648

Salajna, y, f. = místo, kde salajku vy-
rábějí, Potaschensiederei, f. Us. Hý. — S.,
hospoda u Olešnice v Kunšt.

Salakvarda, y, f. = salva guardia. To
je stará s. (voják); Dali mu s-du (bezpečný,
vojenský průvod). U Kdýně. Rgl.

Salam, vz Salami.
Salamandr. Cf. Rk. Sl.

Salangan, a, m , druh rorýsů. Brm. II.
432

Salaš, e, f. Cf. Mkl. Etym. 287. S. =
rota, zlí lidé. V té chalupě je s. U Kr. Hrad.
Kšť. — S. místo v lesích etc. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. 46.

Salášek, šku, m., vz Salaš (na horách).
Sš. P. 228. Na S-šku = pole. MzO. 1890.
129.

Salašiti, salašovati = salašníkem býti.
Slov. Sokl. I. 317., Koll. St. 143.

Salašnický, Senner-, S. náčiní. Mor. a
slov. Brt. L. N. I. 182.

Salašník, Senner. Kol. ván. 68., Sláma
Put. po Slez 202. Vz Předník.

Salašný, Sennerhütten-. S. rodina, pán
(salašník). Zátur.

Salašovisko, a, n. = místo na Sytně.
Pokr. Pot. II. 248.

Salát: zimní, žlutý, berlínský, perpignan-
ský, cukrový, pařížský, kadeřavý, svaz-
kový, Dlj. 21., 22., kropenatý, polní široko-
lupenatý (radník), Rt., žlutý raný, americký
česák, Us. Pdl.; bobový, chřesťový, římský,
rakový, zelný. Hnsg. Cf. Rstp. 844., 953.
Do Uher na tabák, do Moravy na s. Brt. —
Salate (s-te s octem)! Ei der Tausend! Cf.
I šklaka! I kozla! Dch., Bdl. — S.= čes.
nár. tanec. Bačk.

Sálati co. Socha život sálá. Dk. — od-
kud. Z očí sálal plamen nedočkavosti
Šml. — Čch. Bs. 67., Kká. K sl. j. 58., 176
— čím. Zraky vášní s-ly. Čch. Vzduch
sálal parnem. Osv. Hled jeho sálal bleskem
hněvu. Kká. Pomstou sálá oči lesk. Hdk
Vše sálá vztekem. Čch. — odkud kam
Z krovů požár v nebes líci sálá. Kká. —
kde Na ní a v ní vše sálá. Osv. Zář
v očích sálající. Vrch. Žízeň po zlatě mu
v duši sálá; Pod jasným čelem zrak mu
sálá. Kká. — S. = házeť, lúčať, schleudern.
Slov. Rr. Sb.

Salatín, a, m. = vrch v Tatrech. Pokr
Pot. II. 9.

Salatnay Jos. 1832. Jg. H. 1. 624.

Salava, y, m., os. jm. Arch. IV. 378,
Mus. 1880. 249. Jan S. z Lípy. Výb. II.
1365

Sálavosť, i, f., das Strahlungsvermögen
S. tepla. NA. V. 262., Mj.

Salay, e, m. S. Jos., Slovák, helv. ka-
zatel 1784. Vz Jg. H. 1. 624., Jir. Ruk. II
208.

Salcburk, Solnohrad.

Salcburky, pl., f. = druh hrušek a ze-
máků. Us. Šd.

Saldokontista, y, m. = vedoucí knihy
úvěrné, Saldocontist, m. Nz.

Salemandra, y, f. = salamandra. Krnd.
171. a.

Salep. Cf. Slov. zdrav. 336., Rst. 489.,
Rstp. 1503., 1506., 1551., Mllr. 74.

Salepový kořen. Us.

Saler, a, m. S. Mar., děkan 1637. Vz
Jg. H. 1. 624., Jir. Ruk. II. 208., 392., Mus.
1891. 311.

Salhan, u, m. = porážka celých stád ovcí
na lůj; řez. Pokr. Z hor. 168.

Salia mercurica, mercurosa. Šfk. Poč.
288., 291.

Saliceti Vil., † asi 1280, lékař. Vz S.
N., Rk. Sl., D. Gesch. 291.

Salicin, u, m. = vrbovina, v lučbě, Sa-
licin, n. Nz., Rm. II. 352., gf. Poč. 586.

Salicylglykolol, u, m., v lučbě. Vz Rm.
II. 148.

Salicylid, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
149.

Salicylový. S. dušnosť, -dypnoe, obvaz,
-verband, vata.

Saličetova Ranná lékařství. Jir. Ruk.
II. 208. Vz Saliceti (dod).

Salin. Cf. Brm. III. 3. 215.

Salinita, y, f., z lat. = slannosť. Stč.
Zem. 747.

