640

Ryboglia, e, f. = vyzovina, Hausenblase,
f. Slov. Rr. Sb

Rybohojný, reich an Fischen, fischreich.
R. moře. Pl. I. 298.

Rybochov, u, m., Fischzucht, f. Us. Pdl.

Ryboplodný, fischzeugend. Kř. 34.

Ryboprava, y, f. = rybověštba (dod.).
Rk.

Rybověštba, y, f., Fischwahrsagerei, Ich-
thyomanthie, f. Rk.

Rybský, ého, m., os. jm. Arch. VIII.
603.

Ryc = hojně. Jednou r., podruhé nic.
Us. Kšť. Buď r. nebo nic. - R. Udělalo
to r. (protrhlo se). Tys r. sem r. tam (vše
roztrháš, šaty). Čce. Tkš.

Rycati =trhati se. Země rycá. U Bruš-
perka. Mtl.

Rycek, cku, m., agaricus deliciosus, Ritz-
ger, m., houba. Laš. Wrch.

Rycí, Grab-. R. přístroj, ZČ. I. 24., jehla
(rydlo). Us. Pdl.

Rýč = rýl. Mkl. Etym. 285 R. křídelný.
NA. IV. 134. Již nad ním dozněly rýče
hrobníkův. Us. Osv.

Ryča = Marie. Mor. Holk.

Ryčart, cf. Rejčart (dod.). R., ryčalt =
dvakrát tolik. Vz Kšch. 9.

Ryčati. Cf. List fil. 1890 182. (Mz.).

Ryčeti. Mkl Etym. 282., 286., Mz. v List.
fil. XVI. 186.

Rýčiště, ě, n. = držadlo u rýče, Spaten-
stiel, m. Zranil ho r-štěm. Wtr. exc.

Ryčla, ručla, y, f., Fussschemmel, m.
U Místka. Škd.

Ryčmem na hůru ryčelo. Mor. Brt. D.

Ryčně = rychle. R. skočím. Výb. I. 368.

Ryčný hlas, Pal. Rdh. III. 72., výsměch.
Čch.

Rydání, furor. Ž. wit. 2. 5. a j. Ne v r.
svém treskci mě. Ž. kl. V duchu r. tvého
shromáždily súť se vody. Ž. wit. Moys. 8

Rydati. Mkl. aL. 160., Mkl. Etym. 286

Rydelník, u, m. R. u hoblovadla, Stichel-
haus, n. Vz Věř. Z. II. 74.

Rydlo (dláto) špičaté, Spitz-, kulaté,
Rund-, hladicí, Schlicht-, vz Včř. Z. II. 76.,
krájecí, tlačící. ZČ. I. 28.

Rýdovací pera, Schwanz-, Steuerfedern.
Nz.

Rýdovák, a, m. R-ci = obyvatelé Kře-
novic na Mor. Sbtk.

Rydviska, pl., n. = pole na Vsacku.
Vck.

Rýdzik, u, m. = ryzec, houba. Slov
Pokr. Pot. I. 110., ZObz. XXIII. 138.

Rýf, u, m. = půl sáhu (míra). Plátno, |
súkno a iný strižný tovar merajú na rýfy.
Hdž Šlb. 54. R. = loket (plátna). Brt. D.
263. Cf. Mkl. Etym. 274. (z maď). .

Ryfka, y, f. Kmotra R. = žena hloupá,
nemotorná. U N. Kdýně. Rgl.

Rygáč, e, m. = beran uherský s velikými
rohy Mor. Brt.

Rygáš, e, f. = ovce uherská s camfatou
(střapatou) vlnou a zakroucenými rohy. Val.
Vck., Brt.

Rygel, glu, rygl, u, m. = oploteň, Ban-
senwand, f. V stodole zůstalo rži něco nad
rygel. 1539. Soud. kn. opav. Zukal.

Rygloví, n., Riegelwerk, n. Rk.

Rygol, u, m. = rýha. Voda dešťová r-lem
se svádí Zpr. arch. VII. 54.

Ryh, u, m. = říhání, Rülpsen, n. Tu
bolo jediva až do ryhu. Slov. Dbš. Sl. pov.
I. 389., Ssk.

Rýha krkavicová. Vz Krkavicový. R.
hleznová, sulcus tali, Jakobsonova, s. Ja-
cobsonii, kosti kostkové, s. ossis cuboidei,
křídlopatrová, s. pterygopalatinus, loketní,
s. cubitalis, ulnaris, mezihrbolková, s. in-
tertubercularis, okružní, s. circularis, omo-
zečnicová, s. meningeus, plicní, s. pulmo-
nalis, podélní, s. longitudinalis, příční, s.
transversus, pro Bubínek, s. pro membrana
tympani, sáňojazylková, s. mylohyoideus,
skalní, s. petrosus, skalnospodinová, s. pe-
trosobasilaris, slzní, s. lacrymalis, trubky
Eustachovy, s. tubae Eustachimae, vodo-
rovná, s. horizontalis, zažaludová, s. retro-
glandularis, žeberní, s. costalis. Ktt. exc.

