618

na dno koho r. Tbz. — se proč. Jakžko-
livěk ta jízda se jest (pro mor) r-la (poka-
zila). Výb. II. 1254.

Rozruta, y, f. = rozrúcanina. Slov. Hdž.

Rozrútiti, vz Rozrúcati. Slov. Šd.

Rorůznění, n., Scheidung, f. Dk. P. 17.

Rozrúzněnosť, i, f., Verschiedenheit, f.
Dk. P. 62.

Rozrůzněný; -ěn, a, o, geschieden, ge-
trennt, unterschieden. R. představy. Dk. P.
32.

Rozrůzniti látku. Šf. Strž. I. 6.

Rozrýhati, zerfurchen. Kůru nožem r.
Tč.

Rozrýpati, rozrýpnouti. R. si na hubě
strup. Us. Šd.

Rozryti. — co. Obličej četné r-valy
vrásky. Čch. Výkřik srdce r-vající. Zr. Údolí
hory r-vá Us. Pdl. — co komu. Žal mi
srdce r-vá. Čch. — co jak: až na dno.
Pt.

Rozrytý, durchfurcht, zerklüftet, zer-
wühlt. Čelo vráskami r-té. Šml., Kká

Rozsadění, n. = rozsazení. Slov. Bern

Rozsaditi, plantare. Ž. wit. 77. 9. — co
čím: kysličníkem. S. N. X. 217. — koho
jak. Rdí na dvé jeho (roztrhne). Marg. v.
341. — koho kam: do vesnic. J. Lpř. —
se. Vz Nadíti se (dod.). — se kdy kde.
V sedmém století usazovali se Slované
i v Malé Asii. Šmb. S. I 270.

Rozsadlina = rozsedlina. Slov. Phľd.
VII 65.

Rozsáhle, ausgedehnt. Lpř.

Rozsáhlý. R. opatření, literatura, pří-
pravy, prax (lékařská atd ), Us., vyhlídka,
Šml., studia. Sbn.

Rozsakrovati = prokleti. — koho. ČT.
Tkč.

Rozsápati. Mkl Etym. 27. Simson, jenžto
r-pal lva ode tlamy po útrobu spráhlou.
Kká.

Rozsatoniti se na koho = rozlobiti se.
Pro tu nadávku se naň r-nil. U Kr. Hrad.
Kšť.

Rozsazení, n. Geografické r. národů,
Vertheilung. Ndr. Lub.

Rozsažnosť, vz Rozsažitosť. Psp.

Rozsažný, vz Rozsažitý. Psp.

Rozsedalý, zerborsten, zerbrochen. Rst.
486.

Rozsedění, n., die Spaltung, das Bersten.
R. skály (při Kristově smrti). Sv. ruk. 296

Rozsedlina na bradavkách. Vz Kžk. Por.
445. — Cf. Slov. zdrav. 333

Rozsedlinovitý = rozsedlinatý. R. lišej,
eczema rhagadiforme.

Rozsedlý. R. údolí, Stč., hornina. NA.
— R. = usedlý, ansässig Venedové tam
r-dlí; Slované v Uhřích r-dlí; Hlavní větev
po Moesii r-dlá slula Slované. Šf. Strž. I.
154., II. 168., 251

Rozsekanosť, i, f. = rozkouskovanosť.
Dk. Aesth. 325.

Rozsekati v hrnčířství = vypálené ná-
dobí od sebe odděliti. Vchř.

Rozseti, vz Rozsíti.

Rozsídlení, n., Ansiedelung, f. R. ná-
rodů; R.-se kmene v zemi. Šf. Strž. I. 449.,
II. 244.

Rozsídlený; -en, a, o, angesiedelt. R-ni
jsouce po nábřeží mořském. Šf. Strž. II.
285.

Rozsiesti. Vz List. fil. 1878. 208.

Rozsilniti. R-li sú se nade mnú. Ž. wit.
17 18.

Rozsíti co kde. Jason rozsil je (zuby)
na poli. Troj. 27. a.

Rozsív, gt. rozsevu, m. = rozsev. Laš. Tč.

Rozsívatel, e, m., vz Rozsévač. R. víry.
Šf Strž. II. 11.

Rozsivka, diatoma, Schnittalge, f., rostl.
Vz Rstp. 1880, Ott III. 45., Rosc. 54.

Rozsivkovitý. R. rostliny, diatomeae.
Vz Rstp. 1846., 1879.

Rozsivkový. R hlína. NA. V. 550.

Rozskakující-se, elastisch aufspringend.
Vz Rst. 486.

Rozskočiti se jak: na tisíc kusů. Er.

— se kudy. Po polích se rozskákali. Č.
Kn. š. 98.

Rozskotačiti se = rozdováděti se. Us.
Tkč.

Rozskřečený = rozčepýřený, rozježený.
Mor. Vck.

Rozskřípati co kde: mezi zuby (roz-
drtiti). Mor. Brt.

Rozskvirlý vosk, cera liquescens. Ž.
wit. 21. 15. Vz Skvřieti a násl.

Rozskvřieti, liquefacere. Ž. pod. 74. 4.
Rozeskřvěla jest země, linquefacta est. Z.
wit. 74. 4. Vz Rozeskvřieti.

Rozskvrlý, vz Rozeskvrlý, Ž. wit. 249.
(konec).

Rozsladiti. V těle celém život se roz-
slazuje. Č. Kn. š. 100.

Rozslazení, n. R. sluchu. Č. Kn. š. 202.

Rozslzeti se komu čím. Oko slastí se
mu r-lo, es traten ihm Thränen in die
Augen. Šml.

Rozsmejčiti, il, en, ení, zerfegen. — co
čím: pavučiny smetákem. Us. Tkč.

Rozsmeknouti se. Jen se nerozsmekni,
vrtké štěstí Č. Kn. š. 216. — se k čemu.
Rty k písni se r-kli. Čch. Bs. 174. — se
kde. Strašná propasť se mezi nimi r-kla.
Us. Dbv.

Rozsmilniti se. Za Št. polož: Kn. š. 86.

Rozsmraděný; -ěn, a, o = kdo smrdí.
Sumrndo r-ná. ČT. Tkč.

Rozsmrděný ; -ěn, a, o = rozsmraděný,
rozkaděný. ČT. Tkč.

Rozsmutiti se nad čím = rozsmutniti.
Rzm. Štf. 7., Ntr. VI. 217.

Rozsobáš, e, m., Ehescheidung, f. Slov.
Ntr VI. 167., Let. Mt. sl. X. 1. 29.

Rozsocha. V MV. pravá glossa. Pa. 23.

— R. národu. Šf. Strž. II 54.
Rozsochacený; -en, a, o, wiederholt-
gabelästig. Vz Rst. 486.

Rozsochaný; án, a, o, gabelästig. Vz
Rst. 486., Slb. XLV.

Rozsochatka, Gabeltang, m Vz Rstp.
1850.

Rozsochatý. R. větev, Vrch., peň, Us.,
rohy (jelení), Ezp. 2339., postava. Koll. III.
285. Dáváš r-té otázky a žádáš kulatých
odpovědí (dáváš drsnou otázku a chceš
hladkou odpověď). Slez. Šd., Brt. v Obz.
1889. 93.