626

Rozvlnění, n., Wellenbewegung, f. R.
vzduchu, mořské hladiny, Stč. Zem.
756, citů, obilí. Vlč.

Rozvlněný. R. moře, Lpř., úroda klas-
natá, Ptů., výpary. Kká. — čím. Osení
větrem r-né. Us. Pdl.

Rozvlniti. — co. R. vzduch. Dk. Dech
r-ňuje hruď. Čch. Věc naše dni r-ňující.
Šml. — se odkud (kam čím). Zvonů hlas
se r-ní z bání. Kká. Zpod střechy (klo-
bouku) na všechny strany se r-ly kučery.
Hrts. Skálo, buď kolébkou, zkad život v-ní
se zlatým proudem klasů. Vrch. — se
komu. Ňádra se jí r-la. Us. Rgl. — se
kde (kdy). Kolem nich r-nil se roj divý;
Moře před námi se r-lo. Vrch. Na jaře
r-lo se na poli osení. Kká. V dílně r-nil
se ruch. Us. — co kudy. Zpěvů hlahol po
městě r-me. Man. Or. 105, — co več. Kká.
K sl. j. 202. — co kdy k čemu. Myšlénky,
jež mu v noci r-ly ku zpěvu srdce. Vrch.

Rozvod = rozvedení. R. tepla, KP. V.
267., dissonance, čísla v části, dlouže,
diáXvóig. Dk. R., Steuerung. R parní,
Dampf-, šoupátkový, Schieber-, ventilový,
Ventil-, s expansí, Expansions-, vratný, Um-,
kulissový, Coulissen-. Šmr. 75., 80., 112.—
114., 122., 124. R = místo, kde se dělí
mlýnská strouha od řeky. V Podluží. Brt.
D. 263.

Rozvoda, y, m., os. jm. Výb. II. 370.,
Arch. VII. 626., VIII. 402. R., zeman, jenž
měl libros klevetarum t. j. rád zapisoval,
když kdo co pravdě nepodobného roz-
právěl; byl člověk kratochvilný. Odtud:
Hodí se panu R-dovi k zapsání. Bačk.
Písm. 1. 462.

Rozvodítko, a, n. = rozvodíčko, Fort-
satz, m. Rst. 487.

Rozvodnění. Vš. 466., Dač. I. 21. R. se
Slovanů po krajinách Europy. Šf. Strž. II
10.

Rozvodněný čím. Řeka jarem r-ná. Vrch.

Rozvodniti se kde. Tito neřadové r-li
se brzy v básnictví (rozmnožili se). Pal
Rdh. I. 301.

Rozvodný. R. šoupátko, Vertheilungs-
schieber, žerď, Steuerstange. Šmr. 147., 91.
R. větve (ramenné). Dmk.

Rozvoj v čelí (ve vojenství), S. N. XI.
79., 124., dějin, obchodu, J. Lpř., obyva-
telstva, ducha lidského, Osv., socialní, spo-
lečenský, průmyslový, politický, kulturní,
přirozený událostí, věd, povahy, Šmb., ča-
sový, bylinstva, živočíšstva, místní a časový
skvrn slunečních, všehomíra, soustavy slu
neční, kosmický, embryonalní ssavce, zemský,
povrchu zemského, geologický říše orga-
nické, individualní, Stč., řady (evoluce),
Dk., vzdělanosti lidské, mladistvých sil,
KB, nauk přírodních, ZČ., jazyka, Mus.,
státu, Kř., duševní, umění, literatury. Pdl.
R. řad v bok, čelem. Rgl.

Rozvokát, u, m., druh šafránu. Wtr.
Obr. 553.

Rozvolati. K vojně rozvolávati. Arch.
VII 44.

Rozvolnění, n., Nachlassen, Lockerung.
Koll, Osv.

Rozvoněti komu čím. Abych mu vo-
ňavými hřebíčkami rozvoňávala. Mor. Brt.

Rozvora, longale, u vozu. Sv. ruk. 321.
— R. = brázda na poli. U Dačic. Brt —
R., y, m. = neohrabaný člověk, kladivo.
Val. Vck. — R., os. jm. Výb. II. 312,
Arch. VIII. 468.

Rozvorejkati. Bl. Přísl. 72.

Rozvorka, vz Rozvora.

Rozvozník, a, m. = rozvážeč. Hrvát.
Šd.

Rozvráskalý, durchfurcht. Kk. Br 23.

Rozvratný, zerspaltend, umstossend. R
síla, Šml., důvod. Sš. II. 134.

Rozvředěný, schwürig. R. rána. S. N.
V. 157.

Rozvrh práce slohové, Mus., kázání. Us.
Cf. Jg. Slnosť 59., 162.

Rozvrhnouti co jak: součin do dvou
činitelů, Mj. 72., dílo ve dva díly, Pdl,
dekadické číslo v jeho prvočinitele. Šim
54. (88).

Rozvrhnutý = rozvržený. Šp.

Rozvrhovadlo, a, n., Spaltmaschine Šp.

Rozvrhování, n., vz Rozvržení.

Rozvrnkaný = rozplakaný. Us.

Rozvrnkati dítě = rozplakati. Us.

Rozvroubený, vz Vroubiti. — R. = roz-
toulaný. Čce. Tkč.

Rozvroucnělosť, i, f., Ereiferung, f. Sš.
Sk. 3.

Rozvroucněti. Kom.

Rozvrtaný, zerbohrt. Stul od červů r-ný.
Us. Tkč.

Rozvrtiti, dissociare. 15. stol.

Rozvrtlý. Cf. Mkl. Etym. 385. a.

Rozvundati Cf. Prk. Stud. o dat. § 4.

Rozvýskati. Vz Stískal (dod.).

Rozvysoký, vz Roz-. R. um, Bůh. Hrbň.
Jsk., Hol. 6.

Rozzáření, n., Irridiation. Dk. P. 12.

Rozzatrápený. R. dílo. Brt. D. 169. Vz
Zatrápený.

Rozzevilý = rozděvilý. Rst. 487.

Rozzěvovati, urgere. Ani rozzěvuj na
mne propasť úst svých. Ž. kl. (333.).

Rozzička, y, f, vz Rozha. Rst. 487.

Rozzívený krákot vran. Kká. Td. 177.

Rozzpívati se. Č. Kn. Š. 72.

Rozzpósobiti = rozděliti. Zbožie mezi
chudé r. Pass. 44.

Rozztratiti se = roztrousiti se, sich
nach und nach verlieren, verschwinden. Us
Vck.

Rozzubený; -en, a, o = rozesmáný. Zu-
boun r-ný pořád se jen zubí (směje). Čce.
Tkč.

Rozzúfalý = velmi zoufalý. R. osud
vrahů. Hdž.

Rozzuřiti. R ří se boj, bouře. Čch.,
Mus.

Rozzvoniti zvony. Č. Kn. š. 137.

Rozzvučeti co : hudbu. Čch. Zvěsť o tom
se r-čí. Msn. Or. — se več. Srdce v píseň
se r-čí. Osv. — Hrts., Kyt. 1876. 48. — se
kde čím. R-li se kolem lásky hymnem.
Čch. Bs. 53.

Rozzvučný, auseinder tönend, ůiaymvttův,
Lpř.