625

Rozvažie, n. = rozvaha, Bilanz.

Rozvážiti (co) komu. Tak si jenom
rozvažte, co lidé mluví. Us. Šd. Pán kázal
ústa mi r. (otevříti) 1519. Bl.

Rozvážito = rozvášitě, rozvážlivě. Slov.
Hdž Čít. 115.

Rozvážkati = rozvážiti. Št.

Rozvdávaný; -án, a, o. B-ná = která
by se ráda vdala, heirathslustig. Důro r-ná!
ČT. Tkč.

Rozvedení od stolu a lože. Bor. 313 —
R. kontrastů, dissonance. Dk. Píseň sama
jest stručné r řeckého: Kyrie eleison. Tf.
R. ve stilistice, amplifikace. Vz Ott. II. 200.

Rozvedenka, y, f. = žena s mužem roz-
vedená. Km. 1885. 374.

Rozvedený. Keř po zdi r-ný. Us.

Rozvědka, y, f. = rozvědná práce, Un-
tersuchungsarbeit, f. Hř.

Rozvědný. R. (kutná) štola, Suchstol-
len. Hř. Vz Rozvědka. (dod.).

Rozvejřený kluk = rozpustilý. Us. Fč.
Vz Rozvera 1.

Rozvěradlo, a. n., ein Werkzeug zum
Oeffnen. R úst. Us.

Rozvěrák, u, m. = šroubovák, šroubovní
klíč (klika), Schraubenschlüssel, m. Šp., S. N.
XI. 228.

Rozverný. R. prostopášnost. Bdl.

Rozvésti co: páru, plyn, Šmr., dlouž.
Dk. Poet. 228. — co nač: složené číslo
na kmenné činitele. Hra. — co več: zlo-
zvuk v souzvuk. Dk. R. výraz mathema-
tický v řadu. ZČ. — jak: S těžkem on
snadně své předsevzetí rozvede (od něho
pustě). Arch. VII. 105. Tlak na velikou
plochu r. NA. IV. 135. Věc do podrobna
r. Tš. — co kudy: vodu v trubách po
městě. Us. — co kde: v pojednání šíře
něco r. Us. Pdl. — se s kým: s mužem.
Pass. mus. 452. — R., rozpřáhnouti, aus-
holen, schwingen. Št. Kn. š. 148

Rozvěšený; -en, a, o, hie und da auf-
gehängt. R. prádlo. Us.

Rozvětřený; -en, a, o. Fantasie těles-
nými útrapami r-ná. Šml.

Rozvětří, n., Wetterscheide, f. Sl. les.

Rozvětřiti. Urazená ješitnosť r-la (po-
pudila) mně mysl. Šml. — se. R-lo se (na-
stal vítr). Paní Běta se v duchu všecka
r-la (popudila). Šml.

Rozvětvení, Verzweigung, Verästung, f.
R. krkavic na četné žilky. Mus. 1880. 192.

Rozvětvenosť, i, f. = rozvětvení. Rm.
115. R. stromu. Us.

Rozvětvenství, n., ramificatio. Rst. 487.

Rozvětvený. R. parohy, Mus., spiknutí.
Pal. Rdh. III. 282. — jak. Sítnatě r. Kk.
Mnohonásobně r-né pásmo horské. J. Lpř.

Rozvětvilec, lce, m., thamnidium, Klei-
sterschimmel, m., plíseň. Vz Rstp. 1979.

Rozvětviti. Nervy celým tělem, po celém
těle se r-vují. Dk. P. 8., 14.

Rozvidňať sa, vz násl.

Rozvidnievati sa = rozednívati se. Slov.

Rozvíchořiti se = rozvichřiti se. Slov.
Tóth. B. 28.

Rozvichřený, entflammt. R. vášeň. Šml.

Rozvichřilý, stürmisch blasend. R. plí-
skanice. Šml.

Rozvichřiti co komu. Trpký pocit ne-
libosti r-il mu duši. Šml.

Rozvíjecí výraz, člen věty. Gb Ml. II. 2.

Rozviklanosť, i, f., Schwankung, Zer-
fahrenheit, f. R. věcí. Dch.

Rozvilina, y, f. = paprutka. Rst. 487.

Rozvilosť, i, f. = rozkvětlosť, Offensein
der Blüthe. Rst. 487.

Rozvilý, aufgeblüht. R. růže. Us. — R.
= rozpustilý, nevázaný. R kluk. Us. Knrz.

Rozvinování funkcí v řady. Stč. Dif.
105.

Rozvinulý. R. víno. Stárek 188.

Rozvinutelný. R. plocha Mus. 1880.
368., NA. V. 66., Jrl. 422., Stč. Zem. 423.

Rozvírač, e, m. R. hltanový, musculus
cricoarytenoideus.

Rozvířený, aufgewirbelt. R. plachty,
sníh, Čch., vzduch. Knrz., Stč. Zem. 653.

— R. = rozpustilý. Vz Rozvera, 1. Brt. D.
263.

Rozvířiti, aufwirbeln. Dch.

