617

Rozradostněný; -en, a, o, freudig ge-
stimmt. R. matka, Jrsk., mysl. Dk.

Rozradostniti koho čím. Us.

Rozřadování, n., vz Rozřadění. Lpř.

Rozradovaný; -án, a, o, freudig ge-
stimmt. Jrsk.

Rozrachaný; -án, a, o = rozbitý, roz-
házený. R. vůz, trakař a p. U Kr. Hrad
Kšť.

Rozřáchati = ve sněhu neb ve vodě roz-
máčeti. U Kr. Hrad. Kšf. Rozřáchané boty.

Rozrachotiti = rozviklati. R. vůz jízdou,
stůl strkáním. Celý jsem se r-til (špatnou
jízdou roztřásl). Us. Tkč, Rjšk.

Rozřachta, vz Rozřechta (dod.).

Rozrameněný; -en, a, o, in Arme,
Zweige auslaufend. R. ořešák. Ntr. VI. 281.

Rozrameniti se, in Arme, Zweige aus-
laufen. Haluzy sa v šíř r-ly. Sldk. 572.

Rozrampati = rozdrápati. Čce. Tkč.

Rozrancaný = břicháč (kdo má ranec).
ČT. Tkč.

Rozrandati, rozrundati = proběhati. R.
čas Rundo rozrandaná! Čce Tkč.

Rozřásněný; -en, a, o, entfaltet. Vz Rst.
486.

Rozrasovati (val. rozrasirovať) = na
kousky roztrhati. Brt. D. 160.

Rozratený; -en, a, o, v bot., finger-
förmig gestaltet. R list. Hdž. Čít. 197.

Rozratolestiti. Šf. III. 533.

Rozrazil, rostl. Cf. Dlj. 61, Rosc. 135.,
Rstp. 1142, 1147., Mllr. 110., 111.

Rozrazilka, y, f. = rozrazil potoční,
veronica beccabunga Vz Rstp. 1148.

Rozrazilovitý. Cf. Rstp. 1136, 1147.

Rozraziti, concutere. Ž. wit. 28. 8.

Rozrážať si něco = vyrážeti z hlavy.
Brt. D. 262.

Rozrážlivý = rozrazivý, zerschlagend.
Rk.

Rozřečí, n., Dialekt, Jargon, n., hrvát.
Šd.

Rozřediti, rozřeďovati.

Rozřehniti se = rozesmáti se. Řehnile
r-ný! Čce. Tkč.

Rozřechta, rozřachta, y, f a m., Lacher,
Lacherin. V. Vondrák.

Rozrejniti nitro. Dk. Aesth. 627.

Rozremsati něco = rozhlodati. Myš
r-la pytel. U Kr. Hrad. Kšť.

Rozremtati = rozrýpati. Jídlo r. Čce.
Tkč.

Rozřešení rovnice, Šim., záhady, Mus.,
dissonance, Dk., úlohy, otázky. Us. Pdl.

Rozřešený; -en, a, o. Dávám něco na
r-nou, gebe etwas zu entscheiden. Lpř. Sl.
18.

Rozřešiti = rozhodnúť. Biel. Uh. 3. —
co: záhadu. Stč. zem. 151., Mus. 1880. 425.
— co čím: mečem. Osv. I. 118. R. úlohu
početní složitým způsobem. Us. Pdl. — jak.
Na dobro něco r. Osv. Na základě něčeho
něco r. Osv. I 520. — se. Opět se voda
r-ší (změní). Alx. V. v. 2210. (HP. 53.).

Rozřevniti, exacerbare. R-vnil hospo-
dina hřiešník. Ž. wit. 9. 4. (25.).

Rozřez, u, m. = rozřezáni, rozříznutí,
Schnitt, Aufschnitt, m. R. zašiti. Phľd. VII.
250.

Rozřezati. List. fil. 1878. 207.

Rozřezávač, e, m., Zerschneider. NA.

Rozřezina, y, f., Schnittöffnung, f.,
horvát. Šd.

Rozřídlý, vz Rozředlý. Us. Tkč.

Rozřídnouti, vz Rozřednouti. Us. Tkč.

Rozříkati. Rozříkej mu to (rozmluv);
Ještě si to r-kám (rozvážím). ČT. Tkč.

Rozroditi. Některá (šlechtická) rodina
tak se r-la, že její příbuznosti rodové podle
jmen poznati nelze. Pk.

Rozrochati = rozryti. Svině r-ly zahradu.
U Kdýně. Rgl.

Rozrojený; -en, a, o. Včely r-né po
vrších. Č. Kn. š. 297.

Rozrojiti se kudy. Tisíce exemplářů
r-ly se Europou. Msr, SP. II. 296. — se
komu kde. Vzpomínky r-ly se mu v Hlavě.
Kos.

Rozroprcati, vz Rozprcati. Čce. Tkč.

Rozrostek, stku, m. = prostřední, vál-
covitý a dutý oddíl kosti ramenní. Ott. IV.
546.