Rýhatý = rýhovatý, furchig. Rst. 488.

Rýhoholeník, a, m., entomoscelis, brouk.
Vz Kk. Br. 380.

Rýhonosec, sce, m., cleonus, brouk
nosatec. Vz Kk. Br. 297 , Brm. IV. 1. 152.,
Ott. V. 454.

Rýhoštítník, a, m., rhyssodes, brouk.
Vz Kk. Br. 148.

Ryhotačka, y, f. = řehotačka, řehotání,
smích, Gekicher, n. Slov. Mt. S. I. 206.

Rýhovaný; -án, a, o. Mus. R. stoupy,
Koll., plech. Pdl.

Rýhovatosť, i, f. R. železa (od špatného
sváření), Langrissigkeit, f Vz Včř. Z. I. 5.

Rýhovka, Steckholz, n. Šp.

Rýhovník rýhovací, Riolpflug, m. Sl.
les. U ševců: das Radel.

Rýhovný. R. truBky či roury. NA. IV.
67.

Ryhýř, e, m. K mazání čepů ..., ryhýřů
má město dáti ročně 1½, kamene loje. Arch.
pam. 1887. 758.

Rychetskový. Nechoď, chalupníku, za
rychetskovou (rychtářovou) dcerkou. U Žam-
berka. Dbv.

Rychlan, a, m, jm. psí,

Rychle jako na poště, jako s chudým
do hrobu, jako ve žních, jako šnek, jako
s hnojem. Čce. Tkč. Což se r. a spěšně
stává, to škodlivé a zlé bývá. Výb. II.
972.

Rychlení = umělé pěstování květin
k tomu účelu, aby rychleji vzrostly a roz-
kvetly. Dlj.

Rychlice = loď 'Agyá. Lpř. SI. I. 89. —
R. = raná dětělina. U Star. Jičína. Vhl.

Rychlíček. Cf. Rstp. 118.

Rychlík = raný salát, Rt., len (Filipp-
ský, seje se v dubnu nebo začátkem května,
Frühlein). Hk , oves (krátký, zrnatý. Val).
Brt. — R. poštovský Byl tu jako na r-ku
(brzy). Us. Tkč. — R. = rychlíce loď (dod.).
Lpř. SI. I. 89. — R., a, m = tachinus,
brouk. Vz Kk. Br. 86. a 87.

Rychlivě, beschleunigend. Zima půso-
bila r. na náš pochod. Mirohorský.

Rychlo = rychle. Vyndi r. v ulice. Ev.
víd. 55.



