643

2. Rys. R. se kotuje. Vz Kotovati. Rysy
obrazu. — Přenes. Zug. R. charakteristický,
význačný, hlavní, podstatný, povšechný.
Dk. Dědičný r. odrůdy. Osv. R. povahy.
Dk. Významný r. naší společnosti. Us. Její
myšlénky pozbývají rysův určitých. Zr.

Rysavý. Cf. List. fil. 1890. 193. (Mz.).
Hotuj mi, mať moja, r-vú perinu, veru sa
ti vydám na druhú dědinu. Koll. Zp. I.
231.

Rysec, sce, m. = rys 1., lynx. 1381.

Rýsek, sku, m. R. stojatý přímoběžný
(das stehende Richtmass) s plotnou rýso-
vací (Reissplatte). Vz Včř. Z. II. 24.

Rysice, e, f. = rysova samice. Us. Brt.

Rysina, y, f. = obrys, Skizze, f. Tento
obraz dlouho ležel co r. Koll. III. 433.
(450.).

Rysk, u, m. = trysk, cursus equi. V MV.
padělaná glossa. Pa. 46.

Ryska kruhová = kružnice. Šand. II.24.

Rýskovec, vce, m., ssavec. Vz Brna. I.
2. 568.

Ryslák, u, m., Zwergkirsche, f. Vz Kr-
slák.

Rysný, Riss-. Jrl. 17.

Rysolka, y, f. = druh paštiky. Hnsg.

Rýsov, a, m = les v Ludkovicích u Lu-
hačovic na Mor. Sk.

Rysula, y, f. = kraví jm. Slov. Phľd.
VIII. 172., Pokr. Pot. II. 76. Cf. Rysý.

Rysunek = rysunk. Opav. Zukal.

Rysý. Hdk. Kr. v. 885., Mkl. Etym. 284.,
List. fil. 1890. 193. (Mz.).

Ryša, dle Bača, os. jm. Mor. Vck.

Ryšák, u, m., Schillerwein, m. Ssk.

Ryšan, a, m., os. jm. Arch. VII. 720. —
R. = ryšavý. Cf. List. fil. 1890. 193. Mz.

Ryšaňa, ě, f. = ryska. Slov. Dbš. Obyč.
51. Vz Ryšena.

Ryšánek, nka, m. Cf. List. filol. 1890.
193.

Ryšava, y, f. = ryšavosť. Slov. Cérečko
ryšavá, nesedaj podle mňa, aby tá r. ne-
padla na mňa. Slov. Pk. Ps. 41.

Ryšavočelý klouzálek, pták. Brm. II. 2.
625.

1. Ryšavý. Mkl. Etym. 284., List. fil.
1890. 193. (Mz.). R. víno (z hroznů černých
a bílých, Schiller, m.). V Podluží. Brt.

2. Ryšavý Dom., 1830.— ²⁶/₉1890., prof.
při čes. realce v Praze. Vz Tf. H. 1. 190.,
Rk. Sl., Nár. listy ze dne ²⁷/₉90.

Ryšena, y, f. = kráva ryšavá. Mor. Brt.
Cf. Rysula, Ryška, Ryšaňa.
Ryška. Cf. List. fil. 1890. 193. (Mz.).
Ryšlán, a, m. = rusovlasý. Vký.

3. Ryt. Cf. Rstp. 64., Rosc. 147., Mllr. 90.,
Mkl. Etym. 372. a., KP. VI. 227.

Rýtaše, pl., f. = na spôsob štrudle pe-
čené cesto. Slov. Sokl. II. 398.

Rytba. Koll. III. 416., Osv. 1. 187.

Rytce, e, n., sculptile, rytina. Modliti
se r-cóm. Ž. kl. (334.).

Rytec. Ž. kl 96. 7., 105. 36.

Rytedlnosť, i, f., sculptile. V r-stech
svých rozdráždili jej. Ž. kl. 77. 58.

Rytěl, e, m., sigillum Salomonis. Byl.
15. stol.

