624

Kráva muškátu r-mí. Km. R-mí tomu, jako
když kočka kouká do kalendáře, u Žamb.
Dbv., jako žába ořechu, cigán pluhu, tele
varhanám. VSlz. I. 236. — co. Já tu neroz-
umiem jiné proměny, jen . .; Což r-miem,
to píši; Ale to oni jinak r. chtie. Št. Kn. š.
19., 25., 137. Jenž r-mie (zná) vše skutky.
Ž. wit. 32. 15. R. koho m. komu, cf. Pal.
Rdh. I. 192. — co čím. Tiem slovem ,je-
diného' móžem r. aneb syna jeho jediného
aneb . . .; Nebem móžem r. duch člověčí a
zemí tělo ; R. tiem pohanským králem hřiech
smrtedlný. Št. Kn. š. 18., 52., 124. — při
čem. R-mějíce lépe při víře nežli on Bart.
449. — jak. Rozumím-li dobře, tedy . . .
Us. Pdl. — nač. Vykládači nesrovnávají
se, má-li (řeka) na Dněpr nebo Don roz-
umína býti. Šf. Strž. I. 390. — kde (na
čem). Na něco r. (znáti) nedala. Pož. 287.
— se do čeho. Ta sa r mela do všako-
vých vecí. Slov. Orl. II. 324. — kdy. Kdo
ve 30. roce ničemu nerozumí. Exc.

Rozumice. Za St. skl. polož: , Sv. ruk.
392.

Rozumitelný. R. písmo. Dač. I. 2.

Rozumnosť. Od malička r. naše začíná.

Rozumnostný, rationalis. V.V.

Rozumný (rozomný), intellegens. Ž. wit.
52. 3., 13. 2. Spojenství to nemělo r-ho zá
kladu. Šbr. Fr. Bytosť bytně r-ná. Hlv.
Z duše r-né jsa a z masa člověčieho. Št.
Ku. š. 12., 15. R. ani tomu neškodí, komu
se mstí. Hkš. exc. Silnějšímu r. ustoupí.
Exc. — R. = rozumějící. K vojně, Alx.V.
v. 1670. (HP. 40.), k hospodářství. Hr. rk.
65., k boji, Hus Post., k víře. Tkadl. 44. b.
K bojóm a zvláště na moři velmi r. Pass.
mus. 426. Jsem lékař ke všem ranám r.
Ezp. 2065. — v čem: v bojích. Výb. I.
463. — R. = podlé rozumu učiněný. R.
studium. J. Lpř. — R. = srozumitelný. Li-
terami r-nými děj zaznamenán; V jazyku
r-ném (zpívati). Bart. 28. Sv. učenníci pro
rozličné bludy kacieřské rozumější řečí po-
psali sú vieru. Št. Kn. š. 13. 23.

Rozumově knihy sepsati, auf Vernunft
sich stützend. R. mravný. Kzl. 181.

Rozumovědec, dce, m. Vch. Ar. II. 7.

Rozumovosť, Rationalität, f. Msr. Konkr.
log. 6. R. krásna. Dk. Aesth. 74.

Rozumový. R. láska, pozornosť, postup,
žádosť, Dk., bytosť, ctnosti, poznání, pravda,
vidění, život, Hlv , duše, Lenz, mravověda,
MP., ponětí. ZČ. I. 3.

Rozumpata, y, m. a f. = rozumbrada.

Rozundati. Cf. Prk. Stud. o dad. §. 4.
Prali se, nemohli jich žádnou věcí r. Wtr.

Rozuzděný; -ěn, a, o, entfesselt. R.
vášně. Kos.

Rozuzlec, zlce, m., cladosporium, Ast-
sporling, m., plíseň. Vz Rstp. 1980 R.
Röslerův, c. Roesleri. Čes. vinař. 1883. 41.,
KP. V. 171.

Rozvad, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 125.

Rozvádať = zrazovati. — koho s čeho.
Mor. Brt. D. 263.

Rozvadce. Jir. Ruk. I. 432.

