641

Rychloběhý, schnellaufend. Lpř.

Rychloběžník, a, m., oxytelus, brouk.
Vz Kk. Br. 108. a 109.

Rychloběžný = rychloběhý. Lpř.

Rychlobrázdný, schnellfurchend. Lpř

Rychlobrody, ôxvnoQo?. Lpř.

Rychlojazdný = rychlojízdný. Slov. Č.
Čt. I. 148.

Rýchlojízdný, schnellfahrend. Us.

Rychlokolý, schnellräderig. Lpř.

Rychlokoňák, a, m., Schnellreiter, m. Lpř.

Rychlokonný, atoAd-rwAo?, mit schnellen
Pferden. Lpř.

Rychlokopytý, schnellhufig. R. kůň Lpř.

Rychlokreslič, e, m., Schnellzeichner,
m. Nrd.

Rychloletý. Kká. R. kometa, Vlč., loď.
Čch., holubice. Lpř.

Rychloloď, i, f., Jachtschiff, n. Us.

Rychloměrství, n., Tachymetrie, f. Dch.

Rychlomluva, y, f. Poslali mě naši
k vašim, aby přišli vaši k našim; nepři-
jdou-li vaši k našim, tož nepřijdú naši
k vašim (rychle opakuj). Mor. Vck.

Rychlonohosť, i, f., Schnellfüssigkeit,
f. Lpř.

Rychlonosný. R ručnice. S. N. XI. 95.

Rychlonožec, žce, m., tachyporus, brouk.
Vz Kk. Br. 84.—86.

Rychlopádný verš. Dk.

Rychlopalba, y, f., Schnellfeuer, n. R-bu
započíti, zastaviti. Us. Tč.

Rychlopalnosť, i, f. R. pušek. Us.

Rychlopalný, schnellfeuernd. R. ručnice,
Osv. I. 343., dělo Norderfeldtovo. Svět. 1887.
333.

Rychloperutný, schnellflügelig. Vký.

Rychloplavba, y, f, Schnellfahrt, f. Lpř.

Rychloplodný, áxvroxo?, Lpř.

Rychloprsťák, a, m. = rychloprstý umě-
lec, Prestidigitateur, m. Rk.

Rychlorostlý, schnellwüchsig. Sl. les.

Rychlosmrtný, schnelltödteud. Lpř. Sl.
II. 428.

Rychlosť v úhlu, Winkel-, Mj., virtualná,
výsledná, úhlová, ZČ., točivá (rotační), pla-
netarní (asi 4 míle v teřině), minimalní,
maximalní, Stč. Zem., otočná, obvodová,
Zpr. arch., pohybu představ. Dk. R. žádné
čáry. Dch.

Rychlostižný, schnelltreffend. Lpř.

Rychlostní, Geschwindigkeits-. Zpr. arch.

Rychlotepý, schnellpulairend. R. život.
Kká. K sl. j. 68.

Rychlotvorný, schnellschaffend. R. umě-
lec. Dk.

Rychlov. Je z R-va (rychlý). Us. Brt.

Rychlovlak, u, m., Eil-, Schnell-, Courir-
zug, m. Rk.

Rychlovna, y, f., Treibhaus? Listy za-
hrad. 1883. 114.

Rychlovozý, ^i/iq>á^ju,ato?. Lpř.

Rychlovský, ého, m. R. Jan, 1752 až
1811., kanovník v Praze. Vz Tf. H. 1. 186.,
Jg. H. 1. 624.

Rychlozboží, n., Eilgut, n. Us. Pdl., Pr.
tr., Dch.

Rychlozjevný, schnellerscheinend. Lpř.

Rychlozvěst, u, m. = telegraf, telefon.
Hrm.

Rychlozvěstný, schnellverkündend. R.
drát (telegrafní, telefonní). Čechy I. 17.

Rychložilosť, i, f., Raschlebigkeit. Dch.

Rychlý. Mkl. Etym. 285. , R. vítězství,
J. Lpř., útěk, Šmb., tažení, Šb. F., ochla-
zení, dech, jízda. Us. Pdl. Ta věc má ry-
chlé nohy (žádá brzkého vyřízení); R.
vdavky za mnoho nestojí. Us. Tkč. Ry-
chlejší můj oslík než cizí komoň. Lpř.
Rychlá štědrota nejlepší. Bž. exc. — nač.
Kdo je r. na nohy. Št. N. 151. — k čemu.
Kká.Td. 243. Nohy mé rychlé byly k hří-
chům. Mž. 99. R. ku braní, ale volný k dá-
vání. Us. Tkč. Vida ženu rychlú k nachý-
lenie a méně opatrnú. Rkp. Mus. 1884. 239.
Nohy rychlé k vylití krve. Výb. II. 1407.
Rychlý buď k slyšení, ale zpozdilý k mlu-
vení. Č. — R. = raný. R. oves (rychlík).
Rr. Sb.

Rychnov nad Kn. či Soukennický či
Prkenný. O výpravě rychnovské gardy
r. 1848. do Prahy. Vz Sbtk. Krat. h. 98.