Rytěř, e, m. = rytíř. Rk.

Rytěřiti. Aby rytieřoval s pokojem. Výb.
I. 582. Pod jedniem ciesařem rytěřujú. Leg.
Mnč. R 23.

Rythmičnosť, vz Rhythmičnosť.

Rythmisace, vz Rhythmisace.

Rýti. Mkl. Etym. 285., List. filol. 1883.
452. — co. Bok srázů ryje lijavec. Kká. —
kam. Kam (do obličeje) vášně ryly kroky
své. Vrch. R. do někoho (nabírati si ho).
Us. Vrů. Jedno slovo rylo se jí v duši.
Vrch. Dráp v něčí bok r. Osv. I. 377. —
kde. Ryje, ryje černá svině na krchově
křen, kdo jí bude prdel lízat, to je tuhle
ten (rozpočítávka). Us. — na koho. Kšch.
Kdež čeleď na se ryje. Št. Kn. š. 116. 38.

Rytí = lití soch. Cf. Vyritina = socha,
modla. GP.

Rytina. Cf. Mkl. Etym. 285. — R. =
ryté pole. U Hořic. Hk. Prasata byla v za-
hradě na r-ně. 16. stol. Wtr. — R. = rytý
obraz, sculptile. Již sě modlé r-nám. Ž. wit.
96. 7., 105. 19., 105. 36. R. barevná, sko-
blená, tečkovaná, tušovaná. Us. Pdl.

Rytinný = na rytinu, k rytí, na zele-
ninu. R. zahrada. Vz Rytina. Pam. Slaného
I. 290. — R., Schnitzwerk-. R. dílo, Mus.
1880. 385., ozdoba almanachu. Pal. Rdh. I.
74.

Rytíř = hrdina. Št. Kn. š. 71., Mkl. Etym.
286. Slavný plavač druhdy v ledajaké řece
utone a slavného r-ře v chatrné hospůdce
zabijí. Lpř. exc. — R. svatomikuláští. Vz
Zbrt. 234., 235. — R. práce = dělník (v Ame-
rice). — R., eques, Ritter, členovec motýl.
Vz Brm. IV. 1. 377. - R., os. jm. Arch.
VII. 217., VIII. 630.

Rytířka = hruška. Cf. Rstp. 516.

Rytířový, Ritters-, R. rúcho. Pas. mus.
436.

Rytířský = rytíři náležitý atd. R. čin,
romantika, turnaj, Tf., odění, Anth. I., Zbrt.
Krj. I. 135., postava, Alx., stav. Št. Kn. š.
162. R. člověk. Vz Zř. zem. Jir. 473.
Jestližeby který pán aneb r. člověk (tak
pořád ve smlúvě svatováclavské místo:
rytíř). Výb. II. 1224. a j. tam. R. vězení.
Cf. Držán jest v ryt. vězení, poněvadž tehda
dané slovo dostačilo, aby udržen byl v hrad-
bách. Sdl. Hr. VII. 72. — R. řád křižov-
níků s červenou hvězdou. Mus. 1880. 378.

— R. ostruha, ostružka, rostl. Vz Mllr. 40.
Rytířství. Vz Sbn. 293., Zbrt. Krj. I.

135. R. a stálý boj veď. Pož. 79.

Rytířstvo, milites. Zrcd. 3. a., Výb. II.
7., Alx. Anth. I. 3. vd. 35.

Rytmický motiv. Zv. Př. kn. II. 23. Vz
Rhythmický.

Ryves, u, m., vz Rybés.

Rýví vlašské. Mllr. 99.

Ryvi-us, a, m. — R. Jan. Vz Jg. H. 1.
624.

Ryvný, durchwühlend. Pláč srdce ryvný.
Rgl.

Ryvola, y, m., os. jm. D. ol. VIII. 332.

— R. Jan Fr. 1692. Vz Jg. H. 1. 624., Jir.
Ruk. II. 208., Mus. 1891. 105.