Rozviti co: plachty, Mour., své síly,
Vlč., plášť jehlanu, hranolu, válce, kužele.
Us. Pdl. — kde (kdy). V Praze nové spory
se r-ly. Gb. U všech národů prosa v litera-
tuře později se rozvíjí než poesie. KB. I.

— se (kdy) jak. Zde r-nul se během 600
let život všestranně a úplně; Samostatně
se r. J. Lpř. Loyolovo símě r-lo se květem
skvostným. Čch. Mch. 13. V poslední ty
časy r-la se do podivné krásy. Osv. Jazyk
český ode doby Jungmannovy úžasně se
r-nul. Blý. R. se do šířky, do hloubky.
Kzl. 268. — se. Ježek se r-nuje, rollt sich
auf. Posp. Kůň se r-nul (rozčesl). Lék. Naše
literatura utěšeně se r-víjí. Exc. Řada před-
stav se r-nula. Dk. — co, se več. Plochu
v rovinu, Jrl. 424, funkce v řady. Stč. Dif.
105. V květ se r. Čch. Bs. 53. (co, se kde)
čím. Vnadou tvář se r-víjí. Hlk. Noc hvěz-
dami se r-la. Hdk. Vějíř své paní nad
hlavou rozvívala dlaní třesavou; Rozvívati
struny ševelem. Čch. Bs. 72., 73. — kam.
R-nouti v levo, v pravo v bok! Čsk.

Rozvitosť, i, f., das Aufgeblühtsein.
Nár. listy 1889.

Rozvitý. R. čára či čelí (ve vojenství).
Čsk., NA. III. 84.

Rozvláčiti řeč. Alx. V. v. 669. (HP. 17.).

— co več. Aniž ý v ej r-čují. Pal. Rdh.
III. 249.

Rozvláčně, vz Rozvláčný. R. něco vy-
pravovati. Us. Pdl.

Rozvláčnosť. Cf. Jg. Slnosť 62.

Rozvláčný = lenivý. U Kvasiti.

Rozvlak. Sv. ruk. 392. — R. = místo,
kde nejsou tenata natažena. Sdl. Hr. V.
333.

Rozvláknělec, Pinselschimmel, m., plí-
seň. Vz Rstp. 1982.

Rozvláknění, n., Auffaserung, f.

Rozvláný; -án, a, o. R. moře, die wo-
gende See. Lpř.

Rozvlasatělý. Koll. Zp. II. 56.
Rozvlasený = rozvlasatělý. Ntr. I. 263.

Rozvlažení, refectio. Ž. kl. (333.).

Rozvlčiti = divokým, rozpustilým učiniti.

Rozvleklý, verschleppt, ausgebreitet,
breitspurig, weitläufig. Dch., Lum.