Rychnovský. R. sukno. Zbrt. Krj. I.
225. — R. Jiří, hud. Srb. 16.

Rychta. Nepůjdeme na rychtu (shodneme
se). Us. Tkč.

Rychtář. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 439.,
Sdl. Hr. I. 17., 91.-92., IV. 132., 262., Wtr.
Obr. 619. Hra na r-ře. Brt. Dt. 179., Brt.
L. N. I. 61., Km. 1887. 213. Mezi nimi aby
pořád dělal r-ře (rovnal je). Us. Tkč. Cf.
Palice, Rychtářský (dod.). — R. mladší =
obecní sluha. M. r. zastával službu nynější
městské stráže. Koupili ml. r-ři střevíce,
neboť ten mnoho běhání rozličného měl.
Děj. Semil. 48., 66.

Rychtářiti = rychtářem býti. Kos.

Rychtářský. R. právo, Richterstab, m.
Dch. Jím se zvalo za starých časů k obe-
cnímu shromáždění. Jsou to kyje různých
forem: paliček, sekerek, ručiček a i z růz-
ného materialu a různým způsobem zhoto-
vené, které posýlány od souseda k sousedu
a jimiž zváno ke schůzím. Vz Nár. listy ze
dne ¹⁸/₉1891. a násl.

Rychtářův. Chodí za rychtářovou dce-
rou (šmaťhá). Us. Rgl., Gth., Kšť. Ruka
sloula r-va hůl. Wtr. exc.

Rychtovati. Půjdu-li tam, já je porych-
tuju (srovnám)!; Tys to pěkně porychtoval
(zkazil)! Us. Tkč.

Ryjina, y, f. Na suchých koseniciach
tupia sa nám kosy na jeho r-nách. ZObz.
XXIV. 243.

Ryk. Šf. III. 511. Bohopustý r. výstřed-
níků. Osv. Rád vidí, aby lidé jměli lecka-
kýs r. Št. Kn. š. 157. 17. — R., a, m. =
psí jm. Škd. — R. Jan, f 1636., knih-
tiskař. Jir. Ruk. II. 208.

Rykna, y, f. = jm. feny. Škd. exc.

Rykvinec, nce, m., Rasenstück, n. U Bruš-
perka. Mtl.

Rykynčice, dle Budějovice, míst. jm.
ve Vel. Hontě na Slov.

Rýl. Cf. Mkl. Etym. 285. R. = kmen.
Aby 100 rýluov na prkna udělal. Arch.
VIII. 152. — R. = rýč, fossorium. Sv. ruk.
316. Rýle = široké, zo železa ukované, na
gáne nasadené pichaté lopaty. Slov. Hdž.
Šlb. 15.