Rozrotiti. Měsíčky (rostl.) se r-ly (hojně
rozrostly). U Kdýně. Rgl.

Rozrub, u, m., Repartition. Slov. Rr. Sb.

Rozrubiti, il, en, ení, repartiren. Slov.
Rr. Sb.

Rozrúcanina, y, f. = zřícenina. Slov.
Šd

Rozrúcať = sbořiti. Každý dobytý zá-
mok dal r. Slov. Let. Mt. sl. IX. 1. 49. —
Bern.

Rozručaný; -án, a, o = rozeřvaný; roz-
léhavý. R. jek (vody). Slov. Sokl. II. 25.

Rozručať sa = rozryčeti se, anfangen
zu brüllen. Slov. Bern.

Rozruch vnitřní Čch. L k. 62., společ-
nosti. Dk.

Rozrucha, y, f. Všaks opět, z té mdloby
vyšed, zlomil peklo v tej r-šé a navrátil
všecky duše k jich dědinám. Pravn. 235.

Rozruchaný; -án, a, o. V dům r-ný
pořádek uvésti. Čch. Živ.

Rozrumený; -en, a, o = v rum obrácený.
R. zámky. Phľd. III. 3. 301.

Rozrumiti = rozbořiti, in Schutt ver-
wandeln. Vz Rozrumovati, Rozrumený (dod.).
R-miť sa Tatra nedá. Phľd. III. 3. 282.

Rozrumplovati = rozedříti. Gatě r. Val.
Brt D. -263.

Rozrumy, pl. f. = zříceniny. Slov. Phľd.
III. 3. 282.

Rozruncaný; án, a, o = rozbručený.
Runca r-ná! Čce. Tkč., Rgl.

Rozrundati, vz Rozrandati.

Rozrunditi = rozházeti, rozcuchati, roz-
hněvati. Je všecek r-ný. Us. Rgl., Rjšk.

Rozruntěný; -ěn, a, o = rozbořiti, zni-
čiti. Hrad požiarom r-ný. Slov. Sokl. II. 34.

Rozruntiti = rozbořiti, strhati, zničiti.
Rieka r-tí násyp. Slov. Toth. Trenč. m. 146.

Rozrušenína, y, t. = látka rozrušením
jiné povstalá. SP. II. 101.

Rozrušený. R. poměry. Dch. — jak.
Mysl až do chorobna r-ná. Šml. — čím.
Duše děsem r-ná. Čch. Dg. 691.

Rozrušiti. Cf. List. fil. 1890. 196., 197.
(Mz.) — co: zákony. Mus. 1880. 487. — co
čím. Šml. I. 36., Tš. Laok. 48. — jak. Až