	625

	Rozvažie, n. = rozvaha, Bilanz. Rozvážiti (co) komu. Tak si jenom rozvažte, co lidé mluví. Us. Šd. Pán kázal ústa mi r. (otevříti) 1519. Bl. Rozvážito = rozvášitě, rozvážlivě. Slov. Hdž Čít. 115. Rozvážkati = rozvážiti. Št. Rozvdávaný; -án, a, o. B-ná = která by se ráda vdala, heirathslustig. Důro r-ná! ČT. Tkč. Rozvedení od stolu a lože. Bor. 313 — R. kontrastů, dissonance. Dk. Píseň sama jest stručné r řeckého: Kyrie eleison. Tf. R. ve stilistice, amplifikace. Vz Ott. II. 200. Rozvedenka, y, f. = žena s mužem roz- vedená. Km. 1885. 374. Rozvedený. Keř po zdi r-ný. Us. Rozvědka, y, f. = rozvědná práce, Un- tersuchungsarbeit, f. Hř. Rozvědný. R. (kutná) štola, Suchstol- len. Hř. Vz Rozvědka. (dod.). Rozvejřený kluk = rozpustilý. Us. Fč. Vz Rozvera 1. Rozvěradlo, a. n., ein Werkzeug zum Oeffnen. R úst. Us. Rozvěrák, u, m. = šroubovák, šroubovní klíč (klika), Schraubenschlüssel, m. Šp., S. N. XI. 228. Rozverný. R. prostopášnost. Bdl. Rozvésti co: páru, plyn, Šmr., dlouž. Dk. Poet. 228. — co nač: složené číslo na kmenné činitele. Hra. — co več: zlo- zvuk v souzvuk. Dk. R. výraz mathema- tický v řadu. ZČ. — jak: S těžkem on snadně své předsevzetí rozvede (od něho pustě). Arch. VII. 105. Tlak na velikou plochu r. NA. IV. 135. Věc do podrobna r. Tš. — co kudy: vodu v trubách po městě. Us. — co kde: v pojednání šíře něco r. Us. Pdl. — se s kým: s mužem. Pass. mus. 452. — R., rozpřáhnouti, aus- holen, schwingen. Št. Kn. š. 148 Rozvěšený; -en, a, o, hie und da auf- gehängt. R. prádlo. Us. Rozvětřený; -en, a, o. Fantasie těles- nými útrapami r-ná. Šml. Rozvětří, n., Wetterscheide, f. Sl. les. Rozvětřiti. Urazená ješitnosť r-la (po- pudila) mně mysl. Šml. — se. R-lo se (na- stal vítr). Paní Běta se v duchu všecka r-la (popudila). Šml. Rozvětvení, Verzweigung, Verästung, f. R. krkavic na četné žilky. Mus. 1880. 192. Rozvětvenosť, i, f. = rozvětvení. Rm. 115. R. stromu. Us. Rozvětvenství, n., ramificatio. Rst. 487. Rozvětvený. R. parohy, Mus., spiknutí. Pal. Rdh. III. 282. — jak. Sítnatě r. Kk. Mnohonásobně r-né pásmo horské. J. Lpř. Rozvětvilec, lce, m., thamnidium, Klei- sterschimmel, m., plíseň. Vz Rstp. 1979. Rozvětviti. Nervy celým tělem, po celém těle se r-vují. Dk. P. 8., 14. Rozvidňať sa, vz násl. Rozvidnievati sa = rozednívati se. Slov. Rozvíchořiti se = rozvichřiti se. Slov. Tóth. B. 28. Rozvichřený, entflammt. R. vášeň. Šml. Rozvichřilý, stürmisch blasend. R. plí- skanice. Šml.	Rozvichřiti co komu. Trpký pocit ne- libosti r-il mu duši. Šml. Rozvíjecí výraz, člen věty. Gb Ml. II. 2. Rozviklanosť, i, f., Schwankung, Zer- fahrenheit, f. R. věcí. Dch. Rozvilina, y, f. = paprutka. Rst. 487. Rozvilosť, i, f. = rozkvětlosť, Offensein der Blüthe. Rst. 487. Rozvilý, aufgeblüht. R. růže. Us. — R. = rozpustilý, nevázaný. R kluk. Us. Knrz. Rozvinování funkcí v řady. Stč. Dif. 105. Rozvinulý. R. víno. Stárek 188. Rozvinutelný. R. plocha Mus. 1880. 368., NA. V. 66., Jrl. 422., Stč. Zem. 423. Rozvírač, e, m. R. hltanový, musculus cricoarytenoideus. Rozvířený, aufgewirbelt. R. plachty, sníh, Čch., vzduch. Knrz., Stč. Zem. 653. — R. = rozpustilý. Vz Rozvera, 1. Brt. D. 263. Rozvířiti, aufwirbeln. Dch. Rozviti co: plachty, Mour., své síly, Vlč., plášť jehlanu, hranolu, válce, kužele. Us. Pdl. — kde (kdy). V Praze nové spory se r-ly. Gb. U všech národů prosa v litera- tuře později se rozvíjí než poesie. KB. I. — se (kdy) jak. Zde r-nul se během 600 let život všestranně a úplně; Samostatně se r. J. Lpř. Loyolovo símě r-lo se květem skvostným. Čch. Mch. 13. V poslední ty časy r-la se do podivné krásy. Osv. Jazyk český ode doby Jungmannovy úžasně se r-nul. Blý. R. se do šířky, do hloubky. Kzl. 268. — se. Ježek se r-nuje, rollt sich auf. Posp. Kůň se r-nul (rozčesl). Lék. Naše literatura utěšeně se r-víjí. Exc. Řada před- stav se r-nula. Dk. — co, se več. Plochu v rovinu, Jrl. 424, funkce v řady. Stč. Dif. 105. V květ se r. Čch. Bs. 53. (co, se kde) čím. Vnadou tvář se r-víjí. Hlk. Noc hvěz- dami se r-la. Hdk. Vějíř své paní nad hlavou rozvívala dlaní třesavou; Rozvívati struny ševelem. Čch. Bs. 72., 73. — kam. R-nouti v levo, v pravo v bok! Čsk. Rozvitosť, i, f., das Aufgeblühtsein. Nár. listy 1889. Rozvitý. R. čára či čelí (ve vojenství). Čsk., NA. III. 84. Rozvláčiti řeč. Alx. V. v. 669. (HP. 17.). — co več. Aniž ý v ej r-čují. Pal. Rdh. III. 249. Rozvláčně, vz Rozvláčný. R. něco vy- pravovati. Us. Pdl. Rozvláčnosť. Cf. Jg. Slnosť 62. Rozvláčný = lenivý. U Kvasiti. Rozvlak. Sv. ruk. 392. — R. = místo, kde nejsou tenata natažena. Sdl. Hr. V. 333. Rozvláknělec, Pinselschimmel, m., plí- seň. Vz Rstp. 1982. Rozvláknění, n., Auffaserung, f. Rozvláný; -án, a, o. R. moře, die wo- gende See. Lpř. Rozvlasatělý. Koll. Zp. II. 56. Rozvlasený = rozvlasatělý. Ntr. I. 263. Rozvlažení, refectio. Ž. kl. (333.). Rozvlčiti = divokým, rozpustilým učiniti. Rozvleklý, verschleppt, ausgebreitet, breitspurig, weitläufig. Dch., Lum.