Rývoví. Poslední Ryvový oprav v: Ré-
vový. — R. = bramborová nať. Dej kravám
r. Us. u Kr. Hrad. Kšť.



	643

	2. Rys. R. se kotuje. Vz Kotovati. Rysy obrazu. — Přenes. Zug. R. charakteristický, význačný, hlavní, podstatný, povšechný. Dk. Dědičný r. odrůdy. Osv. R. povahy. Dk. Významný r. naší společnosti. Us. Její myšlénky pozbývají rysův určitých. Zr. Rysavý. Cf. List. fil. 1890. 193. (Mz.). Hotuj mi, mať moja, r-vú perinu, veru sa ti vydám na druhú dědinu. Koll. Zp. I. 231. Rysec, sce, m. = rys 1., lynx. 1381. Rýsek, sku, m. R. stojatý přímoběžný (das stehende Richtmass) s plotnou rýso- vací (Reissplatte). Vz Včř. Z. II. 24. Rysice, e, f. = rysova samice. Us. Brt. Rysina, y, f. = obrys, Skizze, f. Tento obraz dlouho ležel co r. Koll. III. 433. (450.). Rysk, u, m. = trysk, cursus equi. V MV. padělaná glossa. Pa. 46. Ryska kruhová = kružnice. Šand. II.24. Rýskovec, vce, m., ssavec. Vz Brna. I. 2. 568. Ryslák, u, m., Zwergkirsche, f. Vz Kr- slák. Rysný, Riss-. Jrl. 17. Rysolka, y, f. = druh paštiky. Hnsg. Rýsov, a, m = les v Ludkovicích u Lu- hačovic na Mor. Sk. Rysula, y, f. = kraví jm. Slov. Phľd. VIII. 172., Pokr. Pot. II. 76. Cf. Rysý. Rysunek = rysunk. Opav. Zukal. Rysý. Hdk. Kr. v. 885., Mkl. Etym. 284., List. fil. 1890. 193. (Mz.). Ryša, dle Bača, os. jm. Mor. Vck. Ryšák, u, m., Schillerwein, m. Ssk. Ryšan, a, m., os. jm. Arch. VII. 720. — R. = ryšavý. Cf. List. fil. 1890. 193. Mz. Ryšaňa, ě, f. = ryska. Slov. Dbš. Obyč. 51. Vz Ryšena. Ryšánek, nka, m. Cf. List. filol. 1890. 193. Ryšava, y, f. = ryšavosť. Slov. Cérečko ryšavá, nesedaj podle mňa, aby tá r. ne- padla na mňa. Slov. Pk. Ps. 41. Ryšavočelý klouzálek, pták. Brm. II. 2. 625. 1. Ryšavý. Mkl. Etym. 284., List. fil. 1890. 193. (Mz.). R. víno (z hroznů černých a bílých, Schiller, m.). V Podluží. Brt. 2. Ryšavý Dom., 1830.— ²⁶/₉1890., prof. při čes. realce v Praze. Vz Tf. H. 1. 190., Rk. Sl., Nár. listy ze dne ²⁷/₉90. Ryšena, y, f. = kráva ryšavá. Mor. Brt. Cf. Rysula, Ryška, Ryšaňa. Ryška. Cf. List. fil. 1890. 193. (Mz.). Ryšlán, a, m. = rusovlasý. Vký. 3. Ryt. Cf. Rstp. 64., Rosc. 147., Mllr. 90., Mkl. Etym. 372. a., KP. VI. 227. Rýtaše, pl., f. = na spôsob štrudle pe- čené cesto. Slov. Sokl. II. 398. Rytba. Koll. III. 416., Osv. 1. 187. Rytce, e, n., sculptile, rytina. Modliti se r-cóm. Ž. kl. (334.). Rytec. Ž. kl 96. 7., 105. 36. Rytedlnosť, i, f., sculptile. V r-stech svých rozdráždili jej. Ž. kl. 77. 58. Rytěl, e, m., sigillum Salomonis. Byl. 15. stol.	