Salinka, y, f. = solivarný list, Salinen-
schein, m.

Salit = zelený augit. Cf. Chdt. 11.

Salitrník, a, m. = vyrabitel salirru. Arch.
města Prahy č. 451. Cf. Salnitrník.

Sali-us, a, m. S. Mik., jesuita, magister
poësiae, 1543.—1596. Vz Jg. H. 1. 624., Tf.
H 1. 50., Jir. Ruk. II. 208.

Salier, a, m. S. (Szaller) G. 1794. Jir.
Ruk. II. 209.

Sallo, a, n. = sádlo. Slov. Rr. Sb. Vz
Salo (dod.).

Salmo, a, n. Br. S. Jan, 1610. Vz Jir.
Ruk. II. 209.

Salmovec, vce, m. = důl kamenouhelný,
Salmschacht, m. Ostrav. Tč.

Salnitý. Ktožbykolivěk sůl prodával
aneb vážil s. věci. Pam. Velvar 326.

Salo, a, n. = sádlo. Komárovo s. Zátur.,
Hdž. Šlb. 83.

Salol, u, m. Vz Slov. zdrav. 336.

Salomena, y, f., os. jm. D. ol. XI. 20.

Salonika, y, f. = Soluň. Ppk. I. 212.

Salonní, Salon-. S. oblek, piano Us.

Salonovosť, i, f., salonmäsaiges Betragen.
Hvlč. I. 187.

Salov, a, m = lužický Kocourkov. Vz
Sbtk. Krat. h. 249.—254.

Sálová An. Vz Bačk. Písm. I. 859.

Salpa. Cf. Ves. I. 98., Brm. IV. 2. 422.

Salpetr. u, m., vz Salnitr.

Salpiglossa, y, f., salpiglossis, květina.
Dlj. 52.

Saltimbank, a, m. = člen cirkusu ma-
lého a chudého Nrd. Cf. Artista.

Saltomortale = přemetení těla v před.
Cf. Sautpérilleux (dod.)

Salup, u, m. = veliký šátek ženský, Um-
hängtuch, n. Us. Rgl., Rais.

Salva guardia = ve stoletích minulých
vojenská stráž, která posýlána byla na místa
ohrožená. Cf. Salakvarda (dod.). — S. re-
verentia = s odpuštěním Us.

Saly Antonia 1838. Jg. H. 1. 624.

Sám. Cf. Mkl. Etym. 288. Ten samý. Gb.
Ml. II. 87. Často chybně ho užíváme. Cf.
Brt. Ruk. 69. — 1. O místě. Až k samému



