616

Rozprcanec, rozprckanec, nce, m. =
kdo pořád prcká. Mor. Šd.

Rozprcati = zmařiti, prochoditi. R. den.
Cf. Rozfrcati. Tkč.

Rozprckaný, vz Prckati. Má paní mandu
r-nou Mor. Šd.

Rozprděný; -ěn, a, o. Chodí jaksi r-ný
(lozhněvaný). Čce. Tkč.

Rozprdoliti se = rozpovídati se. Na
Hané. Bkř.

Rozpřehlý = rozbředlý, řídký. R. bláto.
Mor. Bkř.

Rozprestreť = rozprostříti. Slov. Bern.

Rozprchle, zerstreut. Bern.

Rozprchlený = rozhněvaný. Němc. VII.
65.

Rozprchnouti. Cf Mkl. Etym. 242. —
se kam: na lup. Kká. — se před kým.
Mlhy před sluncem se rozprchávají. Us. Pdl.

Rozpřísti co: děj, Jir., řeč, Schlz.,
dlouhý řetěz myšlének. Vrch. — co s kým:
hovor, Šml., řeč. Lpř. — kdy kde. V po-
slední době rozpředl se v časopisectvu
o věci této prudký boj. Pr. 1884. 87. — se.
R-dl se boj, Čch.; r-dla se rozmluva. Osv.,
Dch.

Rozprliť sa nač = rozhněvati. Slov.
Lipa I. 45.

Rozprodati co jak: zboží za fatku.
Us. Pdl.

Rozprodej, e, m., Ausverkauf, m. Dch.

Rozpronajímati, alles verpachten. Us.
Šd.

Rozprostíravosť. Pal. Rdh. I. 390.

Rozprostraněný; -ěn, a, o, ausgebreitet.
Každá hmota jest r-ná. Mj. 4.

Rozprostraniti co: meze. Pal. Rdh. I.
69. — se čím. Rtuť, voda atd. teplem se
r ňuje. Stč., Mj. 112., Kod.

Rozprostranivosť. Mj. 106., 115., Mus.
1888. 204.

Rozprostranivý. R. síla. Mj. 137., 112.,
NA. III. 105.

Rozprostraňovaci, erweiternd. NA. III.
104.

Rozprostříti co: ruce. Ž. wit. 87. 10.
— co kam. R-střel mezi lid (rozšířil spisem
atd ). Kom. — se kam. Ovzduší r-rá se do
výše asi osm mil. ZČ. — se kde: na zemi.
Sv. ruk. 337. — koho kdy. V smutcé
r-střel si mě, dilatasti. Ž. wit. 4. 2.

Rozproudění, n. Prsa jeho vlnila se
v r. hbitém. Hdk.

Rozprouditi se kde. Boj na všech
stranách se r-dil, po celé krajině. Dch.

Rozpršeti. Za St. skl. polož: Alx. V. v.
264. (HP. 7.). Z hmoty věčné, neobsáhlé
ohnivým se deštěm r-šely (hvězdy). Čch.
Bs. 61.

Rozprtiti, vz Rozpreati. Tkč.

Rozpruditi. List. fil. XIV. 182. Krev se
mu r-vala. Tbz.

Rozprýskati. Voda se r-kuje. Č. — se
več. Zlaté klíče v tisíc jisker se r-knuly.
Čch. Petrkl. 56.

Rozptyl světla. Mj., ZČ. III. 152.

Rozptýlený. Cierkev po světě r-ná. Us.
Pdl. Světlo odrazem r-né. ZČ. III. 35.

Rozptýleti, vz. Rozptýliti. Aby neroz-
ptýlel, disperdere. Ev. olom. 182. R-lel a

dal chudým. Ib. 186. — se kde jak. Hmoty
malé spojivosti r-lují se v kapalině v ma-
lých částinkách na vše strany. Mj 21.

Rozptýlivosť, i, f. Dk. Aesth. 20., 562.

Rozptylný. R. čočka, Šv., ZČ. III. 171.,
síla. ZČ. III. 152.

Rozptylování pozornosti. Us. Pdl.

Rozpučení jarní. Č. Ku. š. 88.

Rozpučiti se jak: na poly. B. mik. Act.
1. 18. — se čím: hořem. Sš. P. 94. — se
proč. Mé srdce se r-či pro tvé muky.
Pravn. 1165. — co: okno (rozbiti). Mor.
Brt. D. 262.

Rozpuchnatý, aufgeblasen. Ssk.

1. Rozpuk jarní. Osv. — R. = rostl. Cf.
Rosc. 159., Rstp. 711., Mllr. 33., Ott. V. 356.

2. Rozpuk. Cf. List. fil. XV. 172. Kdo
na r-ka vstoupne, tomu prý so noha roz-
pukne. U Kr. Hrad. Kšť.

Rozpuka, rostl. Cf. Rstp. 74., List. fil.
172.

Rozpuklina. Cf. List. fil. 172.

Rozpuklý od zimy. Dch.

Rozpůlný. Vz Plocha.

Rozpumpovati, das Pumpen ins Werk
setzen. — R. = rozhoupati. Těžký kámen
oběma rukama r. a pak hoditi. — se =
rozběhnouti se, přichystati se ke skoku. ČT.
Tkč.

Rozpur, u, m. = rozpor, rozporek. Slez.
Šd.

Rozpustilství, n. = rozpustilost'. Dk.
Aesth. 378.

Rozpustiti, liquefacere. Ž. wit. 147. 18.
— co: lid, Let. 111., hromadu. — co kudy:
vlasy po ramenech. Sv. ruk 335. — co od-
kud. Lid od sebe r-stil. Výb. II. 833. —
jak : vojska přes zimu. J. Lpř.- kdy.
V masopusty r-lo (roztálo). Brt. D. — co
komu: Pražanům uzdu. Bart. 203.

Rozpustlivosť. Šfk. Ruk. 116., 117.

Rozpustně = rozpustile. Slov. Bern.

Rozpustnosť. Cf. Rm. 74., Šfk. Ruk. 120.

Rozpustný = rozpustlivý. R. látky. ZČ.
I. 397. — jak. Sůl snadno r-ná. Us. Pdl. —
kde: ve vodě, v líhu. Kk. Fys. 60., Rm.

Rozpustovati = býti rozpustilým. U Kr.
Hrad. Kšf.

Rozpúščka, y, f. = tání. Vz Vincencín.
Brt. v Obz. 1888. 217.

Rozpušťadlo, Schmelzmittel, n. O r-dlech
vz KP. VI. 170. nu.

Rozpuštěné, losgelassen. Lpř. Sl. I. 54.

Rozpuštění = povolení, rozpustilosť. R.
nestydatá. Zbrt. 166.

Rozpuštěný čím: vlasy vichrem r-né.
Osv. 1. 378. — R. = nevázaný. Výb. I. 585.,
List. fil. 1887. 262., Let. 136. Očí střehúc
ot dívánie r-ho. St. Kn. š. 48.

Rozputnati. R-tnal šohajek štyry koně
vrané. Brt. N. p. I. 315.

Rozpylec. Cf. Rstp. 33.

Rozrabovati, ausrauben. — R. = pře-
házeti. Všecko mi tu rozrabuješ. ČT. Tkč.

Rozrada = odrada. Pk.

Rozřadí, n. = rozřad. Lpř.

Rozradilka, y, f. = bojínek luční. Rt.

Rozraditi komu co. Us.

Rozradostnění, n., freudige Stimmung.
Jrsk., Dk.