Rozváděcí, Vertheilungs-. R. přístroj,
Mj. 139., NA. V. 280., Šmr. 86., šoupátko,
Šmr. 147., Zpr. arch., roura Us. Pdl.

Rozváděč, e, m. R parní, Dampfverthei-
ler, m. Šp. R. elektřiny. Us.

Rozvadek. V r-cích prsty mu přeťal.
Dač. I. 92. V r-cích za vrch ho uchytili a
rvali. NB. Tč. 102.

Rozvaděm, a, o, partc. praes. m. roz-
vadím od rozvaditi = svářiti se, příti se.
GP.

Rozvádění tepla. Cf. Schd. I. 112. —
R., cf. Jg. Slnosť. 164. — R. v alg. = pro-
měňováni jednic větších v menší, na př.
liber v loty atd. Šim. 35.

Rozvadenství v hom. opatov. Dle Gb.
je tam jen ros-, denstvi a spíše prý je to
rozsrdenství. Gb. Poučení. 63.

Rozvaděný m. rozvazený. Cf. Budeš vy-
vaděna. Sš. P. 293.

Rozvaditi. Nelzeť jich jest r. (učiniti,
aby se nevadili). Výb. I. 930. — Cf. Gb.
v Athen. VI. 13 , kde popírá, že by r. zna-
menalo: vádu způsobiti.

Rozvaha = rozvážení, q>QÓvrjdig = před-
nosť myšlení ve volbě prostředkův k účelu,
vůbec vzhledem k jednání. Vch. Ar. II. 11.
Klidně a s r-hou. Dch. S r-hou jednati. Mus.
Nepodnikej nic bez r-hy. Kom. Rozvaha —
kus chleba. VSlz. I. 224. Váhavě r. k činu
se béře Hlk. S. I. 11. Cf. Jg. Slnosť. 621. —
R., Bilanz. R. ústřední, Central-, konečná,
Schluss-.

Rozvalená, é, f. = údolí u Karlovic na
Val. Vck.

Rozvalenec, nce, m. = povalovač. Mor.
Šd., Brt. D.

Rozvalina Lpř. Sl. I. 287., Šf. Strž. II.
280.

Rozvaliti v čem. Tamo, kde bě množ-
stvie Polan r-leno ve sně. Rkk. — se kudy.
Polotma r-la se po šírém okrskn. Šml. —
se jak. Hned se býk na dvé r-li. Jiří v.
169.

Rozvalitý; -it, a, o, stämmig. Cf. Zava-
litý. Vůl svou r-tou, důstojnou a hrdou po-
stavou budí bázeň. Koll. Št. 24.

Rozvar, u, m., Schmalz, n. Rk.

Rozvárka, y, f., Kraut, n., Obsthonig,
m. Rk.

Rozvášněnec, nce, m., Fanatiker, m. Rk.

Rozvášněnosť, i, f., Fanatismus, m. Rk.

Rozvášněný; -en, a, o, leidenschaftlich
erregt. Dch., Dk.

Rozvašňování zápalných myslí. Šf. III.
374.

Rozvatrený, entflammt. R. oheň. Slov.
LObz. XX. 131.

Rozvatriti = rozžéci. Slov. Cf. Vatra.

Rozvátý; -át, a, o, vz Rozvíti. R. hříva.
Čch. Bs. 151.

Rozvaz = rozdělení sloučených ovcí mí-
šanínům. Val. Brt.

Rozvázalosť figur. Koll. III. 273.

Rozvázati co: záhadku, lösen. Šf. Strž.
II. 361. R. peroucí se = roztrhnouti. NB.
Tč. 102. — koho od koho: od ženy. Št.
Kn š. 82. 28. — jak. R-ala na celou hubu
(nadávala, seč byla). Us. Vck. — se. R-la
se vášeň lidu. Tk. III. 473. R. se = jíti na
stranu. Val. Vck. — se k čemu. Jazyk
nemluvněte k prvním slovům se rozvazuje.
Vlč.