	617

	Rozradostněný; -en, a, o, freudig ge- stimmt. R. matka, Jrsk., mysl. Dk. Rozradostniti koho čím. Us. Rozřadování, n., vz Rozřadění. Lpř. Rozradovaný; -án, a, o, freudig ge- stimmt. Jrsk. Rozrachaný; -án, a, o = rozbitý, roz- házený. R. vůz, trakař a p. U Kr. Hrad Kšť. Rozřáchati = ve sněhu neb ve vodě roz- máčeti. U Kr. Hrad. Kšf. Rozřáchané boty. Rozrachotiti = rozviklati. R. vůz jízdou, stůl strkáním. Celý jsem se r-til (špatnou jízdou roztřásl). Us. Tkč, Rjšk. Rozřachta, vz Rozřechta (dod.). Rozrameněný; -en, a, o, in Arme, Zweige auslaufend. R. ořešák. Ntr. VI. 281. Rozrameniti se, in Arme, Zweige aus- laufen. Haluzy sa v šíř r-ly. Sldk. 572. Rozrampati = rozdrápati. Čce. Tkč. Rozrancaný = břicháč (kdo má ranec). ČT. Tkč. Rozrandati, rozrundati = proběhati. R. čas Rundo rozrandaná! Čce Tkč. Rozřásněný; -en, a, o, entfaltet. Vz Rst. 486. Rozrasovati (val. rozrasirovať) = na kousky roztrhati. Brt. D. 160. Rozratený; -en, a, o, v bot., finger- förmig gestaltet. R list. Hdž. Čít. 197. Rozratolestiti. Šf. III. 533. Rozrazil, rostl. Cf. Dlj. 61, Rosc. 135., Rstp. 1142, 1147., Mllr. 110., 111. Rozrazilka, y, f. = rozrazil potoční, veronica beccabunga Vz Rstp. 1148. Rozrazilovitý. Cf. Rstp. 1136, 1147. Rozraziti, concutere. Ž. wit. 28. 8. Rozrážať si něco = vyrážeti z hlavy. Brt. D. 262. Rozrážlivý = rozrazivý, zerschlagend. Rk. Rozřečí, n., Dialekt, Jargon, n., hrvát. Šd. Rozřediti, rozřeďovati. Rozřehniti se = rozesmáti se. Řehnile r-ný! Čce. Tkč. Rozřechta, rozřachta, y, f a m., Lacher, Lacherin. V. Vondrák. Rozrejniti nitro. Dk. Aesth. 627. Rozremsati něco = rozhlodati. Myš r-la pytel. U Kr. Hrad. Kšť. Rozremtati = rozrýpati. Jídlo r. Čce. Tkč. Rozřešení rovnice, Šim., záhady, Mus., dissonance, Dk., úlohy, otázky. Us. Pdl. Rozřešený; -en, a, o. Dávám něco na r-nou, gebe etwas zu entscheiden. Lpř. Sl. 18. Rozřešiti = rozhodnúť. Biel. Uh. 3. — co: záhadu. Stč. zem. 151., Mus. 1880. 425. — co čím: mečem. Osv. I. 118. R. úlohu početní složitým způsobem. Us. Pdl. — jak. Na dobro něco r. Osv. Na základě něčeho něco r. Osv. I 520. — se. Opět se voda r-ší (změní). Alx. V. v. 2210. (HP. 53.). Rozřevniti, exacerbare. R-vnil hospo- dina hřiešník. Ž. wit. 9. 4. (25.). Rozřez, u, m. = rozřezáni, rozříznutí, Schnitt, Aufschnitt, m. R. zašiti. Phľd. VII. 250.	Rozřezati. List. fil. 1878. 207. Rozřezávač, e, m., Zerschneider. NA. Rozřezina, y, f., Schnittöffnung, f., horvát. Šd. Rozřídlý, vz Rozředlý. Us. Tkč. Rozřídnouti, vz Rozřednouti. Us. Tkč. Rozříkati. Rozříkej mu to (rozmluv); Ještě si to r-kám (rozvážím). ČT. Tkč. Rozroditi. Některá (šlechtická) rodina tak se r-la, že její příbuznosti rodové podle jmen poznati nelze. Pk. Rozrochati = rozryti. Svině r-ly zahradu. U Kdýně. Rgl. Rozrojený; -en, a, o. Včely r-né po vrších. Č. Kn. š. 297. Rozrojiti se kudy. Tisíce exemplářů r-ly se Europou. Msr, SP. II. 296. — se komu kde. Vzpomínky r-ly se mu v Hlavě. Kos. Rozroprcati, vz Rozprcati. Čce. Tkč. Rozrostek, stku, m. = prostřední, vál- covitý a dutý oddíl kosti ramenní. Ott. IV. 546. Rozrotiti. Měsíčky (rostl.) se r-ly (hojně rozrostly). U Kdýně. Rgl. Rozrub, u, m., Repartition. Slov. Rr. Sb. Rozrubiti, il, en, ení, repartiren. Slov. Rr. Sb. Rozrúcanina, y, f. = zřícenina. Slov. Šd Rozrúcať = sbořiti. Každý dobytý zá- mok dal r. Slov. Let. Mt. sl. IX. 1. 49. — Bern. Rozručaný; -án, a, o = rozeřvaný; roz- léhavý. R. jek (vody). Slov. Sokl. II. 25. Rozručať sa = rozryčeti se, anfangen zu brüllen. Slov. Bern. Rozruch vnitřní Čch. L k. 62., společ- nosti. Dk. Rozrucha, y, f. Všaks opět, z té mdloby vyšed, zlomil peklo v tej r-šé a navrátil všecky duše k jich dědinám. Pravn. 235. Rozruchaný; -án, a, o. V dům r-ný pořádek uvésti. Čch. Živ. Rozrumený; -en, a, o = v rum obrácený. R. zámky. Phľd. III. 3. 301. Rozrumiti = rozbořiti, in Schutt ver- wandeln. Vz Rozrumovati, Rozrumený (dod.). R-miť sa Tatra nedá. Phľd. III. 3. 282. Rozrumplovati = rozedříti. Gatě r. Val. Brt D. -263. Rozrumy, pl. f. = zříceniny. Slov. Phľd. III. 3. 282. Rozruncaný; án, a, o = rozbručený. Runca r-ná! Čce. Tkč., Rgl. Rozrundati, vz Rozrandati. Rozrunditi = rozházeti, rozcuchati, roz- hněvati. Je všecek r-ný. Us. Rgl., Rjšk. Rozruntěný; -ěn, a, o = rozbořiti, zni- čiti. Hrad požiarom r-ný. Slov. Sokl. II. 34. Rozruntiti = rozbořiti, strhati, zničiti. Rieka r-tí násyp. Slov. Toth. Trenč. m. 146. Rozrušenína, y, t. = látka rozrušením jiné povstalá. SP. II. 101. Rozrušený. R. poměry. Dch. — jak. Mysl až do chorobna r-ná. Šml. — čím. Duše děsem r-ná. Čch. Dg. 691. Rozrušiti. Cf. List. fil. 1890. 196., 197. (Mz.) — co: zákony. Mus. 1880. 487. — co čím. Šml. I. 36., Tš. Laok. 48. — jak. Až