. Ps. 33. Rozmakati, rozmakávati, rozmáknouti =
rozměkati. Slov. Bern. Rozmaknutí, n., Erweichung, f. Slov.
Bern. Rozmaknutý, weich geworden. Slov.
Bern. Rozmandlovati = roztlouci. Čce. Tkč.
Rozmanitosť. Cf. List. fil. 1890. 178.
(Mz.). R. slohu. Vz Vor. St. 46. — R.= časopis, vyd. J. Hybl v Praze 1816.—1822. Vz Bačk. Pís. I. 256. Rozmanitý. R. jablko. Mor. Brt. R. místo
rozmajitý jako zanímati m. zajímati, slov. rozmajitý. Cf. List. fil. 1890. 178. (Mz.). Rozmantati = rozmuntati. Slov. Rr. Sb.
Rozmantlati, rozmantlovati = rozkra-
mařiti, utratiti, promarniti. Mus. 1880. 244. Rozmanžárovati = rozmasařovati, roz-
sekati. Us. Něco na nudličky r. Us. Rgl. Rozmar = zmar. K záhubě a k r-ru
přichází. Pož. 146. R. = Laune. Také: Vrtoch, obyčaj (v Podluží. Brt. L. N. II. |
||
|
|||
Předchozí (608)  Strana:609  Další (610) |