Rytěř, e, m. = rytíř. Rk. Rytěřiti. Aby rytieřoval s pokojem. Výb. I. 582. Pod jedniem ciesařem rytěřujú. Leg. Mnč. R 23. Rythmičnosť, vz Rhythmičnosť. Rythmisace, vz Rhythmisace. Rýti. Mkl. Etym. 285., List. filol. 1883. 452. — co. Bok srázů ryje lijavec. Kká. — kam. Kam (do obličeje) vášně ryly kroky své. Vrch. R. do někoho (nabírati si ho). Us. Vrů. Jedno slovo rylo se jí v duši. Vrch. Dráp v něčí bok r. Osv. I. 377. — kde. Ryje, ryje černá svině na krchově křen, kdo jí bude prdel lízat, to je tuhle ten (rozpočítávka). Us. — na koho. Kšch. Kdež čeleď na se ryje. Št. Kn. š. 116. 38. Rytí = lití soch. Cf. Vyritina = socha, modla. GP. Rytina. Cf. Mkl. Etym. 285. — R. = ryté pole. U Hořic. Hk. Prasata byla v za- hradě na r-ně. 16. stol. Wtr. — R. = rytý obraz, sculptile. Již sě modlé r-nám. Ž. wit. 96. 7., 105. 19., 105. 36. R. barevná, sko- blená, tečkovaná, tušovaná. Us. Pdl. Rytinný = na rytinu, k rytí, na zele- ninu. R. zahrada. Vz Rytina. Pam. Slaného I. 290. — R., Schnitzwerk-. R. dílo, Mus. 1880. 385., ozdoba almanachu. Pal. Rdh. I. 74. Rytíř = hrdina. Št. Kn. š. 71., Mkl. Etym. 286. Slavný plavač druhdy v ledajaké řece utone a slavného r-ře v chatrné hospůdce zabijí. Lpř. exc. — R. svatomikuláští. Vz Zbrt. 234., 235. — R. práce = dělník (v Ame- rice). — R., eques, Ritter, členovec motýl. Vz Brm. IV. 1. 377. - R., os. jm. Arch. VII. 217., VIII. 630. Rytířka = hruška. Cf. Rstp. 516. Rytířový, Ritters-, R. rúcho. Pas. mus. 436. Rytířský = rytíři náležitý atd. R. čin, romantika, turnaj, Tf., odění, Anth. I., Zbrt. Krj. I. 135., postava, Alx., stav. Št. Kn. š. 162. R. člověk. Vz Zř. zem. Jir. 473. Jestližeby který pán aneb r. člověk (tak pořád ve smlúvě svatováclavské místo: rytíř). Výb. II. 1224. a j. tam. R. vězení. Cf. Držán jest v ryt. vězení, poněvadž tehda dané slovo dostačilo, aby udržen byl v hrad- bách. Sdl. Hr. VII. 72. — R. řád křižov- níků s červenou hvězdou. Mus. 1880. 378. — R. ostruha, ostružka, rostl. Vz Mllr. 40. Rytířství. Vz Sbn. 293., Zbrt. Krj. I. 135. R. a stálý boj veď. Pož. 79. Rytířstvo, milites. Zrcd. 3. a., Výb. II. 7., Alx. Anth. I. 3. vd. 35. Rytmický motiv. Zv. Př. kn. II. 23. Vz Rhythmický. Ryves, u, m., vz Rybés. Rýví vlašské. Mllr. 99. Ryvi-us, a, m. — R. Jan. Vz Jg. H. 1. 624. Ryvný, durchwühlend. Pláč srdce ryvný. Rgl. Ryvola, y, m., os. jm. D. ol. VIII. 332. — R. Jan Fr. 1692. Vz Jg. H. 1. 624., Jir. Ruk. II. 208., Mus. 1891. 105. Rývoví. Poslední Ryvový oprav v: Ré- vový. — R. = bramborová nať. Dej kravám r. Us. u Kr. Hrad. Kšť.