651

Samosvoj = samostatný. Phľd. VIII. 173.
Vz Samosvůj.

Samosvojný, selbstständig. S. ráz mluvy,
starobylosť rukopisů, Jir., sloky, Dk., my-
šlení, Blý., živobytí Rusů, Zb., individuum.
Dk.

Samosvůj = samosvoj, selbsteigen. Dch.

Samos, e, m., waltheria, Waltherie, f,
rostl. Vz Rstp. 161.

Samošek, šku, m., rivina, Rivine, f.,
rostl. Vz Rstp. 1264.

Samota. Cf. Mkl. Etym. 288. Žije na s-tě
(nežije s mužem). Us. Kšť.

Samotář pták. Cf. Brm. II. 2. 142.

Samotářka, y, f., Einsiedlerin, f. Rk.

Samotářství, n. Osv. I. 271.

Samotavný. S. rudy, Flusserze. Hř.

Samotěhy = samotížky. Cf. Mkl. Etym.
288. S-hou vozili si dříví. 1570. Wtr.

Samotěžky = samotížky. Hdk. Dřev.

Samotící jazyky (isolující). Gb. Ml. II.
212.

Samotíha, y, f. V horách pracují lidé
s-hou t. j. sami se zapřahují do pluhu.
Brt.

Samotíž. Cf. Mkl. Etym. 351.

Samotížky, Handschlitten. Cf. Samotěhy,
Samotěžky (dod.), Mkl. Etym. 351.

Samotížný. S. sáňky (samotížky), Us.,
mlýn. Št.

Samotnosť. Jméno mnicha jest od s-sti
(samoty). Krnd. 30.

Samotný, allein. Snad nechcete odejít a
mne tu nechat samotnou? Sá. — S., einsam.
Lépe jest s-tným než zle stovaryšenu býti.
Us. — S. = sám. Mně to bylo s-tné (mně
samé) divno. Us. Tč.

Samotoč, e, m., Bratenwender, m. Rk.

Samotrpnosť, i, f., Monopathie, f.

Samotvorba, y, f., Autoplastik, f. Rk.

Samotvorně, vz Samotvorný. Pal. Rdh.
I. 396.

Samotvornosť spisovatelova. Jir.

Samotyčný, Selbstberührrngs-. S. bod.
Vnč. 14.

Samouctví, n. = samoučení. Mus. 1880.
268.

Samoúčelně. Pal. Rdh. I. 374.

Samoúčelný. S. dokonalost Pal. Rdh.
I. 399.

Samoučený, avtoóíáantog. Lpř.

Samouký. Dk.

Samouměna, y, f. Dk. Poet. 92.

Samoumný avroáaý?. Lpř.

Samouverenie, n. = důvěra v sebe, Selbst-
vertrauen, n. Slov. Phľd. 1884. 359.

Samovidně něco poznati chtěl. Koll. IV.
215.

Samovládí, n , Alleinherrschaft, f. Lpř.

Samovlášeníčkatý = pouhovlášeníčkatý
Rst. 489.

Samovod, u, m. Pluh se s-dem, Pflug
mit Selbstführung. Us. Pdl.

Samovolník, a, m., Volontair, m. (v to-
várnách). Dch.

Samovolnosť, Selbstwilligkeit, freier
Wille, Spontaneität.

Samovolný. S. pohyb, Kk., Frč., Hg.,
plození (generatio aequivoca, Urzeugung, f ,
Vch., činnosť, konání, Hlv., rozklad. Mj. 48

Samovoz, u, m., vz Samoběžník (dod.).

Samovozka, y, f., Draisine, f. Rk.

Samovrah S-hova duše musí tak dlouho
lítati po stromech, jak dlouho jí bylo vůbec
souzeno na světě žíti; pak teprve se do-
stane, kam patří. Val. Vck.

Samovratec Cf. Rstp. 1006.

Samovražedlnice, e, f., Selbstmörderin,
f. Rk.

Samovražedlník, a, m. = samovrah. Us.

Samovraždný. Koll. III. 145

Samový. Naše chalupka je s-vá sama
(zcela sama). U Uher. Hr. Brt

Samovybavení, n., Selbstentwickelung, f.

Samovymísení, n. = samoodloučení. Šp.

Samozahřetí, n., Selbsterhitzung, f. S.
kůže. Šp.

Samozánět, u, m., Selbstentzündung, f.
Sl. les

Samozápalka, y, f., Selbstentzünder, m.
Dch.

Samozaslepenosť, i, f., Selbstverblen-
dung, f. Koll. III. 261.

Samozbožněnec. Koll. III. 133.

Samozbrojný, selbstbewaffnet. Lpř.

Samozmrzačenec, nce, m., Selbstver-
stümmler, m. Čsk.

Samozmrzačení, n., Selbstverstümme-
lung, f. S. N. XI. 135

Samoznačka, y, f., Monogramm, n. Rk.

Samoznak, u, m. S-ky ve stenografii =
stálé zkráceniny slov zhusta se objevují-
cích. Těsnop. 26.

Samoznanský, heautognostický. Pur-
kyně.

Samozřejmosť, i, f., Evidenz, f. Dk.

Samozření, n., eigene Ansicht. Zb.

Samozvanične. Slov. Vz Czm. 100.

Samozvaný; -án, a, o = samozvanec. S.
nástupce, Osv., opatrovník, Sum., jednatel.
Us.

Samožil, a, m. = samožijec. Šf. III. 194.,
Pal. Rdh. I. 236.

Samožitný. S. kořalka. Žertem: Nalijte
mi s-tnou bramborovou (z panských bram-
borů). Us. Rgl.

Samožonka, y, f. = Amazonka F. Šír.
Samsan. Hledí jako S. = škaredě. Us.
Šd. — S-ny = veliké červené brambory;
ty se nekazí. Mor. Vck., Brt.

Sám svůj, selbsteigen. Dch.

Samšék, u, m., vz Sotor.

Samtati také = brblati, škamrati Zlinsky.
Brt. D. 264.

Samučičký. Č. Čt. I. 174., II. 72, Dbš.
Sl. pov. III. 34. Vz Sám.

Samuel, e, m. D. Lhrg 167.

Samulinký = samučičký. Phľd VIII.
131 Vz Sám.

Samuška, y, f. = zdrobn. Samek, Samko.
Prss.

Samutenký = samotinký. Slez. Šd.

Saň, charadrus. 1380. V MV. nepravá
glossa. Pa. 46. Mus 1885. 565. Podtlačíš
lva a drak sana Ž. kl. Sní tě saň. Um. sv.
Jiří v. 26 Tehdy se jí ukázala saň pře-
hrozná. Pass. mus. 321.

Sán, ě, f. = jedna strana saní. U Star.
Jičína. Vhl.