	648

	Salajna, y, f. = místo, kde salajku vy- rábějí, Potaschensiederei, f. Us. Hý. — S., hospoda u Olešnice v Kunšt. Salakvarda, y, f. = salva guardia. To je stará s. (voják); Dali mu s-du (bezpečný, vojenský průvod). U Kdýně. Rgl. Salam, vz Salami. Salamandr. Cf. Rk. Sl. Salangan, a, m , druh rorýsů. Brm. II. 432 Salaš, e, f. Cf. Mkl. Etym. 287. S. = rota, zlí lidé. V té chalupě je s. U Kr. Hrad. Kšť. — S. místo v lesích etc. V MV. ne- pravá glossa. Pa. 46. Salášek, šku, m., vz Salaš (na horách). Sš. P. 228. Na S-šku = pole. MzO. 1890. 129. Salašiti, salašovati = salašníkem býti. Slov. Sokl. I. 317., Koll. St. 143. Salašnický, Senner-, S. náčiní. Mor. a slov. Brt. L. N. I. 182. Salašník, Senner. Kol. ván. 68., Sláma Put. po Slez 202. Vz Předník. Salašný, Sennerhütten-. S. rodina, pán (salašník). Zátur. Salašovisko, a, n. = místo na Sytně. Pokr. Pot. II. 248. Salát: zimní, žlutý, berlínský, perpignan- ský, cukrový, pařížský, kadeřavý, svaz- kový, Dlj. 21., 22., kropenatý, polní široko- lupenatý (radník), Rt., žlutý raný, americký česák, Us. Pdl.; bobový, chřesťový, římský, rakový, zelný. Hnsg. Cf. Rstp. 844., 953. Do Uher na tabák, do Moravy na s. Brt. — Salate (s-te s octem)! Ei der Tausend! Cf. I šklaka! I kozla! Dch., Bdl. — S.= čes. nár. tanec. Bačk. Sálati co. Socha život sálá. Dk. — od- kud. Z očí sálal plamen nedočkavosti Šml. — Čch. Bs. 67., Kká. K sl. j. 58., 176 — čím. Zraky vášní s-ly. Čch. Vzduch sálal parnem. Osv. Hled jeho sálal bleskem hněvu. Kká. Pomstou sálá oči lesk. Hdk Vše sálá vztekem. Čch. — odkud kam Z krovů požár v nebes líci sálá. Kká. — kde Na ní a v ní vše sálá. Osv. Zář v očích sálající. Vrch. Žízeň po zlatě mu v duši sálá; Pod jasným čelem zrak mu sálá. Kká. — S. = házeť, lúčať, schleudern. Slov. Rr. Sb. Salatín, a, m. = vrch v Tatrech. Pokr Pot. II. 9. Salatnay Jos. 1832. Jg. H. 1. 624. Salava, y, m., os. jm. Arch. IV. 378, Mus. 1880. 249. Jan S. z Lípy. Výb. II. 1365 Sálavosť, i, f., das Strahlungsvermögen S. tepla. NA. V. 262., Mj. Salay, e, m. S. Jos., Slovák, helv. ka- zatel 1784. Vz Jg. H. 1. 624., Jir. Ruk. II 208. Salcburk, Solnohrad. Salcburky, pl., f. = druh hrušek a ze- máků. Us. Šd. Saldokontista, y, m. = vedoucí knihy úvěrné, Saldocontist, m. Nz. Salemandra, y, f. = salamandra. Krnd. 171. a. Salep. Cf. Slov. zdrav. 336., Rst. 489., Rstp. 1503., 1506., 1551., Mllr. 74.	Salepový kořen. Us. Saler, a, m. S. Mar., děkan 1637. Vz Jg. H. 1. 624., Jir. Ruk. II. 208., 392., Mus. 1891. 311. Salhan, u, m. = porážka celých stád ovcí na lůj; řez. Pokr. Z hor. 168. Salia mercurica, mercurosa. Šfk. Poč. 288., 291. Saliceti Vil., † asi 1280, lékař. Vz S. N., Rk. Sl., D. Gesch. 291. Salicin, u, m. = vrbovina, v lučbě, Sa- licin, n. Nz., Rm. II. 352., gf. Poč. 586. Salicylglykolol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 148. Salicylid, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 149. Salicylový. S. dušnosť, -dypnoe, obvaz, -verband, vata. Saličetova Ranná lékařství. Jir. Ruk. II. 208. Vz Saliceti (dod). Salin. Cf. Brm. III. 3. 215. Salinita, y, f., z lat. = slannosť. Stč. Zem. 747. Salinka, y, f. = solivarný list, Salinen- schein, m. Salit = zelený augit. Cf. Chdt. 11. Salitrník, a, m. = vyrabitel salirru. Arch. města Prahy č. 451. Cf. Salnitrník. Sali-us, a, m. S. Mik., jesuita, magister poësiae, 1543.—1596. Vz Jg. H. 1. 624., Tf. H 1. 50., Jir. Ruk. II. 208. Salier, a, m. S. (Szaller) G. 1794. Jir. Ruk. II. 209. Sallo, a, n. = sádlo. Slov. Rr. Sb. Vz Salo (dod.). Salmo, a, n. Br. S. Jan, 1610. Vz Jir. Ruk. II. 209. Salmovec, vce, m. = důl kamenouhelný, Salmschacht, m. Ostrav. Tč. Salnitý. Ktožbykolivěk sůl prodával aneb vážil s. věci. Pam. Velvar 326. Salo, a, n. = sádlo. Komárovo s. Zátur., Hdž. Šlb. 83. Salol, u, m. Vz Slov. zdrav. 336. Salomena, y, f., os. jm. D. ol. XI. 20. Salonika, y, f. = Soluň. Ppk. I. 212. Salonní, Salon-. S. oblek, piano Us. Salonovosť, i, f., salonmäsaiges Betragen. Hvlč. I. 187. Salov, a, m = lužický Kocourkov. Vz Sbtk. Krat. h. 249.—254. Sálová An. Vz Bačk. Písm. I. 859. Salpa. Cf. Ves. I. 98., Brm. IV. 2. 422. Salpetr. u, m., vz Salnitr. Salpiglossa, y, f., salpiglossis, květina. Dlj. 52. Saltimbank, a, m. = člen cirkusu ma- lého a chudého Nrd. Cf. Artista. Saltomortale = přemetení těla v před. Cf. Sautpérilleux (dod.) Salup, u, m. = veliký šátek ženský, Um- hängtuch, n. Us. Rgl., Rais. Salva guardia = ve stoletích minulých vojenská stráž, která posýlána byla na místa ohrožená. Cf. Salakvarda (dod.). — S. re- verentia = s odpuštěním Us. Saly Antonia 1838. Jg. H. 1. 624. Sám. Cf. Mkl. Etym. 288. Ten samý. Gb. Ml. II. 87. Často chybně ho užíváme. Cf. Brt. Ruk. 69. — 1. O místě. Až k samému