647

S. k jádru věci. Osv. Má k dobytkóm a
k dědinám, ne k lidem s. Vš. 214. — komu
kam. Chtěla mu drobet s. na zub (zkou-
mati ho). Šml. Siehl Markvartovi rytířovi
v některaké pastviště ve vsi v Újezdě.
Půh. II. 495. Nad hlavu jim (mečem) sáhna.
Kat. 192. — (kam) proč. Pro něco do
stolku s. Po nedání téhož platu nemóž na
lidi s., než toliko právem zemským. Vš.
213. A když Beran po peníze síhne, tehdy..
NB. Tč. 106. — (kam) jak. Pakli by ji
v to siehl mimo to odhádání. Půh. II. 322.
Mocně sahá do života veřejného. Posp. Já
bych proto hluboko do kapsy nesáhl (mnoho
bych nedal). Šml. I. 15. Sotně málo na
loket siehnem. Alb. 83. b. Sáhnul si rychle
za ňadra. Sá. — kde kam. U východních
Semitů chov koně sahá do pradávných
dob. Osv. VI. 549. Panství jeho sahalo na
pobřeží jižním k Ugrigentu J. Lpř. —
odkud po čem. S. se země po hvězdách
(nemožné chtíti). Šml. — odkud kam.
Takž sahala moc spartanská od moře myr-
tojského až k zálivu korinthskému. J. Lpř.
— jak daleko. Nejslabší svit paměti člo-
věčenstva sahá as 5000 roků nazpět. Vlč.

Sáhodlouhý titul. Us. Pdl. Ve Slez. na
Lašsku říká se šahodlúhý, protože se cítí
v tom siehati. Tč.

Sáholiti. Dle Tč. má býti: šaholiti.

Sáhovina = sáh dříví. Šíř. Pt.

Sahula, y, m. = sahan. U Skuherska.
Semrd.

Sahún, vz Sahoun.

Sahý, vz Sagý (dod.).

Saisonní práce Kzl. 291.

Saj, e, m. = květozob modrý, pták. Brm.
II. 2. 605.

Saják, a, m. = ssavec. Slov. Hdž. Čít.
116.

Sajava, y, f., řeka na Slov. Phľd. I. 1. 20.

Sajdáček, čku, m. = vole (u drůbeže).
Val. Vck.

Sajdačka, y, f. = kabela z plátna; saj-
dák: z bílé houně. Vzala sebou aj plnú
s-čku soli. Slov. Dbš. Sl. pov. III. 29.

Sajdák = pytel. Val. Brt. P. 169. Cf.
Mkl. Etym. 287. — S. = břicho, pandero
(opovržlivě). Val. Vck., Brt.

Sajdati = hltavě jísti, verschlingen. Val.
Vck.

Sajgulena, y, f. = šatava. Mor. Brt.

Sajha. Cf. Brm. I. 3. 202.—233., Ott. II.
458. nn. Sajky = dutorozí přežívavci po-
doby jelení, kozí neb i býčí. Brt.

Sajkovice, e, f. = sajková usně, Anti-
lopenleder, n. Šp.

Sajkový, Antilopen-. Vz předcház.

Sajor, u, m., plucenetia, Plucenetie, f.,
rostl. Vz Rstp. 1333.

Sajrajt, u, m., = nečistota, smeti, bláto
a p. Us. Rjšk., Brnt., Holk.

Sak. Mkl. Etym. 287. Vítr do saku la-
pati. Hkš. exc. Sebrati saky paky = vše.
Us. Kšf. Měli jste je jako do nějakého saku
vehnané. Skl. V. 320. — S-ak = sakra-
mente (a dokládá se: (S-ak) na ryby, koš
na raky. Bdl. — S. = černý ženský pás.
Na jihových. Mor. Brt. — S., a, m., os. jm.
D. ol. II. 427.

Sakák, u, m., cleyera, Cleyere, f. rostl.
Vz Rstp. 178.

Sákati. Cf. Mkl. Etym. 291.

Sakcharat, vz Saccharat.

Sakcharin, vz Saccharin.

Sakcharinový, vz Saccharinový.

Sakcharosa, vz Saccharosa.

Sakcharumový, vz Saccharumový.

Sakman, u, m. Město Placentiam přes
hlavu dobyli, s. udělali a snad tři tisíce
zjímali. Arch. II. 420.

Sáknouti kam. Voda do země sákne.
Us. Pdl. S. něco do sebe. Mj. 151. — kudy.
Voda pískem sákne. Us. Pdl.

Sáknutí, n. = prolínavosť, Diffusion.
Kod. N. o živt.

Sakr, u, m. = sakrování, klení, Sacra-
mentiren, Fluchen, n. To vám tam bylo
sakrů! U nás neslyšeti jiného než samé
sakry. U všech sakrů (ďáblů)! Už jdi, táhni
v sakry. Již je v sakry (tentam). Us. Hý.
A oni si jeďá samé buchty masné a mně
odhazují samé sakry jasné (klejí mne). Mor.
ps. Hrb.

Sakra, y, m. S. Jan. Wtr. Obr. 86.

Sakrabonie, e, f. Ať si jde třebas do
S. (= k čertům a p.) Us. Bf. — S., Sakra-
bonka, hospoda ve Vinohradech u Prahy.
Mus. 1880. 600.

Sakraholt, a, m. = sakulent. Us. Hý.

Sakrament. Že lat. sacer též ve smysl
,proklatý, zlořečený' se zvrhlo, přešlo slovo
na význam proklínací. Dch. Opisuje se
slovy: kakrament, lagrament, sapperlot, sa-
fiajtský, kakrholt atd. Vz Sakulent.

Sakraporte, vz Sakvalent.

Sakrář, e, m. = sacrarium. Hnoj. 46.

Sakristian či kostelník = dozorce nad
chrámem v městech, úředník na rok volený,
aedilis et praefectus dioecesis. Wtr. Obr. 468.

Sakristiový zvonek. Hnoj. 45.

Sakřiti = sakrovati. Nov.

Sakrovitý. S. věc! Měl s tím s-tou
práci. Us. Šd.

Saks, a, m. = holub. Mor. Brt.

Sakulajda, y, m. = sakulent.

Sakulent, vz Sakrament, Sakraporte
(dod.).

Sakumpikum = sakumpak. Slez. Šd.

Sakvaholt, a, m. = sakulent. Us. Hý.

Sakvalent, a, m., vz Sakulent. Šd.

Sakvalint, a, m., vz Sakulent. Brt. P.
110.

Sal gemmae, Šf. Poč. 226., mirabile Glau-
beri, 227., sedativum Hombergi, 131., mira-
bile perlatum, 232., petrae, 234., ammonia-
cum, 250., cornu corvi, 252., microcosmicum.
253.

Sál římský. Vz Vlšk. 90.

Sála, y, f. = sál. Slov. Bern.

Sálä, aťa, n. = ssele. Slov. Ssk.

Salaba, y, m., os. jm. S. August, prof.
čes. techniky v Praze. Vz Tf. H. 1. 197.

Sálací pec. NA. IV. 160.

Sálacko, a, n. = poodrostlé sále (sele).
Zlínsky. Brt.

Salaj, e, m., vz Salay.

Salajka. Cf. Rstp. 127 B., 1275,1850. —
S = myslivna v Bezkydecb a na Lomné
u Jablunkova. Tč.