	641

	Rychloběhý, schnellaufend. Lpř. Rychloběžník, a, m., oxytelus, brouk. Vz Kk. Br. 108. a 109. Rychloběžný = rychloběhý. Lpř. Rychlobrázdný, schnellfurchend. Lpř Rychlobrody, ôxvnoQo?. Lpř. Rychlojazdný = rychlojízdný. Slov. Č. Čt. I. 148. Rýchlojízdný, schnellfahrend. Us. Rychlokolý, schnellräderig. Lpř. Rychlokoňák, a, m., Schnellreiter, m. Lpř. Rychlokonný, atoAd-rwAo?, mit schnellen Pferden. Lpř. Rychlokopytý, schnellhufig. R. kůň Lpř. Rychlokreslič, e, m., Schnellzeichner, m. Nrd. Rychloletý. Kká. R. kometa, Vlč., loď. Čch., holubice. Lpř. Rychloloď, i, f., Jachtschiff, n. Us. Rychloměrství, n., Tachymetrie, f. Dch. Rychlomluva, y, f. Poslali mě naši k vašim, aby přišli vaši k našim; nepři- jdou-li vaši k našim, tož nepřijdú naši k vašim (rychle opakuj). Mor. Vck. Rychlonohosť, i, f., Schnellfüssigkeit, f. Lpř. Rychlonosný. R ručnice. S. N. XI. 95. Rychlonožec, žce, m., tachyporus, brouk. Vz Kk. Br. 84.—86. Rychlopádný verš. Dk. Rychlopalba, y, f., Schnellfeuer, n. R-bu započíti, zastaviti. Us. Tč. Rychlopalnosť, i, f. R. pušek. Us. Rychlopalný, schnellfeuernd. R. ručnice, Osv. I. 343., dělo Norderfeldtovo. Svět. 1887. 333. Rychloperutný, schnellflügelig. Vký. Rychloplavba, y, f, Schnellfahrt, f. Lpř. Rychloplodný, áxvroxo?, Lpř. Rychloprsťák, a, m. = rychloprstý umě- lec, Prestidigitateur, m. Rk. Rychlorostlý, schnellwüchsig. Sl. les. Rychlosmrtný, schnelltödteud. Lpř. Sl. II. 428. Rychlosť v úhlu, Winkel-, Mj., virtualná, výsledná, úhlová, ZČ., točivá (rotační), pla- netarní (asi 4 míle v teřině), minimalní, maximalní, Stč. Zem., otočná, obvodová, Zpr. arch., pohybu představ. Dk. R. žádné čáry. Dch. Rychlostižný, schnelltreffend. Lpř. Rychlostní, Geschwindigkeits-. Zpr. arch. Rychlotepý, schnellpulairend. R. život. Kká. K sl. j. 68. Rychlotvorný, schnellschaffend. R. umě- lec. Dk. Rychlov. Je z R-va (rychlý). Us. Brt. Rychlovlak, u, m., Eil-, Schnell-, Courir- zug, m. Rk. Rychlovna, y, f., Treibhaus? Listy za- hrad. 1883. 114. Rychlovozý, ^i/iq>á^ju,ato?. Lpř. Rychlovský, ého, m. R. Jan, 1752 až 1811., kanovník v Praze. Vz Tf. H. 1. 186., Jg. H. 1. 624. Rychlozboží, n., Eilgut, n. Us. Pdl., Pr. tr., Dch. Rychlozjevný, schnellerscheinend. Lpř. Rychlozvěst, u, m. = telegraf, telefon. Hrm.	Rychlozvěstný, schnellverkündend. R. drát (telegrafní, telefonní). Čechy I. 17. Rychložilosť, i, f., Raschlebigkeit. Dch. Rychlý. Mkl. Etym. 285. , R. vítězství, J. Lpř., útěk, Šmb., tažení, Šb. F., ochla- zení, dech, jízda. Us. Pdl. Ta věc má ry- chlé nohy (žádá brzkého vyřízení); R. vdavky za mnoho nestojí. Us. Tkč. Ry- chlejší můj oslík než cizí komoň. Lpř. Rychlá štědrota nejlepší. Bž. exc. — nač. Kdo je r. na nohy. Št. N. 151. — k čemu. Kká.Td. 243. Nohy mé rychlé byly k hří- chům. Mž. 99. R. ku braní, ale volný k dá- vání. Us. Tkč. Vida ženu rychlú k nachý- lenie a méně opatrnú. Rkp. Mus. 1884. 239. Nohy rychlé k vylití krve. Výb. II. 1407. Rychlý buď k slyšení, ale zpozdilý k mlu- vení. Č. — R. = raný. R. oves (rychlík). Rr. Sb. Rychnov nad Kn. či Soukennický či Prkenný. O výpravě rychnovské gardy r. 1848. do Prahy. Vz Sbtk. Krat. h. 98. Rychnovský. R. sukno. Zbrt. Krj. I. 225. — R. Jiří, hud. Srb. 16. Rychta. Nepůjdeme na rychtu (shodneme se). Us. Tkč. Rychtář. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 439., Sdl. Hr. I. 17., 91.-92., IV. 132., 262., Wtr. Obr. 619. Hra na r-ře. Brt. Dt. 179., Brt. L. N. I. 61., Km. 1887. 213. Mezi nimi aby pořád dělal r-ře (rovnal je). Us. Tkč. Cf. Palice, Rychtářský (dod.). — R. mladší = obecní sluha. M. r. zastával službu nynější městské stráže. Koupili ml. r-ři střevíce, neboť ten mnoho běhání rozličného měl. Děj. Semil. 48., 66. Rychtářiti = rychtářem býti. Kos. Rychtářský. R. právo, Richterstab, m. Dch. Jím se zvalo za starých časů k obe- cnímu shromáždění. Jsou to kyje různých forem: paliček, sekerek, ručiček a i z růz- ného materialu a různým způsobem zhoto- vené, které posýlány od souseda k sousedu a jimiž zváno ke schůzím. Vz Nár. listy ze dne ¹⁸/₉1891. a násl. Rychtářův. Chodí za rychtářovou dce- rou (šmaťhá). Us. Rgl., Gth., Kšť. Ruka sloula r-va hůl. Wtr. exc. Rychtovati. Půjdu-li tam, já je porych- tuju (srovnám)!; Tys to pěkně porychtoval (zkazil)! Us. Tkč. Ryjina, y, f. Na suchých koseniciach tupia sa nám kosy na jeho r-nách. ZObz. XXIV. 243. Ryk. Šf. III. 511. Bohopustý r. výstřed- níků. Osv. Rád vidí, aby lidé jměli lecka- kýs r. Št. Kn. š. 157. 17. — R., a, m. = psí jm. Škd. — R. Jan, f 1636., knih- tiskař. Jir. Ruk. II. 208. Rykna, y, f. = jm. feny. Škd. exc. Rykvinec, nce, m., Rasenstück, n. U Bruš- perka. Mtl. Rykynčice, dle Budějovice, míst. jm. ve Vel. Hontě na Slov. Rýl. Cf. Mkl. Etym. 285. R. = kmen. Aby 100 rýluov na prkna udělal. Arch. VIII. 152. — R. = rýč, fossorium. Sv. ruk. 316. Rýle = široké, zo železa ukované, na gáne nasadené pichaté lopaty. Slov. Hdž. Šlb. 15.