	640

	Ryboglia, e, f. = vyzovina, Hausenblase, f. Slov. Rr. Sb Rybohojný, reich an Fischen, fischreich. R. moře. Pl. I. 298. Rybochov, u, m., Fischzucht, f. Us. Pdl. Ryboplodný, fischzeugend. Kř. 34. Ryboprava, y, f. = rybověštba (dod.). Rk. Rybověštba, y, f., Fischwahrsagerei, Ich- thyomanthie, f. Rk. Rybský, ého, m., os. jm. Arch. VIII. 603. Ryc = hojně. Jednou r., podruhé nic. Us. Kšť. Buď r. nebo nic. - R. Udělalo to r. (protrhlo se). Tys r. sem r. tam (vše roztrháš, šaty). Čce. Tkš. Rycati =trhati se. Země rycá. U Bruš- perka. Mtl. Rycek, cku, m., agaricus deliciosus, Ritz- ger, m., houba. Laš. Wrch. Rycí, Grab-. R. přístroj, ZČ. I. 24., jehla (rydlo). Us. Pdl. Rýč = rýl. Mkl. Etym. 285 R. křídelný. NA. IV. 134. Již nad ním dozněly rýče hrobníkův. Us. Osv. Ryča = Marie. Mor. Holk. Ryčart, cf. Rejčart (dod.). R., ryčalt = dvakrát tolik. Vz Kšch. 9. Ryčati. Cf. List fil. 1890 182. (Mz.). Ryčeti. Mkl Etym. 282., 286., Mz. v List. fil. XVI. 186. Rýčiště, ě, n. = držadlo u rýče, Spaten- stiel, m. Zranil ho r-štěm. Wtr. exc. Ryčla, ručla, y, f., Fussschemmel, m. U Místka. Škd. Ryčmem na hůru ryčelo. Mor. Brt. D. Ryčně = rychle. R. skočím. Výb. I. 368. Ryčný hlas, Pal. Rdh. III. 72., výsměch. Čch. Rydání, furor. Ž. wit. 2. 5. a j. Ne v r. svém treskci mě. Ž. kl. V duchu r. tvého shromáždily súť se vody. Ž. wit. Moys. 8 Rydati. Mkl. aL. 160., Mkl. Etym. 286 Rydelník, u, m. R. u hoblovadla, Stichel- haus, n. Vz Věř. Z. II. 74. Rydlo (dláto) špičaté, Spitz-, kulaté, Rund-, hladicí, Schlicht-, vz Včř. Z. II. 76., krájecí, tlačící. ZČ. I. 28. Rýdovací pera, Schwanz-, Steuerfedern. Nz. Rýdovák, a, m. R-ci = obyvatelé Kře- novic na Mor. Sbtk. Rydviska, pl., n. = pole na Vsacku. Vck. Rýdzik, u, m. = ryzec, houba. Slov Pokr. Pot. I. 110., ZObz. XXIII. 138. Rýf, u, m. = půl sáhu (míra). Plátno, \| súkno a iný strižný tovar merajú na rýfy. Hdž Šlb. 54. R. = loket (plátna). Brt. D. 263. Cf. Mkl. Etym. 274. (z maď). . Ryfka, y, f. Kmotra R. = žena hloupá, nemotorná. U N. Kdýně. Rgl. Rygáč, e, m. = beran uherský s velikými rohy Mor. Brt. Rygáš, e, f. = ovce uherská s camfatou (střapatou) vlnou a zakroucenými rohy. Val. Vck., Brt. Rygel, glu, rygl, u, m. = oploteň, Ban- senwand, f. V stodole zůstalo rži něco nad rygel. 1539. Soud. kn. opav. Zukal.	Rygloví, n., Riegelwerk, n. Rk. Rygol, u, m. = rýha. Voda dešťová r-lem se svádí Zpr. arch. VII. 54. Ryh, u, m. = říhání, Rülpsen, n. Tu bolo jediva až do ryhu. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 389., Ssk. Rýha krkavicová. Vz Krkavicový. R. hleznová, sulcus tali, Jakobsonova, s. Ja- cobsonii, kosti kostkové, s. ossis cuboidei, křídlopatrová, s. pterygopalatinus, loketní, s. cubitalis, ulnaris, mezihrbolková, s. in- tertubercularis, okružní, s. circularis, omo- zečnicová, s. meningeus, plicní, s. pulmo- nalis, podélní, s. longitudinalis, příční, s. transversus, pro Bubínek, s. pro membrana tympani, sáňojazylková, s. mylohyoideus, skalní, s. petrosus, skalnospodinová, s. pe- trosobasilaris, slzní, s. lacrymalis, trubky Eustachovy, s. tubae Eustachimae, vodo- rovná, s. horizontalis, zažaludová, s. retro- glandularis, žeberní, s. costalis. Ktt. exc. Rýhatý = rýhovatý, furchig. Rst. 488. Rýhoholeník, a, m., entomoscelis, brouk. Vz Kk. Br. 380. Rýhonosec, sce, m., cleonus, brouk nosatec. Vz Kk. Br. 297 , Brm. IV. 1. 152., Ott. V. 454. Rýhoštítník, a, m., rhyssodes, brouk. Vz Kk. Br. 148. Ryhotačka, y, f. = řehotačka, řehotání, smích, Gekicher, n. Slov. Mt. S. I. 206. Rýhovaný; -án, a, o. Mus. R. stoupy, Koll., plech. Pdl. Rýhovatosť, i, f. R. železa (od špatného sváření), Langrissigkeit, f Vz Včř. Z. I. 5. Rýhovka, Steckholz, n. Šp. Rýhovník rýhovací, Riolpflug, m. Sl. les. U ševců: das Radel. Rýhovný. R. truBky či roury. NA. IV. 67. Ryhýř, e, m. K mazání čepů ..., ryhýřů má město dáti ročně 1½, kamene loje. Arch. pam. 1887. 758. Rychetskový. Nechoď, chalupníku, za rychetskovou (rychtářovou) dcerkou. U Žam- berka. Dbv. Rychlan, a, m, jm. psí, Rychle jako na poště, jako s chudým do hrobu, jako ve žních, jako šnek, jako s hnojem. Čce. Tkč. Což se r. a spěšně stává, to škodlivé a zlé bývá. Výb. II. 972. Rychlení = umělé pěstování květin k tomu účelu, aby rychleji vzrostly a roz- kvetly. Dlj. Rychlice = loď 'Agyá. Lpř. SI. I. 89. — R. = raná dětělina. U Star. Jičína. Vhl. Rychlíček. Cf. Rstp. 118. Rychlík = raný salát, Rt., len (Filipp- ský, seje se v dubnu nebo začátkem května, Frühlein). Hk , oves (krátký, zrnatý. Val). Brt. — R. poštovský Byl tu jako na r-ku (brzy). Us. Tkč. — R. = rychlíce loď (dod.). Lpř. SI. I. 89. — R., a, m = tachinus, brouk. Vz Kk. Br. 86. a 87. Rychlivě, beschleunigend. Zima půso- bila r. na náš pochod. Mirohorský. Rychlo = rychle. Vyndi r. v ulice. Ev. víd. 55.