634

Rumovka, y, f., Füllung eines Schachtes
o. Hochofens. Hř.

Rumpál. Cf. Schd. I. 60. R. křížový,
čínský či differencialní, NA. IV. 252., V.
145 , S. N VII. 810., jednoduchý se závěr-
kou samočinnou a s dvojím převodem, se
samočinnou brzdou. Wld. — R. či kůl atd.
Vz Trdlo. — R. = pucher. U Koryčan.
Vck. — R. = lesní hřeben u Holoubkova.
Krč.

Rumpatý = křupavý. Ocedila kobzole,
aie sú ešče r-té. Slez. Šd.

Rumplík, u, m., z něm. Rümpel = půl-
žejdlík, slez. půlka. Syt. Táb. 263.

Rumplov, a, m. = louka u Kojetína.
Pk.

Rumplovati. Když se domýlá, nejvíc
rumpluje. Us. — čím: botami. Fč. — R.=
trhati. Vz Rozrumplovati. Brt. D. 263.

Rumpnouti, pl, ut, utí = udeřiti. R-pl
ho do hlavy. Us. Ktz.

Rumpotati. Tak mu slzy z očí rumpocú.
Mor. Brt. D.

Rumraj, e, m. = rumrejch. U Místka.
Škd., Brt.

Rumýchati = deštiti. Koll. St. 537.

Rumže, e, f. = potok. Vz Romže. Šd

Runa = písmo. Čf. Sbn. 93. R. slovan-
ské. Cf. List. fil. VIII. 157. — R. = nať
bramborová. Slov. Vck. — R mezi soused-
ními vinicemi. Vz Greft. Brt. — R , jm. feny.
Škd. — R. = paní nad poklady, míst)
zemná paní. Mus. 1889. 366. Cf. Kovlad
(dod.). — R., y, m. = krajní žnec. Na Hané.
Bkř.

Runca, dle Káča = bručna; hubatá, mr-
zutá ženská Čce. Tkč. Vz Rozruncaný (dod.)

Runcati = bručeti: po straně hubovati.
Ta děvka, kudy chodí, tady runcá. Čce.
Tkč.

Runcavý. Runca runcavá. Vz Runca,
Runcati (dod.).

Rúnce, e, m. = rouno. Své r. prodati
(vlnu) Ezp. 1511. Svého rúuce jsúci (ovce).
Ib. 392.

Runda = toulavá, namlouvačná ženská.
Vz Rozrundati (dod.).

Rundel, e, rundelec, lce, m. = hromada
Na zdi visely rundele stinek. R. ovoce. Ve
vých. Čech. Rgl. — Wtr. Obr. 224, 386.

Rundílek, lka, m. = rundivý člověk
Us. u Kr. Hrad. Kšť.

Runditi. List. fil. 1890. 190.

Řunditi = klábositi. Laš. Brt. D. 263.

Runitý. R stádo. Koll. St. 405.

Runkati = míč runkem odrážeti. V Pod-
řipsku. Cerman. Vz násl.

Runko, a, n. = palaestra na míč. V Pod-
řipsku. Cerman.

Runný. R. stádo. Koll. St. 420.

Rúno Ezp. 1342. Cf. Rúnce (dod.).

Runologie, e, f. = nauka o runách. S. N.
VII. 823.

Runovati = krajním žencem býti. Vz
Runa (dod ). Na Hané. Bkř.

Runský. R. desky. Šf. Strž. I. 579.

Runtovati = kolem obcházeti, val.; di-
vočiti se. Kráva runtuje. U Jičína na Mor.
Brt. D. 263.

Ruoj. To je muoj, čo pasie biely ruoj
(ovce) u čo pasie volke, to je našej diovke.
Koll. Zp. I. 327.

Rup. Cf. List. fil. 1890. 191. (Mz.).

Rupák, a, m., sculptor. Mkl. Etym. 285.

Rupati = rupkati, ruptati, křupěti, rum-
kati. Cf. List. fil. 1890. 191. (Mz.). Ovce
suchou letinu rupú, rupkajú; Letina tu rupí,
rupoce. Brt. D. 160., 263.

Rupec. Cf. Rosc. 145.

Rupěti, vz Rupati, List. fil. 1890. 191.
(Mz.). Letina tu rupí. Brt. D. 160.

Rupice = dírka mední, Honigloch, n.
SI les.

Rupík = pryžec obecný, Wolfsmilch, f.
Rstp. 1326., Odb. path. III. 711.

Rupi-us, a, m. R. či Skalník Norb. Au-
gustin ze Strážnice, 1663.—1702., kaplan
v Žatci. Jir. Ruk. II. 206., Jf. H. 1. 622.

Rupkati, vz Rupati = praskavě jísti.
Brt. D. 160., List. fil. 1890. 191. (Mz.).

Rupník, u, m., ranunculus ficarius, feigen-
wurzeliger Hahnenfuss. Slez. Šd.

Rupnouti, vz Rupati.

Ruptati = rupati. Val. Cf. List. fil. 1890.
191

Rúra. U Místka. Škd.

Ruralní dotace. Bor. 417.

Rurati = orati, rejditi, zerren, reissen.
Takové (silné) hovado ruře s člověkem.
Slez. Šd.

Rurik, a, m. = skandinavský Němec,
zakladatel jedinovlády ruské. Vz Šf. Strž.
II. 84., 76., Rusia (dod.).

Rurýs, a, m. = rorýs. U Krásné Hory
a Sedl. Šír. Pt.

1. Rus = členoves. Cf. Brm. IV. 1. 570.
nn.

2. Rus. Dal. 138. Vz Rusia.
Rusadelný. Vz Šf. III. 83., Zbrt. 290,

Ukaz. 66.

Rusadla. Cf.Mkl. Etym. 283. Také žer-
tovné hry provozované o letnicích. Vz Rk.
Sl.

Rusák, u, m. = čes. nár. tanec. Bačk.

Rusalčí sbor, sídlo, zjev. Čch. Vz Ru-
salka.

Rusalje, rusadlje = rusadla. Šf. III.
86., Zbrt. 290.

Rusalka. Cf. Mkl. Etym. 283. R-ky byly
bohyně vod jmenovitě řek a potoků v po-
době mladých, krásných panen, obývajících
Hlubiny vod. Šf. III. 81. nn., Mus. 1833.
R-ky = bohyně hájů, lesův a stromů. Koll.
Zp. 1. 432. Cf. Vc. Lab. 255., Sbtk. Rostl.
21., 22., 24., 36., 240., 314., 324., Slov. sbor.
1885. 58., Ukaz. 66., Zbrt. 290. — R-ky =
písně při ruse t. j. vodě a vodním bohům
zpívané. Koll. IV. 116.

Rusalný týden = týden před sv. Trojicí.
Koll. Zp. I. 432.

Rusati, flavescere, rusým se stávati List.
fil. 1890. 193.

Rusava, y, f., ves pod Hostýnem. Vck.

Rusavský = z Rusavy Jak vítali Ru-
savští hraběte. Vz Sbtk. Krat. h. 201.

Rusia. Rus má jméno od Rusů (Varjazů)
Skandinavců, kmene německého, nejspíše
z východního pomoří nynějšího Švédska
přibylých. Vz Šf. Strž. II. 76.